Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový svět II.

22.02.2009 (15:08) • Lillu • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2194×

2.

V La Push jsem žila už skoro dva měsíce. Nemůžu říct, že by se mi přestalo stýskat po Paříži, mých kamarádech, mém dědečkovi. Přeci jen holka z vekoměsta nepatří do maloměstečka někde na konci světa. Toužila jsem po divadlech a svojí oblíbené kavárničce u Seiny, kde dělali to nejlepší espresso co jsem kdy pila. Asi si myslíte, že jsem byla zhýčkaná, ale já opravdu byla zvyklá jít vždy po škole na kafe s kamarádkou, o víkednu jsem chodila do jednoho jazzklubu hrát na saxofon se svou kapelou a přes týden mě dědeček brával do divadla nebo na koncerty. Jediné co mi z toho teď zůstalo byla má sbírka CD, které jsem si pouštěla doma a saxofon na který jsem denně hrála, ovšem nebylo to ono, hrát sama. Na druhou stranu jsem svou krizi překonávala celkem snadno, tedy ačkoli jsem to vše postrádala, tak jsem si nestěžovala na nedostatek zábavy. Nikdy bych nevěřila, že příroda a potulování se v lese a po pláži může přinést tolik uspokojení. Oběvovala jsem nové činnosti, které se stávaly mími oblíbenými a dělali ze mě nového člověka. Začala jsem to v La Push milovat a velký podíl na tom měl můj nový nejlepší přítel Jacob Black. Procházeli jsme se po pláži a lozili po skalách, chodili do lesa, kde mě naučil poznávat všelijaké bylinky. Když zjistil, že neumím řídit tak se ujal iniciativy a řekl, že mě to naučí… tedy až si opraví svoje auto. Sedávala jsem u něj v garáži, kde jsme vedli dlouhé hovory zatímco on opravoval ten svůj krám, do kterého jsem vážně pochybovala, že kdy sednu. No prostě za ty dva měsíce byla má osobnost obohacena o neuvěřitelnou řádku zážitků, věděla jsem že Paříž nepřestanu postrádat,ale také jsem věděla, že kdybych měla opustit La push, tak budu postrádat i je i svůj nový způsob života. Naprosté vnitřní harmonie bych nyní dosáhla jedině díky spojení mého starého a nového já. Kdyby někde za zatáčkou ve Forks stála taková malá Paříž jen pro mě a já tak mohla kombinovat svou vášeň pro kulturu se svou nově objevenou vášní pro ten pocit jako když se vznášíte, který mi okolí La Push dávala, byla bych ta nějspokojenější na celém světě. Vlastně jsem ani netušila, že se tomuto dokonalému stavu co nevidět přiblížím.

„Chayo! Chayo pojď dolů, přišel za tebou Jacob. Dnes vypadá obzvlášť dobře, tak se pořádně uprav ať ho nevyděsíš!“

Protočila jsem panenky, ještě štěstí, že Jacob francouzsky nemluví a nerozumí tak dohazovačským řečem mojí maminky, doufám, že takhle nezačne mluvit před ním i v angličtině. Popadla jsem bundu a běžela dolů, když jsem cestou minula zrcadlo, nedalo mi to abych se nezastavila a neupravila se.

„Ahoj, tak co dneska podniknem?“

„Nejdřív se zastavíme u nás, mám pro tebe překvapení.“

„ Ach Chaya zbožňuje překvapení. Na Jacobe vem si muffin, našla jsem si na internetu recept. Moc vám to spolu dneska sluší děti, tak už se tu se mnou nezdržujte a buďte opatrní! A Jacobe, připomeň Billymu, že za ním dnes večer zajdu, aby mi dal tu knihu Quileutských pověstí.“

Konečně venku, byla jsem rudá jako rak, doufala jsem, že slova jako spolu sluší Jacob nějak neslyšel, nebo je nebral na vědomí.

„Být tebou tak to nejím, má matka je otřesná kuchařka, u nás doma vaří taťka.“

To už ale plival Jacob muffin po zemi a já se začala smát.

„Příště mě upozorni trochu dřív.“ smál se a vyhodil zbytek cukroví do nejbližší popelnice.

„Ostatně co tím tvá mamka myslela, že nám to spolu sluší?“

„ Sakra, všimnul sis co.“ Všechna krev se mi nahrnula do hlavy. „Veř mi to nechceš slyšet.“

„Povídej, o to víc mě to zajímá.“

„Vyděsí tě to a budeš se mi vyhýbat navždy, neb si budeš myslet, že když je šílená moje maminka, tak jsem i já…“

„Nevěřím, že je to tak hrozné, neuteču, slibuji.“ zářivě se usmál.

Tomu se nedalo odolat.

„ Víš, moje mamka si myslí, že bych si už měla najít kluka, proto mi každého mého kamaráda dohazuje. Stejné to bylo v Paříži. Vždycky slyší skoro svatební zvony a ty seš o to příhodnější kandidát, protože seš indián.“ Odvážila jsem se na něj podívat.

„Tak jo, rád jsem tě poznal,ale už se asi neuvidíme….“ začal se smát. „Není to tak hrozné, všichni rodiče jsou něčím ujetí. Ostatně taky si myslím, že jsem ten nejlepší kandidát na to stát se tvým klukem, neb jsem velmi okouzlující a sexy. Což bych ale byl i kdybych nebyl indián, takže mi vysvětli proč jsem tím získal u tvé maminky body navíc.“

„ Moje maminka má teorii, že kdyby si každý vzal někoho z jiné rasy než je sám, zmizel by rasismus, xenofobie a tak. Ovšem podle mě, kdyby to klaplo, tak jsou v tom případě naši bez práce. Ale počkej, nefandíš ty si tak náhodou? Nejlepší kandidát? Okouzlující a sexy? Jacobe Blacku měl by sis sundat ten plakát z toho zrcadla.“ Začala jsem se smát a utíkat směrem k Blackovic domu. Vlastně měl pravdu, byl tím nejlepším kandidátem, cítila jsem, že pro mě začíná znamenat mnohem víc než kamarád, ale bála jsem si to připustit.

„Jen počkej…“ vykřiknul a už se hnal za mnou.

Autor: Lillu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový svět II.: