Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový svět XXIII.

Edward&Bella by Shindeen


Nový svět XXIII.Tak jo.... opravdu se moc omlouvám a hluboce se stydím, už je to podruhé co se mi podařilo vypadnout na tak dlouhou dobu, ale nějak to vždycky přestanu stíhat a pak už jsem líná znovu najet a psát a ups je z toho několik měsíců prodlení... doufejme, že než se mi to stane znova bude alespoň tahle povídka hotová.... snad tu ještě pár čtenářů zbylo... jen doufám, že si ještě pamatujete o čem to celé vlastně je... :-( takže ještě jednou se omlouvám, zkusím tohle opravdu už dopsat!!!

23.

 

Ocitla jsem se ve velkém tmavém sále někde v podzemí. Byly zde tři zdobená křesla, něco jako trůny, na kamenných zdech viselo pár zajímavých obrazů a těžké rudé závěsy, nejspíš ze sametu. Aro jedním pohybem ruky naznačil všem, že mají sál opustit. Zůstal jen Marcus, který se usadil na jednom z trůnů. Čekala jsem co přijde, přítomnost těchto dvou upírů mě nějakým způsobem uklidňovala. Aro na mě vrhl nedočkavý pohled, pomalu se ke mně blížil. Když byl ode mne vzdálen jen pár centimetrů lačně se mi zadíval do očí a pak mě uchopil za ruku. Pozorovala jsem jeho karmínově rudé oči, původní nedočkavost se změnila v překvapení, dal se do smíchu. Pustil mě a odstoupil pár kroků.

„Ty se mě vůbec nebojíš, že?“ řekl.

Zavrtěla jsem hlavou.

„Lichotí mi co si o mě myslíš, většina tvého druhu by tě označila za kacíře a zabila by tě.“

Naklonila jsem hlavu lehce na stranu a pozorně se na něj zadívala. „Neznám nikoho natož někoho svého druhu, tudíž si mohu myslet co chci. Čteš mi myšlenky ?“

Aro pobaveně pokýval hlavou. „Škoda, že si ze svého předchozího života nic nepamatuješ, takhle jsem si toho moc nepřečetl…“

Pokrčila jsem rameny. „Minulost mě nezajímá, zajímá mě to co je tady a teď. Cítím, že se toho tolik stane a že se toho musím tolik naučit…“

„ Budu tě učit, jestli mi prokážeš bezmeznou oddanost a loajalitu.“ usmál se Aro.

„ Jsi upír a já jsem…“ zarazila jsem se, nevěděla jsem jak pokračovat.

„Jsi vlkodlak dítě, budu k tobě upřímný, naše druhy jsou už od věků znepřáteleny. Ale váš druh mě vždy fascinoval a já chci věci co mě fascinují vlastnit. Protože se mi líbí tvůj drzý pohled, dávám ti na výběr. Nebudu tě držet v  zajetí pakliže ctíš nenávist svého druhu vůči nám, upírům. Můžeš se svobodně rozhodnout, buď budeš mou, nebo zvolíš smrt.“

„Nestojím o umírání, chci abys mě učil.“

„Výborně.“ Arovi oči jiskřili spokojeností.

Otevřeli se dveře do sálu, vstoupil do nich nový úpír. Měl také černý plášť, tejně jako Marcus a Aro, jen vlasy měl bílé. Zarazil se ve dveřích. Nasál můj pach, v tu chvíli jsem pocítila zvláštní šimrání v žaludku. Cítila jsem, že zaútočí. Byl to zlomek vteřiny, kdy se na mě vrhnul. Vyskočila jsem vysoko do vzduchu, on v tu ránu za mnou. Pocítila jsem zvláštní příval energie, najednou jako kdybych vybuchla. Příval energie, který se ze mě vyhrnul odhodil útočícího upíra na zeď. To už ho Aro držel pevně za rameno.

„ Klid Caie, tohle je má nová svěřenkyně. Ta malá teď patří do rodiny a jak vidím dostalo se nám mnohem většího a zajímavějšího daru, než v který jsme vůbec doufali.“

„ Mluv laskavě v jednotném čísle bratře, já v tomhle malém vlčeti žádný dar nevidím!!!“ sípal naštvaně Caius. „Můžeš mi laskavě vysvětlit proč ještě není mrtvá? Nevíš jak nás tím ohrožuješ?“

„Ale, ale… vše vidíš příliš černě. To děvče nic neví, neví kdo ji stvořil, neví nic o vlkodlačím životě, ještě ani neprošla první proměnou, až ji vychovám bude velice mocnou zbraní. Navíc s takovými schopnostmi...“

„ Schopnostmi? Copak je jich vic?“ zeptal se Marcus, který vše znuděně pozoroval z pohodlí svého trůnu.

Arovi se na tváři objevil zářivý usměv. „Stačí ti bratře, že to děvče vědělo jen podle pachu jak kompletně vypadáš?“

Překvapeně jsem se na něj podívala, měl pravdu ani jsem si to neuvědomila.

Caius se znechuceně odvrátil. „Triumf tvé sbírky Aro…“  zašustil pláštěm a najednou tam nebyl.

Aro se uchechtl. „To si piš!“ podíval se na mě, karmínově rudé oči přecházeli skoro až do černé.

„ Má drahá, měla by sis odpočinout. Zíta bude tvůj velký den. Loreena ti ukáže tvou komnatu. Jane drahoušku pojď dál.“

Vešla drobná upírka.  „Pane našli jsme pouze tohle a nejaké její věci, ale nic co by nás přivedlo na stopu těch upírů, kteří ji prozradili o našem světě, ani žádná další spojitost s vlkodlaky.“ s těmi to slovy předala Arovi jakousi kartičku.

Aro se spěšně podíval na kartičku a pak mi ji podal. „Jedna záhada rozluštěna maličká, víme jak se jmenuješ.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nový svět XXIII.:

 1
03.04.2016 [23:17]

MakkinaTak dokonalá povídka a není už dokončená? Jak to? Moc tě prosím, pokračuj s psaním této povídky Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!