Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odio e amore Prolog + 1. kapitola

ED a Bella


Odio e amore Prolog + 1. kapitola Ahojky! Tak jsem přišla s novým nápadem na kapitolovou povídku. Pokud by se Vám námět líbíl, tak ráda napíšu další dílek! :) A o čem bude? Nejvíce používaná zápletka - Edward odešel od Belly. Ale teď ho Bells předběhne. Do Volterry se totiž vydá ona! Oč jí jde? Že by chtěla skoncovat s životem? Nebo jí snad Aro přemluví, aby se přidala ke gardě? Neudělá ale chybu? Je to zatím jen prolog, takže trochu nezáživná kapitola, i když důležitá. Přeji pěkné čtení.

Odio e amore

Prolog + 1. kapitola

„Je čas!“ zazněl ve velkém sále Arův hlas. Rozléhal se po celé místnosti a šířil se tak pomalu, že jsem myslela na zešílení. Byla jsem jako na trní. Na tuhle chvíli čekalo mé podvědomí hodně dlouho. Měla jsem dost času přemýšlet o tomto činu. O mé budoucnosti v dokonalém těle. V mrtvém ale dokonalém. A protože jsem nechtěla udělat chybu, vzala jsem si papír a tužku. Papír jsem rozdělila na dva sloupečky. Do jednoho jsem napsala kladné věci na novém životě a do druhého záporné. Když jsem to všechno sečetla, tak se dalo říct, že o moc nepřijdu. Ba naopak. Nesmrtelnost. To je věc, která ošetří všechny nedostatky. Byla jsem si tím jistá. Děti? Ty si mohu adoptovat. Kolik je na světě matek, které mít děti nemůžou, a proto si jej adoptují? Chudinky děti musí být zavřené všechny pohromadě v jedné budově, která nahání hrůzu, jen stačí kolem projít. Bude to tedy dobrý skutek si dítě adoptovat.

Demetri, který stál vedle mě, na Ara pokývl. Je to tady. Vzal mě za paži a pomalu se mnou vyšel ze sálu. Celou dobu jsem na sobě cítila pohledy ostatních bytostí za mnou. Jsem paranoidní? Ne, sledují mě. Takové hladové pohledy se nedají přehlédnout.

Cestou se k nám přidala i Jane s Felixem. Mladší Alec musel zůstat v sále se svým otcem Marcusem. Byl to takový tatínkův mazánek, ale nebyl to špatný kluk.

Jak jsme postupovali chodbou, hlavou mi probíhaly myšlenky. Vzpomněla jsem si na to, jak jsem přišla do Volterry poprvé. Měla jsem obrovský vztek na svého přítele Edwarda. Rozčílil mě. Chtěl jen tak odejít a nechat mě samotnou! Neodpustitelné. Vždy se snažil, aby činil jen samé dobré věci, skutky. Nikdy by ho nenapadlo, jak mě musel bolet jeho odchod z Forks. Z mého života. Bez jakékoli známky existence rodiny Cullenů.

Odešel a vzal s sebou všechny. I mou kamarádku Alice, která sice byla ďáblík nejen na nakupování, ale i oddaná přítelkyně. Byla jsem zničená jejich ztrátou. Otec se trápil a já už to nemohla nechat jen tak. Měla jsem štěstí, že se mi jednou přiznal, co měl v plánu. Pověděl mi o Volteře. O krutých vládcích upírů, kteří mají rádi nové talenty. Náhle jsem si uvědomila, že i já mohu mít talent. A nebyla jsem na omylu. Štít. Vcelku užitečná zbraň. Ze začátku jsem měla být zabita Felixem, ale Aro se nade mnou slitoval, a já tu teď čekám na to, až se ze mě stane jedna z nich. Aro mě chce do své gardy. Někteří upíři by byli poctěni, ale já vím, že Edward ne. Dělám to tedy naschvál? Možná. Mám chuť se mu pomstít za ty muka, co jsem si prožila. Vidět, jak se trápí. Ale bylo by mi líto jeho rodiny. Tu mám moc v lásce a nechtěla bych o ni přijít. Co to říkám? Už jsem o ni přišla!

Z myšlenek mě probralo vrznutí dveří. Jane pomalu otevřela dveře jednoho pokoje. Když jsem vstoupila dovnitř, všimla jsem si útulnosti pokoje. Působil na mě příjemně. Už možná proto, že mě fialkovou barvu. Příjemně se usměji na Jane. Ta mi úsměv oplatila, a tak jsem mohla vidět její bílé špičáky. Nebyly to takové velké, jako vidíte v televizi. Byly podstatně menší, ale za to ostré jako břitva. Brzy okusím tuto ostrou zbraň na svém krku. Nechtěla jsem na to myslet, a tak jsem se podívala z okna. Natáhla jsem do sebe svěží vzduch a pocítila, jak ho mé plíce s vděčností přijali. Věděla jsem, že tohle se po tom už nestane. Kolem okna proletěl motýlek a já ho sledovala. Byl tak volný a plný energie… Vždyť to já taky budu!

Aro vešel a opatrně naznačil, aby všichni odešli. Zhluboka jsem se nadechla. Bože!

Přišel ke mně a pobídl mě, abych si sedla.

„Bello. Víš, že jsem rád za tvé rozhodnutí. Nechtěl bych, aby se promarnil tvůj zajímavý potenciál. Bude zajímavé sledovat tvůj vývoj. Jak se k tomu postavíš. Moc by mě mrzelo, kdybychom tě museli zabít. To mi věř,“ promluvil do ticha. A já jen kývla. Co jsem měla říci? Tady nebylo co říct.

„A neboj se. Budu se snažit, aby tě to nebolelo. Je těžké přestat, a proto si pozvu na pomoc Felixe, který by mě odtrhl. Myslel jsem totiž, že mi teď budeš ještě chtít něco říct, tak jsem myslel, že bys nechtěla mluvit přede všemi.“ Usmál se. A já si náhle uvědomila, že bych mu chtěla říct úplně všechno. Že Edwarda stále miluji a plno dalších věcí! Ale už nebyl čas. Chtěla jsem to mít za sebou.

„Vidím, že nic nechceš říct. Felixi!“ zamumlal. Bylo vidět, jak se snaží být milý. Felix to samozřejmě uslyšel a hned byl vedle mě v pokoji.

„Lehni si má drahá a mysli na něco hezkého.“ Usmál se Aro. Felix se přemohl k úsměvu.

Lehla jsem si a zavřela oči. Má mysl nemohla myslet na nic jiného, než na to, co se děje. A na Edwarda. Na jeho krásné zlaté oči! Vždy laskavé a plné lásky. Na jeho rty, které se vždy pozvedly do křivého úsměvu, z kterého se mi podlamovala kolena. Na něho celého. Byl tak dokonalý, až to nebylo k uvěření. Myslel si, že je bestie a padouch. Nakonec ho ze sebe udělal. Odpustím mu to někdy?

Aro se ke mně opatrně naklonil a snažil se nedýchat. Muselo to být pro něj opravdu těžké. Věděla jsem, že během chvíle se už budu měnit. Jeho čelist si našla mou krční tepnu a já se pokusila na posledy nadechnout. Chtěla jsem vydechnout, ale to už jsem nedokázala. Místo toho se mi z úst dral výkřik.

Aro překonal svými zuby mou pokožku. Náhle se mi po celém těle rozplynula neskutečná bolest! Začínalo to od konečků prstů. Pálivá tekutina se mi rozlívala po těle. Čekala jsem velkou bolest, ale tohle předčilo má očekávání. Bylo to neskutečné. Ale já to musím vydržet. Už kvůli Edwardovi a mně samotné! Nevzdám se tak rychle. Chtěla jsem zařvat do místnosti, aby mě zabili, ale překonala jsem to. Ovládla jsem se a pokusila se, nevydat jediný vzlyk. Mé tělo se třáslo pod náporem zadržených vzlyků. Bolest se pomalu šířila do středu těla.

Nevím, jak dlouho to trvalo. Někdo mi dával během přeměny obklady a vysoké polštáře pod hlavu. Bylo těžké se soustředit na okolí, ale bylo to lepší, než myslet na tu úpornou bolest v těle. Věděla jsem, že se o mě starají, jak jen mohou. A byla jsem jim vděčná. Za jejich snahu a ochotu. Věděla jsem, že jsou podlí a zlí, ale nemohu je přece hned obviňovat.

Když se bolest dostala na místo mého srdce, myslela jsem, že to vzdám. Byla to omračující bolest, kterou si už nikdy nepřeji zažít. Srdce mi začalo rychle a hlasitě tlouct. Než se ozvalo poslední „buch, buch“, řekla jsem něco tak neskutečně nečekaného, až mě to zaskočilo. A všechny okolo také. Byla jsem si tím jistá. Musel to slyšet skoro každý upír!

„Miluji tě, Edwarde,“ zašeptala jsem do ticha, protože mé srdce už nebylo. Nevěděla jsem, co mám dělat. Mám otevřít oči? Pokusila jsem se o to. Pane Bože! To je neuvěřitelné. Bolest ustoupila. Bylo po všem. Nebo ne?

 

Mám pokračovat?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Odio e amore Prolog + 1. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!