Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 31

22.01.2010 (21:15) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6324×

Svůj pohled jsem opět stočila dopředu, ale víčka zavřela. Spát se mi nechtělo, ale vnímala jsem vše kolem sebe jinými smysly, než jen zrakem. Cítila jsem zimu. Znáte tu typickou vůni pro toto období? Já ano. Voní kouřem, ohněm a horami. Je to zvláštní pach. Taky jsem cítila stromy. Byly zmrzlé, ale přesto mi neuniklo, jak krásně voní borovice.

V neposlední řadě Edwardova vůně. Byla tak krásná a intenzivnější, než kdykoliv jindy.

Mé uši slyšely někde v dáli výskat vránu. Kousek od nás taky spadla šiška.

Je neuvěřitelné, jak začnete vnímat svět, jste-li o jeden z pěti smyslů ochuzeni.

„Bells.“ Zašeptal mi něžně do ouška. Asi si myslel, že jsem usnula. Držel mě jen jednou svou paží a prstem druhé ruky mě šimral na tváři.

„Otevři oči lásko.“ Pokračoval.

Poslechla jsem ho a naladěná na romantickou vlnu jsem svá víčka odpojila.

Stáli jsme na vrcholku skály. Pod námi se rozprostírala zasněžená krajina a za našimi zády byl pouze les. Bylo tu takové ticho. Někde poblíž jsem zaslechla hukot menšího potůčku. Takový tlumený. Voda zřejmě protékala pod povrchem zamrzlé hladiny.

„Kde to jsme?“ Ptala jsem se zaskočeně a stále se nemohla vynadívat na bělostnou krajinu.

„Půjdeš-li pár minut směrem od našeho domu lesem, dostaneš se sem. Na tohle místo nikdo nechodí, protože je právě blízko našeho domu a k nám, kromě tebe, nikdo nechodí. A je to tak dobře. Je to tu alespoň neposkvrněné.“ Objasnil mi, ale šeptem.

„Je tu krásně,“ uznala jsem taky lehkým šepotem.

„Můžeš mluvit normálně.“ Zasmál se.

„Takhle je to romantičtější,“ svraštila jsem k sobě obočí.

„Ty má romantická dušičko.“ Políbil mě jemně na rty.

Já ale chtěla víc. Začala jsem se v jeho náruči ošívat a tak mě opatrně postavil na zem a přitáhl pevně na své tělo. Myslela jsem, že mám vyhráno a dožadovala se tak ještě silnějšího polibku. On se však ode mě s úsměvem odtáhl.

„Jen nechci, abys spadla z té skály.“ Opět mě dráždil.

„Stojíme sedm metrů od okraje,“ pronesla jsem skepticky.

„Právě proto.“ Zasmál se.

„Nech už toho,“ řekla jsem dotčeně a kopla ho do nohy.

Ale, au. Já ho kopla svou dříve zlomenou nohou a jen jsem ucítila slabé zabrnění, ale bolestivé. Pevně jsem k sobě semkla čelist a čekala, až ta bolest pomine.

„Co se děje?“ Zněl Edward vyděšeně.

„Kopla jsem se do nohy,“ zanaříkala jsem.

„A o co?“ Ptal se nevěřícně a rozhlížel se po okolí.

„O tu tvou!“  Vyhrkla jsem nasupeně.

„Och.“ Vydechl překvapeně a pak se začal smát.

„Směješ se cizímu neštěstí? Mě to vážně bolí,“ stěžovala jsem si pohoršeně.

„Ne, směju se tomu, že jsem nic necítil a ty tvrdíš, že jsi se kopla.“ Znovu se rozesmál.

„Jsem opravdu ráda, že se dobře bavíš,“ řekla jsem kriticky.

Přenesl mě ke spadlému stromu a na jeho kmen položil svou bundu. Mě na ni opatrně posadil a vyhrnul mi nohavici kalhot. Jemně mi po noze přejel svou dlaní a já se otřásla, ale zimou to nebylo.

„Je ti chladno?“ Ptal se vážně a starostlivě.

„Ne...“ vydechla jsem.

Nic na to neřekl, protože mu zřejmě došlo, z čeho ten třes byl.

Něžně své rty na mou nohu přitiskl a věnoval jí dlouhý polibek. Opět jsem se zachvěla.

„Vzrušená skrze nohu, to tu ještě vážně nebylo,“ pomyslela jsem si a kontrolovala si svůj tep.

„Je to lepší?“ Ptal se a sledoval můj výraz.

Moc dobře slyšel tlukot mého srdce a pobaveně se usmíval. Snažila jsem se nahodit neutrální výraz.

„Umf... asi jo,“ přitakala jsem.

„Dobrá.“ Pokračoval v tišení mé bolesti.

Přejížděl přes ni jemně bříškami prstů, foukal na ni svůj chladný dech a jeho rty také nezůstávaly pozadu. Začala jsem se cítit až příliš vybuzeně.

„Myslím, že už to je v pořádku,“ řekla jsem nervózně a nohu si stáhla k sobě.

„Jak myslíš.“ Přestal tedy, ale koutky mu cukaly.

Snažila jsem si ho nevšímat, i když jeho pobavený úsměv nešel přehlédnout. Zřejmě už zapomněl, jak škemral, když jsem se pokoušela o malé mučeníčko. Až tahle úděsná sázka skončí, budeme si to muset zopakovat.

„Měli bychom jít pomalu domů, začíná se stmívat.“ Obrátil se na mě.

„Máš pravdu,“ přitakala jsem a vydala se do již zešeřelého lesa.

„Opět budeš praktikovat svůj styl chůze?“ Vyzvídal.

„Když ti to udělá radost,“ pokrčila jsem rameny.

„Tohle,“ vzal si mě opět do náruče „Mi udělá větší radost.“ Dokončil svou větu.

„No, bránit se nebudu,“ řekla jsem lhostejně a jeho smích se rozlehl jako ozvěna celým lesem.

„Ještě, aby ses bránila.“ Pousmál se.

„Co bys dělal, kdybych začala?“ Ptala jsem se provokativně.

„Vážně to chceš vědět?“ V jeho hlase byl zvláštní podtext.

„Ano,“ trošku mě svým předchozím tónem vyděsil.

Postavil mě zpátky na zem a přitlačil ke stromu. Onoho stromu jsem si všimla až po nějáké chvíli, protože jsem se zájmem sledovala každý Edwardův pohyb.

„Sex je zakázaný, ale věci okolo ne.“ Řekl mi tak vzrušeně do ucha, až jsem se zatřásla.

„Ale to by nebylo fér,“ vydechla jsem.

„No tak, pravidla jsou stanovena. Pokud tě dovedu na vrchol jiným způsobem, to už je má věc.“ Dráždil mě svým sametovým hlasem.

„Měli bychom jít,“ zašeptala jsem do ticha. Chtěla už jsem být doma. Zajít si do sprchy a zchladit se ledovou vodou.

„Ach ne, sprcha!“ Zabědovala jsem ve své vlastní mysli a mé vzrušení ještě stouplo.

„Vypadáš zamyšleně.“ Hlesl a jeho rty líbaly mou spodní čelist.

„Ne, jsem v pohodě,“ vydechla jsem, když se jeho rty přesunuly na můj krk.

Byla jsem v transu, ze kterého mě vyrušil táhlý zvuk rozepínání zipu, který zapříčinily Edwardovy prsty. Mé oči se zprudka vytřeštily.

„Co to... co to děláš?“ Koktala jsem ze sebe.

„Jen si hraju.“ Odpověděl ledabyle, právě když jeho prsty odepínaly knoflíčky mého svetru.

„A nechtěl bys mě zasvětit do svého herního plánu,“ vydechla jsem vzrušeně, když se mu podařilo rozepnout poslední knoflíček.

„Edwarde,“ zasténala jsem, ale spíše zoufalstvím a hlavu si opřela o kmen stromu.

Vzhledem k tomu, že má bunda i svetr byly rozepnuty, měla bych pociťovat chlad. Tedy, myslím. Já ale cítila horkost. Spalovala mě od kořínků mých vlasů až po špičky prstů na nohou.

------------------------------------------------------------------------------------------

Tak peprnější kapitolka bude až ta další. Opět přeji pěkně čtení. SS

PS: Děkuji, že komentujete ;-)

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 31: