Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 44

08.02.2010 (14:45) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7249×

„Oni už to ví? Myslím tvou rodinu,“ ptala se trošku zdrženlivě.

„To nevím, ale vzhledem k tomu, že mají doma Alici, tak počítám s tím, že jim vše vylíčila, jakmile jsme se dostali do dostatečné vzdálenosti,“ řekl jsem smířlivě.

„Byla jsem moc hloupá, když jsem jí dovolila, aby mě oblékla při nejbližším možném, důležitém okamžiku?“ ptala se, ale ve skutečnosti se bála odpovědi.

„Možná trošičku,“ naznačil jsem palcem a ukazovákem.

„Vyvlíknu se z toho?“ chtěla vědět.

„Ze svatby?“ vyhrkl jsem.

„Z Aliciny mánie ohledně oblékání,“ prohodila skepticky.

Já jsem si úlevně oddechl.

„Víš, že začínáš být jako já?“ zasmála se.

„Jak to myslíš?“ chtěl jsem vědět.

„Jsi paranoidní,“ rozesmála se na celé auto a já jí to nemohl mít za zlé, protože začínala mít opravdu pravdu.

„To bych s tím měl něco dělat,“ podráždil jsem ji.

„To asi ano, přece si beru chlapa a ne sebe.“ Vrátila mi a já na ni jen koukal.

 „Přemýšlím, kde se v tobě vzalo všechno to sebevědomí,“ položil jsem jí otázku, která mi vrtala hlavou.

„Těžko říct, možná porostlo s tímhle kroužkem,“ poukázala na svůj prst.

„Neudělal jsem chybu?“ ptal jsem se se smíchem.

„Hmm... měl sis to rozmyslet dřív, teď už je pozdě!“ vyhrkla. 

„Ani bych to zpátky vzít nechtěl,“ vysvětlil jsem a pomalu začal zastavovat u krajnice.

„Proč stavíme?“ ptala se zmateně.

„Každou chvílí jsme blíž a blíž našemu domu, musím si tě ještě vychutnat,“ opáčil jsem.

„Ale vždyť doma máme pokoj.“ Stále byla tak nechápavá.

„Doma je ale taky Alice,“ pokračoval jsem ve svém vysvětlování.

„Alice snad s námi v pokoji nebude.“ Spíš konstatovala.

„To ne, ale má v plánu se na tebe okamžitě vrhnout, no, ohledně šatů,“ přiznal jsem jí trochu zkroušeně, protože jsem znal její reakci.

„To né!“ zaúpěla a složila si obličej do dlaní.

„Neboj, já to nějak zařídím,“ tišil jsem ji a pozvedl palcem její bradu.

„To nepůjde, já jí to slíbila,“ zaúpěla znovu.

„Neboj, nebude to tak hrozné. Stačí, když si vybereš první lepší šaty,“ poradil jsem jí.

„Nemyslím si, že to bude tak snadné,“ podívala se na mě.

„Každopádně, vždy můžeš říct, že jsi unavená z cesty,“ navrhl jsem.

„To máš pravdu,“ zajiskřilo jí v očích.

Pak se ke mně naklonila a jemně políbila mé rty. Velmi příjemné. Bella však přitvrdila a nevypadalo to, že by cítila nějáké zábrany, ba naopak. Byla naprosto uvolněná a na jejich rtech to bylo znát. Měkce kroužily po těch mých a provokativně se o ně otíraly. Bylo to opravdu vzrušující.

Ještě víc vzrušující bylo, když Bellina ruka zaplula do mých riflí.

„Bells, nejsem si jistý, zda je to vhodné?“ zdráhal jsem se.

„Jako bych to už někde slyšela. Ó ano, už si vzpomínám, přesně tato slova jsem říkala jednou v lese. Pamatuješ si?“ říkala nenuceně a dráždivě, zatímco její ruka proklouzla až do mých boxerek.

„Matně,“ řekl jsem vzrušeně.

„Tak matně,“ zasmála se a já se na nic nezmohl, protože rukou právě začala pohybovat po mém údu.

„Takže si nepamatuješ, když jsi mi říkal, abych byla velmi klidná?“ vyzvídala.

Já jen zakroutil hlavou a hrdlo se mi sevřelo, protože ubírala a zase přidávala na tempu.

Chtěl jsem jí říct, ať přestane, protože bych se nemusel udržet, a taky jsem věděl, že se neudržím.

„Tak tedy, buď velmi klidný,“ šeptla a zkousla mi ušní lalůček.

Neubránil jsem se vzdechu a z Bellina hrdla se vydral potěšený chychot. Hlavu jsem prudce zarážel do opěrky sedadla a snažil se kontrolovat.

Bella si pomohla druhou rukou a rozepla knoflík a zip mých kalhot. Snažila se zřejmě o víc prostoru. Líbala mě hladově na krku a vysílala tak do mého těla chtivé impulsy. Nedokázal jsem čekat na další krok, který učiní a musel jsem nějak zakročit, jinak bych se zbláznil.

Nečekaně, tedy pro ni, jsem ji přirazil k jejímu sedadlu a hladově líbal její rty. První okamžik byla asi vyvedená z míry, ale o chvíli později se vzpamatovala a polibky mi počala oplácet. Naše dechy uháněly jako splašené a nešly zastavit. Nedivil bych se, kdyby se za chvíli začala mlžit skla v autě.

„Chci se s tebou milovat. Potřebuji se s tebou milovat,“ vydechl jsem, když jsem ji líbal na krku.

„Po ničem jiném momentálně netoužím,“ přitakala a rukou mi rejdila ve vlasech.

Můj mozek začal rychle přemýšlet o prostornosti Volva, ve kterém se právě nacházíme. Bylo by to opravdu nepohodlné a Bella by se mohla ještě zranit.

Venku sice bylo chladno, ale myslím, že pár minut to vydržíme a navíc, po téhle silnici projede auto snad jednou za hodinu, a to jestli vůbec.

Nedokázal jsem jinak, než pohotově oběhnout vůz a vytáhnout ji z místa spolujezdce. Chvíli se tvářila zmateně, ale jakmile jsem ji přitlačil na kapotu auta, pochopila. Rozepnul jsem jí bundu, ale to spíš pro svou lepší přístupnost.

Nezdržoval jsem se s jejími pomalými prsty a kalhoty jí rozepnul a stáhnul sám. Nebránila se. Byla vybuzená stejně jako já. Nedokázala čekat na žádné příhodnější místo. Chtěl jsem ji tady a teď a jiná možnost pro mě neexistovala.

Mé kalhoty už byly díky Bellině předchozí iniciativě rozepnuty, takže je stačilo pouze stáhnout dolů.

Nemohlo se počítat s dlouhou předehrou, protože teplo opravdu nebylo a Bella byla přeci jen křehký člověk, náchylný na zimu.

Proniknul jsem do jejího lůna a ona se už jako tolikrát prohla v zádech. Úžasná ustálená reakce jejího těla, kterou jsem miloval a nikdy se mi neomrzí.

Přírážel jsem proti ní a cítil jsem, že její boky by se taky rády zapojily, ale byla pevně přitisknuta k autu a mé ruce jí žádný větší pohyb neumožňovaly.

Nebránil jsem svými ústy jejím stenům. Byli jsme tu naprosto sami a nechal jsem ji tak naplno si užít tento nikdy nezevšedňující pocit.

Byl jsem tak vzrušený a taky první došel na vrchol. Mým tělem proběhl elektrizující impuls a já se poddal pocitům rozkoše. Nemohl jsem svou náruživou lásku o tyto pocity připravit. Nepřestával jsem přirážet a dívat se přitom na její obličej, skřiven narůstajícím pocitem vyvrcholení. Obočí měla svraštěné a hlasitě sténala.

„Edwarde!“ vykřikla naposledy a já cítil stahy jejího lůna. Ano i má sladká Bella se dočkala.

„Úžasné,“ hlesla když se vzpamatovala.

„Jako ty,“ pohladíl jsem ji hřbetem ruky po prochladlé tváři a políbil její zmrzlé rty.

Blaženě se pousmála, ale její tělo se třáslo zimou, která musela být zajisté nepříjemná.

„Asi bychom měli jít,“ navrhl jsem, když jsem si zapínal kalhoty.

„Nejspíš ano,“ přitakala, ale bylo vidět, že se jí dvakrát nechce.

„V týdnu bychom mohli využít prázdnost vašeho domu,“ navrhl jsem, abych jí zlepšil náladu.

Její obličej se celý rozzářil, ale pak se stáhl do podivné grimasy.

„Tak mě napadá, proč jsme celou dobu u vás, když můj dům je naprosto prázdný?“ ptala se udiveně a jakoby ošizeně.

„Můj otec slíbil Charliemu, že se o tebe postará a bohužel to bere moc vážně, to je celé,“ řekl jsem poněkud zklamaně, protože jsem také počítal s tím, že budeme v Bellině domě, což mi Carlisle hned na počátku zavrhl.

„Aha,“ opáčila ponuře.

„Carlisle a jeho přehnaná péče,“ zašklebil jsem se.

„No, ale víkend bychom u nás třeba strávit mohli, ne?“ nadhodila.

„Hmm... to nejspíš ano,“ přitakal jsem nad její vychytralostí.

„To se mi začíná líbit,“ pronesla, když si sedala do auta.

Tak moc rád bych chtěl vědět, co se jí v hlavě honí za nápady. Jen zlomek z toho jsem si snad dokázal domyslet, ale všechny Belliny myšlenky byly pro mě uzavřené.

Mohl jsem si jen představovat, jak moc ji ovlivňuje její mladé a neukojitelné tělo. Ovšem, tyto myšlenky jsem raději okamžitě zahnal, protože jsem opět pocítil prvotní vzrušení, které jsem před chvílí zaháněl venku.

Vždy budu mít na Bellu chuť, tedy po sexuální stránce a mé pocity milovat se s ní nikdy nepoleví. Není možné, aby polevily, protože je ve dne v noci cítím tak jasné. Možná je pravda, že až se Bella stane upírkou, bude to snažší. Nebudeme muset přestat, neunavíme se.

---------------------------------------------------------------------------------------

Příští díl bude až v úterý, tak si tento užijte. Ať se líbí. SS

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 44: