Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 14. kapitola

Sophie vede se svojí matkou studenou válku, která se jí stane osudnou. Víc neprozradím.

26.12.2011 (07:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 80× • zobrazeno 11814×

Edward

 

Vím, jak na lidi působím, a uvědomil jsem si, že nejspíš budu muset využít veškerou svojí schopnost upíra, a to dostat lidi na kolena pouhým pohledem. Nedělal jsem to rád, ale bylo to nutné. Zapřel jsem se do Sophie zdrcující silou svých zlatých očí.

„Prosím,“ zapředl jsem svým nejsametovějším hlasem. Bylo to odporné, působit takhle na ni a vědomě otupovat její lidské smysly, ale nebylo zbytí. Zorničky se jí rozšířily a přestala dýchat. Na chvíli jsem se obával, aby to na ni působilo stejně jako na člověka, protože přece jenom je něco víc, ale když se jí srdce rozbušilo a hlavou zmateně kývala na souhlas, věděl jsem, že teď by mi odkývala všechno na světě. Chytnul jsem ji za ruku a táhl ji k domu – do jejího pokoje, kde bude recept na to, jak vrátit Bellu zpět. Ať už je kdekoliv.

„Paní Hammiltonová,“ pozdravil jsem, když nám otevřela dveře před nosem. Tvářila se naštvaně – jako pokaždé, když mě spatřila. Ale byla to Sophiina matka, takže mě nepřekvapovalo, když pro mě její myšlenky také zůstávaly tajemství.

„Pane Cullene,“ štěkla a kývla na Sophii, aby šla s ní. Potlačil jsem zavrčení. Na tohle jsem neměl čas. S každou další vteřinou, kdy jsem nevěděl, co se s Bellou děje, se jen stupňovalo moje zoufalství.

„Promiň,“ špitla Sophie a já pozoroval, jak její zrzavé vlasy mizí za rohem. Vyběhl jsem schody do jejího pokoje a bylo mi úplně fuk, jestli narušuji její soukromí. Soukromí byla poslední věc, co mě zajímala. Vyházel jsem knížky z police a hledal něco, co by pomohlo. Vždycky, když jsem narazil na neužitečnou informaci, vrčel jsem jako běsný a měl chuť něco zdemolovat. Teprve teď, když už jsem přečetl polovinu knihy, Sophiina matka promluvila.

„Nejen, že si domů přivedeš zase toho upíra, ale navíc jsi včera udělala kouzlo pod mojí střechou! Zakázala jsem ti to! Zase to tu páchne po magii!“ řvala na ni a já se zastavil. To, že ví, co jsem, se dalo očekávat. Nejspíš to věděla od prvního okamžiku. Ale Sophie včera udělala kouzlo? Narovnal jsem se a zůstal nehybně stát.

„Je to můj pokoj!“ odporovala Sophie.

„Nic tu není tvé. V tomhle domě máš zakázáno kouzlit. Říkám ti to naposled.“

„Proč mám nést vinu za to, co se stalo tátovi? Byla to tvoje chyba!“

Plesk! Sophie vzlykla, když ruka její matky přejela přes její tvář. Vzedmula se ve mně vlna pocitu, že bych měl Sophii ochránit, jenže ta byla potlačovaná hněvem, který vycházel z toho, co mi právě došlo. Bez čtení myšlenek jsem vážně ztracený. Jak to, že jsem si toho nevšiml? Všechny ty pohledy, otázky a tón jejího hlasu...

Čekal jsem naproti dveřím a poslouchal, jak se Sophiiny klouby ohýbají, když došlapovala chodidly na jednotlivé schody. Jakmile se její kůže otřela o kovovou kliku a otevřela dveře, vystartoval jsem a přirazil ji ke zdi. Moje ruka svírala její hrdlo a musel jsem vynaložit maximální sebekontrolu, abych ji nezabil.

„Udělala jsi to? Poslala jsi ji pryč?“ vrčel jsem a moje hruď ztrácela formu, jak se divoce třásla a vibrovala. Modré oči – modřejší než Sargasové moře – se těžko vzpamatovávaly – na mě příliš pomalu.

„Odpověz!“ Němě otevírala ústa a mně došlo, že ji držím příliš pevně, a že nemůže mluvit. Bylo mi jasné, že je ztuhlá šokem a strachem, a že jestli to neudělala, tak je mezi námi konec, protože to, jak jsem se momentálně tvářil, bude mít vypáleno za víčky navždycky. Trochu jsem povolil sevření a ona zakuckala.

„Jestli budeš lhát – poznám to,“ hrozil jsem. Když jsme se soustředili, byli jsme chodící detektory lži.

Podívala se mi do očí a přikývla. Můj mozek poslal impuls mé pěsti, která vylétla směrem k její tváři, kde měla červený flek od dlaně své matky. I během toho rozmazaného letu moje myšlenky stihly zařídit, abych praštil do zdi vedle její hlavy a prorazil tak díru na chodbu. Kdybych jí totiž udělal z obličeje kaši, nic bych se nedozvěděl a Bellu bych tím ztratil navždy. A v neposlední řadě s ní chodím. Pustil jsem ji a ona se svezla po zdi na zem. Držela se za krk a chytala se sípáním dech.

„Proč?“ vydechl jsem, protože jsem nechápal, jak to mohla udělat.

„Vím… vím, jak se na ni díváš,“ šeptala chraplavě. Kroutil jsem hlavou a stále to nechápal.

„Kam si ji poslala?“ Zatnula čelist a bylo vidět, že mi to nechce říct. „Sophie! Tak kam?“ zasyčel jsem. Jestli ji poslala tam, kam měla jít po své smrti, je konec. Ale to přece nemůže udělat. To je mimo její dosah. Mimo dosah kohokoliv.

„Do jiné dimenze.“

„Cože?“

„Do dimenze, kde znovu prožívá svoje nejhorší představy a zážitky.“ Objal jsem si trup, abych drtil sebe a ne ji. Zapraskalo to a Sophie byla zahalená v červené mlze.

„Znovu se ptám – proč?“

„Zamilovala jsem se do tebe a nechtěla jsem tě ztratit,“ vysvětlila svůj psychopatický počin a já ji chytil za ramena. Nečekala to, a tak se znovu otřásla.

„Ty nejsi normální. Nalhala sis svoji představu lásky!“ Musela být vyšinutá, jestli tohle dokázala někomu provést. Vrazi své oběti zabijí, ale neposílají je do věčných muk. Slzy se jí začaly kutálet po tvářích, ale se mnou to ani nehnulo. Zase jsem ji pustil a znechuceně na ni shlížel. Jsem neskutečný idiot, že jsem to neviděl.

„Edwarde, prosím, já se omlouvám. Udělám všechno, abych to napravila.“

„Dovedeš si představit, jak Belle je?“

„Rozhodně ne tak, jako mně, protože ona má tvoji lásku.“ Vykuleně jsem na ni zíral. Nevěděl jsem, co na to říct. Měl bych to okamžitě popřít a říct jí, že je blázen, ale já mlčel.

„Ale, no tak, Edwarde. Víš, že mám pravdu. Podívej, jak kvůli ní vyvádíš! Zamiloval ses do ducha, tak to přiznej! Přiznej to sobě i mně,“ žádala a náhle jsem ztratil veškerý svůj hněv, protože její slova se mnou zacloumala.

Měla pravdu.

Zamiloval jsem se do Belly. Projel mnou pocit blaha a zvláštního tepla. Před očima jsem měl Bellinu srdcovou tvář, která se nervózně směje, a její čokoládové oči na mě šťastně mrkají.

„Miluješ ji,“ konstatovala Sophie z mého výrazu.

„Můžeš udělat jen to, že ji vrátíš zpět. Ale pamatuj si, že tohle mezi námi dvěma nic nezmění. Jen ti prokážu tu laskavost, že tě nezabiju.“

„Udělám to.“

„Jestli se o něco pokusíš…“

„Nepokusím. Nechci, aby si mě nenáviděl ještě víc,“ slíbila, ale její slovo už pro mě nemělo žádnou váhu.

„Ve dvanáct na hřbitově,“ stanovil jsem termín a přešel k oknu.

„Edwarde, mrzí mě to,“ zavolala ještě. Otočil jsem se na ni a pohlédl do těch modrých očí, které mě kdysi tak fascinovaly.

„To mě taky.“

 

Doma jsem všechno vyložil svojí rodině. Všichni zůstali vyjeveně zírat a Rosalii mě bylo líto. Ať už byla jakákoliv – milovala svého bratra. Ale taky samozřejmě nezapomněla dodat, že mi to říkala. Nijak jsem na to nereagoval, protože jsem se sám musel srovnat s novými skutečnostmi. Bella se vetřela do mého kamenného srdce a nikdo jiný už tam nebude mít místo. Nevím, jak se to stalo, ale bylo to tak. O tom asi láska je. Zasáhne vás naprosto nečekaně. Nemohl jsem to vědět, protože se mi to ještě nestalo. A ani už nestane. Bella si zabírala každou moji myšlenku a celé mé mrtvé tělo. Já myslel, že upíří vidí všechno jasně a zřetelně, ale díky Belle jsem nevěděl a neviděl – já miloval.

„Jdu s tebou,“ zavrčel Emmett. Měl o Bellu strach. Měl ji rád. Je to zvláštní. Měl ji rád, ale přitom ji v životě neviděl a ani s ní přímo nemluvil.

„Ne. Nechci Sophii pokoušet. Je nevyzpytatelná.“

„Edward má pravdu. Je to čarodějka, co žárlí. Smrtelná kombinace,“ řekl Jasper.

„Tím spíš by s tebou někdo měl jít,“ špitla se strachem Esmé.

„On nemyslel smrtelnou kombinaci pro mě, ale pro Bellu,“ vysvětlil jsem.

„Dávej na sebe pozor.“

„Neboj, mami. Vrátím se i s Bellou,“ prohlásil jsem optimisticky. Jestli se nevrátím s ní, nemám představu, co udělám.

 

Na hřbitově bych nejradši otevřel rakev a spatřil znovu její tvář, ale kdybych tam pustil vzduch, rozpadla by se mi před očima.

Stál jsem jako socha a čekal, až přijde Sophie. Když jsem zaslechl kroky, napjal jsem se. O deset minut později dokráčela přesně na čas. Jakmile jsem zahlédl ten záblesk rudých vlasů, zavrčel jsem. Nedívala se mi do očí. Jen vyskládala na hrob svíčky.

„Ignis,“ zašeptala a knoty svíček vzplály. Němě jsem to pozoroval s rukama v kapsách a kontroloval každé její slovo, protože jsem jí nevěřil ani nos mezi očima. Připravoval jsem se na to, že za chvíli spatřím Bellu živou. To, po čem jsem tak toužil, se konečně vyplní.

„Quid recepit reverti. Spiritus et corporis unitate...,” mumlala a já si představil, co by asi na to řekla Bella. Naprosto jasně jsem viděl její otrávený obličej, jak protáčí oči a brblá si pod nos - Abraka dabra, simsala bim, čáry máry...

„Chytni mě za ruku,“ požádala Sophie a propalovala očima hrob.

„Proč?“ zeptal jsem se nedůvěřivě.

„Mocná bytost - jako ty, to posílí,“ vysvětlila a já se zaklesnul rukou do té její. Nehnula ani brvou a mumlala dál. Brzo jsem na jazyku ucítil hořkou chuť. Tak tahle chutná magie? Začal se do nás opírat silný vítr. Pouliční lampy kolem malého hřbitova zhasly a plameny svíček stoupaly vzhůru. Sophie žádala, aby bylo vráceno zpět to, co bylo vzato, a aby se duše znovu sjednotila s tělem. Nedýchal jsem. Jen se modlil, aby to vyšlo. A pak jsem zaslechl něco neskutečného. Uvnitř rakve schované pod černým mramorem se někdo prudce nadechl. Začaly se ozývat trhané a vyděšené nádechy. Krev se rozpohybovala a znovu se otírala o stěny žil. Srdce jednou hluboce udeřilo a pak uhánělo jako o závod. Na nic jsem nečekal, vytrhl se Sophii, a prásknul pěstí do katafalku, který se v tom momentě rozpůlil. Odhalil lesklé dřevo a zlatý kříž rakve. Nechtěl jsem zranit Bellu, a tak jsem prorazil u hlavy díru, ignoroval létající třísky, a odtrhnul vrchní díl rakve.

„Bello?“ zeptal jsem se jako v transu a zíral na ni, jako kdybych ji viděl poprvé v životě. Dezorientovaně zamrkala řasami a mělce a prudce dýchala. Když se nekonečně dlouho rozkoukávala a zaostřila na moji tvář, začala plakat. Bál jsem se na ni sáhnout, protože jsem nevěděl, co se v ní může odehrávat. Ano – já nevěděl, co se v ní odehrává, protože jsem neslyšel její myšlenky.

„Bello, to jsem já,“ zašeptal jsem a natáhl k ní ruce. Nedotýkal jsem se jí poprvé, ale i tak to byl nepopsatelný pocit. O to krásnější, když jsem ji tak zoufale miloval.

„Edwarde,“ vzlykla, ale vypadala, že se nemůže pořádně hýbat, protože byla ztuhlá.

„Jsi v pořádku. Jsi naživu,“ šeptal jsem jí a objal ji, i když příšerně páchla zatuchlinou. I tak to byla ta nejkrásnější bytost, co jsem viděl. A ani ten pach nepřebil její dokonalou krev.

„Jsi tak studený,“ zamumlala mi do košile.

„Promiň,“ řekl jsem a styděl se za svoji teplotu. Došlo mi, že venku fouká vítr a je mírně nad nulou a ona má na sobě lehké černé šaty. Opatrně – jako by byla ten nejkřehčí čínský porcelán – jsem ji vzal do náruče a nemohl z ní spustit oči.

„Já už nejsem duch?“ zeptala se a usmála se. Bylo vidět, že je pořádně zmatená a vystrašená. Ale bůhví, co prožila a navrch se probudí v rakvi. Nedovedl jsem si představit, jak se musí cítit.

„Ne, nejsi. Podívej,“ řekl jsem a opatrně narovnal její bílou ruku a přiložil její dlaň na svoji tvář. Znovu zamrkala.

„Cítím tě.“

„A já tebe.“

„To je úžasné…,“ zašeptala do ztracena. Jeden nepravidelný dech způsobil, že jsem se otočil. Sophie měla obličej zkroucený v bolestné grimase, ale za to, co udělala Belle, jsem ji prostě nedokázal litovat. Jsem upír – nemám lítosti na rozdávání.

„Nebudu ti děkovat. Možná jednou, ale teď ne,“ řekl jsem a tvářil se o trochu smířlivěji, protože mi v náručí bylo jedno velmi živé srdce.

„Upíry dokáže zabít jen oheň, viď?“ zeptala se a zírala mi přímo do očí.

„Než stačíš říct celou slabiku, utrhnu ti hlavu,“ slíbil jsem ledově, protože překročila mez.

„Jen se ujišťuji do budoucna.“

„Já jsem tě taky ujistil. Přiblížíš se k Belle a zabiju tě.“ Mluvil jsem jako monstrum, ale ona se zachovala jako mnohem větší monstrum, když poslala nevinnou duši do pekelné dimenze. Stáhnul jsem ze sebe obratně sako a přehodil ho přes Bellu. Natáhnul jsem jednu ruku a přirazil černý mramor zase k sobě, aby to nevypadalo tak nápadně, kdyby šel někdo kolem. Pak jsem se rozběhl s Bellou k nám.

„Nesu tě domů,“ šeptl jsem jí do vlasů. Vážně hrozně páchly.

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 14. kapitola:

Hurá!!! Bella je zpátky!!! Ta Sophie je ale kráva... No... Alespoň, že už není s Edwardem.
Hezká kapitolka.

Perfektní! Ale vzhledem k tomu, že jsem teprve u 14. kapitoly, se určitě ještě něco pokazí. Sophie je pěkně zlá.
Krása!

jo dobrý...už letím na další

Nááádheraaaaa!!! Musím jít hned číst další část, jinak se zblázním!!! Tahle povídka je vážně návyková!!!

Hurá! Bella je zpátky! Jsem ráda, že se to povedlo. Kapitola byla nádherná (ostatně jako všechny předchozí) a já se hned pouštím dál.

no teda
já říkala, že se mi Sophie nezdá

No tak od Sophie som toto teda nečakala, že ju pošle na také hnusné miesto, ale zasa si povedzme že žiarlivosť je sviňa a riadna......
Som nesmierne rada, že si Edward uvedomil svoje city (aj keď pod tlakom Sophie... )....
Emmeeeeet vôôôbec neprekvapil, že má Bellu rád, aj keď ju nepozná a samozrejme si nechcel nechať ujsť takúúú shooow....
Koniec tejto časti veľmi veľmi veľmi suprovýýý... Utekám rýchlo čítať ďalšiu časť.... táto poviedka je návyková "VYSOKO"""""

No ta hořkost co cítil na jazyku nebo co to bylo, jen aby v tom nebylo přespříliš černé magie a ještě by jim to přitížilo... No nevím co od toho očekávat... Ale jinak je to super

Jupí jupí jupí! Bella je zase naživu! Jen se bojím, aby pekelná dimenze na Belle nezanechala špatné následky.
Snad se Bella bude ostatním členům Cullenových líbit.
Sophie je mrcha! Malinko jsem doufala, že se jí to kouzlo vymklo z rukou, ale teď jí ani trošku nelituji!
Zase skvělá kapitola, šup šup běžím na další.

Takže to byla Sophie, mrcha jedna! Koukala jsem jak blázen, jak po ní Edward vystartoval. A všechno zlé je na něco dobré i tady, když mu řekla, že se do Belly zamiloval. Sám by se zas ve svých pocitech vrtal bůhvíjak dlouho. Naštěstí se ji povedlo dostat zpět. I když teda nevím, v jakém stavu její tělo muselo být, ale hlavně, že je zpátky a živá!!!!!!!!

WWWWWWWWWWOOOOOOOOOOOOOOWWWWWW

- akože, ty ma chceš zabiť? Ja umriem s toho!!! To bolo také dokonalé!!
- strašne sa mi páčilo, že Edward už nemal k Sophii ani trošku súcituuu
- potvoras jedna! ja som vedela ze vtom ma prsty ona! v tomto pripade by sme asi malôi podakovat jej mamicke....:D ktorá to tak krásne vykecala, čo?
- ale verim, ze tá hrdzavá príšera ešte neskončila.... ona určite ešte niečo vymyslí teším sa ako ju zase dajú dole! nech má očka modre ake chce, Bella je aj tak lepsia
- teraz sa tesim na to, aká bude Bells zmetená....:D a na ich lásku nech uz si povedia tie sladke slova MILUJEM TA
- som taká šťastná, že je Bella živá!!! jupíííí jupííí.....
- ale problemy urcite ešte neskoncili
- ja sa ti klaniam

OH MY GOD ! Sophie sa konečne ukázala . Je to pekná potvora . Vytoriť pre Bellu malé súkromné peklo a poslať ju tam ... To je odporné . Ale našťastie ju vrátila späť a Edwardovi konečne došlo čo k nej cíti . A že mu to trvalo ... Ale aj tak to zaváňa niečim podozriváým . Taká príšerka ako Sophie sa len tak nevzdá čo ? Opäť to bolo úchvatbé a všetky tie Edwardove úvahy ... Proste wow .

Super kapitola!

Páni, páni, páni... Zatraceně... Já jsem mimo... Tohle bylo tak geniální a tak překrásné... Přemýšlím, možná i nejnádhernější kapitola dosud... A to díky té lásce, která tam už byla tolik cítit a vidět mezi Edwardem a Bellou, bylo to napínavé, zajímavé, zvláštní, poutavé a nevídané... Nic takového jsem nikdy nečetla... Vážně tvoje originalita nezná meze, Domi... Stejně jako kvalita tvého psaní... Líbilo se mi to... Tak, tak moc. Líbila se mi Edwardova starost o Bellu. A taky to, že byl Edward hnusný na Sophie... Já jí prostě nemám ráda. Já vím, je to neoprávněné, je jenom člověk a žárlí... Nejspíš teď zpytuje svědomí a je jí vlastně líto, co Belle provedla, ale co když ne? Co když je ta holka vážně potvora, co chce mít tu nesmírně krásnou osobu jen pro sebe? Ať už je to, jak je to, nemám jí ráda. Bellino "znovuzrození", ty kouzla, všechno jsi popsala tak zatraceně věrohodně, až se mi tomu nechce věřit. Bylo to tak magické, zajímavé. Těším se na Bellin pohled, musí být tak zmatená, zvědavá, šťastná z Edwardovi lásky a z toho, že byl ošklivý na Sophie. Černé šaty? Kde k nim přišla? Tedy, neměla by mít ten svetr? Opravdu, bylo to tak krásné a tahle povídka je prostě droga. Píšeš tak skvěle a skvostně. Opravdu... Příšerně moc se mi to líbilo a máš můj nekonečný obdiv, protože to bylo vážně DOKONALÉ...

No teda, tak ona je to fakt mrcha? Ale že se vybarvila... zpočátku jsem si to o ní vůbec nemyslela... a vlastně si to pořád nemyslím. Mám ji za strašně smutnou holku, která miluje Edwarda a měla ho na dosah. Vždyť on se k ní choval, jako by byla ruka v rukávu a pak se na ni "vykašlal"... zkrátka, chápu ji. A upřímně, myslím, že hodně holek by se na jejím místě zachovalo podobně. Přijít o Edwarda musí být těžká rána, obzvlášť pokud o něj ženská příjde kvůli jiné ženské...
Ale rozhodně jsem šťastná, že je Bella zpět a Eda i ji odnáší do bezpečí!

a bude romantika!!!

tak a teď si jsou Eda a Bella rovni - dvě "mrtvolky"... ten konec to zabil... znám spíš z povídek to, že si Eda libuje ve vůni Belliných vlasů, ale tady je to naopak

no a Edwardův charakter - super, miluju, když to není to ochočené mačiatko, ale pořádně divoký panter

Nééééééééééééééééééééééééé, tys mi to fakt udělala Proč jsi z ní udělala záporáka Sakra, a já tak doufala, že to bude hodná holka, která bude mít prostě smůlu... sakryš
Kapitola byla fakt nádherná, hodně přelomová, řekla bych. Edward se konečně zachoval jako upír A pokud jsem v předchozím komentáři tvrdila, že je to panic v pravém slova smyslu a že je to sexy, tak to není nic oproti tomuto Přece jen tohle chování je pro upíra mnohem přirozenější. To, jak pouští hrůzu, omamuje lidi a přitom pořád vypadá jako bůh
Chjo, jen se nedokážu srovnat s tou Sophií... Vždyť ona si toho musela taky hodně protrpět - válka s matkou, výčitky, to, co se stalo jejímu tátovi a do toho se zamiluje do kluka, kterej se zabouchnul jen do jejího vzhledu... Vážně jen doufám, že to, že jsi z ní teď udělala potvoru, je jen nějaká zástěrka a že se jednalo o něco "většího". Jakože neměla jinou možnost, jinak by ji třeba zabila její vlastní matka, nebo se jí takhle nyskytla příležitost vrátit zpět jejího tátu (něco jako duše Belly za duši jejího otce, nebo tak něco...) Chjo, nebudu otravovat, jdu dál

Nádhera, úžasný, prostě boží! Ani nevíš, jakou mám radost, že je Bella živá, jako že opravdu živá. Jen doufám, že ji někdy v budoucnu Sophie nepromění zpátky v ducha, to by se mi vůbec nelíbilo, i když... ne, dělám si srandu, absolutně by se mi to nelíbilo. Moc se těším na další díl, takže rychle piš, protože jsem totálně nedočková

wow

konecne ,ale urcite to nebude jen tak, ze se Bella probrala.neco napinaveho si jiste pro nas pripravis...

Tak Soph se projevila, Jasper to trefil, žárlivá čarodějka je smrtící kombinace,ulevilo se mi, že Edward opravdu miluje Bells, nedovedla jsem si Edwarda představit se Sophií, je to divný, když je v povídkách jeden z nich s někým jiným, nemůžu si pomoct, já nejradši B+E a Edwardova reakce, no, je prostě upír, tak se to dá přičíst tomu, prskal jak kocour mám radost, že je Bells živá, ačkoli po tak dlouhé době po smrti by už vypadala lehce jetě, si myslím, i po balzamování by se to na ní muselo nějak projevit, ale to je vedlejší, zatuchlej smrad naprosto stačí, souhlasím, žádnou Burtonovu mrtvou nevěstu neberem super kapča, těším těším na další

To bylo nádherné! . Konečně si Edward uvědomil to co mu celou dobu jaksi nedocházelo . Jen ta Sophie mi dělá starosti, ona to jenom tak nenechá. Super kapitola

Páni! Zase jsi mi vyrazila dech! Bylo to fantastické! Už se nemůžu dočkat další kapči, jsem si jistá, že jsi jim připravila ještě spoustu zápletek. Ani jsem neočekávala, že ji tak brzy obživí, ale jsem za to moc ráda. Už se opravdu nemůžu dočkat další, takže honem další přidej!

Naprosto nádherné...Já jsem tak ráda, že je zpátky! A ta pitomá Sophie, něco takového bych do ní teda neřekla, a ty její poslední dvě věty mě vážně dostaly...MRCHA!! Jsem naprosto uchvácená...je to lepší a lepší!

Bavila jsem se s Kikou57 a ta mi říkala, že se mám na co těšit. A opravdu! Naprostá nádhera. Navíc víš, jak já Sophii nesnáším, takže tohle je dokonalé. Ovšem, ještě nepočítám s tím, že bude konec, takže asi bude ještě hodně zápletek, že? Každopádně jsem ráda, že si Edí uvědomil, že Bells taky miluje... A to vyhrožování Sophii... to bylo jedno z nejlepších v celé kapitole. Bylo to moc krásné, jsi prostě úžasná.

Konečněěěěěěěěěěěěěěě!!!!

Já věděla že je Sophie mrcha! Konečně si Edward uvědomil že Bellu miluje. Krásný

Aaach... jé... uaaa.... No co? Co ti ma na to říct... Eda si konečně uvědomi, že jí miluje a jop jop jop.... Bella je živá....! Já skáču radostí do stropu.... jop jop jop....! Dělej rychle další... Prosíím?M?!!! :DDDD
PS: Nevim jestli má cenu to říkat, ale... Sophii nesnášim... je to k***a...!

konečne si to uvedomil:D

Wow, wow, wow. Dokonalé!

Ty si to doviedla do úplnej dokonalosti!
Kráása!

moc se těším na další kapču

jooo, supéééér honem dalšíííí

Páni,páni,páni.To je nádhera.

Já ti nějak nevim, podle mě by se Edward nikdy nezachoval... Přišel mi najednou až moc plnej nenávisti, nějak se mi to k němu nehodí...
Ale jsem ráda za Bellu

Bolo to neskutocne uzasne...velmi sa tesim na pokracovanie

Krasna kapitola, jsem rada, ze je Bella clovek...

Tak toto prekonalo všetky moje predstavy , len som si podľa perexu myslela, že tá "rozprava" medzi Sophiou a jej matkou bude väčšia a nejakým spôsobom jej mama zasiahne do deja viac, najmä čo sa týka návratu Belly späť medzi živých

Ou... Já tuhle povídku prostě žeru Tahle kapitola byla úžasná, ostatně jako všechny... Mám radost, že je Bella zpět a těším se až ji uvidí Cullenovi

Huráááááááááá!!! Konečne je bella živá a Edward si priznal že ju miluje!!!!! Rýchlo dalšiu§!!!!

Páni. Milo si ma prekvapila. Toto bolo tak krásne. Ách. Nemám slov. Mňa to dojalo. Normálne mi tečú slzy. Nádherné si umelkyňa. Neskutočne ťa obdivujem.

Nádhera !!!

Ta Soph je strašná svině... Ale být jí, zachovám se asi stejně, i když to zní strašně.
Jinak to bylo všechno strašně krásný. Nádhera. Ale nechtěla bych se vzbudit v rakvi a smrdět jak mrtvola, doslova.

To je tak sladké!

ta Sophie to je svinka poslat bellu do jiné dimenze ale aspon že jí pak vratila zpátky...! Konečne si Edík uvědomil že jí miluje! takže rychle další moc moc se těším!!

úžasné...
naozaj fantastická kapča...
už sa strašne teším na pokračovanie...

No ty vado! Takže to Sophie jí poslala do jiný dimenze...! No, alespoň jí oživila. Ale jsem hrozně šťastná, že Bella žije. Snad se už nic nepokazí a Sophie jim dá, konečně, pokoj.

no wow - ešte len dočítam 13. kapitolu a už je tu aj 14. ? podľa ježiška som teda musela byť veľmi dobrá...

tak táto kapitola bola zlom, ako hrom a ja som s každou ďalšou vetou strácala dych - Sophia sa nám ukázala v celej svojej kráse, a tie Edwardove prudké reakcie, tak v tom som sa priamo vyžívala (viem, viem, som možno divná, ale akciu mám rada). no dal jej len to, čo si zaslúžila, mrcha jedna. A vidno, že Ed je do belly zamilovaný až po uši. no viem, že s ňou ešte budú problémy, vlastne to môžem len predpokladať. no čo sa stalo jej otcovy?

Heh, Emmett bol zlatý - má bells rád, aj ked ju v živote nevidel, to dokáže len on. No to prebudenie Belly nemalo chybu, bolo také pekné, romantické, fantastické! len dúfam, že tá dymnezia, v ktorej bola, ju veľmi nepoznačí... ach, ako sa ja len teším na to, ako sa tí dvaja k sebe budú správať, ako sa to ďalej vyvinie, čo ešte pripletieš tým dvom do cesty... som napnutá ako struna, a to doslova

vieš, väčšinou rada používam vetu "prosím rýchlo pokračko" ale vzhľadom k tomu, že, vďaka všetkým bohom, píšeš rýchlosťou blesku si to asi odpustím a poviem len - teším sa na pokračovanie ako blázon
si fakt fantastická autorka, a mne je cťou čítať tvoju tvorbu

Aaaaaaaaaaaaaaaa! Bella je živá a Edward jí miluje, sláva! :-) určitě přijdou nějaký další komplikace, ale ty si teď nepřipouštim a sem vážně spokojená :)

Na tohle jde říct opravdu jen jedno slovo - PÁNI!
Teď je tu ještě jedna věc: Buď je to konec, nebo se Sophie rozhodně ještě něco udělat...
To jsem zvědavá. Ale tahle kapitola, to, jak Edward konečně odhalil své city, bylo... úžasné.
Doufám, že není konec, protože tahle povídka se mi dost líbí.
Každopádně si zasloužíš velký aplaus a smekám před tebou

Perrrrfektní! :))

Nádhera už se těším na další

Krása, krása, krása

jaj nemam slov... toto je najlepsie, co som kedy citala tlieskam a uz sa neviem dockat dalsej kapitoly

Úžasná povídka, jsem na ni závislá moc se těším na další díl, už se nemůžu dočkat. Děkuji

úžasný

úžasná kapitola. Byla jsem napnutá jak to celé dopadne. Edward je naprosto skvělý, jak se hned stará o Bellu. Jen si myslím, že Sophie ještě budou veliké problémy.
Těším se na další díl

Myslela som si, že k tej čarodejnici niečo cíti. Bol z nej hotový a odrazu jej ide trhať hlavu. Buď je Edík trocha schyzofrenický alebo sa zamiloval vážne až po samé uši. Neznášam tú Sophie. Je to odporná ježibaba a myslím, že im ešte parádne skomplikuje život, aj s tou jej matkou. Pridávaš famózne rýchlo a cením si to. Viem, aké je to ťažké. Si skvelá.

skvělé, skvělé, skvělé ostatně jako vždycky jsem nehorázně ráda, že je Bella v pořádku, jsem zvědavá, co na ni řekne upíří rodinka tu proradnou mrchu Sophii měl zabít už na místě mám pocit, že se jen tak lehce nevzdá

krása

úžasný

A má to, čarodějka jedna! Přesně tohle si zasloužila! Mrška jedna. Jsem móc ráda, že už konečně Edovi došlo jasně viditelné a že Casper už není Casperem. Těším se, že nás v příští kapitole potěším pohledem znovu oživlé mrtvolky.

skvelá kapitola

To bylo naprosto dokonalý, skvělý, famózní. Hrozně moc se mi to líbilo. Úplně jsem trnula, když Sophie odříkávala to kouzlo. Ale Bella je zpátky a živá. To je super. A Edward si konečně uvědomil, že ji miluje. No snad se dají dohromady. Nejvíc se mi líbil ten poslední úryvek, když ji Edward vzal do náruče.
Moc se těším na další kapitolu a doufám, že bude brzy.

Ty kráso! Nejdřív ti chci poděkovat, že jsi to sem vložila a poté zato, že jsi mi dala vědět. Sice to kontroluji skoro každou hodinu ( ), ale i tak. Nebudu nic psát (na tvé přání), ale stejně bych to nepsala, protože se to nedělá a sama to nemám ráda. Opět krásná kapitola a já se těším, že si opět další nádhernou kapitolu vyrobenou tvými prsty přečtu v předstihu.

Přidat komentář:

Nick:

Text: