Další díl, příjemné počtení..... nějak divně se mi to naformátovalo,tak snad se to bude dát....
06.03.2009 (05:55) • Lillu • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1908×
9.
Doufala jsem, že poběží za mnou. Dostihnul by mě bez sebemenších problémů, ale on zůstal stát. Na svých zádech jsem cítila jen jeho pohled.
Došla jsem domů, utřela jsem si slzy, aby nikdo z rodiny nepostřehl, že se něco stalo. Mamka zrovna telefonovala s Howardem a domlouvala s ním kavárnu na pesachovou večeři. Příští týden svátek začínal, koukala jsem, že děděček s taťkou už začali s přípravou. Na našem jídelním stole se totiž začali hromadit potraviny a věci (zejména mámina kosmetika), které spadali pod takzvaný chamec, což bylo cokoli co bylo vyrobeno z některého z pěti druhů obilnin (pšenice, žito, ječmen, oves, špalda), které Židé nesměli během Pesachu požívat ani vlastnit. Mezi věcmi vyčnívala obrovská lahev se skotskou whisky, kterou si koupil můj otec v den kdy jsem se narodila. Tradice říká, že chamec musí být prodán nežidovi a po Pesachu se odkoupí zpět, ještě že tak, nedokážu si představit, že by se byl ochoten taťká té whisky dobrovolně vzdát, vždycky se z ní napil na moje narozeniny, říkal, že je to to nejlepší pití na světě,ale že s ní musí šetřit, aby mu vydržela do mých třiceti.
Začala jsem jim pomáhat, abych přišla na jiné myšlenky, nebyla jsem ale příliš komunikativní. Zírala jsem tupě před sebe. Taťka s dědou byli ale příliš zabraní do práce, než aby si toho všimli, evidentně si to užívali.
„Chayo, ty také používáš tu... přírodní kosmetiku, nemáš tam něco?"zeptal se mě taťka.
„ Tělové mléko, dám ti ho zítra. Jdu si lehnout, jsem unavená."
„Mám ti pomoc do schodů?"
„Ne díky zvládnu to."
Když jsem se konečně vyšplhala do svého pokoje, vyčepaně jsem padla na postel. Byla to pravda, opravdu jsem byla unavená, nešla jsem si lehnout jen proto, že jsem neměla zrovna na nikoho náladu.
V pokoji po týdnu nevětrání bylo dusno, otevřela jsem okno, pustila jsem si nahlas na hi-fi Edit Piaf a odešla jsem se vykoupat. Omotala jsem sádru igelitem a v rychlosti jsem se osprchovala. Pokoušela jsem v duchu sama sebe přesvědčit, že jsem se venku před třema hodinama zachovala správně.
Zrovna hrál „Milord", Je soigne les remords. Je chante la romance.
Je chante les milords.Qui n'ont pas eu de chance! , vstoupila
jsem do pokoje, zavřela jsem dveře a rozsvítila,protože venku
už byla dávno tma. Překvapením mi vypadl ručník, kterým jsem
si utírala mokré vlasy. U mé postele stál Jacob, byl zase jen
v kalhotech a bos. Podívala jsem se k otevřenému oknu a zase
zpátky na něj. Chvíli jsme se na sebe jen mlčky koukali.
Pak jsme se prudce objali.
„Mrzí mě to, jsem strašný sobec." zamumlala jsem mu
do vlasů. Začal mě líbat, na krku, na čelisti, na rtech.
Ačkoli jeho kůže byla skoro spalující já se pod tíhou té
vášně roztásla, bylo to jako by mě dostihla zimnice.
„Mě to mrzí." zamumlal mezi polibky. „Ani nevíš jak moc
jsem ti to chtěl říct, ale nesměl jsem. Sam mi to zakázal
a já byl svázaný jeho slovem vůdce smečky...."
Pocítila jsem náhlý nával touhy, začala jsem mu jeho polibky
oplácet s ještě větší intenzitou. Opatrně, aniž by mě přestával
líbat mě zdvihnul do náruče a položil na postel.
Horkýma rukama zajel pod mou noční košili a začal prozkoumávat
moje tělo.
„ J'taime mon Amour." vzdychla jsem mezi žhavými polibky.
Přestal mě líbat a hluboce se mi zadíval do očí, na tváři mu
pohrával úsměv,v očích se zrcadlilo štěstí. „Já miluji tebe." řekl
vážně a znovu mě vášnivě políbil.
Byl předvečer Sederu, pesachové večeře. Ležela jsem v
posteli a přemýšlela jak to zítra asi může dopadnout. Podařilo
se mi přesvědčit Jacoba a zbytek smečky, aby přišli. Slíbili,
že nebudou dělat potíže, že se budou jen bavit.
Naši pozvali Billyho, z něj jsem měla větší obavy, ale Jacob
mě ujistil, že jeho otec je starý kliďas a že tedy on určitě
problémy dělat nebude. V kavárně, kam mě teď za prací vozil
dědeček, jsem pozvala Angelu, Erika, Mika, Jess a Tylora.
Koho pozvali naši jsem nevěděla a raději jsem po tom nepátrala.
Měla jsem sklony k pesimismu a teď se mi před očima rýsovala
parádní katastrofa. Každopádně největší starost mi dělalo, jak
si to Cullenovi zařídí s jídlem? O pití nemluvě, tradičně se musí
vypít čtyři poháry košér vína. Ale Carlisle to snad nějak vymyslí,
když už na to mamce kývnul a dotěď to neodvolal. Věděla jsem
to neb jsem teď skoro každý den chodila s Edwardem na
procházky nebo na mítinu, když byl Jacob někde na hlídce
nebo v práci. Musela jsem se sice častěji za den koupat, aby
jeden druhého ze mě necítil a já tak nemusela chodit dvacet metrů
od nich, ale co, stálo mi to za to. Mohla jsem tak trávit čas se
svým nejlepším přítelem a s klukem do kterého jsem byla bláznivě
zamilovaná.
Usmála jsem se. Kdo by to byl řekl, že jedna hippie židovka se
sklony milovat bezelstně celý svět, přinutí upíry a vlkodlaky,
aby společně povečeřeli u jednoho stolu, tohle se mé matce
tedy opravdu povedlo.
Autor: Lillu (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový svět IX.:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!