Bella převypráví svou vidinu Rose. Rozhodnou se jet do Volterry, ale...
Ano, je tam jedno velké ale.
Přeju pěkné čtení. Vilinka :-*
09.10.2011 (14:15) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2446×
Když jsem otevřela oči, ležela jsem na nějaké posteli a nade mnou se skláněla Rosalie se starostlivým výrazem.
„Bello,“ řekla úlevně, „ty jsi mě tedy vyděsila. Co to bylo?“
„Já, já sama nevím. Najednou jsem měla jako by vidinu, ale řeknu ti to až pak, protože bych odtud nejradši vypadla,“ řekla jsem. Tohle místo mi připadalo velmi depresivní.
„Jasně, tak jdeme,“ řekla už vesele a my se vydaly k autu.
Sotva jsme nasedly do auta a Rose už spustila. „Bello, co to sakra bylo. Víš, jak jsem se o tebe bála?“
„Já vím, Rose, a promiň, ale taky úplně přesně nevím, co se stalo,“ řekla jsem, „najednou se mi zatmělo před očima a já po chvíli uviděla celou scénu, když Edward bojoval s Victorií,“ řekla jsem a pak jí povykládala vše, co jsem viděla.
„Wow, takže podle tebe Victoria Edwarda nezabila?“ zeptala se.
„Ne, podle mě ne.“
„A kdo tedy? Nikdo jiný by to neudělal. Nebo snad ano?“
„Ano, někdo ano. Udělal by to někdo, kdo by chtěl ublížit Volturiovým. Edward sice nebyl jejich příznivec, ale jsem si jistá, že kdyby potřebovali pomoct, tak by pomohl,“ odpověděla jsem jí.
„Tak kdo tedy?“
„Rumuni,“ řekla jsem a Rosalii se zatajil dech.
„Ale vždyť to není možné. Rumuni mají být mrtví!“ vykřikla.
„Mají, ale nejsou.“
„Co tedy budeme dělat?“ zeptala se.
„Victoria to neudělala, a tak nevidím důvod, proč ji zabít. Spíš bych se bála o nás, protože ty máš ve Volteře bratra, myslím si, že by po tobě mohli jít. Nejlepší asi bude okamžitě odejít do Volterry, tam bude určitě dobrá ochrana a dvě upírky navíc je nezabijou,“ řekla jsem a pokusila se o úsměv.
Rosalie mi to oplatila něčím podobným a my už uháněly směr Volterra. Nejdříve jsme nasedly v Moskvě na letadlo, se kterým jsme doletěly až do Florencie, a odtamtud už jsme jely autem. Celou cestu jsme si o něčem povídaly. Ale když jsme projížděly lesem za Florencií, zdálo se mi, jako by nás někdo sledoval. Asi po deseti minutách jízdy jsme píchly a jelikož v autě nebyla rezerva, rozhodly jsme se jít pěšky. Nemusely jsme se obávat slunce, protože Rose měla dar, který tajila. Uměla přes upíra natáhnout něco, co vypadalo jako štít a on pak nezářil.
Šly jsme asi tak něco přes hodinu, ale bylo mi jasné, že kdybychom běžely přirozenou rychlostí, mohlo by se stát, že nás někdo uvidí. Najednou bylo všude ticho. Před námi se objevil vysoký svalnatý upír. Byl hrozba, to jsem poznala hned. Po chvíli přibyli další upíři, až jsme byly úplně obklíčené. Nevěděla jsem, co máme dělat, ale jako bychom měly s Rose zvláštní spojení a začaly jsme utíkat. Každá samozřejmě na jinou stranu, ale to byl účel. Když jsem ji ztratila z dohledu a upíři se ke mně čím dál víc přibližovali, nenapadla mě jiná možnost, než běžet do Volterry, a tak jsem to zase otočila. Jestli se těm upírům už nemotala hlava, tak opravdu nevím. Asi po dvaceti kilometrech se ke mně přidala i Rosalie, a tak za námi ti upíři běželi v plném počtu. Bylo jich asi dvacet a já se začínala bát, že to asi nezvládneme, ale zároveň jsem věděla, že rozhodně dneska nechci ještě umřít, a tak jsem ještě zrychlila a Rose se mnou. Po pěti minutách jsme se ocitly před branou Volterry a jeden upír mě dostihl a už mi šahal po tričku.
Přežijí to Bella a Rose?
Budu ráda za nějaký komentář. XD
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový život, nový muž - 4. kapitola:
Volterra je Italské město, jinak je to skvělý a asi to ještě dneska dočtu
Volterra je Italské město, jinak je to skvělý a asi to ještě dneska dočtu
NO teda!!
Myslím, že to přežijí. Přinejmenším jedna z nich. Jinak by už pak nebylo o čem psát, no ne?
určitě to přežijou ...moc pěkná kapitolka
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!