Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nové začátky 15. kapitola

22.04.2012 (07:00) • eivliS • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 2110×

„Ahoj lásko,“ volal mi Edward, když jsem ještě ležela v posteli a sžívala se s vědomím, že pod srdcem nosím jeho - naše - dítě.

„Nezlob se, ale vrátím se až zítra. Carlisle tady potkal své známé, tak si s nimi chce popovídat, a Emm s Jazzem mě nechtějí pustit.“

„Stýská se mi,“ kuňkla jsem.

„Jedu domů,“ řekl mi rozhodně Edward.

„Ne, miláčku. Jen si pořádně zalovte a pobavte se. Dlužíš to svým bratrům a Carlisleovi. Trávíš veškerý čas se mnou. Taky na tebe mají právo, a když s nimi teď nějaký čas budeš, budeme mít od nich alespoň chvíli pokoj.“

„Dobře. Miluju tě. Zítra ti to vynahradím. Zajedeme si do divadla, jak jsem slíbil.“

„Budu se těšit. Miluju tě,“ položila jsem telefon.

A vstávat, řekla jsem si a vyskočila jsem z postele. Dala jsem si sprchu, která mě probrala a nastartovala do nového, kupodivu slunečného, dne. Pohladila jsem si bříško a zasmála se.

Ze schodů jsem doslova seskákala a pohvizdovala si oblíbenou písničku.

Stella s Davidem už snídali a vyjeveně na mě koukali.

„Máš dobrou náladu, mami. Copak se děje?“ ptal se mě David.

„Nic se neděje. Svítí sluníčko, je krásný den.“

„Dnes vám počasí přeje, bude teplá noc,“ mrkla jsem na Stellu, která se jen začervenala.

Sedla jsme si ke svým dětem a smutně pohlédla na stůl. Měla jsem hlad, ale nic, co bylo na stole, mě nevábilo. Nalila jsem si sklenici džusu, pak druhou a třetí. Všechny tři jsem do sebe doslova obrátila.

Stella na mě hleděla s nevyslovenou otázkou na rtech.

„No co? Mám žízeň.“

Odtančila jsem do květinářství.

Když pominu, že se mi stýskalo po Edwardovi, bylo mi celý den báječně. V práci se mi dařilo, zákazníci chodili až do večera, a vůbec jsem se necítila unavená.

Když jsem zavřela a přešla z obchodu do obýváku, spadla mi brada.

Stella tam stála ve svých pohádkových šatech a Alice s Rosalií jí dokončovaly účes. Byla nádherná.

„Miláčku, jsi překrásná,“ zajíkala jsem se a slzy mi vyhrkly z očí.

Rozběhla jsem se ke své velké holčičce a objala ji vší silou.

„Užij si dnešní večer. Nikdy na něho nezapomeneš. Mám tě ráda,“ bulela jsem.

„Nebreč, mami.“

Blik. Blesk.

„Alice, ty jseš hrozná.“

„Dokumentuju rozhodující mezníky v tvém životě,“ mrkla na nás obě.

Ozvalo se nesmělé zaklepání na dveře. Koukla jsem na Stellu a ta jen přikývla.

Šla jsem otevřít.

Za dveřmi stál sympatický kluk s květinou a čokoládou.

„Dobrý večer,“ pozdravil.

„Jsem Mike a beru dnes večer Stellu na ples. Něco jsem vám přinesl,“ řekl a podával mi bonboniéru.

„Ahoj Mikeu, děkuji. To je od tebe pozorné. Pojď dál,“ pozvala jsem ho.

Udělal jen pár kroků a zůstal stát s otevřenou pusou. Stella mu vplula do náruče a mně se zase sevřelo srdce.

Alice ke mně přiskočila a chytla mě za ramena.

„Neboj, umí se o sebe postarat. Ty se teď starej hlavně o sebe a víš o koho,“ pošeptala mi do ucha a začala opět fotit Stellu, tentokrát cukrující s Mikem.

A najednou jsem byla sama. Stella odjela na ples a David jel s Alicí a Rose za Emmettem.

„Odpočívej a nejez tu čokoládu,“ nakázala mi Alice cestou k autu.

„Rozkaz,“ zasalutovala jsem jí.

Samozřejmě, že jsem tu čokoládu snědla, jakmile mi zmizela z očí.

O pár minut jsem toho litovala, když jsem se v křečích svíjela nad záchodovou mísou.

Fuj, a pak že nevolnost je ranní.

Byla jsem těhotná už dvakrát, ale nikdy jsem nezvracela. No, taky jsem nikdy nečekala dítě s upírem.

Docela vyčerpaná jsem se doplazila do postele a usnula.

Probudila jsem se až před polednem. Jak to, že jsem tak dlouho spala? Vylezla jsem z postele a napila se vody. Žaludek se zdál být v pořádku, ale jsem si jistá, že se na čokoládu nebudu moct hodně dlouho ani podívat.

„Říkala jsem ti to,“ stálo v sms od Alice.

Stella, pomyslela jsem si a běžela do jejího pokoje. Postel byla ustlaná.

Tak, moje holčička už je žena.

Sešla jsem celá rozněžněná do kuchyně.

„Dobré poledne, ospalče,“ smál se na mě Edward od linky.

„Edwarde,“ vyhrkla jsem ze sebe a běžela se mu schoulit do náruče a spustila jsem nekonečný příliv pláče.

„Lásko, co se děje? Stalo se něco? Mám o tebe strach. Bello, řekni něco,“ strachoval se Edward.

„Jsem tak ráda, že jsi tu.“

„Já jsem taky rád, že jsem s tebou, ale neodpověděla si mi na otázku,“ naléhal.

„Stella byla včera večer s Mikem. A, a, a,“ zajíkala jsem se, „zůstala s ním i přes noc.“

„Nic není tak, jak vypadá, lásko.“

Vzhlédla jsem k němu svým uplakaným pohledem.

Jen zakroutil hlavou.

„Stella ti to řekne sama, až bude chtít.“

„Ona s ním nes…,“ nedořekla jsem, protože mi Edward položil prst na rty a zavrtěl hlavou.

Pochopila jsem a přikývla.

Políbil mě a pohladil po vlasech.

„Chyběla jsi mi.“

„I ty mně, moc,“ culila jsem se.

„Copak?“

„Nic, nic. Jen mám radost, že jsi zpátky,“ mlžila jsem.

„Ne, v tom je něco jiného. Celá záříš. Nechceš mi něco říct?“

„Chci, ale až večer,“ napínala jsem ho.

„Bello, to mi nedělej. Neumím ti číst mysl a ty mě tak trápíš. Řekni mi to, prosím. Já to do večera nevydržím,“ škemral.

„Ne, ne. Musíš to vydržet,“ nedala jsem se.

„Doufám, že to bude stát za to,“ zabrblal.

„To si buď jistý,“ dodala jsem.

…

Do divadla jsme dorazili se zpožděním, i když Edward jel jak šílenec. Byli bychom přijeli včas, ale jakmile mě Edward uviděl v těch nových šatech, musela jsem ho krotit, aby je ze mě sundal a nestrhal, jako obvykle.

Edward byl po těch pár dnech lovu jak torpédo a mně se to neuvěřitelně líbilo. Bylo pěkné, to poznání, že se mi těhotenstvím zvýšil sexuální apetit.

 14. kapitola   shrnutí   16. kapitola

Trošku kratší kapitola, tak se na mě nezlobte. Musím vás ještě malinko napínat. :-)

Autor: eivliS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nové začátky 15. kapitola: