Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obluzená láskou 7

16.12.2009 (07:00) • SaraSanders • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7469×

Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a on se mi něžně probíral vlasy.  Hladil mě, občas mě políbil a šeptal slova lásky. Mohla bych se samou láskou a něhou rozpustit, kdyby to šlo. Já ho naopak občas líbla na hruď a obkreslovala mu konturky svalů. V Edwardově náruči jsem předla jako kotě a soudě podle jeho výrazu, který jsem stačila vypozorovat, se mu to líbilo.

„Je to moc, moc příjemné,“ vydechla jsem.

„Pro mě taky,“ řekl s úsměvem.

A když si jeho ruka razila cestu přes má obnažená záda, zadeček a jezdila mi po stehně, tak jsem se bránila vzdechnutí a užívala si ty slastné pocity.

„Měli bychom jít něco dělat,“ pošeptal mi pochvíli Edward do ucha.

Zamračila jsem se, protože se mi v téhle pozici moc líbilo.

„Myslel jsem, co se takhle přesunout dolů a zkouknout nějáký další film?"

„Upřímně Edwarde, vážně si myslíš, že budu dávat pozor, když vedle mě budeš ležet ty?“ usmála jsem se.

„Včera ti to šlo docela dobře,“ Podotknul.

„Hmm ani nevím, jaký film jsme sledovali,“ pronesla jsem.

„Tak to já dneska budu hodný a nechám tě dokoukat do konce,“ řekl laškovně.

Na mě ale najednou padla nepříčetná únava. Oči se mi samy zavíraly a ústa naopak při zývání otvírala. Byla jsem totálně mimo. Jako by mi někdo přisypal něco do pití. No, z toho jsem Edwarda obvinit nemohla.

„Bello.“ Slyšela jsem vzdálené volání jeho pobaveného hlasu.

„Hmmm,“ stihla jsem ještě zamručet a pak už si jen pamatuju, jak mě jeho studené paže pevně objaly.

Upadla jsem do světa snů, ale ty byly až příliš živé. Stále jsem měla před očima sebe a Edwarda. Jeho něžné doteky, jeho rty na těch mých a všude po mém těle. Jeho horoucné vzdechy a chladné tělo těsně přitisknuté na tom mém. Byla jsem jako v tranzu, když v tom jsem slyšela něčí hlas.

„Bello, Bello, Bells!“ volal na mě Edward.

Ucítila jsem chladný dotek na své tváři a jeho dech u svého ucha jak znovu volal. „Bello! Notak Bells.“

Otevřela jsem tedy konečně oči a podívala se na Edwarda. Měl lehce vyděšený, pobavený a soucitný výraz nájednou. Nechápala jsem, ale pochopila jsem když jsem si uvědomila, jak se mé tělo lepí k tomu Edwardovému a deka se lepí na to mé.

„Co se to dělo?“ ptala jsem se zmateně.

„Jen jsi prožila další zápal touhy se mnou, beze mě,“ zasmál se.

Nechápavě jsem na něj zírala, ale došlo mi to, když zvedl obočí a stále se potutelně usmíval.

„Já... já měla... měla... “ nedokázala jsem to říct a zčervenala jsem.

Edward se prudce rozesmál a mé tváře zrudly ještě víc.

„To né!“ vyhrkla jsem a snažila se splynout s postelí. Deku jsem si přetáhla přes hlavu a chtěla si namluvit, že to je jen sen a že se zase brzy probudím. Edward mi ji ale stáhl a já se na něj trucovně odmítala podívat. Zvedl mi palcem bradu a usmíval se na mě.

„Proč tak vyšiluješ? Mně to vůbec nevadí,“ řekl mi sladce.

„Tvůj trapas to není,“ vyhrkla jsem na něj.

„Mě to náhodou příjemně vzrušilo. Je pěkné vědět, že i když jsem před tebou nikoho neměl, tak se ti milování se mnou líbí.“ Mrknul na mě.

„Jsem ráda, že sis to užil,“ řekla jsem skepticky.

„Ale notak, nečerti se. Koukni se ven a pojď si užívat to krásné počasí.“

Lehce jsem se vyklonila z postele a vykoukla z okna. K zemi se snášela jedna sněhová vločka za druhou a připojovala se k bílé pokrývce všude kolem. Byl to krásný pohled. Je kouzelné, co přiroda za poměrně krátkou dobu dokáže vytvořit. Jako bych z toho všeho kolem byla najednou naměko. Zapomněla jsem, co se stalo před chvílí a vnímala jen Edwadovu přitomnost.

„Půjdeme se podívat ven?“ usmála jsem se na něj.

„Konečně rozumné slovo,“ řekl vesele a políbil mě.

Já se od něj odtáhla a běžela jsem ke skříni pro teplé oblečení. Edward je upír a do sněhu by mohl jít klidně jen tak, jak ho Bůh stvořil. Což se o mé křehké nátuře říct nedá. Vzala jsem si spodní prádlo, natáhla podkolenky a rifle, vzala rolák a už jsem byla na schodech.

Edward stál elegantně vedle mě a udiveně mě sledoval.

„Kde se najednou vzala všechna ta energie a radost?“ ptal se nevěřícně.

„Já... já vůbec nevím, jsem najednou tak šťastná a nejde to zastavit!“ vyhrkla jsem.

Usmíval se na mě a já mu skočila do naruče. Lehce se zakymácel a já se rozhihňala. On se taky začal smát a taky mě líbat.

„Hmmm,“ vrněla jsem blahem, až se mému počínání Edward zasmál.

„Měli bychom jít, nebo se náš plán zvrhne v něco úplně jiného,“ řekl s mírným úculem ve tváři.

„Tobě by to snad vadilo?“ ptala jsem se laškovně.

„To ne, ale chtěl bych, aby ti ta energie vydržela i na večer,“ usmál se svůdně.

Na tuhle odpověď jsem nic neřekla a v úsměvu jen pozvedla obočí. Edward si mě dolů nesl jako princeznu a já si tak v jeho náruči taky připadala. Dole mě postavil na zem a já si rychle obula jednu zimní botu a špičky prstů své zlomené nohy jsem měla schované v obrovské teplé ponožce. Myslím, že najdu druhou a nechám si je i na běžné nošení. Navlékla jsem na sebe teplou bundu a Edward už na mě čekal u dvěří.

Bylo zahanbující, jak je Edward rychlý a já se vždy loudám, ale už si na to zvykl. Hold mu nic jiného nezbývá, když má za partnerku mě.

Vypajdala jsem ven a už u dvěří byla vrstva sněhu. Šla jsem pomalu po Cullenovic zahradě a užívala si tu krásnou atmosféru. Ruce jsem rozpřáhla a točila se dokola s hlavou vztyčenou k nebi a vločky se mi rozpouštěly na obličeji. Podívala jsem se na Edwarda, který mě sledoval s takovou láskou a něhou, až se mi z toho začala podlamovat kolena. Abych mu předčasně nepodlehla, vzala jsem do ruky hrstku sněhu, vytvarovala z ní kouli a mrskla s ní po Edwardovi.

                                            /shrnutí/

Autor: SaraSanders (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obluzená láskou 7: