Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 16

03.01.2010 (17:45) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6924×

Edward zaparkoval na školním dvoře a bleskově mi otevřel dveře. Už na něm téměř nikdo nebyl, protože za 5 minut mělo začít vyučování. Naštěstí byla má první hodina s Edwardem. Trigonometrie, zrovna tu jsem měla nejmíň ráda. Vzala jsem si svůj batoh a s nechutí v obličeji jsem se vedle Edwarda loudala k učebně 323, na jednu velice zábavnou hodinu. Když jsme vešli do třídy, učitel už tam bohužel byl.

„Slečna Swanová a pan Cullen, kdepak jste byli?“ ptal se tónem, kterým naznačoval, že ho náš pozdní příchod těší.

„Omlouváme se pane učiteli, já... já si zlomila nohu, a tak jsem byla na kontrole,“ koktala jsem ze sebe.

„A pan Cullen?“ Snažil se nás na něčem nachytat.

„Já tam Bellu vezl, nechtěl jsem, aby se jí přihodilo ještě něco horšího,“ odpověděl klidným hlasem.

„Běžte si sednout a ať se to víckrát neopakuje,“ káral nás oba učitel.

„Jistě,“ šeptla jsem a belhala se do poslední lavice.

Edward šel tiše za mnou a rukama mě přidržoval za boky. Když jsem konečně dosedla na židli, ulevilo se mi. Vytáhla jsem si sešit, protože jsem nechtěla další problémy.

„Ten má dneska ale náladu, co?“ zašeptal mi Edward do ucha.

„Hmm,“ přikývla jsem.

„Už teď se nemůžu dočkat, až budeme zase sami.“ Pokračoval a stále mi šeptal do ouška.

Zalapala jsem slabě po dechu, ale na Edwarda se neotočila. Mělo by to katastrofální následky. Vůbec bych se nemusela udržet.

Snažila jsem se učiteli věnovat veškerou svou pozornost, ale s Edwardem po boku se mi to nějak nedařilo. Když Edwardova ruka spočinula na mém stehně, myslela jsem, že vyletím z kůže. Dělala jsem, že tomu nevěnuju pozoronost, ale ve skutečnosti se veškeré mé smysly zaobíraly jen jím. Jemně mé hladil, ale jakmile se jeho chladná ruka dostala pod můj svetřík, nevydržela jsem to.

„Edwarde!“ zašeptala jsem varovně, ale on se jen potutelně usmíval.

„Je to tak nudné, tohle jsem se učil už nesčetněkrát. Mám lepší zábavu.“ Mrknul na mě.

„To je super, ale u mě není trigonometrie na vršku popularity,“ šeptala jsem nasupeně zpátky k němu.

Edward, ale nedbal mých slov a dál mě hladil a vzrušoval. Snažila jsem se dostat jeho ruku z mého těla, ale vůbec se mi to nedařilo a on mě stále zasypával motýlými doteky.

„Slečno Cullenová, pane Swane!“ řekl učitel a zamyslel se.  „Tedy, chtěl jsem říct slečno Swanová a pane Cullene.“ Opravil se přidušeně.

Vyjeveně jsem na něj třeštila oči a červenala v obličeji. Edwarda to viditelně pobavilo.

„Ano?“ ptali jsme se s Edwardem najednou.

„Trápí vás nějáký problém?“ zeptal se ne zrovna přívětivým tónem.

„Nikoliv,“ odpověděl mu klidně Edward.

„Tak buďte tak laskaví a začněte dávat pozor,“ káral nás výhružně.

„Jistě,“ odpověděla jsem mu a slyšela jen Edwardovo tiché zachychotání.

Všichni se na nás dívali a já po Edwardovi hodila nasupený pohled, který ho zřejmě pobavil ještě víc. Přitáhl si mě blíž k sobě a v tu ránu se všichni bleskově otočili zpátky k tabuli. Do konce hodiny jsem s ním nepromluvila ani slovo. Snažil se mě obměkčit něžnými slůvky, ale já na ně nereagovala. Ovšem ve skutečnosti mi to dělalo moc dobře. Konečně zazvonil zvonek a já táhla Edwarda za ruku směrem ke dveřím. Chodila jsem po chodbách a hledala nějáké klidné místo s Edwardem poslušně za sebou. Když jsem procházela kolem jedné třídy, ve které nikdo nebyl, zatáhla jsem nás do ní. Zabouchla jsem dveře a nasupeně se na něj dívala.

„Co to mělo znamenat?“ Snažila jsem se o naštvaný tón, ale soudě podle Edwardova výrazu to znělo spíš hystericky.

„Co myslíš?“ ptal se nechápavě, ale tak sladce.

„Ve třídě... plné lidí... a učitele k tomu... mě začnes osáhavat a dráždit,“ říkala jsem trhaně, bouchala ho přitom do hrudi a on se posunoval ke dveřím, na kterých byl zachvíli namáčknutý a já na něj.

„Vážně nevím, kde se v tobě objevily tyhle sadistické sklony.“ Snažil se o zlehčení situace.

„Já to myslím vážně, Edwarde, tohle mi nesmíš dělat,“ řekla jsem zoufale a čelo si opřela o jeho hruď.

„Teda ne, pokud je v místnosti ještě někdo jiný kromě nás,“ vystřelila jsem, zvedla svou hlavu a zadívala se do jeho karamelových očí, ve kterých se stále zračilo pobavení.

„Takže, pokud se nepletu, teď tady nikdo jiný kromě nás není,“ zašeptal mi laškovně do ouška a jemně zkousl můj ušní lalůček.

Já vážně chtěla odolat. Opravdu jsem se moc snažila, ale on tak krásně voněl a jen při vzpomínce na jeho úžasné tělo, se mi podlamovala kolena. Políbila jsem ho. Vášnivě a chtivě. On mi polibky začal pohotově oplácet a rukou se začal sunout po mých bedrech až jsem zrychleně oddechovala.

„Jsme ve škole,“ hlesla jsem během polibku, ale odtrhnout jsem se nedokázala.

„Ale jsme tu jen my dva, vidíš,“ řekl mi vítězně a polibky mi stále vehementně oplácel.

Na nic jsem se nezmohla, nedokázala jsem mu odporovat, když mě začal tlačit pryč ode dveří a vysadil mě na jednu z lavic. Nechala jsem se unášet vášní a jakmile jsem uslyšela školní zvonění, tak ve mně hrklo.

„Zase nic,“ zaklela jsem a Edward se potěšeně usmál.

„Počkej na večer,“ zašeptal a vtisknul mi poslední polibek.

„Mám teď španělštinu a ty?“ ptala jsem se, když jsem seskakovala ze stolu.

„Já bohužel anglickou historii.“ Zašklebil se znechuceně.

„A potom?“ vyzvídala jsem zoufale.

„Biologie,“ pronesl vítězně a oba jsme se zasmáli.

Vyšli jsme společně ze dveří a před našimi učebnami, které nebyly tak daleko, jsme se rozdělili. Do třídy jsem se dostala těsně před příchodem učitele a posadila se vedle Alice. No, alespoň nějáká známá tvář.

„Naštěstí jsem to stihla,“ vydechla jsem, když jsem si sedala.

„Nemáš se s mým bratrem muchlovat v jiné učebne,“ řekla mi pohoršeně.

Pár lidí se na náš otočilo.

„Ještě víc nahlas, ten kluk ve předu tě neslyšel,“ okřikla jsem ji.

„Já to slyšel.“ Vrátil mi neznámý spolužák.

„Bezva,“ zaklela jsem a celá červená se posadila.

„Jasper má jinou hodinu, víš co to semnou dělá?“ Pokračovala ve svém proslovu, ale už tišeji.

„To vážně netuším, ale můžeš mi o tom popovídat.“ Chtěla jsem ji podráždit.

Dál se se mnou nebavila. Uraženě si odfrkla a sledovala tabuli. Já ani nevím proč, ale najednou jsem si vzpomněla na svůj sen z rána. Edward, klečící přede mnou. Co chtěl asi udělat? No, hloupá otázka. Je jasné, co chtěl udělat. Ale co bych odpověděla??? Bello, uklidni se, byl to jen sen. Mé dvě já se mezi sebou hádala. Jedno, které prahlo po odpovědi a druhé, které se jí bálo. Představovala jsem si, jak by ona otázka zněla z jeho úst. Z jeho líbezných a sladkých tváří. Vzpomněla jsem si taky na překlep učitele matiky. Jak krásně znělo, když mě oslovil, „slečno Cullenová“.

„Slečno Swanová... “ oslovila mě učitelka a dál povídala něco španělsky. Vůbec jsem se nechytala.

„Ehm... Omlouvám se, ale nedávala jsem pozor,“ řekla jsem popravdě a uslyšela tichý smích svých spolužáků a viděla úcul Alice. Spražila jsem ji nenávistným pohledem a dál sledovala učitelku.

„Ať už se to víckrát neopakuje,“ kárala mě.

„Ano, omlouvám se.“ Už dneska po několikáté a po zbytek hodiny jsem se ani neopovážila odvrátit oči od učitelky a tabule.

„Nemohla jsi mě varovat?“ Obořila jsem se na Alici po zkončení hodiny

„Promiň, ale já jsem tu ta naštvaná!“ Vrátila mi stejně nasupeným tónem.

„Alice, jak dlouho žiješ sexuálním životem? Hmm... Řekla bych, že nějákých 80 let už tomu bude! Já teprve dva dny, takže prosím,“ okřikla jsem ji.

„Nemusíš být hned tak hysterická.“ Dívala se na mě jako z jara.

Chtěla jsem něco namítnout, ale nechala jsem to plavat. Copak byste se s ní vyhádali? Proti Alici nemáte žádnou šanci. Na chodbě jsem už z dálky viděla Edwarda, který si to mířil přímo k nám. Měl tak ladnou chůzi, ale přitom tak mužnou. Mé srdce se opět silně rozbušilo.

„Ahoj,“ řekl mi klidně, když k nám došel a slabě mě políbil. No, na můj vkus až moc slabě, ale nechtěla jsem dělat tady na chodbě spolužákům divadlo. Měla jsem v plánu ho taky pozdravit, ale to už mě svým třepotavým hlasem předběhla Alice.

„Nechci ti nic říkat, Edwarde, ale měl by sis Bellu víc kontrolovat. Začíná být až příliš rozvášněná.“ Prohodila trpce a škodolibě se na mě usmívala. Svraštila jsem obočí a vzhlédla k Edwardovi, který vypadal, že se dobře baví.

To už, ale ta malá gazela běžela za Jasperem. Otočila se na mě a zářivě se usmívala.

„Ty – já - nakupování - nikdy!!!“ Ukzala jsem jí gestikulací, ale ona si jen odfrkla a šla s Jasperem na další hodinu.

----------------------------------------------------------------------------------------------

Přináším Vám další kapitolku a přeji opět příjemné čtení. Už to je zřejmě ohrané, ale opět Vám moc děkuji za komentáře. Neuvěřitelně potěší.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 16: