Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 5

09.12.2009 (17:30) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 8271×

„Bylo to moc krásné, Bell, děkuju.“ Políbil mě do vlasů.

„Bylo. Miluji tě.“

 „I já tebe.“

 Tenhle okamžik byl tak nádherný, že se nedal popsat slovy. Edward si lehl na bok naproti mě a já udělala to samé. Hladil mě po tváři a stále jsme se na sebe připitoměle usmívali.

 „Už jsem ti řekl, jak moc jsi krásná?“ otázal se.

 „No, za poslední den asi tak 100x,“ odpověděla jsem zvesela.

„Tak to musím rychle napravit. Jsi to nejkrásnější na světě, co jsem kdy poznal. S jistotou můžu říct, že by tě mohli zařadit jako 8. div světa,“ hypnotizoval mě pohledem.

„Zase nepřeháněj,“ procedila jsem skrz zuby.

Chytil mě za bok a přitáhl si mě těsně na své tělo.

„Víš, že já nikdy nepřeháním,“ usmíval se.

„To si právě nejsem jistá,“ šeptla jsem.

Naklonil se nad mou tvář a políbil mě. Jakmile se mé tělo setkalo s jeho chladným, mé bradavky zareagovaly a stuhly. Já to okamžitě pocítila, což znamená, že Edward musel taky. Podívala jsem se na něj a on se se zavřenýma očima široce usmíval.

„Myslím, že za jednu noc toho bylo až až,“ podotkl a laškovně se na mě podíval.

„Nemůžu za to,“ řekla jsem obluzeně.

„Já vím, můžu za to já,“ usmíval se pyšně.

„Cch, zase tak moc si nefandi,“ odsekla jsem jakoby podrážděně.

„Vážně ne?“ řekl a jeho rty začaly bloudit po mém břiše, zatímco já se znova přerývaně rozvzdychala.

„Myslím, že v tomhle už máme oba jasno.“ Přestal mi líbat podbříšek a usmíval se.

Zamračila jsem se a otočila se na druhý bok, pryč od něj. To už mě, ale jeho ruce balily do deky a přitahovaly zpět na jeho tělo. Snažila jsem se vymanit z Edwardova pevného sevření, ale nešlo to.

Jsi tak paličatá Bell, ale to je právě to, co na tobě tak miluju,“ prohlásil a dodal, „miluju tě.“

To už jsem nevydržela a musela mu dát stejnou odpověď, kterou z mých úst už tolikrát slyšel, „miluju tě,“ vydechla jsem.

Slyšela jsem jeho andělský smích a rty mi vtiskl poslední polibek na mou šíji, což ve mně vyvolalo příjemné mrazení. Přitiskl si mě zády na svou hruď a rukou mě objal kolem pasu. Jeho rty byly těsně u mého ucha a tiše broukaly mi neznámou písničku. Začaly se mi zavírat oči a já, ač jsem si chtěla vychutnat každičký moment s Edwardem, tak jsem podlehla.

Mé sny absolutně nedávaly smyl - pokud si teda dovedete představit, že vás honí obří cukrová vata. Bylo to i docela děsivé, když si uvědomíte, že se na vás valí odporný chuchvalec růžové lepkavé hmoty. Když jsem se vzbudila tak jsem se oklepala.

„Hrozné,“ řekla jsem si potichu pro sebe a čekala nějákou reakci ze strany Edwarda, ale nic. Uvědomila jsem si, že necítím ani jeho vůni a že mě jeho ruce nedrží v náruči. Začala jsem zmatkovat. V duchu jsem si přehrávala včerejší noc. Přece to nemohl být sen, ujišťovala jsem se. Jako bych Edwardovy ruce stále cítila na svém těle. Na každém místě, kde se mě včera dotkly. Bylo to tak jasné, že by to nikdo nemohl zpochybňovat. Začala jsem se zmateně rozhlížet po pokoji, jako bych se Edwarda snažila vydolovat z podsedačky. Byla jsem přece v jeho pokoji. V jeho posteli. Zabalená v jeho dece. Podívala jsem se pod ni a byla jsem stále nahá.

Najednou se pomalu otevřely dveře a v nich stál Edward. S roztomile rozházenými vlasy a v úžasných bílých kalhotech. Úlevně jsem sebou plácla zpátky na postel a oběma rukama jsem si prohrábla vlasy. Ucítila jsem pohyb postele a mé oči zaměřily Edwarda, který se nade mnou nakláněl.

„Co se děje?“ tázal se starostlivě.

„Ale nic,“ odvětila jsem a věděla, že se s takovou odpovědí jen tak nezpokojí.

„Bell,“ řekl lehce káravě.

„Jen... jen když jsem se vzbudila a ty jsi tu nebyl, tak jsem myslela, že se mi to celé zdálo. Ta noc a ty...“ Ke konci věty se mi zlomil hlas a já si uvědomila, jak moc zoufalá jsem byla.

„Promiň mi ty můj sladký blázínku. Byl jsem ti jen něco udělat k snídaní,“ řekl tónem, kterým naznačoval, že vše bere na sebe.

„Ne, ty promiň, byla to jen má přehnaná reakce.“ Už jsem se i pousmála.

„Ty se nemáš proč omlouvat a navíc, tak kreativní, aby sis vymyslela celou včerejší noc, nejsi,“ podotkl s úšklebkem.

Dělala jsem, jakože to neslyším, ale viděla jsem, jak Edwardovy cukají koutky.

„Jinak, dobré ráno,“ pronesl něžným hlasem a políbil mě lehce na rty. Já byla ale tak chtivá, že jsem se na něj hladově přitiskla a líbala ho vášnivě, načež on se nenechal zahanbit a jeho rty byly tak vášnivé, až jsem mu začala vzdychat do úst.

Odtáhl se. „No myslím, že pro dnešní ráno to zatím stačí,“ usmíval se.

Zadýchaně jsem přikývla a on přede mě postavil tác se snídaní. Na talíři byly vafle ve tvaru srdce, se šlehačkou a nutelou. Koukala jsem na ten talíř snad minutu, dokud mi Edward nezačal mávat rukou před obličejem. Zadívala jsem se na něj a vrhla se mu kolem krku.

„Miluju tě,“ zašeptala jsem mu do ramene a políbila ho na něj.

„I já tebe.“ Letmo mě políbil do vlasů.

Odtáhla jsem se od něj a znovu se zahleděla na talíř.

„Bells, je to jen jídlo,“ povzdechl si.

„Ale vypadá to tak krásně,“ opáčila jsem.

„To puma taky,“ řekl si pro sebe a už začal vidličkou krájet kousek vafle a dával mi ji do pusy. Myslím, že si mé krmení užíval a mě tak i víc chutnalo. Potom mi dal ještě napít a otřel mi ze rtů ulpěné kousky šlehačky.

„Půjdu se umýt,“ vyhrkla jsem a pomalu vstávala z postele. Musela jsem myslet na to, že mám sádru, abych náhodou nedošlápla moc prudce. Okolo těla jsem měla stále omotanou deku a když jsem se snažila postavit, tak mě něco stále tahalo zpátky na postel. Otočila jsem se a viděla Edwarda, jak drží cíp deky a stále ji tahá směrem k sobě. Poraženecky jsem se posadila a zmateně se na něj podívala.

„Udělej mi radost.“ Mrkl na mě lišácky.

Chvíli jsem přemýšlela a pak mi to došlo. „Nebudu se ti tu promenádovat nahá,“ vyhrkla jsem.

Přitáhl si mě k sobě. „Ale notak, co ti to udělá?“ ptal se laškovně.

Já mlčela.

„Ty se stydíš,“ vyhrkl vítězoslavně a pobaveně.

„Jo,“ špitla jsem.

„Včera jsi se nestyděla.“ Konstatoval.

„Včera byla tma,“ odporovala jsem já.

„Ale já viděl úplně všechno,“ řekl se širokým úsměvem a blýsknul zuby.

Začal mě líbat na krku a pokračoval. „Každičký tvůj záhyb, každičký centimetr tvého těla mám zapsaný v paměti.“

„Tak to ti tu nemusím chodit nahá, když si mě pamatuješ,“ řekla jsem s červenými tvářemi.

„3D je to lepší,“ podotkl s hlasitým smíchem.

Sebrala jsem v sobě veškerou odvahu a vzpomněla si na včerejší noc. V paměti jsem měla jeho i mé vdechy, jeho doteky. Snažila jsem se nečervenat a přistopila jsem na jeho hru.

„Dobře.“ Naklonila jsem se k němu a něžně mu zašeptala do ucha.

Myslím, že jsem ucítila jak se zachvěl. Vstvávala jsem a on už mě nezadržoval. Postavila jsem se před postel a deku si svírala na prsou. Díval se na mě plný očekávání a já se usmívala. Pomalu jsem se vzdalovala od postele a on mě nepřestával hypnotizovat pohledem. Pomalinku jsem stahovala deku ze svého těla a když už to vypadalo, že mi půjdou vidět ňadra, tak jsem se otočila a deku jsem si nechala spadnout těsně nad zadek. Slyšela jsem Edwardovo zavrčení a zasmála se. Otočila jsem k němu jen obličej a laškovně si oblízla rty. Když už jsem byla u koupelnových dvěří, deku jsem ze sebe nechala spadnout celou a vběhla do koupelny.

                                                         /shrnutí/

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 5: