Příjemné počtení (Nech sa páčí).
(Na kapitole z Edwardova pohledu se pracuje).
18+
12.01.2010 (18:30) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 8101×
Vím, že jsem slíbila, že takovou podobnou kapitolku napíšu z pohledu Edwarda, ale tahle a ještě pár jsou napsané dopředu, takže zrovna teď půjdu začít psát onu kapitolu z Edwardovu pohledu.
................................................................................................................................................................
„Jsem samé překvapení,“ mrkla jsem na něj.
„Všímám si.“ Odpověděl mi s neznámím podtextem.
„Jak to myslíš?“ Chtěla jsem z něj vymámit skutečný význam jeho slov.
„Nijak,“ odpověděl prostě.
Pak mi podtrhl nohy a vzal mě do náruče. Lekla jsem se toho rychlého pohybu a slabě jsem vykřikla.
„Už mi je dobře, můžu chodit sama,“ podotkla jsem.
„Mmm... jsi si jistá?“ ptal se svůdně a pomalu se mnou stoupal po schodech.
„Když o tom tak mluvíš, myslím, že se mi znovu začíná motat hlava.“ Přistoupila jsem na jeho hru a ruce spojila za jeho krkem.
Uchechtl se a došel se mnou až před dveře svého, no teď na kratší dobu našeho, pokoje.
„Otevři,“ zašeptal mi sladce těsně u ucha a mnou projel slabý třes.
Sáhla jsem po klice a dveře se tiše rozevřely dokořán. Vše bylo stejné, stereo, CDčka, sedačka, knihy až na....
„Páni Edwarde ,to je... opravdu nepřehlédnutelná postel,“ vydechla jsem a on se začal smát.
„Přece sis nemyslela, že bych tě nechal spát na té nepohodlné sedačce.“ Zatvářil se pohoršeně.
„Nad takovýma věcma jsem moc nepřemýšlela,“ přiznala jsem se mu.
„A nad čím jsi teda přemýšlela?“ ptal se mě s laškovným tónem hlasu, když mě pokládal na tu úžasnou postel.
„No, v podstatě vše souvisí se vším.“ Snažila jsem se vyhnout přímé odpovědi.
„Notak. “ Nenechal se odbýt.
„No... na nás,“ přiznala jsem zdráhavě.
„Já taky myslel na nás,“ doznal se mi a nosem mi dělal kroužky ve výstřihu.
„To... je velice příjemné,“ vydechla jsem.
„Co myslíš? Ta myšlenka nebo to co dělám?“ ptal se uličnicky.
„Hmm... myslím, že obojí,“ řekla jsem popravdě.
„A v tuhle chvíli?“ Znovu mě začínal dostávat do své moci.
„Edwarde,“ vyhýbala jsem zdráhavě přímé odpovědi.
„Stačí jen pár slov,“ šeptal, když má líčka zasypával drobnými polibky.
„Víš, že mě docela stresuje, že vždycky dostaneš to, co chceš,“ odváděla jsem ho na jiné téma.
„To je pravda jen z části.“ Zasmál se.
„Jak to myslíš?“ Nepochopila jsem opět smysl jeho věty.
„Ke konci totiž vždycky škemráš.“ Rozesmál se už víc.
Otevřela jsem své blažeností přivřené oči, abych viděla jeho cukající se koutky. Pomalu jsem začala rudnout, protože jsem si uvědomovala pravdivost jeho slov.
„Ale mě to moc vzrušuje.“ Snažil se mě asi uchlácholit, ale já místo toho nabrala barvu ještě víc.
„Umf... no... to je... zajímavé.“ Hledala jsem vhodná slova, ale ve výsledku jsem ze sebe dostala naprostou blbost.
„Tak zajímavé?“ Rozchechtal se a svými dlaněmi chladil můj rudě hořící obličej.
„Jsem blázen.“ Zasmála jsem se.
„Jsi blázen.“ Potvrdil mi. „ Ale můj sladký blázen.“ Dodal.
Usmála jsem se blaženě jeho slovům.
„Víš, že ti moc sluší ten rozparek na tričku,“ konstatoval, ale jiskřičky mu pohrávaly v očích.
„Jaký rozparek?“ ptala jsem se udiveně a prohlížela své tričko, až se mé oči dostaly k místu, kde Edward svými prsty svíral jeho cíp, jemně trhnul a na tričku se začala podélně tvořit velká díra.
„Edwarde... to je jediné tričko, které tady mám!“ zanaříkala jsem.
„Alice ti dá nové,“ odpověděl mi už naladěný na úplně jiné vlně.
Líbal mě na obnažená místa, vytvořená rozparkem a tričko trhal dál.
„Edwarde... jsou doma,“ šeptla jsem, když jeho rty věnovaly jeden ze svých polibků mému pupíku a já zatla břišní svaly a vydechla.
Moc dobře jsem si uvědomovala, že slyší každičké slovo, sten či vydechnutí a nechtěla jsem ani myslet na nemístné komentáře Emmetta, které mě teď budou dlouho obklopovat.
„Tohle asi nezvládnu,“ řekla jsem si spíš pro sebe a nechala Edwarda aby se dál věnoval mému tělu.
Začala jsem dýchat přerývaně a to si hrál jen s mým bříškem a laskal můj krk. Nechtěla jsem vědět, co příjde později.
Stále jsem se v duchu bránila plným prožitkům. Chtěla jsem se ovládat, tak moc jsem chtěla, ale copak jsem mohla. Nešlo to a já se mu musela plně oddat. Konečně jsem se uvolnila a začala mu polibky oplácet. Mé rty pod těmi jeho dostávaly odstín sytě červené, jak se o sebe třely. Nalívaly se krví a tmavly. Přejel mi po nich jazykem a z mých úst se tak vytratil jeden neposedný sten.
„Jestli chceš, můžu tohle klidně vynechat,“ zašeptal mi rozechvělým hlasem do ucha.
„Ne.“ Zmohla jsem se jen na tohle slůvko.
Potěšeně se usmál a pokračoval. Lehl si vedle mě na bok a já k němu natočila hlavu, protože jsem nevěděla, co chystá. Položil svou dlaň na můj krk a pomalu s ní jel dolů. Tak pomaloučku, až mi z toho naskočila husí kůže. Dostal se k mým kalhotům, ale nerozepnul je. Jeho ruka ladně vklouzla pod jejich okraj, až se v nich ztratila celá ploška jeho dlaně.
Nával slasti a touhy. Ano, tak bych mohla popsat tento nepopsatelný zažítek. Chtěla jsem mu způsobovat stejné pocity. Doposud si stále hrál on se mnou. Co kdybychom se vymněnili? Trošku jsem se zvedla a sedla si na Edwarda obkročmo. Taky se posadil a já tak krásně ucítila jeho nadmuté kalhoty. Projela jsem mu rukou vlasy a políbila na čelo.
„Nemám ráda stereotyp,“ řekla jsem rozechvělým hlase a zatlačila na Edwardovu hruď. Pochopil a lehnul si.
Mé ruce se pohotově dostaly pod jeho černé tričko a já ho tak začala hladit a líbat na krku. Hruď se mu mohutně vzdouvala a mé ego se cítilo potěšně.
Edwardovo tričko se mi tu v tuto chvíli zdálo nadbytečné, tak jsem mu ho pohotově svlékla. Nenechala jsem se vykolejit tím úžasným tělem a pokračovala jsem tak, kde jsem skončila.
Mé rty se pomalu sunuly po jeho hrudi a já mu na ni vydechovala teplý vzduch. Trošku mi vadily vlasy, které mi neustále spadávaly do obličeje, tak jsem si je zasunula za ucho. Když jsem se přesunula k jeho krku, tak k mému potěšení blaženě vydechl. Něžně jsem ho líbala a moje ruka si to sunula na opačnou stranu. Rozepla jsem knoflík a i zip kalhot, a přitom se ani na minutku neodtrhla od jeho krku. Džíny se mi podařilo pohotově stáhnout. Propaloval mě očima a čekal, co příjde teď. Dívala jsem se na něj, na jeho reakci, když se má ruka pomalu dostala pod jeho boxerky.
Náhle se všechno otočilo o 360 stupňů a já ležela opět pod ním. Jeho rty mě měly opět ve své moci a já byla totálně bezbraná.
„Nikdy mě nenecháš nic dokončit,“ zaúpěla jsem.
„Protože jsem silnější, mám výhodu.“ Zasmál se a naše rty měly najednou spoustu práce.
Čekala jsem, že se vrhne na mé kalhoty, ale začal z vrchu a má podprsenka tak ležela v tom nejtmavějším koutě Edwardova pokoje. Se zájmem si prohlížel, co se stane, když se svou dlaní dotkne mého ňadra. Bradavky opět ztvrdly a zcitlivěly a Edward se jen pousmál. Líbilo se mu to asi víc, než jsem si myslela. Překvapivě rychle mi svlékl kalhoty. Když jsem ucítila rty a dech na svém nejvzrušivějším místě, ztuhla jsem. Právě mě políbil na... Nedokázala jsem si to říct ani v duchu, natož nahlas. Cítila jsem svou vlhkost a přišlo mi to velmi trapné.
„Úžasné,“ zašeptal a já se radši neptala k čemu tato poznámka směřovala.
Palec přiložil na můj poštěváček a pomalu začal kmitat sem a tam. Prohíbala jsem se v zádech a on mě s uspokojením pozoroval. Cítila jsem, že snad každou chvíli dosáhnu vrcholu a proto jsem si zkousla spodní ret. Nechtěla jsem křičet, stačí, že oddechuju docela nahlas. Náhle jsem ale pocítila celé jeho tělo na svém.
„Tohle bych mohl pozorovat celý den, to jak tvé tělo reaguje na každičký můj dotek, co se s ním děje. Je to tak fascinující,“ vydechl mi toužebně do ucha.
Cítila jsem jen rychlý pohyb, kterým si svlékl svůj zbytek oblečení a pak už do mě pronikl.
„Ano!“ zasténala jsem slabě. Nemohla jsem si pomoct.
Slyšela jsem, jak ze z dola začaly ozývat tóny z reproduktorů sterea. Buď to mohl být Emmett, který nám tím chtěl naznačit, že všechno slyší a jeho posměškům se nevyhneme anebo Esme, která nám chtěla dát trochu soukromí. Ať tak nebo tak, stejně jsem se díky tomu cítíla trapně. Momentálně se mé myšlenky stočily k úplně jiné činnosti.
Edward laskal mé tělo a jeho přírazy byly tak pomalé, protahoval tak mé chvilky slasti. Řídil se mým obličejem a mými zesilujícími přidušenými steny. Jakmile se mé pocity vyšvihly na vrchol extáze, Edward zpomalil nebo přestal přirážet úplně a vychutnával si pohled na můj zmučený obličej.
„Edwarde... “ Neubránila jsem se a musela to udělat. Nemohla jsem to vydržet. To šílené napětí mě dohánělo k šílenství. Převalila jsem se na něj a buďto byl tak vzrušený nebo mi jen na první pokus pomohl, ale šlo to snadno.
Nechtěla jsem to protahovat, chtěla jsem zase zažít ten pocit, že jste ve hvězdách, letíte nadpozemskou rychlostí a nikdo vás nemůže dohonit. Začala jsem přirážet a zrychlovala tak své tempo. Cítila jsem, že se to blíží. Nervózně jsem si kousala svůj spodní ret a divila bych se, kdybych si tam neprokousla díru.
Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Obluzená láskou 22:
pekne akorat ze to sliseli i ostatni
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!