Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 13

30.12.2009 (18:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6852×

„Hmmm... je tu tak krásně teplo,“ přitulila jsem se k Edwardovi, když nastoupil na místo spolujezdce.

Jen se usmál a dal mi jemný polibek na nos. Bylo to příjemné. Na moment jsem zavřela oči a vychutnávala si Edwardovu blízkost a tu krásnou atmosféru. Přesto, že se ze mě tento víkend stala žena, mé hormony byly splašené jako u pubertačky. Stále jsem měla chuť se Edwarda dotýkat, líbat ho a ne li něco víc. Jakmile jsem oči otevřela, uvědomila jsem si, že stojíme na příjezdové cestě před Charlieho domem.

„Jak dlouho už jsme tu?“ Ptala jsem se zmateně.

„Chvilku.“ Poznamenal Edward.

„Proč jsi něco neřekl?“ Ptala jsem se dál.

„Vypadala jsi tak klidně a že nad něčím přemýšlíš, tak jsem Tě nechtěl rušit.“ Zatvářil se provinile.

„Aha... ,“ přikývla jsem na souhlas.

„Nad čím jsi přemýšlela Bell?“ Nenechal se odbýt.

„Nad tebou,“ odpověděla jsem oklikou.

„Nad čím konkrétně?“ Pokračoval.

„Že bych tě chtěla líbat,“ šeptla jsem do ticha a očima propalovala špičky svých bot.

Otočil si můj obličej směrem k jeho a něžně otřel své rty o ty mé. Já se na sedadle vzepjala a přitlačila jsem ho na to jeho. Začala jsem ho vášnivě líbat. Jazykem jsem se dostala do jeho úst a naše polibky ještě víc zintenzivněly. Můj dech byl mnohem rychlejší, tak jsem se od něj, ač nerada, odtáhla.

„Musím se zklidnit,“ lapala jsem po dechu.

Edward se zvonivě zasmál, vystoupil z vozu a otevřel dveře na mé straně. Opět mě ovála chladnost venkovního prostředí a tak si mě na znamení ochrany přitáhl ke svému boku. Došli jsme společně ke dveřím a já odemkla. Charlie zrovna procházel kolem, když jsme vešli, tak se zastavil.

„Ahoj Bell, jak jsi se měla?“ Zeptal se okamžitě.

„Byla ta zábava, pak ti budu vyprávět,“ odpověděla jsem stručně.

„Ahoj Edwarde, kde máš Alici?“ Ptal se teď už podezřívavě.

„Dobrý den pane, nabídl jsem se, že Bellu alespoň odvezu domů.“ Řekl diplomaticky Edward. Kdo by mu odolal.

„Aha.“ Zamumlal Charlie  „Nezastihla vás v horách ta sněhová vánice? Tady poměrně hodně chumelilo, takže to v horách muselo být ještě horší.“  Vyptával se dál jakoby nás chtěl na něčem nachytat.

„Ano pane, proto jsme se vrátili dřív, jinak bychom nejspíš ještě teď byli v horách.“ Odpověděl slušně Edward.

„Hmm... tak pozdravuj doma Edwarde, ahoj.“ Rozloučil se Charlie a šel se dívat na zápas.

„Příjdeš v noci?“ Ptala jsem se přitisknutá na Edwarda a nechtěla jsem se ho pustit.

„Klidně i dřív, když budeš chtít.“ Řekl mi laškovně a já začala kývat hlavou jako idiot.

„Miluju tě.“ Řekl mi oddaně a políbil mě.

„Já tebe,“ vrátila jsem mu.

„Budu u tebe, jakmile se ocitneš v posteli.“ Zašeptal

„Zajímavé,“  pozvedla jsem obočí.

„No, nejspíš to vyznělo divně, ale je to vlastně pravda.“ Zasmál se.

„Ahoj,“ rozloučila jsem se smutně, naposledy ho políbila a šla za Charliem.

Posadila jsem se na sedačku vedle něj a už jsem jen slyšela, jak zaklaply dveře a tiché předení Edwardova Volva, vzdalujícího se od našeho domu.

„Tak jak bylo?“ Ptal se znovu Charlie, i když ve skutečnosti hypnotizoval obrazovku televize. Kdybych mu teď řekla, že jeho malá holčička už není tak nevinná, jako doposud, ani by si toho nevšiml. No, ale přeci jen to nebudu riskovat.

„Měla jsem se moc fajn. To víš, dělaly jsme takové ty holčičí věci.“ Nechápavé se na mě podíval.No jo typický mužský.

„No lakovaly si nehty, zkoušely oblečení, zkrátka dámská jízda,“ upřesnila jsem.

„Aha.“ Procedil skrz zuby.

„Kde máš ten lak?“ Ptal se, když zaostřil oči na mé nehty.

„No... byl moc zářivý tak jsem ho radši setřela, to víš Alice.“  Řekla jsem s knedlíkem v krku.

„Hmmm... ,“ zamručel a jsem si jistá, že mu v hlavě šrotovalo, zda jeho holčička vykládá pravdu.

„Co noha?“ Zeptal se starostlivě.

„No bylo by to lepší bez sádry, ale co nadělám,“ povzdechla jsem si.

„Je to tvá nešikovnost Bell.“ Řekl a přidušeně se zasmál.

„Je zvláštní, jak všechny baví se bavit na můj účet, půjdu si dát sprchu,“ řekla jsem trošku nasupeně .

„Promiň Bell!“ Volal na mě Charlie, když už jsem stála u schodů.

„Jo, jo,“ zamručela jsem si pro sebe.

Při každém dopadu mé zasádrované nohy na schod se ozvalo hlasité zadunění.

„Nepřizabij se.“ Slyšela jsem ho říkat.

Zašklebila jsem se. Došla jsem do pokoje a celá zmožená jsem si lehla na svou dva dny opuštěnou postel. Jen tak jsem se na ní rozvalila a se zavřenýma očima odpočívala.

„Vážně se to stalo?“ Zeptala jsem se sama sebe s úsměvem na tváři

„Stalo.“ Odpověděl mi šeptem známý hlas.

Zděšeně jsem se vymrštila do sedu a hledala v tmavém pokoji Edwarda. Náhle se mi chladné ruce omotaly kolem pasu.

„Vyděsil jsi mě,“ vydechla jsem.

„Promiň.“ Zašeptal mi omluvně do ucha.

„To je dobrý,“ odpověděla jsem a opřela se o jeho hruď.

„Co tu děláš tak brzy?“ Pokračovala jsem v konverzaci.

„Nejsi ráda?“ Zeptal se posmutněle.

„Blázne, jsem ten nejšťastnější člověk, když jsi se mnou. Jakmile se vytratíš, jakoby mi kus scházel,“ zašeptala jsem s úsměvem na tváři.

Vypadal potěšeně a to se mi líbilo. Uměl vykouzlit tak krásný blažený úsměv.

„Odjel jsem k domu, ale tak moc mi chyběla tvá vůně. Tak moc jsi mi chyběla ty. Musel jsem se vrátit.“ Šeptal mi a něžně mě hladil po ruce.

„Taky jsi mi moc chyběl. Jsem na tobě závislá,“ Usmála jsem se .

Sehnul se ke mně a začal líbat můj krk. Jezdil mi po něm svými rty a lehce se o něj otíral. Začala jsem pociťovat velice známé mrazení.

„Edwarde... ,“ zašeptala jsem.

„Ano?“ Zeptal se v polibku.

„...Chtěla jsem se jít sprchovat,“ pokračovala jsem svou větou.

„A co ti brání?“ Ptal se a já cítila, jak mu cukají koutky.

„Co myslíš?“ Pronesla jsem skepticky a ač nerada jsem se od něj odtrhla.

„Budu hodný.“  Řekl mi mile a znovu se ke mně naklonil pro polibek. Svolila jsem tedy a nechala se jím ještě jednou políbit. Bylo tak těžké přestat.

„Počkej tady,“ nakázala jsem mu omámeně, když jsem se od něj konečně dokázala odtrhnout.

„Ani se nehnu,“ zašeptal a uvelebil se na mé posteli.

Vzala jsem si čistý ručník a když jsem došla ke dveřím, otočila jsem se a znovu se podívala na Edwarda ležícího na mé posteli s rukama za hlavou a jeho krásným zářivým úsměvem. Vypadal tak úžasně a já se znovu potřebovala ujistit, že to není sen. Zapomněla jsem, že dveře jsou ještě zavřené, a tak jsem se do koupelny vydala do slova a do písmene  „skrz zavřené dveře“. Samozřejmě jsem narazila.

„Nešiko.“ Šeptal mi u ucha Edward a tiskl si mě k sobě. Prohlížel mi čelo a něžně mi na něj foukal.

„Jsem v pořádku, nic to není,“ bránila jsem se, ale Edwardova starost mi byla příjemná.

„Přemýšlím, jestli s tebou nemám jít i do koupelny.“ Řekl a na zasažené místo mě políbil.

„Hmmm... ,“ užívala jsem si jeho blízkosti. „Myslím, že bychom se ale sprchování moc nevěnovali,“ mrkla jsem na něj.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Takže jsem Vám přidala další dílek tak přeji příjemné čtení a těším se na komentáře.Jak kritiku tak pochvalu ;-)

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 13: