Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nomádka - Prolog

The Hillywood Show

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nomádka - PrologNový příběh, teoreticky navazující na mou poslední sérii. Než se však dostaneme do přítomnosti, musíme projít ještě dlouhou cestou, kterou nás provede Skylar. Dívka tak moc podobná Belle, až je k neuvěření, že jí Edward odolal. Nebo neodolal? Tohle je má první povídka ze sekce na pokračování, tak doufám, že to bude někdo číst a bude se to líbit.

04.03.2010 (19:00) • MisaBells • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5967×

Konečně jsem tu byla. Cítila jsem jeho vůni na kilometry daleko. Všude kolem se rozlévala a mísila s ostatními pachy a přesto – poznala jsem ji. V návalu opojení jsem ji vdechovala znovu a znovu. Prahla jsem po ní, hrála si s její chutí. Byl tady. Někde tady, blízko. S každým mým krokem byl blíž a jeho nádech mě spoutával, jako neviditelná želízka.

Jak moc mi chyběl.

Kolik států jsem prošla, než jsem jej našla. A teď jsem měla toho muže nadosah. Jen pár kroků. Jen ještě malý kousek.

Les kolem byl tmavý, byla noc. Na nebi zářil milion hvězd, které se staly tichými svědky našeho setkání po mnoha letech. Našlapovala jsem zlehka a tiše. V hlavě jsem si přehrávala náš rozhovor, který se odehraje každou vteřinou. Vítr mi přál, nesl se směrem od něj. Necítil mě, neslyšel mě, neviděl mě.

Mezi větvovím stromů se ke mně doneslo jemné světlo venkovní žárovky a veselé hlasy. Spousta hlasů.

Zarazila jsem se. Nečekala jsem, že jich tu bude až tolik. Zvažovala jsem, jestli to nemám nechat na jindy. Jenže ta vůně. Ta mě pronásledovala už přes sto let. Kdybych mohla snít, nejspíš bych si vykreslila živé obrazy, které by mě ze snů budily a vlekly se po mém boku celý den. Jemný opar vzpomínek mi dýchl do tváře. Bude to jako dřív.

S novou energií jsem vykročila vpřed. Jen o malinký kousek mě minuly dvě postavy. Byly zabrané do vlastního rozhovoru, takže mě ani nezpozorovaly. Dvě dívky. Blondýnka s dlouhýma nohama a menší bruneta. Měly stejnou barvu očí, jako já. Zvláštní. Určitě patřily k němu. On je to naučil. On je vychoval k tomuto životu. Jedna byla krásnější než druhá, čemuž jsem se nemohla divit. Všichni jsme krásní. Bruneta vypadala naštvaně a znechuceně, že musí mluvit s druhou dívkou. Zajímalo by mě proč.

„Hele, omlouvám se, jestli jsem moc nezdvořilá, ale od té doby, co tu jsme – vlastně od počátku – děláš vše proto, abys mě naštvala,“ vyštěkla ta menší, čímž mě zaskočila. Měla jemný hlas, a přesto z něj čišel vztek. Nejspíš jí ta blondýna něco provedla. Něco zlého.

„Já vím, proto s tebou chci mluvit, byla to hloupost myslet si, že se dá vaše pouto přerušit. Bylo hnusné využívat tvé stavy ve svůj prospěch. Půjdu vám z cesty, slibuju, že už budu jen hodná příbuzná. Je tvůj.“ Spor o muže? Ony dvě?

Musela jsem se pousmát. Z osobních důvodů jsem fandila brunetce. Měla podobnou barvu vlasů, a když jsem si ji víc prohlédla, čistě ze zvědavosti, byla mi vůbec hodně podobná. Blondýna mi přišla falešná. I když tu předstírala kajícnost, v očích měla lež. Nemám ráda lež. A nemám ráda, když musím mluvit pravdu. Proto miluju svůj dar. Má duševní clona, která tak dokonale funguje, překazí každý pokus. Do mé hlavy se nikdo nedostane, a když se hodně snažím, dokážu to způsobit u více lidí.

„Každý děláme hlouposti, no ne?“ vyhrkla bruneta, čímž mě probrala z mých vlastních myšlenek. Zamračila jsem se. Zkazila si u mě skóre. Vzdala to moc rychle.

„Děkuju.“ Blondýna vypadala vděčně, až na ty oči. K mému překvapení – očividně i k brunetině – natáhla ruce, aby ji objala. Zadržovala jsem smích. Té malé se to moc nezamlouvalo. Nedivila jsem se jí. Nejspíš ji prokoukla tak snadno, jako já.

„Tanyo, dusíš mě.“ Bingo, pomyslela jsem si. Máme první jméno. Takže blondýna s dlouhýma nohama a lživýma očima je Tanya. Doufala jsem, že i ona pojmenuje tu malou, ale k mé smůle se vydaly zpět za světlem u domu. Jejich příběh mě začal zajímat víc. Přitiskla jsem se k jednomu ze stromů a sledovala scénu. Vdechla jsem vůně a začala počítat.

Jeden, dva, tři… pět…osm, devět…fuj, co to je? Zacpala jsem si znechuceně nos. Devět upírů a jeden – co? Nedokázala jsem to pojmenovat. Neskutečně to páchlo, jako kdyby se to namočilo do vody a nechalo zahrabané pod postelí. Fuj! Mé uši zaznamenaly další nenormálnost. Srdce? Bijící srdce? Přátelí se s lidmi?

Znejistěla jsem. Kdybych necítila jeho, odešla bych. Byla jsem mu tak neskutečně blízko. Na dosah.

Neodolala jsem. Musela jsem blíž. Slyšela jsem jeho krásný hlas.

„Provokatérko.“ Vzdychla jsem při těch slovech. Rajská hudba pro moje uši. Stále jsem se neodvážila podívat. Věděla jsem, že pokud chci zmizet, nesmím se podívat, jenže…

Ne! Okřikla jsem se a poslouchala dál opřená o strom.

„Takže Volterra?“ ptala se ta malá bruneta z lesa. To jméno jsem už slyšela. Opakovalo se v mnoha městech. Místo, kde je královská rodina.

„Asi ano.“ Ten hlas se mi moc nelíbil. Zněl, jako chrchlání. Byl oproti ostatním hluboký. Určitě patřil k tomu odpornému zápachu, co jsem předtím cítila.

„Udělej si svojí,“ vyjekl dívčí hlas. Jiný, takže už tam máme tři dívky. S tímhle se zrychlil i tlukot onoho srdce. Nejspíš majitelka. O čem se to proboha dohadují?

Neodolala jsem. Musela jsem ještě blíž. Protáhla jsem se mezi stromy a konečně je viděla. Jedenáct postav sedících spokojeně na verandě domu.

Byl tam. Sledoval mladou dívku s bronzovými kadeřemi. K sobě tiskl mě již známou postavu. Už teď jsem ji neměla ráda. Tohle kolo totálně projela, pomyslela jsem si. Další pár seděl na lavičce a další byl na zábradlí. Malá zrzka jedla. Cosi jedla. Vypadalo to odporně, a jakmile jsem ochutnala vzduch, otočil se mi žaludek.

Pozorovala jsem ho. Jeho krásný úsměv. Topazové oči a stále stylově oblečený. Vlídný pohled na tu malou veverku a objetí s tou…

„Hej, co jsi zač,“ vyhrkl mužský hlas ve stejnou chvíli, kdy se moje oči setkaly s pohledem malé brunety, která se zvedla ze schodů. Kmitla jsem pohledem mezi vysokým svalovcem a brunetkou. Jenže můj pohled se stejně stočil směrem k němu. Kdybych měla srdce živé, rozběhlo by se stejně splašeně, jako to jediné tlukoucí v téhle společnosti. Dívala jsem se mu do očí. Měl v nich údiv. Překvapení. Neusmíval se, ale ani nemračil, což jsem považovala za dobré znamení.

Vykročila jsem k nim. Nešlo couvnout. Dotkl se mě jas měsíce a já si připadala neskutečně nahá. Jedenáct párů očí se na mě upíralo s neskutečnou zvědavostí. Zrzka se ozvala jako první…

„Mami, vypadá trochu jako ty, viď?“ Svraštila jsem čelo. Mami? Nejspíš se do lidských rolí vžili až moc. Přestala jsem to vnímat. Topila jsem se a byla šťastná. Slíbila jsem si, že ho najdu a podařilo se mi to. Byl tu. Stál tu přede mnou a sledoval mě. Tohle bylo lepší, než sen. Bylo to živé.

„Skylar?“ vydechl moje jméno a já se zatetelila blahem, jak z jeho úst nádherně zní. Nevzdám se jen tak, ani omylem. Byla jsem bez něj až moc dlouho. Jen já mám na něj právo.

Brunetka třeštila oči. Vypadala, jako kdyby viděla ducha. Druhé kolo bylo opět moje. Pokud s ním tohle něco má, brzy to skončí.

„Ahoj, Edwarde,“ promluvila jsem nejsladším hlasem, kterého jsem byla schopna a usmála se.

Tak osude, jsem tu a čekám, co mi přichystáš...

mé shrnutí

Nomádka - 1 kapitola

Autor: MisaBells (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nomádka - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře