Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 33

25.01.2010 (11:45) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6889×

„To snad není možné, copak nemá osobní život?“ Pomyslela jsem si v duchu pohoršeně.

Hodila jsem po ní vražedný pohled a po schodech se vydala do Edwardova pokoje. Slyšela jsem za sebou její zvonivý smích. V tomhle domě jsou vážně všichni stejní. Jediní normální, tedy v mezích možností, mi tu příjdou Esme s Carlisleem.

„Udělala jsem ti kuře,“ zavolala na mě Esme.

„Celé kuře?“ ptala jsem se nevěřícně.

„Musíš mít hlad,“ opáčila.

Hmm, možná svou teorii o normálnosti osob v tomto domě ještě přehodnotím.

„Ehm, díky Esme,“ řekla jsem zdráhavě. „Jen se převleču a příjdu.“

Vzala jsem si na sebe tepláky a nějáké tričko, které jsem našla ve skříni. Tímto stylem oblečení jsem zřejmě pohoršila Alici.

„Nejsem na módní přehlídce,“ podala jsem jí vysvětlení.

„To neznamená, že musíš chodit jako trhan,“ odfrkla si.

„To tvrdíš ty.“ Zasmála jsem se.

„Gucci a Chanel ve tvé skříni mají stejný názor,“ pronesla sarkasticky.

„Já mám ve skříni cizí chlapy?“ Dělala jsem překvapenou.

„Bello!“ zasténala Alice a obličej si složila do dlaní.

„Promiň Alice, přísahám, že až bude nějáká významná událost, budeš mě moci obléct a já ti do toho nebudu mluvit, ano?“ Snažila jsem si ji usmířit.

„Tak jo!“ vypískla a někam utíkala. Já začala přemýšlet, zda to byl dobrý nápad.

Vešla jsem do kuchyně, kde už na mě čekala velká porce jídla.

„Nech si chutnat.“ Popřála mi Esme.

„Děkuju,“ řekla jsem trošku zdráhavě a posadila se k talíři.

Připadala jsem si jako v pohádce o Jeníčkovi a Mařence. Snad si mě taky něchtějí vykrmit a pak snít. Tedy, v jejich případě vysát.

„Budu si muset zajít na lov.“ Vytrhl mě z mého přemýšlení Edward.

„A kdy se vrátíš?“ ptala jsem se trošku smutně.

„Nejspíš až zítra k ránu. Jdou se mnou Jasper s Emmettem a Rose, chceme zaběhnout dál do Kanady.“ Vysvětlil a hladil mě po tváři.

Prý zaběhnout. Kdybych si do Kanady chtěla jen tak zaběhnout já, nejspíš se nevrátím už nikdy.

„Bude tu s tebou Esme a Alice, Carlisle má službu v nemocnici.“ Objasnil mi situaci.

„Tak jo, užij si to,“ vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě.

Edwardovy koutky se začaly zvedat do potutelného úsměvu.

„Víš, jak to myslím,“ řekla jsem skepticky.

„Doufám, že ano.“ Podráždil mě.

„Běž už.“ Začala jsem ho vyhazovat.

„Budeš mi chybět,“ zašeptal mi teď vážně.

„Ty mně taky,“ šeptla jsem nazpátek mezi tím, co mě líbal na rty.

„Buď opatrná.“ Dával důraz na každou slabiku.

„Ty jsi ten, co se bude prát s pumou,“ připomněla jsem mu.

Otevřel ústa, že něco řekne, ale rychle se zastavil a rty k sobě pevně semknul. Vypadalo to, jakoby se bránil nějáké poznámce na mou adresu a já ho propalovala pohledem.

„Emmett,“ povzdechl si a naposledy mě políbil.

„Edwarde, rychle!“ Rozlehl se po celém domě Emmettův mohutný hlas.

„Už jdu,“ odpověděl mu Edward normálním tónem. Ode dveří se na mě ještě podíval a pak už všichni čtyři zmizeli v temné noci.

Cítila jsem se nesvá bez Edwardovy blízkosti, ale až teď jsem si uvědomila tu dlouhou dobu, po kterou nebyl na lovu? Žeby jeho sebeovládání zesílilo. Možná je to tím, že teď spolu trávíme tolik času. Na začátku našeho vztahu mi přeci říkal, že už si na mou vůni lépe zvykl, když se mnou byl celý den a je to pro něj značně jednodušší.

Přemýšlela jsem nad tím vším a pokojně žvýkala Esmino kuře, které bylo opravdu výtečné.

„Dáš si ještě?“ ptala se s nadějí v hlase.

„Je to opravdu vynikající. Má máma tady není, takže ti můžu říct, jak božsky vaříš, ale už se toho do mě opravdu víc nevejde.“ Dělala jsem na ni oči.

„To je v pořádku, hlavně, že ti chutná.“ Usmála se na mě.

„Schovala bys to třeba do ledničky? Možná ještě dostanu hlad,“ pronesla jsem nervózně.

„Určitě,“ přitakala a jídlo zabalila do celofánu.

Sobotní večer, tak co bych mohla podniknout? Jako jediný rozumný nápad mi příjde televize.

Edward nikde, tak co jiného mi zbývá. Alice už seděla v obývacím pokoji a něco sledovala.

„Co to je?“ zeptala jsem se.

„Vědomostní soutěž, pšt!“ Zasyčela na mě.

Vážně netuším, co ji na tom vzrušovalo. Její ego se nejspíš cítilo potěšené, když ze sebe chrlila odpovědi na každou otázku. Byla jako zhypnotizovaná. Vnímala pouze hlas moderátora a okamžitě odpovídala. Takže móda a kvízi jsou Aliciným kámenem úrazu.

„Copak tě to baví?“ ptala jsem se při závěrečných titulcích.

„Ano,“ odpověděla prostě.

„Všechno víš,“ pronesla jsem skepticky.

„To je na tom nejlepší.“ Zasmála se.

„Vy upíři jste v tomhle ohledu strašní, vždy musí být po vašem.“ Kroutila jsem nevěřícně hlavou.

„Zajedu si pro něco do města, do hodinky budu zpátky.“ Prosvištěla Esme halou a já už jen slyšela startovat auto.

Zůstaly jsme s Alicí doma samy. Připadala jsem si jako její mladší sestra a ona mě musí hlídat. Po chvíli Alice prolomila ticho.

„Můžu se tě na něco zeptat?“ zašveholila tím svým zvonivým hláskem.

„Pokud budu umět odpověď, tak určitě. To víš, já neznám odpovědi na vše,“ opáčila jsem a ona jen protočila oči.

„Jak se ti líbí život dospělého?“ Pousmála se.

„Na co narážíš?“ Sice jsem se zeptala, ale asi jsem tušila, na co přesně se ptá.

„Moc dobře to víš.“ Přisedla si vedle mě.

„Nejsem typ člověka, co by se o tom jen tak bavil,“ řekla jsem zdráhavě.

„Prosím.“ Udělala na mě psí oči a nezpouštěla je ze mě.

„Dobře, co přesně chceš vědět?“ ptala jsem se jí poraženecky.

„Jaké to bylo poprvé?“ Položila mi otázku, která ji svrběla na jazyku.

„Přeci jsi to viděla,“ zašklebila jsem se.

„Byly to je záblesky a není to to samé, jako když si o tom povídáme,“ odvětila.

„Alice!“ zanaříkala jsem zoufale.

„Notak, prosím. Chci abychom si povídaly jako sestry. Já tě beru jako sestru a chtěla bych vědět, co jsi cítila. Chci vědět, jestli to je pro nás jiné, než pro vás,“ řekla klidně.

„Tak jo, sestro,“ pousmála jsem se.

„Takže.“ Pozvedla obočí.

„No, Edward byl moc něžný a romantický a snažil se, aby mě nic nebolelo a líbal mě všude.“ Cpala jsem všude „a“, jako bych se snažila zmírnit trapnost této situace.

„Bello, uklidni se, zníš strašně nervózně. Já to nikomu povídat nebudu a v domě není nikdo jiný, kdo by tě mohl slyšet.“ Snažila se mě uklidnit.

Posadila jsem se tedy do tureckého sedu, přímo naproti ní.

„Bylo to úžasné,“ vydechla jsem šeptem a svůj pohled sklopila na šňůrky tepláků.

Pár vteřin bylo ticho a já věděla, že Alice čeká, co ze mě dál vypadne.

„Líbal mě všude po celém těle. Nikdy jsem takové pocity neměla. Styděla jsem se, ale právě na tohle bylo tak snadné zapomenout. On byl tak něžný a stále sledoval, jestli mi nějak neubližuje. Ani netušil, jakou rozkoš mi způsobuje. Když... když do mě pronikal, tak to nejdřív bolelo. Cítila jsem takové škubnutí a chvilkové pálení. Jeho tvář byla zkřivená bolestí snad víc, než ta má, protože si to uvědomoval. A pak, ach můj bože. Ty pocity, já si připadala jako Alenka v říši divů. Nikdy jsem nic takové necítila a bylo to tak úžasné. Chtěla jsem křičet, křičet ať nepřestává. Mé tělo se třáslo a já jen sténala. On tyto pocity umocňoval svými rty, kterými mě líbal. Když jsem naposledy vykřikla, chtěla jsem to prožít znova. Nedokázala jsem se nabažit, ale byla jsem tak unavená.“ Dokončila jsem svůj monolog a odvážila se podívat na Alici, která jen seděla a s úsměvem na rtech mě poslouchala.

„Co?“ řekla jsem nervózně, rudá od hlavy až k patě.

„Chceš něco vědět?“ Pousmála se.

„Hmm.“ Žmoulala jsem pramen svých vlasů.

Opřela jsem si hlavu o její rameno a ona začala mluvit.

„Nedokážeš si představit, jak moc byl Edward nervózní. Nikdy jsem ho takového neviděla. Když jsem se ho ptala, čím to je, odpověděl jen, že se bojí, aby ti neublížil, ale bylo v tom něco víc. Jak víš, Edward se před tebou s nikým nemiloval ani jako člověk ani jako upír. V tomto směru byl nezkušený. Nevěděl co čekat. Nevěděl jaké to bude. Nevěděl jak se má chovat a co má dělat. Samozřejmě se ptal Carlislea a ten se mu snažil pomoct. Pak taky přišel za mnou. Chtěl vědět, jaké to bude pro tebe. Trošku se mi zdráhalo, vyprávět mu svůj milostný život, ale vypadal zoufale. Věděla jsem, že ty už se samotného aktu nemůžeš dočkat... “

„Tuhle pasáž prosím vynech,“ vyhrkla jsem a tím ji na chvíli přerušila.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Je tu další díl, vím, zase takový blbý konec, ale co naděláte :D . Jinak, zítra bohužel i mně začíná po týdnu a půl marodění škola, takže opravdu nedokážu říct, jestli zítra přibyde nový díl, jelikož mám až do 4 a pak ještě učení. Samozřejmě se budu snažit, to vám mohu slíbit. Doufám, že se Vám kapitolka líbí. Těším se na komentíky :) . SS

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 33: