Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 14

31.12.2009 (08:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6950×

„Byl bych jen tichý pozorovatel.“ Usmál se.

Já se zasnila, ale rychle jsem se vzpamatovala.  „Počkej tady,“  vyhrkla jsem, honem otevřela dveře a už stála na chodbě. Opřela jsem se o zeď a zhluboka dýchala. Málem jsem mu opět podlehla. Tohle mi nesmí dělat. Vždyť ví, že jakmile se na mě začne tak uhrančivě dívat, že mu prostě podlehnu. No, asi právě proto, že to ví.

Zalezla jsem do koupelny, vyslékla si oblečení a hodila ho přes věšák. Vlasy jsem si pořádně rozčesala a vlezla do sprchy. Musím říct, že díky igelitce na mé noze mi to i trošku klouzalo, ale já to ustála. Nechala jsem, aby mi teplá voda rozehřála kůži a užívala jsem si krápění na svých vlasech. Vzala jsem do ruky šampón a trochu si z tuby vymáčkla do dlaně. Nejdřív jsem ho lehce rozetřela po vlasech a pak vmasírovala do pokožky hlavy, nechala ho chvíli působit a mezitím jsem se umyla sprchovým gelem. Měl zvláštní vůni a proto jsem ho měla tak ráda. Šampón jsem si po téhle očistě smyla a vylezla  ze sprchy. Osušila jsem se a vlasy uvázala do směšného turbanu. Mé tělo tentokrát ozdobilo sametově hebké pyžamo s medvídky . V duchu jsem si představovala Edwardovy poznámky na tenhle komplet. Sešla jsem po schodech dolů a udělala si dva toasty, které jsem do sebe rychle nacpala.

„Už půjdu spát tati, dobrou noc,“ popřála jsem Charliemu a chystala se nahoru.

„Tak brzy?“ Ptal se udiveně.

„Mám za sebou perný víkend, zítra je škola a já jsem unavená,“ vysvětlila jsem a v duchu se musela zasmát tomu, že ani neví, jak moc perný víkend to byl.

„Tak doboru noc Bells a hezky se vyspi.“ Popřál mi a dál sledoval zápas v televizi.

Při cestě do pokoje jsem se ještě stavila do koupelny a vyčistila si zuby. Taky sundala turban z hlavy a vlasy si pořádně rozčesala. Ručník jsem převěsila přes topení a vydala jsem se zpátky za Edwardem. Když jsem otevřela dveře a koukla na postel, nebyl tam. Očima jsem prohlížela pokoj a našla jsem ho u stolu. Vypadal, že je do něčeho zabraný. Přišla jsem k němu blíž abych viděla, co zaujalo - prohlížel si mé fotky z dětství.

„Edwarde... ,“ vyhrkla jsem a fotky se mu snažila vytrhnout.

„Co to děláš?“ Ptal se zděšeně, ale fotky nepouštěl.

„Kdybych chtěla, abys mě viděl jako malé děcko, tak ti je ukážu sama,“ řekla jsem nakvašeně a fotky se stále snažila dostat do své moci.

„Já už je všechny viděl, prohlížím si je znovu a znovu.“ Řekl mi mile.

„Cože?“  Vypálila jsem.

"Bello uklidni se. Jsi na nich tak roztomilá. Nemohl jsem se na tebe vynadívat.“ Zašeptal mi.

„To určitě,“ řekla jsem už zklidněným hlasem.

„Už jsem ti někdy lhal?“ Ptal se a objímal mě kolem pasu

„Asi ne,“ zamyslela jsem se.

„Tak vidíš.“ Konejšivě na mě mrknul.

„Jen jsem nechtěla, abys viděl mé trapné vývojové fáze,“ začervenala jsem se.

„Nejsou trapné. Jsou okouzlující.“ Usmíval se.

„Hmmm... ,“ zamručela jsem.

„Třeba tahle, podívej se. Tak moc ti to tu sluší. Už tehdy bych se do tebe zamiloval.“ Řekl mi něžně když mi ukazoval fotku na které se učím jezdit na kole.

Trochu mě to obměkčilo, ale pořád jsem dělala uraženou.

„Pomůže ti, kdybych ti někdy ukázal své fotky z dětství?“ Ptal se s úsměvem na tváři.

„Ty nějáké máš?“ Ptala jsem se s údivem.

„Je pravda, že jsem starší než ty, ale v žádném pravěku jsem se nenarodil.“ Odpověděl mi trochu dotčeně.

„Takhle jsem to nemyslela, já jen... myslela jsem, že po přeměně ti žádné památky na domov nezůstaly,“ sledovala jsem jeho výraz.

„Moc památek nemám, ale pár fotek mi zůstalo. Jsem na nich třeba i s maminkou,“ řekl mi posmutněle.

„Promiň mi, nechtěla jsem otevírat staré rány,“ pohladila jsem ho po tváři.

„Není se za co omlouvat, díky tobě jsem alespoň zavzpomínal na svou rodinu.“ Odpověděl vesele a těsně si mě k sobě přitáhl.

Tohle všechno mě nějak zapůsobilo a já dostala chuť se na fotky podívat společně s Edwardem.

„Chceš prohlídku i s výkladem?“ Zeptala jsem se ho.

„To by nebylo špatné.“ Podotkl.

Odebrali jsme se k mé posteli a on si mě k sobě přitáhl a objal kolem boků.

„Ještě jsem ti neřekl, jak moc ti to sluší.“ Zašeptal mi do ucha a políbil na krk.

„Edwarde... nemůžu se soustředit,“ zašeptala jsem nazpět.

„Zato já stíhám víc věcí najednou, klidně povídej.“ Pousmál se.

Chtěla jsem začít s první fotkou. Byla to fotka z karnevalu. Byly mi tehda 4 roky a maminka mě donutila vzít si kostým králíka. Nic z toho, jsem ale pořádně nestihla říct, protože mě Edward stále líbal na krku a já vdechovala jeho úžasnou libou vůni. Něco jsem spíš vykoktávala.

„Tahle je... je z karnevalu... byly mi tam čtyři... čtyři roky... ,“ cítila jsem Edwardovy pozvednuté koutky. Však já mu to oplatím. Někdy.

„Pokračuj.“ Ponoukal mě.

Stále jezdil svými rty po mém krku a šiji. Jeho chladný dech ve mně vzbuzoval úžasný vzrušivý pocit a jeho doteky pro mě znamenaly neukojitelný chtíč. Nechtěla jsem se nechat tak snadno zlomit tak jsem pokračovala.

„Tady mi je šest... šest let a jdu poprvé... do školy,“ říkala jsem stále sekaně a mezi pauzami zhluboka dýchala.

Slyšela jsem jeho zvonivý smích. Myslím, že ani nedával pozor. Jediná jeho činnost byla vyvést mě z míry, což se mu dokonale dařilo. Konec pro mě znamenalo, když se jeho ruce dotkly mé obnažené pokožky na bříšku a lehce po ní přejely.

„Edwarde... ,“ vydechla jsem slabě.

„Ano?“ Ptal se potěšeně.

„Nepřestávej... ,“ dokázala jsem ze sebe vysoukat a Edwardův smích ještě zesílil, ale s tím i jeho doteky.

„Pověz mi, co nemám přestat dělat?“ Šeptal mi u ucha.

„Hladit mě... ,“ snažila jsem si zklidnit dech, když mě pokládal na postel a fotky jsem upustila na zem.

„A dál?“ Nepřestával se mě ptát.

„Líbat... ,“ jakmile jsem tohle vyslovila, jeho rty se otřely o ty mé a on tak pokračoval v mém sladkém mučení.

Byl ke mně těsně přimknutý a jeho tělo se slabě otíralo o to mé a zesilovalo tím moje narůstající a už tak dost silné vzrušení.

„Copak bys chtěla, abych dělal dál?“ Znovu se mě tázal.

„Miloval se se mnou,“ odpověděla jsem bez vahání.

„Co když nemám náladu?“ Líbal mě na zavřená víčka.

„Nemuč mě,“ prosila jsem ho.

Začal mi rozepínat knoflíčky na pyžamu. Políbil mě na každé odhalené místo, které se mu naskytlo a přiváděl mě tak k nekonečnému šílenství. Nemohla jsem sténat a ani křičet, protože byl dole Charlie, takže jsem v sobě vzdechy zadržovala. Jakmile se dostal k poslednímu knoflíčku, vršek pyžama mi rozhrnul a naskytl se mu tak pohled na má vzrušená ňadra. Rukama mi přejižděl po bříšku a začal mi líbat nejprve mé vztyčené bradavky a pak slíbával každičký kousek mých ňader.

„Bože Edwarde,“ neubránila jsem se slabému vzdechu a modlila se, aby nepřišel Charlie. Ovšem i kdyby přišel, zřejmě bych na něj nebrala ohledy, protože jsem tu měla svého sexuálního boha.

„Hmmm... “ Zamručel, když se jeho ruka dostala pod mé kalhoty a on nepřestával svými rty bloudit po mé odhalené hrudi.

Tiše jsem zalapala po dechu a dívala se na Edwarda abych zjistila, co má v plánu. Viděla jsem jen potěšený úsměv na jeho tváři a v očích jiskřičky. Dotýkal se mě všude, ale místo, které bylo nejvíc žádoucí, vynechal.

„Co jsem ti udělala?“ Zaskučela jsem.

„Vůbec nic.“ Pošeptal, ale nepřestával mě týrat.

„Řekni mi na rovinu, copak po mně chceš.“ Bože on uměl vyčarovat tak svůdný hlas.

„Chci se s tebou milovat! Chci sex! Chci jeden hříšný sex s tebou!!“ Chtělo se mi křičet, ale místo toho jsem se zmohla na tichý šepot.

„Proč jsi to neřekla hned?“ zeptal se andělsky a já měla sto chutí kopnout ho do určitého bolestivého místa.

On mě ale místo toho začal nezákoně líbat a já se jen poraženecky přidala. Košile mu sklouzla z těla na podlahu a rifle si pohotově sundal. Teď se o mě otíralo jeho obnažené tělo a já byla zžírána neutuchající touhou. Po něm. Po jeho těle.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že i přesto, že spolu do sprchy nešli, se Vám dílek bude líbit. Těším se na komentáře a přeji příjemné čtení.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 14: