Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový život, nová láska a minulost se vrací zpět! 7. kapitola

08.08.2011 (14:15) • IsabellaMariaSwan • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1644×

Na večer musel Oliver odjet kvůli nějakému případu. Já seděla sama před domem a kochala se noční přírodou.

„Bells, můžeme si, prosím, promluvit?“ Vyrušila mě osoba, kterou jsem zrovna teď vidět a slyšet nechtěla. Proč, když je všechno v pořádku a můj život je zase normální, se do něj připlete on? Proč? Za co mě, ty tam nahoře, trestáš?

„Nemáme o čem mluvit,“ odsekla jsem mu.

„Prosím, potřebuji ti něco vysvětlit,“ dál prosil. Nakonec jsem svolila a šli jsme hluboko do lesa.

„Tak, co chceš? Nemám na tebe celou noc.“ Nechtěla jsem s ním být dlouho. To on mě rozdrásal. To on mi zlomil srdce a následně ho pošlapal.

„Bello, já tě miluji. Tenkrát jsem odešel, protože jsem ti chtěl dát šanci na normální život. Miluju tě pořád a ty ani nevíš jak. S Tanyou jsem jen kvůli Arovi. Prosím, dej mi ještě šanci to všechno napravit.“ Tak dobře, chce to, má to mít. Vrazila jsem mu facku a on se na mě jen překvapeně podíval. Pak se stalo to, co jsem nechtěla. Přitáhl si mě tvrdě k tělu a začal mě náruživě líbat. Nevěděla jsem, co mám dělat, a tak jsem ho kopla do rozkroku. Ono to fungovalo! Jen se na mě překvapeně podíval, ale mě upoutalo něco jiného. Oliver! On to celé viděl!

„Ty hajzle! Ještě jednou se jí dotkneš a já tě zabiju!“ řval na Edwarda a držel ho pod krkem.

„Lásko, prosím, nech ho,“ prosila jsem svého muže.

„Už se někdy něco podobného stalo?“ zeptal se ještě tvrději.

„Ty nevíš vůbec nic o ní,“ promluvil přidušeně Edward.

„Tak to se pleteš, hochu. Já byl ten, kdo jí pomohl na nohy, já byl ten, co ji nenechal na holičkách,“ stále řval na Edwarda. Najednou byla kolem nás celá rodina Cullenů i ostatní.

„Bells? Co se stalo?“ ptala se vyděšeně Paty. Všichni zírali na scénu před námi. Nikdo nic nedělal.

„Lásko, prosím, nech ho být. Je to blbec, který neví, co chce,“ prosila jsem stále svého muže, ale on pořád zíral do Edwardových očí.

„Ty nevíš, co má ráda a co ne, nevíš, co se dělo, když byla ještě člověk!“ opět promluvil Edward. Bože! Ať už drží klapačku!

„Lásko, podívej se na mě. Podívej se mi do očí.“ Poslechl a jeho oči se dívaly do mých. Bylo v nich tolik bolesti. Pustil Edwarda a mě si přivinul k tělu. Objal mě a nechtěl pustit.

„Vím všechno. Víš, co ji rozbrečí? Konec Romea a Julie. Její nejoblíbenější květiny? Tmavě modré gerbery. Film, který ji rozesměje? Doba ledová 2. Máš ty vůbec ponětí, že touží po zvířeti? Zvířeti, které by jí nahradilo dítě, co nemůže mít? Ty nevíš nic. Já vím vše o ní a o jejím životě. Vím i jednu věc, která se nikdy nezmění - a to, že ji miluji víc než vlastní život. Kdyby to šlo, tak bych vrátil čas a postaral se, aby nikdy neprožila to utrpení.“ Jakmile ukončil svou řeč, tak jsem mu vlepila dlouhý a vášnivý polibek.

„Bell, omlouvám se za svého bratra,“ začala se omlouvat Alice.

„Alice, ty se nemáš za co omlouvat. Víš, jen mi slib jedno - a to, že se budeme vídat, co nejméně to půjde,“ prosila jsem ji. Alice jen smutně přikývla.

„To je škody, to je škody, tolik srandy mohlo být a můj nadrženej bratříček to zkazí,“ pronesl Emmett.

„Alice? Ty si vážně myslíš, že my dvě spolu nebudeme v kontaktu? Jen nechci vidět tvého bratra.“ Jakmile jsem to dořekla, tak mi skočila kolem krku. Najednou jsem se ocitla v medvědí náruči. Emmett si od Alice a Olivera vyslechl výhružné vrčení. Na to jsem se jen smála a jakmile jsem byla opět volná, tak si mě přivlastnila náruč mého manžela. Jak já ho miluju!

O hodinu později:

Cullenovi odjeli a my se vrátili opět ke svým polovičkám. Byli tu nějak dlouho a mužská část poloviny rodiny se cítila zanedbávaná.

„Chlapi,“ řekly jsme já, Paty a Lee sborově a následně se rozesmály. Tohle mi chybělo. Rodinný klid a zase ta klidná atmosféra.

„Lásko?“ vytrhl mě ze zamyšlení Oliver.

„Ano?“

„Můžeš nechvíli jít se mnou do sklepa?“

„My máme sklep?“ zeptala jsem se nejistě a on se rozesmál.

„Ano.“ Nabídl mi ruku a já ji mileráda přijala. Šli jsme po schodech dolů a já přemýšlela, co by tu mohlo být. Najednou jsem uslyšela dusot - a to už jsem byla na zemi pod tíhou psího těla. Počkat! Pes?

„To je pes?“ zeptala jsem se nejistě.

„Pokud vím, tak ano. Je z útulku a čeká štěňátka,“ odpověděl s úsměvem Oliver.

„Ona bude mít štěňátka?“ zeptala jsem se ho nejistě.

„Nelíbí se ti? Já myslel, že…“ To už jsem ho umlčela polibkem.

„Děkuju, lásko,“ řekla jsem s dojetím v hlase. Pak jsme i s Mary šli nahoru - představit ji ostatním. Všechny si omotala kolem tlapky. Pelíšek jsem jí udělala u nás v ložnici, i když se to Oliverovi nelíbilo. Konečně mám pocit, že jsme rodina. Rodina, která odolá všem - a to i Edwardu Cullenovi.

Shrnutí

Autor: IsabellaMariaSwan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový život, nová láska a minulost se vrací zpět! 7. kapitola: