Blížíme se ke konci... Kapitola je krátká, ale vysvětlí pár věcí. Zkrátka tu je očekávaný rozhovor Belly a Edwarda.
27.10.2011 (15:30) • N1I1K1O1L • FanFiction na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 3429×
Bella:
Byly čtyři hodiny ráno a dům byl víc jak zdemolovaný. Pohovka byla rozpadlá, zdi byly zbořené, nádobí rozbité, stejně tak zrcadla a veškeré cenné vázy. Jestli tohle uvidí Esme, vyhodí nás z domu.
Ani nevím, kdy jsme se přestali prát. Ale najednou jsme leželi vedle sebe na zemi a zhluboka oddechovali.
„Musí se to tu uklidit, jinak nás Esme zabije,“ řekla jsem do ticha. Edward na mě natočil hlavu a zamyšleně si mě prohlížel.
„Tak si ten úklid užij,“ řekl a zase se koukal na strop.
„No, ale ty uklízíš taky. Tohle jsi z části způsobil ty,“ oznámila jsem mu.
Edward vytáhl z kapsy mobil a vytočil nějaké číslo. Chvíli to zvonilo a poté se na druhém konci ozvala Veronica.
„Ano, zlato?“ ozval se ten její titěrný hlas. Snažila jsem se potlačit zavrčení, ale nepodařilo se mi to. Edward se na mě hned podíval a slabě se usmál. Idiot.
„Nechceš se jít ven projít? Bella chce uklízet a já bych jí nerad překážel,“ řekl a mrkl na mě. Tak on se z toho chce vážně ulít? Já to teda uklízet nebudu! Já ne!
„Teď? Ale já jsem spala,“ zaskučela v telefonu a já se škodolibě usmála. Tak tohle mu nevyšlo.
„Tak to nevadí. Nebudu rušit,“ povzdechl si Edward.
„V pohodě. No tak přijeď.“ Edwardovi se rozzářil obličej a mobil jí típnul. Pak se zvedl ze země a nabídl mi svou ruku na pomoc. Zašklebila jsem se na něj a zvedla se sama.
„Tak já jedu. Ty tu mezitím ukliď,“ zaúkoloval mě a zmizel.
„Ani mě nehne,“ zašeptala jsem do ticha a šla si sednout k televizi.
Hodnou chvíli se nic nedělo. V televizi nic nedávali, a tak jsem si četla. Romeo a Julie, nádherná kniha.
Bylo už osm hodin večer a Edward se pořád nevracel. Vážně jsem si začínala myslet, že se vrátí až v neděli po příjezdu ostatních. Naštěstí se tak nestalo a on se okolo deváté hodiny přiřítil domů.
„Tys tu neuklidila?“ zeptal se překvapeně.
„Ne,“ řekla jsem stručně. Pak se událo něco, co jsem naprosto nečekala. Edward začal uklízet a během pár minut byl celý dům čistý. Až na rozbitá okna a vázy vypadal jako nový.
„Spokojená?“ Zmohla jsem se jen na přikývnutí a dál se otáčela kolem své osy.
***
Esme byla opravdu naštvaná, když zjistila škody na domě. Ale neměla nás nechávat doma samotný, takže to byla i její chyba.
V pondělí jsem přijela ke škole a zacítila nový pach. Na školu nastoupil nová žák. Ostatní ho nejspíše zacítili také, protože se začali obezřetně ohlížet kolem sebe.
A pak jsem ho uviděla. Opíral se o nablýskané Ferrari a koukal naším směrem. Další poloupír. Byl vyšší postavy a přes tričko se mu rýsovaly svaly. Vlasy měl světlé a krátké a koukaly na nás jeho modré oči. Byl opravdu pěkný, ale na Edwarda bohužel neměl.
Pak se na parkoviště přiřítila Veronica. Vystoupila z auta a chtěla se vydat naším směrem, ale zasekla se v půli pohybu. Podívala se na toho nového kluka a pusa jí klesla směrem dolů. Pak se podívala na Edwarda a nepříjemně se ošila.
Zazvonilo, a tak jsem se rozešla ke škole. Opět jsem zasedla do prázdné lavice, ale k mému překvapení se Edward s Veronicou na hodinu nedostavili. Asi měli něco lepšího na práci.
Edward přišel až na poslední hodinu. Sám. Přisedl si ke mně a otočil se na mě celým tělem.
„Můžu s tebou mluvit?“
„Ne,“ odsekla jsem.
„Bello, no tak. Vážně tě prosím,“ řekl a udělal na mě psí pohled. Tomu se nedalo odolat.
„Fajn, tak mluv.“
„Venku,“ řekl a začal se zvedat.
Povzdechla jsem si a následovala ho ven. Byla ještě přestávka, takže jsme se nemuseli omlouvat učiteli.
Šli jsme si sednout na lavičky za školou.
„Tak o čem chceš mluvit?“
„Omlouvám se,“ zašeptal a podíval se na mě spod řas.
„Cože?“ On se mi omlouvá? Nezdá se mi to?
„Omluvám se, nevěděl jsem, co dělám.“
„Ehm… Cože? Promiň, ale nějak tě nechápu,“ přiznala jsem se.
„Já… Veronica má jednu schopnost, díky níž mě k sobě vábila. Nevěděl jsem, co dělám. Takže se ti za vše omlouvám.“
„To si ze mě děláš srandu?“ vyštěkla jsem. Edward zavrtěl hlavou a díval se na špičky svých bot.
„Edwarde, nevím, co tu na mě hraješ, ale já ti nevěřím. Tvrdíš mi, že tě Veronica očarovala, a najednou už máš zase nad sebou kontrolu. Tohle je fakt divný. I na tebe,“ oznámila jsem mu a začala se zvedat.
„Bells, počkej,“ vykřikl a chytl mě za zápěstí.
„Myslím, že už jsem slyšela dost,“ zavrčela jsem na něj a vytrhla se mu.
V rychlosti jsem nasedla do auta a rozjela se domů. Nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem šla na louku.
Co to ten Edward mlel? Dobře, možná bych mu to věřila. Ale to ho jako Veronica odkopla? Nebo se náhle probudil z transu a vzpomněl si na mě?
Spíš ho Veronica odkopla a on si vymyslel tuhle lež, aby nebyl sám. To by jeho ego jistě nevydrželo.
A možná to souvisí s tím novým klukem na škole. Třeba ho Veronica zná.
„Áááááá!“ zařvala jsem do ticha. Už toho bylo na mě dost. Samé kdyby a nakonec z toho vyváznu jako největší hlupák já. Začala jsem chodit sem a tam. Byla jsem nervózní a naštvaná. Nervózní proto, že ve mně hlodal červíček pochybností a našeptával mi, že Edward mluvil pravdu. A naštvaná jsem byla sama na sebe proto, že jsem mu věřila.
Autor: N1I1K1O1L (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nikdy 20. kapitola:
Táto poviedka je svelá... akurát som dosť naštvaná že v poslednom čase sa venuješ hlavne Edwardovi a Belle... lepšie to bolo keď boli aj ostatné páry... faktť ma to odrádza od čítania...
Co blížíme se ke konci? Skvělá povídka Jinak Bella dělá dobře že Edwardovi hned neskočila kolem krku Rychle další
Tak moje teorie se potvrdila.
Zajímalo by mě jak to bude dál.
Krásná kapitola, viďte holky? Nikol, ty mě prostě nepřestaneš udivovat. Tvůj styl psaní je úžasný a já jsem neskutečně ráda, že tě můžu znát i z jiné strany, než ta holka, co píše tu skvělou povídku.
No teď ke kapitole: Už jsem ti to říkala. Bylo to dokonalé. Konečně jsme se dočkaly jejich rozhovoru. Stalo to přesně to, co jsem očekávala. Veronika má dar. Problém ale je, že mu Bells nevěří. Samozřejmě, že doufám, že se dají dohromady, ale sama musím přiznat, že bych mu hned tak nevěřila. Jen ať ho v tom vymáchá. Si příště rozmyslí nechat se ovlivňovat od nějaké rezavé husy. No dobrý už končím. Jednoduše brilantní kapitola!
mam sice rada par e+b ale nech mu podla mna neveri, to si tak lahko nevyzehli, ja wem som hrozna ale newa
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!