Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odio e amore 2. kapitola

wallpaper


Odio e amore 2. kapitolaAhojky! Přináším vám novou, v pořadí druhou, kapitolu povídky Odio e Amore. Jak se Bella cítí po přemněně? Jsou tady popsány její pocity. Také bude mít jednu prosbu po Arovi. Jakou? A jak na to budou reagovat ostatní z gardy? A jak vezmou Bellu mezi sebe? To se dočtete v této kapitole. Přeji příjemné čtení. :)

Odio e Amore

 

2. kapitola

Pomalu jsem otevřela oči, dříve oříškově hnědé, a fascinovaně vydechla. Ležela jsem pořád v posteli v tom pokoji, kde jsem byla před třemi dny. Kolem postele stál Felix, Jane, Demetri a Aro. S očekáváním ve tváři a zábleskem čehosi v očích, mě nespouštěli z dohledu. Odvrátila jsem od nich oči a zahleděla se kolem. Bože! Viděla jsem malinkatý částečky prachu! Slyšela jsem o vynikajícím vidění upírů, ale tohle jsem nečekala. Bylo to něco neuvěřitelného.

Podívala jsem se z okna, do kterého pražilo silné a oslňující letní slunce. Rozhodla jsem se vstát. Vstala jsem s takovou lehkostí, až mě to překvapilo. Došla jsem k oknu a rozhlédla se kolem hradu. Výhled jsem měla na krásnou zahradu, kde kvetlo tolik krásných růží v tolika barvách! Dominovala rudá, která kontrastovala s bílými orchidejemi naproti. Byla  to zahrada, kde se to hemžilo malými mravenečky a různým jiným hmyzem. Kolem olivovníku poletovali konipásci. Jedním slovem nádhera. Uvědomovala jsem si ještě něco.

„Nepálí mě oči ze slunce,“ řekla jsem do ticha. Ohromila mě barva mého hlasu, který přibral na jemnosti, ale také na síle. Jako bych to ani nebyla já.

„Ano, upíří oči jsou stejně odolné jako zbytek těla,“ odpověděl Demetri. Odpověď jsem neočekávala, a tak jsem byla překvapena. Jeho hlas zněl trochu jinak, než když jsem byla člověk. Mám bystřejší smysly, budu si muset zvyknout.

„Má drahá! Měla bys jít s námi do sálu. Kate přivádí svačinku,“ oznámil Aro. Střelila jsem po něm očima. Až teď jsem si uvědomila, jak mě pálí v krku. Bylo to nepříjemné.

„Neuvěřitelné,“ zašeptal ohromeně Aro. Všichni se na mě podívali stejným pohledem, který jsem nechápala, protože byl dost skeptický.

„Co máš na mysli?“ zeptala jsem se zvědavě. Mně tu přišlo neuvěřitelné všechno!

„Je zajímavé, jak dokážeš ovládat svou žízeň. Normální novorozený upír by měl tendenci hned někoho zabít a bylo by mu jedno, jestli je v okolí někdo. Tedy normální člověk, kterého bychom mohli vidět. Je to neovladatelné! To jsem si myslel doteď, ale ty jsi vyvrátila mé domněnky. Je to fascinující,“ vysvětlil a nespouštěl mě nadále z dohledu.

„Ve skutečnosti ani žízeň nemám. Jen mě pálí trochu v krku. Je to nepříjemné, ale dá se to vydržet,“ usmála jsem se a všechny má odpověď ohromila. Jejich pohledu jsem se musela zasmát. Ten mě ale brzy přešel.

„Aro, chtěla bych se na něco zeptat,“ zašeptala jsem. Připadal jsem si trochu trapně. Určitě se mi vysmějí.

„Jen se ptej drahá,“ usmál se. Snad to nedopadne trapasem.

„Víš, já nechci zabíjet lidi. Nechci být vrahem nevinných lidí. Možná, že nějaké zločince bych dokázala zabít, ale jinak ne. Chtěla bych se živit zvířecí krví a utvořit si tak imunitu vůči krvi lidské. Chtěla bych být vegetarián,“ řekla jsem a podívala se do země. Teď to přijde. Výsměch. Nic nepřicházelo. Bylo jen ticho. Zvědavě jsem zvedla oči od podlahy k ostatním. Sledovali mě.

„Počítal jsem s něčím podobným. A když nad tím přemýšlím, není to špatný nápad. Mohlo by se nám to hodit. Nebudu ti odporovat. Samozřejmě, že můžeš drahá,“ usmál se Aro. Tohle jsem nečekala. Vzbudilo to ve mně šťastný pocit. Radostí jsem skočila Arovi kolem krku a objala ho. Všimla jsem si, jak mi v tom chtěl Felix zabránit. Asi se bál, že ho chci napadnout.

„Bello!“ zavýskl Aro překvapeně. Musela jsem se znovu zasmát. Jane se ke mně přidala.

„Jane, vezmi Bellu do lesa, prosím. Máme tady jeleny a v menším počtu i pumy,“ rozkázal.

Jane mě popadla za paži. Spolu jsme se rozeběhli ven z hradu směrem k rozsáhlému lesu, který se táhne po severní straně Volterry. Je tu úžasný vzduch, který už ale mé plíce nepotřebují. Přesto je úžasné cítit tu svěžest. Běžela jsem rychle a bez námahy. Bylo to úžasné. Ten pocit volnosti je nenahraditelný.

Za pár minut jsme se zastavily uprostřed mýtiny. Byla, tak neskutečně podobná Edwardově mýtince, až mě to bodlo u mého mrtvého srdce.  Jane si naštěstí mého zaváhání nevšimla.

„Dobrou chuť přeji,“ zasmála se a já se k ní přidala. Zavřela jsem oči a snažila se soustředit. Cítila jsem tu tři jeleny na severní straně a jednu pumu. Na západě. Rozeběhla jsem se za ní. Krásně voněla. Mnohem lépe než jeleni. Za pár vteřin jsem stála jen pár metru od ní. Schovala jsem se za jakousi keřovitou rostlinu s krásnými květy. Budu se muset podívat do knihy, jak se jmenuje. Tohle teď není důležité. Přede mnou odpočívala vonící puma. To byl můj cíl. Rozběhla jsem se a skočila na pumu. Ta můj atak nečekala. Hned jsem se přisála na její krční tepnu a pila její sladkou krev. Krev mi tekla tělem. Nepříjemné pálení v krku začalo přestávat. Mršinu pumy jsem zahrabala u keře. Byla jsem plná energie. Bylo zajímavé, že mi stačila jen jediná puma.

Rozeběhla jsem se zpátky za Jane, která stále stála na mýtině.

„Jaká byla svačinka?“

„Vynikající! Nikdy bych nevěřila, jak dokáže puma posilnit. Chutnala úžasně,“ libovala jsem si. Jane se mému chování zasmála. Potom jsme se vydaly zpátky na hrad. Tam už na nás všichni čekali. Na jejich tvářích bylo vidět, že i oni si pochutnali. Aro se na nás usmál a všem přítomným sdělil novinu.

„Bella je ode dneška součástí nejvyšší grady a také mou dcerou. Prosím, přivítejte Isabellu Swan Volturi, princeznu Volterry,“ řekl slavnostně.

Princeznu Volterry?!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odio e amore 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!