Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový člen rodiny - 10. kapitola

12.11.2011 (20:45) • BlackNes • FanFiction na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 3648×

Nevěděla jsem, co mu mám říct. Jedno moje já chtělo jít strašně ven a toulat se po lese, ale moje druhé já tam nechtělo Edwarda.

„Dobře,“ řekla jsem nakonec.

Edward vstal a přišel až ke mně. Já se jen otočila a vyšla zadními dveřmi. Slyšela jsem, jak jde hned za mnou. Zastavila jsem a přemýšlela, co mám udělat teď.

„Můžu?“ zeptal se a já hned věděla, co chce udělat. Jen jsem přikývla a už jsem byla na jeho zádech a pevně se ho držela. Strašnou rychlostí jsme utíkali lesem. Ani nevím, jak dlouho to trvalo, když se zastavil. Položil mě na zem a já se kolem sebe rozhlédla.

Stála jsem na kraji mále loučky. V měsíčním světle vypadala nádherně. Byla přesně kulatá, jako by ji někdo tak vytvořil. Bylo to nádherné. Došla jsem až doprostřed té loučky a sedla si na zem. Hlavu jsem pozvedla a podívala jsem se na oblohu. Nebe bylo poseté miliony hvězd.

Nic jsem nevnímala, tak jsem se lekla, když jsem ucítila Edwardovu ruku na té mé. Podívala jsem se na něho, ale to byla chyba. Hned jsem se začala topit v těch jeho krásných očích. Nemohla jsem od něj odtrhnout pohled, jen jsme tam tak seděli a dívali se na toho druhého.

Po dlouhé chvíli se ke mně začal přibližovat a já přesně věděla, co chce udělat. Nebránila jsem mu v tom. Pár centimetrů od mých rtů se zastavil a podíval se mi do očí. Asi v nich viděl to, co potřeboval, protože se ke mně přiblížil už úplně.

Nejdřív mi jen tak jemně přejížděl rty po těch mých a já slastně vzdychla. Toho hned využil a vpil se do mých rtů. Trochu jsem je pootevřela a on do mých úst okamžitě vtrhl jazykem. Líbali jsme se dlouho. Asi bychom se ještě dlouho líbali, kdybych se od něho neodtrhla. Nutně jsem potřebovala vzduch, který mi docházel.

„Páni,“ vydechl a já se na něj podívala.

Když viděl, že se na něj dívám, tak se jemně usmál. Já mu úsměv oplatila a přitáhla si ho zase k sobě. Když jsme se od sebe konečně dokázali odtrhnout, tak jsem skončila v jeho příjemném objetí. Objímal mě a hladil mě po vlasech. Bylo to příjemné.

„Nejdřív jsem nevěděl, co k tobě cítím, ale teď už ano,“ řekl potichu a já se na něho podívala. „Miluji tě. Vím, že se známe jenom chvilku, ale je to tak,“ řekl a mně vynechalo srdíčko. Byla jsem nesmírně šťastná. Už jsem věděla, co k němu cítím.

„Taky tě miluji,“ řekla jsem a zase se k němu přitulila.

Ještě dlouhou chvíli jsme tam tak seděli, dokud jsem se nezačala třást zimou. Musím říct, že mi zima opravdu byla. Edward si mě lehce, jako bych nic nevážila, přehodil přes rameno a utíkal lesem zpátky domů. Před domem zastavil a vzal mě za ruku. Já se na něho usmála a spolu jsme vešli dovnitř.

V obýváku seděli stále všichni. Když jsme tam přišli, tak se pohledy zabořily na nás. Nebo spíše na naše propletené ruce.

Emmett už se chystal něco říct, ale Edward ho umlčel hrozným vrčením. Znala jsem Emma, tak jsem věděla, že má nějakou poznámku na náš účet.

„Bello, vadilo by ti, kdyby Edward zůstal dneska ve tvém pokoji? Než mu stihnu s Esmé připravit vlastní?“ zeptala se mě Alice s úsměvem.

„Ne, nevadí,“ řekla jsem celá rudá. To už Emmett nevydržel a začal se smát. Nechala jsem to tak a omluvila se, že jdu do sprchy.

Ve sprše jsem na sebe nechala dopadat teplé kapky vody. Bylo to příjemné, uvolňovala jsem všechny ztuhlé svaly. Začala jsem přemýšlet, co se vlastně dneska stalo.

Já se líbala s Edwardem! S tím Edwardem, který mě nechtěl do rodiny! Bylo to zvláštní, ale strašně příjemné. Jeho rty byly tak chladné.

Když už jsem byla ve sprše dost dlouho, tak jsem se rozhodla, že si půjdu lehnout. Zabalila jsem se jenom do osušky, protože jsem v koupelně neměla oblečení a vešla do pokoje.

Hned jsem se ale zarazila, protože na posteli seděl Edward. Jakmile mě uviděl, oči mu zčernaly touhou. Během chvilky byl u mě a drtil mě ve svém objetí. Líbal mě tak vášnivě. Ani nevím jak, ale najednou jsem se ocitla na posteli a Edward ležel na mně. Opíral se o loket, aby mě nezalehl.

Věděla jsem, co přijde, ale ani na minutu jsem nezaváhala a začala mu rozepínat knoflíčky na košili. Když jsem to konečně měla, tak jsem mu ji vysvlékla. Měl krásně tvarovanou hruď.

Aniž bych to čekala, odtrhl se ode mě a byl pryč. Posadila jsem se na postel a přerývaně dýchala. Viděla jsem ho na druhé straně pokoje, jak se z okna dívá ven.

„Já nemůžu, Bello, promiň mi to. Bojím se, že bych se neovládl,“ řekl a ani se na mě nepodíval.

Přešla jsem přes pokoj až k němu a zastavila se. Myslela jsem, že se otočí, ale neotočil se. Když se ani po dlouhé chvíli neotočil, chytla jsem ho za ruku a donutila jsem ho, aby se na mě podíval. Ruce jsem mu přiložila na tvář.

„To nevadí,“ řekla jsem a jemně ho políbila. Když jsem se od něho odtrhla, tak se na mě usmál.

„Děkuji,“ řekl procítěně.

Vzala jsem si věci a odešla do koupelny se obléct. Až tam jsem si uvědomila, co se skoro stalo. Bylo to zvláštní, ale nevadilo mi to. Věděla jsem, že ho miluji a udělala bych pro něj cokoliv.

Když jsem se už v pyžamu vrátila do pokoje, Edward ležel na posteli a ani se na mě nepodíval. Přišla jsem k posteli a lehla si vedle něj. On mě objal a já se mu stulila na hrudi. Bylo to příjemné.

„Jsi můj život,“ řekl a já byla v tu chvíli neskonale šťastná, bylo mi jedno, že je upír, byl moje láska.

Jen jsem se natočila a políbila ho na rty. On mi polibky s radostí vracel. Ještě chvíli jsme se líbali, když jsem se už musela odtrhnout, abych se mohla nadechnout. On se mi jenom zasmál.

„No co? Já musím dýchat,“ řekla jsem naoko naštvaně.

„Jsi roztomilá, když se zlobíš,“ řekl a dal mi pusu na čelo, potom pokračoval přes spánek na lícní kost na nos a pak do koutku rtů. Já to už nevydržela a přitáhla si ho na rty. On se tomu jenom zasmál.

„Měla bys už spát,“ řekl, když se ode mě odtrhl a mně se v tu dobu začaly klížit víčka. Začal mi něco pobrukovat a já usnula v jeho náruči naplněná štěstím.

Autor: BlackNes, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový člen rodiny - 10. kapitola: