Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 56

27.02.2010 (18:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7563×

Vykročila ke mně a konečně jsme se tak ocitli ve stejné linii. Dívali jsme se s úsměvem jeden druhému do očí. Úplně jsem zapomněl, že tady nejsme sami a pohladil ji hřbetem ruky po tváři. Přivřela blaženě oči a pousmála se ještě více.

„Ehm,“ vyrušil nás Carlisle, stojící v popředí.

Bella okamžitě otevřela víčka, postavila se zády k ostatním a nepatrně zčervenala. Byla rozkošná. Postavil jsem se vedle ní, snažíc se jí tisknout co nejvíce k sobě. Emmett s Jasperem se uchychtli, ale já tomu nevěnoval žádnou pozornost.

„Oddává nás Carlisle?“ šeptla ke mně honem Bella.

„Ano,“ usmál jsem se.

„Jsme společně zde v tento vyjímečný den, kdy spolu chtějí uzavřít sňatek Isabella Marie Swanová a Edward Anthony Masen Cullen. Jejich láska je silná a neporušitelná a rozhodli se ji stvrdit manželstvím.“ Carlisle se na zlomek vteřiny odmlčel a Bellino srdce mohutně tlouklo.

„Isabello Marie Swanová, bereš si Edwarda za svého zákonitého manžela. Budeš ho milovat, ctít a vždy stát věrně po jeho boku, navěky?“ položil Carlisle otázku.

„Ano,“ odpověděla okamžitě má láska a já snad pocítil krev, kolující v mých žilách.

„A ty, Edwarde Anthony Masene Cullene,“ dořekl mé dlouhé jméno. „ Bereš si Isabellu za svou zákonitou manželku. Budeš ji milovat, ctít a stát věrně po jejím boku, navěky?“ tázal se tentokrát mě.

„Ano,“ vydechl jsem radostně.

Bella navlékla svými roztřesenými prsty snubní prsten na můj prsteníček a já na její.

„Z moci mi svěřené státem Washington, vás prohlašuji za muže a ženu. Nyní můžeš políbit nevěstu,“ dodal.

Přitáhl jsem si Bellu za boky k sobě. Díky podpadkům byla o něco vyšší, takže jsem se nemusel tolik ohýbat.

„Miluji tě, Isabello Cullenová,“ šeptnul jsem jí do ouška a cítil slabý záchvěv, krásnější než cokoliv.

„Miluji tě,“ vrátila mi. 

Pak jsem se k ní nahnul a jemně otřel své rty o její. Snad čekala víc a své rty okamžitě pootevřela. Horkým roztřeseným dechem mě vyburcovala a začal jsem ji líbat lačněji. Přitahovala si mě za zatýlek a odmítala pustit.

„Ehm,“ odkašlal si někdo a Bella ode mne trošku ustopila.

Všichni se tvářili lehce pobaveně, jen má manželka byla rudá od hlavy až k patě. Snažil jsem se zmírnit horkost jejího těla, ale netvářila se, že by to nějak pomáhalo.

Okamžitě se k nám přiřítily naše mámy. Reneé byla celá uplakaná a kdyby Esme mohla, z jejich očí by tekly potoky slz.

„Ach, holčičko,“ objímala Reneé svou dceru.

„Neplač, mami," utěšovala ji.

Mě objala Esme. „Jsem na tebe hrdá,“ šeptala mi.

„Díky, mami,“ políbil jsem ji na tvář.

Bella vypadala trošku vyjeveně, když ji Jasper s Emmem střídavě objímali a možná až přespříliš s ní házeli.

„Nechte toho,“ zavrčel jsem nepatrně a vzal si Bellu do náruče.

„Měli bychom jít jíst,“ zašvitořila Alice.

Při představě žvýkaní nesnesitelně páchnoucího lidského jídla, se mi svíral žaludek a celá má rodina nevypadala o nic víc nadšeně. Už jsem se viděl, jak zvracím u záchodové mísy. Opravdu báječná představa.

Při obědě se všichni výborně bavili a jak bych tu teď rád uvítal nějákého psa, který by za mě všechno snědl.

Bella se tvářila opravdu pobaveně, když mě krmila a já na ni při nepozorovaných chvílích házel suché výrazy plné odporu. Konečně do mě nasoukala poslední sousta dortu a tvářila se vítězně.

„To bude opravdu zajímavá svatební cesta,“ podotkl jsem kysele.

„Když o tom tak mluvíme, kam vlastně jedeme na líbánky?“ zeptala se a pátravě sledovala mé oči.

„Hmmm, nech se překvapit,“ usmál jsem se zářivě.

„Myslela jsem si, že když se vezmeme, bude to lepší, ale jako manžel začínáš být nesnesitelný už od počátku,“ posadila se umanutě se založenýma rukama na prsou.

„A ty jsi se vůbec nezměnila,“ políbil jsem svou novomanželku.

„Tímhle si to nevyžehlíš,“ stále seděla.

„Ale, ale, první potíže v rájí,“ zasmál se huronsky Emmett.

„Sklapni, Rambo!“ okřikl jsem jej a znovu se věnoval své lásce.

„Napovím ti,“ šeptnul jsem směrem k ní a její úžasné čokoládové oči se na mě upřely. „Pojedeme autem a také se proletíme letadlem. Jedná se o jeden ostrov v Evropě, který sice je přístupný pro turisty, ale má dvě strany a my budeme na té, kde lidská noha nevkročí. Budeme se moci sami a nikým nerušeni, oddávat pocitům rozkoše a nebudeš chtít, abych se s tebou přestal milovat,“ dopověděl jsem.

„Hmm a jindy tě prosím, abys toho nechal, že?“ pousmála se.

„Myslím to vážně,“ vydechl jsem jí do tváře.

„V tom případě je škoda, že stále tvrdneme tady,“ řekla vzrušeně.

„Za pár hodin budeme sedět v letadle.“ Okamžitě mi Bella vracela původně letmý polibek.

„Chtělo by to jeden taneček novomanželů,“ zapištěla Alice.

„Né!“ zaúpěla protikladně Bella.

„Proč?“ chtěl jsem vědět.

„Ztrapním se. Spadnu a pro Emmetta to bude záminka po zbytek věčnosti, dělat si ze mě srandu,“ zoufala si.

„To si piš, brácho!“ křičely na mě Emmettovy myšlenky.

„Přeci víš, že nedovolím, aby se ti cokoliv stalo,“ ujišťoval jsem svou nejistou lásku, jako už tolikrát. 

„Jsem střevo, nedokážu na těch botách ani stát,“ stěžovala si dál.

„Takhle to asi nepůjde,“ uvědomil jsem si a vzal Bellu do náruče.

„Co to děláš?“ vypískla.

„Kdybychom tu ještě chvíli takhle debatovali, uletělo by nám letadlo,“ odbyl jsem ji.

„Ale,“ snažila se něco namítnout. 

„Vzpomínáš si, věrně po mém boku?“ zazubil jsem se na ni.

„Tak ať to máme za sebou,“ povzdechla si, když jsem ji postavil doprostřed parketu, který společnými silami postavili Emm s Jasperem a umístili jej do zahrady.

Přitáhl jsem si ji k sobě a možná podvědomě doufala, že si ji vyzvednu na své nohy, ale tentokrát ne. Zatvářila se trošku zklamaně, když se zvedací manévr nekonal.

Obtočila mi své ruce kolem ramen a začali jsme se pohupovat v rytmu písně.

„Máš mě na svědomí,“ špitla.

„Jde ti to krásně,“ pochválil jsem ji se vší blažeností.

„Jsem jako poleno,“ postěžovala si.

„To se dá snadno napravit,“ pomyslel jsem si.

Polibky jsem zasypával její krk a kolenem dorážel k jejímu klínu. Slabě zasténala a pomalu se začala sesouvat dolů díky podlomeným kolenům. 

„Už je to lepší?“ zasmál jsem se.

„Výborné,“ vydechla rozkolísaně, ale ironicky.

Trošku jsem ji povytáhl k sobě a díval se do těch rozzářených očí.

„Bylo neúnosné, jak dlouho nás od sebe dělili,“ políbil jsem ji na líčko.

„Ano,“ povzdechla si. „Proč to vůbec dělali?“

„Řekl bych, že to měl být nějáký druh vtipu,“ zamyslel jsem se.

„Nepřišlo mi to vtipné,“ špitla mi do košile. Rukou si pohrávala s límečkem a rozepla mi jeden knoflíček.

„Bells?“ pozvedl jsem tázavě obočí.

„Co takhle jedno milování před odjezdem? Jedno maličké, titěrné milování?“ zvedla se na špičky a políbila mě na odhalené místo.

„Ale copak? Paní Cullenová začíná vystrkovat růžky,“ pousmál jsem se.

„Kdepak, paní Cullenová by si místo řízku dala k večeři svého hříšného manžela,“ šeptla.

Začala mě líbat na krku. Její rty byly úžasně horké a zanechávaly po sobě stopu v podobě propáleného místa. Nenápadně mě hladila přes košili po hrudi a vnímat jsem to mohl jen já. Třela se o můj klín a snažila se mě vyburcovat. Dařilo se jí to a můj úd se začínal probouzet k životu, čehož si okamžitě všimla. 

„Hmm, nejsi úplně z ledu,“ podotkla a políbila mě na tvář.

„Jsou tu tví rodiče,“ podařilo se mi vydechnout mezi svým sebeovládáním a pozorováním pobaveného Emmetta a Jaspera.

„V pokoji s námi nebudou. Pochopí, že jsem vdaná žena a mám jisté potřeby,“ šeptala dál svůdně.

„Bells, víš jak moc mě tímhle rozptyluješ?“ hlesl jsem.

„Cítím to,“ uchechtla se.

„Můžu si zatančit s Bellou?“ poklepal mi s úsměvem na rameno Emmett.

„Teď ne!“ zavrčel jsem, protože kdyby mi ji sebral, všichni by spatřili bouly v mých kalhotech.

Emmett se se smíchem vzdálil. Musel vědět, co se tady děje a kdo jiný než podrazák Jasper by mu to mohl prozradit.

„Proč jsi byl tak hrubý?“ ptala se Bella dotčeně, ale cukaly jí koutky.

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 56: