Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 15. kapitola

Po těch akčnějších kapitolách přichází jedna nudnější. Bella a její znovu oživený mozek, který se bude snažit dát si šlofíka. Ale bylo nutné si na chvíli oddechnout. Bella i Edward si to zaslouží.

28.12.2011 (07:30) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 81× • zobrazeno 11440×

Bella

Bylo to neuvěřitelné, ale vítr se mi opíral do tváří a zima mi zalézala pod kůži. Jenže tentokrát jsem měla teplý opěrný bod, a to Edwarda. Ze všeho na světě mě teď děsila jedna jediná věc, a to, že se probudím zase v pekle, a tohle byla jen projekce mého vybíleného a pomateného mozku.

„Já se tam nechci vrátit. Já se tam nechci vrátit,“ mumlala jsem pořád dokola. Nebylo to tak, že bych se absolutně zbláznila, ale představa toho návratu mě uváděla do mdlob. Dělala jsem ze sebe blázna a bylo mi to úplně jedno… Jen nechci zpátky.

„Už se tam nevrátíš,“ šeptal mi Edward. Nasála jsem jeho vůni, která mi dala další vzpomínku pro přehrání. Peklo mi totiž dalo rozpomenout na vlhký les, studený déšť a tuhle vůni. Musela to být vzpomínka na to, když mě Edward našel. Byla jsem tenkrát polomrtvá, ale tohle jsem si jasně pamatovala. Bylo to to poslední, co jsem cítila. A i kdyby to nebylo poslední, něco tak jedinečného bych si stejně pamatovala. Tedy hned po tom, co se mi části mé paměti vrátily.

„Opravdu žiju?“ ptala jsem se znovu, protože tomu bylo nemožné uvěřit.

„Co mám udělat, abys mi uvěřila?“ povzdechl si, ale vůbec ne otráveně. Jenže do tváře jsem mu, kvůli všudypřítomné tmě, neviděla.

„Nevím, jak se tváříš,“ stěžovala jsem si, protože jsem ho chtěla vidět svýma živýma očima. A taky z dalšího prostého důvodu – moc dlouho, nevím přesně, jak dlouho, ale bylo to nekonečné – jsem ho neviděla. Pokud nepočítám ty nesnesitelné představy, nebo co to bylo.

Začal se smát.

„Asi vím, co je k smíchu… Nejspíš jsem živá a jediné, co mě zajímá je, že ti nevidím do tváře.“

„Už tam budeme… Bello, chci ti něco říct dřív, než budeme doma.“

„Mé, nejspíš živé, uši tě poslouchají.“ Zastavil a zhluboka se nadechnul.

„Když jsi byla pryč, něco jsem si uvědomil.“ A sakra! Ne! Ne! Co když mi řekne, že jsem pro něj jen přítěž… Že jsem nikdy neměla vstoupit do jeho života? Nebo, že když jsem zase naživu, tak mi sbalí chleba a sbohem a šáteček? Vlastně je to naprosto logické, že to tak bude. Napadalo mě hodně věcí, co by si mohl uvědomit a žádná z nich nebyla pozitivní.

„Nebo to necháme na potom? Nejsi vyčerpaná? Já už se jednou znovu narodil, ale jako mrtvý, takže nevím, co…“

„Na potom,“ souhlasila jsem, protože to určitě bude věc, kterou bych měla co nejvíce oddálit. Znovu se rozběhnul a já na chvíli zase přemýšlela, jestli je ten běh jenom představa.

„Neřvi hned,“ zavrčel na někoho Edward a já zase rozlepila víčka. Chvíli jsem se cítila k smrti unavená – slovo smrt bych možná měla ze svého slovníku vynechat – a chvíli jsem byla zase naprosto odpočatá. To jsou asi ty následky zmrtvýchvstání. Můj organismus se teprve znova rozbíhá a je možná trochu zmatený… Bože, já jsem asi vážně živá! Jo – slovo bože – asi taky vynechám. Přece jenom by asi můj životní styl nepodporoval.

„Emmett,“ hekla jsem ospale.

„Bella. Konečně poznávám tu, co mi strkala prsty do nosu,“ řekl a řehtal se. „Ono se to červená!“ Vykulila jsem oči a přiložila si dlaň na teplou tvář.

„Já fakt žiju,“ vydechla jsem.

„Žiješ. A navíc hrozně páchneš,“ obvinil mě Emmett. Teď jsem musela být rudá až na prsa. Oni ještě k tomu cítí všechno tisíckrát líp a víc a tohle tělo leželo několik měsíců v rakvi. A jak znám Emmetta, je schopný nasadit si kolíček na nos a aspoň týden si ze mě utahovat.

„Ticho, Esmeraldo,“ šeptla jsem a zase upadala do spánku. Nebyla jsem schopná udržet si nějaký stálý stav.

 

Příšerně to pálilo. Divoce jsem mrkala a snažila se to pálení zahnat.

„To bolí,“ bědovala jsem tiše. Než jsem to dořekla, to tupé ostré světlo zhaslo.

„Dlouho jsi oči nepoužívala,“ vysvětlil Edward, kterého osvětloval jen měsíc. Byl přesně tak nádherný, jak jsem si ho pamatovala. Myslím Edwarda, ne měsíc. Ten taky ušel, ale je to přece kus gigantického šutru, co je tam miliony let, a všechny zajímá jen proto, že je ve vesmíru. Zatímco Edward je sice taky kus šutru, ale podstatně menší a do detailu dokonalejší a po obličeji mu nešlape Armstrong.

„Máš hlad?“ zeptal se po chvíli, co mě pozoroval.

„Vzpomínáš, co jsem řekla, když jsme diskutovali o mém oživení?“ Otevřel ústa, aby mi odpověděl. „Já vím. Upíří paměť. Pamatuješ si všechno,“ zablekotala jsem mírně otráveně a trochu pobaveně. „Chtěla jsem říct, že před tím převléknutím použiju sprchu. Jestli můžu…,“ dodala jsem, protože tu doteď přežívala jen moje duše. Ale ve skutečnosti jsem tu nebydlela.

„Bello, bydlíš tu tři měsíce,“ řekl nechápavě. Jo, ten vážně moje myšlenky nečte. Zase mě chtěl zvednout do náruče, ale i když to bylo skutečně lákavé, začala jsem protestovat.

„Už si mě přes práh přenesl. Je na čase, aby nevěsta použila nohy,“ rozhodla jsem a on stáhnul svoje velké bílé ruce k tělu. Zapřela jsem se udýchaně rukama o lenošku – co ta už toho zažila – a s maximálním fyzickým úsilím jsem se postavila. Bylo to neskutečně nepříjemné. Svaly se mi bolestivě natahovaly a nohy se mi třásly.

„Bello…,“ začal Edward, ale já na něj hodila zatnutou čelist a přimhouřené oči. Jenže ten kloub pravé nohy jsem ohnula asi tak o dva stupně, a tak jsem prostě natáhla nohu dopředu bez toho, abych ji jako normální člověk ohnula. A už jsem letěla k zemi…

„Já jsem ti to říkal,“ řekl svým tichým sametovým hlasem a zvednul mě do své náruče. Je mi to "strašně protivné", ležet mu na jeho svalnaté hrudi, ale budu to muset nějak přetrpět… Uvolnil jednu svoji ruku a otevřel koupelnu. Posadil mě na vanu a vypadal, že neví, co by. Jezdil očima po mých nohách, zatímco já se snažila rozepnout si zip na zádech. Ale marně. Měla bych s tím problémy, i kdybych nebyla jako kus dřeva.

„Můžeš mi pomoct?“ zeptala jsem se zadýchaně. Vykulil oči a přikývnul. Přišlo mi, že ani nedýchá. Přistoupil ke mně a já ohnula hlavu. Odhrnul mi vlasy a uchopil lem šatů u krku. Ztuhla jsem a srdce mi poskočilo. Původně to měla být neškodná pomoc. Navíc jsem z toho byla dost otrávená, protože jsem byla jak nesvéprávná, ale teď mnou projížděl elektrický proud a srdce bilo na poplach. Pomalu sjížděl prsty zipem dolů a ani jeden jsme nedýchali. Bylo jen slyšet rozepínání zipu a pro něj nejspíš údery mého srdce. Dřív se mi tohle nestávalo, protože jsem byla mrtvá, ale teď měl moje lidské – pěkně pitomé – reakce na talíři. A to nebylo dobré. Protože, i když jsem už nebyla duch a byla jsem zase na normální tržní hodnotě, Edwardův andělský obličej mi udělal čáru přes rozpočet. Ramínka černých šatů mi sjely z ramen a já neměla sílu na to, abych si ty proklaté pohřební šaty přitáhla k tělu.

„Myslím, že bych měl zavolat Alici,“ řekl přidušeně Edward a než jsem stačila namáhavě zvednout hlavu, byl pryč. Je to džentlmen. To já, stará svůdnice, ho tu lákám na to, aby mi pomohl rozepnout šaty. Ledové ruce mě probudily.

„Ahoj, Bello,“ zašvitořil ten malý elf, kterému říkali Alice.

„Alice,“ zamumlala jsem a padala dolů.

„Můžu?“ zeptala se, když mě držela za ramena a kývla na šaty.

„Kdybys byla tak ho… hodná.“ Svlékla mě ze šatů, ale já to vnímala jen matně. Byla jsem jak na drogách.

„Měla bych se ti omluvit, že jsem s tebou moc nekomunikovala, ale těžko jsem se srovnávala s tím, že nevidím,“ zašeptala provinile Alice. Jen jsem přikývla a pomalu otevírala oči a dívala se přímo do světla. Edward ho ztlumil na minimum, ale i tak to nebylo nic příjemného. Zatímco horká voda a mýdlo na mé kůži, mě dostávaly do extáze. Zase budu vonět…

„Ale teď už Edwarda vidím dokonale. Když ty žiješ a on se rozešel s tou čarodějkou.“ Teď jsem ty oči otevřela úplně dokořán a zírala na Alici.

„Cože se s ní?“

„Rozešel. Co sis myslela, že udělá, když tě poslala do pekelné dimenze?“

„Cože udělala?“

„Edward nadává, že mám mlčet, a že ti všechno řekne sám,“ odpověděla a já protočila oči.

„Alice, já vážně žiju,“ zašeptala jsem už asi po padesáté. Tohle nebyly žádné děsuplné představy a ani prožitky z minulosti.

„Těžké tomu uvěřit, viď?“

„Tři měsíce jsem byla mrtvá, takže…“

„Já jsem mrtvá už přes sto let,“ řekla Alice a zasmála se tím svým zvonivým smíchem.

„Procházela jsi dveřmi a propadala ses podlahou?“ zeptala jsem se vážně. Zavrtěla hlavou. „Je mrtvá a mrtvá – třeba to odlišovat.“

„Připravená?“ zeptala se a kývla k mým nohám.

„Jasně.“

Nekonečně dlouho mi Alice protahovala v horké vodě mé ztuhlé klouby. Od malíčku na noze až po koleno. Potom ruce. A nakonec mi jemně promasírovala páteř a celý krk. Když dodělala malé rehabilitační cvičení, zase jsem začala usínat.

„Proč pořád usínám? Spala jsem tři měsíce,“ bědovala jsem sklesle.

„Tvůj mozek si asi zvyká na to, že musí znovu pracovat,“ vysvětlila a já se o ni opřela. Usušila mě a na hlavě mi udělala turban. Potom mě opatrně navlékla do županu a pro mou únavu - znovu zvedla do náruče. Muselo to vypadat dost komicky, díky její výšce a drobným končetinám.

„Moc hezky voníš,“ řekla Alice a nesla mě ven ze dveří. Voním? Chvála bohu.

„Kam si myslíš, že s ní jdeš?“ zeptal se rozhněvaně Edward. Nechápala jsem to.

„Do mého pokoje. Tam postel je,“ odsekla, ale Edward ji nenechal projít.

„Po domě je postelí kvanta. Nějakou přinesu,“ řekl nekompromisně. Stále jsem to nechápala.

„Chce si tě nechat pro sebe,“ šeptla mi Alice těsně u ucha.

„Víš, Alice, protože jsi sama upír, mohla bys vědět, že slyšíme opravdu všechno, takže tohle špitání ti nepomůže,“ vrčel Edward a já koukala na půl oka, jak nese v jedné ruce dvoulůžkovou postel. Držel ji jen za pelest. Zajímalo by mě, kde je hranice jejich síly. Kolik toho unesou? Dva náklaďáky? Tři, čtyři… Zase jsem zavřela oči a za chvíli cítila měkkost polštáře pod mojí hlavou.

„Dobrou noc,“ šeptla Alice a dala mi pusu na čelo. Neměla jsem ponětí o čase, ale bylo mi to jedno. Prostě budu spát. Můj probuzený mozek si to žádá.

„Děkuju,“ vzdychla jsem. Postel se na druhé straně znatelně prohnula. Zase jsem pootevřela oči a podívala se do těch zlatých, které byly deset centimetrů od mých. To zlato jsem viděla díky tomu, že venku se rozednívalo. Asi jsem v té vaně předtím usnula…

„Spi,“ nakázal mi Edward jemně a usmál se.

„Ty ses rozešel se Sophií?“ zeptala jsem se ještě z posledních sil. To zlato ztvrdlo a zamračil se, jakmile jsem vyslovila její jméno.

„Řekl jsem jí, že jí utrhnu hlavu, takže asi ano. Spletl jsem se v ní. Málem tě to stálo život.“

„Kvůli mně ses s ní rozcházet nemusel,“ mumlala jsem a přitom se ve mně odehrávala oslava. Na jedné straně jsem byla neskutečně šťastná, ale na druhé jsem nechtěla, aby Edward trpěl. Miloval ji? Nestačil mi předtím odpovědět. A já teď neměla sílu se zeptat.

„Chtěla ti ublížit,“ protestoval. Byl to tak krásný pocit vědět, že mu záleží na tom, aby mi nebylo ublíženo. Ale nesmím z toho dělat hned něco víc. Žádné svatební orchestry se nekonají.

Už jdu opravdu spát.

„Bello?“

„Hm?“

„Chyběla jsi mi.“

---

V komentářích pod minulou kapitolou zazněly slova, na která bych chtěla reagovat a vysvětlit Edwardovy reakce vůči Sophii. Já beru Edwarda hlavně jako upíra. A ať už se živí zvířecí krví nebo ne, klidně by odkrouhnul toho, co se na Bellu jen křivě podívá. Je to jiný druh než náš a nebojí se zajít do extrémů, protože jeho láska k Belle je extrémní. A Sophie se navíc na Bellu nepodívala - ona ji poslala do pekla. Zaslouží si víc, než utrhnout hlavu. Pamatujete na Edwarda, když předčítal Belle Heatcliffova slova? Tak tady to neplatí, protože Sophie rozhodně není Bellina nejlepší kamarádka, jako Jacob. Navíc nepřímo Edwardovi vyhrožovala ohněm. A jinak k jeho kladným pocitům vůči Sophii - byla to jen fyzická přitažlivost. Myslel, že se z toho stane něco víc, ale nestalo. I když je to upír - pořád je to chlap a ty jedou jen na půl mozku. :D

Vaše komentáře mění dění. Například Sophie měla být hodná holka, ale udělali jste z ní psychopatickou čarodějku. I následující kapitoly se podřídí vašim minulým komentářům. Nechtěli jste konec - zmiňovali jste komplikace. Tak uvidíme.

Mimochodem, všimli jste si, že když se kolem Belly motá nějaký chlap, tak brbláme nebo říkáme, že stejně skončí s Edwardem, tak to zatím nevadí, ale jakmile se u Edwarda objeví ženská - nedej, bože, Tanya - je problém a všechny prskáme síru?

Tak to byl krátký monolog, ale radši myslete na kapitolu. :)

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 15. kapitola:

Nebyla to nuda. Bylo to super!!! Tleskám.

Krása.

Krása! Už dávno mi na tvé komentáře došla slova, takže ti bude muset stačt nějaký ten smajl a obrovská pochvala! Je to parádní!!!

TY jo něco na tom tvým monologu bude

Krásna kapitola ako vždy.... vôbec mi nepripadala nudnááááá... to sa u teba určite ani nedáááááááá
Parádne to bolo v kúpeľni - to sa mi silno páčilo....
čakám kedy sa Edward konečne vyjadrí o svojich citoch ale aj Bella.....
zmieňovala si na konci niečo o komplikáciách tak som zvedavá čo si vymyslela, ale dúfam že nič strašné to nebude....
A k Sophii - ja sa jej nečudujem čo spravila, ale samozrejme že to neni správne.... To je skrátka žiarlivosť a vtedy zdravý rozum ide bokom....
Dúfam, že sa neukáže ešte v horšom svetle a nebude im to strpčovať....

Trochu klidu si zaslouží, počítám s tím, že si ještě užijí a nejspíš nejen se Sophií...

ách úžasně napsané nemůžu se dočkat pokračování

Po napětí přišlo konečně trochu klidu a hlavně romantikáááááááá. Zatím jsou oba tak opatrní, ale doufám, že to nebude dlouho trvat a vyznají se ze své lásky. Hezké!

Ach bože . Belči ten dlhý pobyt v podzemí naozaj neprospel . Páli jej to pomalšie než som čakala . A asi mi bude chýbať ten jej sarkazmus . Ale trochu z neho si ešte stále ponechala takže all is ok . Kúpeľňová scéna hraničila s komickosťou ale následný rozhovor v posteli bol neskutočne romantický a nádherný . Je to fantastické .

Týjo, to bylo ale něco! Zase z trošku jiného soudku... To se mi taky líbí, jak je každá kapitola svým způsobem jiná a svým způsobem stejná. Stejná v tom, jak je úžasná, abych to upřesnila. Páni, stále se snažím nalézt slova, abych vyňoumala nějaký pořádný komentář. Netřeba říkat, že to bylo nádherné, to už v je... v tvém případě tak trochu samozřejmost, jsi beznadějný případ geniálního autora, to se nezmění.
Už jsem to taky konečně pochopila s těma šatama, vážně jsem ntu chvíli zapomněla používat mozek, mělo mi dojít, že to byly pohřební šaty. Díky za vysvětlení. Ta Edwardova ochranitelskost vůči Belle je prostě neuvěřitelná, nezná meze a je fakt krásná, no a tím pádem i přehnaná, ale Belle se bude hodit. Bellino rozlišení kusu šutru Edwarda a kusu šutru měsíce bylo k nezaplacení. To se ti vážně moc povedlo. Jejich chvilka v koupelně byla ohromující, tak... prostě to co je mezi něma dvěma je vážně něco tak zvláštního... Úplně jsem si tu scénu dokázala představit... Krása. Jako celá kapitola, nádherné, ohromné, úchvatné, zvláštní a vyjímečné. Plus ten poslední malý dialog mezi Edwardem a Bellou to nádherně zakončil, obzvlášt to: "Bello? Chyběla jsi mi". Perfektní zakončení. Já už vážně nemám co říct, krása. No a k tomu tvými monologu na konci... Hůh... Máš pravdu, no. K těm ženských okolo Edwarda, všimla jsem si, ale až teď jsem si to plně uvědomila. Je to docela komický. Na Edwarda nám prostě nikdo šáhnout nesmí. Tak jo, šíleně moc se mi to opět líbilo a tleskám.

úžasná kapitolka a taktéž tvůj monolog na konci.D - dal mi hodně námětů k přemýšlení.D

já mám tak ráda romantiku - obzvlášť Belly a Edy to byla nádherná kapitola! a to koupání, umím si tu slast (po tří měsíčním ležení v hrobě) představit... a ten smrad musel být otřesný...

a k tvému modrému závěru - jojo, pozměňování záměrů v příběhu znám... a pak jsem z toho většinou rozhozená a blbě se mi navazuje a píše, protože už mi to "neštymuje" do toho, co jsem plánovala... a nakonec jsem se rozhodla, že v tom hlavním se zviklat nenechám - ale moc dobře tě chápu, protože všechny píšeme proto, aby se to čtenářům líbilo a proto se snažíme děj udělat tak, aby byli čtenáři spokojení - i na úkor toho, že není tak moc spokojená autorka. no nic... ale já jsem s vývom této tvé povídky spokojená. fakt
O Sophii jsem si myslela, že je to hodná holka - něco jako žárlivá Hermiona... psala jsem o ní minulý koment, nechci se opakovat...
Edward schopný vraždit - to se mi líbilo moc. Moooc!!! tak má vypadat upír, predátor poháněný pudy. Když někdo šáhne medvědovi na mládě, tak ho zabije. Nene, kdyby byli Cullenovi moc něžní, byli by to plyšáčci... ne predátoři. Jistě, že se budou prát a vraždit pro své partnerky normálka bez skrupulí. no jo, Edward - chránící, co je jeho - nemá konkurenci
No a k tomu, že byl Sophií fyzicky přitahován - to je jasné! je to chlap! navíc upír!
Napíšu ti vtip, co jsem teď četla v jakémsi blbém časopisu.
Bůh říká Adamovi: A pamatuj, dostal jsi dva orgány, které jsou přímo závislé na dokonalém okysličování krví - mozek a penis. A protože máš v těle jen omezené množství krve, budeš moci v jednom okamžiku používat vždy jen jedno z těchto zařízení.

Mimochodem - já nikdy nebrblám, že Bella skončí "zase" s Edwardem. Mně to vyhovuje a nestydím se za to. Já bych obrečela, kdyby skončila s někým jiným takže pochopitelně, když se kolem Edy motá někdo jiný, tak mi to vadí taky... já jsem klasik - prostě Eda a Bella forever

Kapitola bola úžasná a vlastne celá táto poviedka je, nech sa deje čokoľvek.
a bells zase žije! ja ťa milujem... blbosť. kecám. Milujem túto poviedku a som strašne rada, že je Bells v poriadku. a prvé, čo teraz spravím je, že ti idem dať hlas.

Bože! Tahle kapitola byla tak dokonalá! Hltala jsem jí jedním dechem! Naprosto úžasné a fantastické!
Už mi zas došla slova... tak snad jen - už se moc těším na další kapču - takže doufám, že bude brzo a jsem zvědavá na ty komplikace.
Ještě pár smajlíků!

kdyby tak tušila, co jí vlastně chtěl říct
Skvělá kapitola, už se nemůžu dočkat další

Krátky oznam. Hlasovať som hlasovala už tretieho decembra, ale svete čuduj sa máš tam hlas aj s tvojou poviedkou. Tak zatiaľ pá.

Tak prvé, čo urobím, keď toto dokomentujem bude, že sa pozriem, či som minule hlasovala za naj poviedku a pokiaľ nie, dám ti hlas. Ak som už bohužiaľ hlasovala a zabudla som na teba, máš moje slovo, že v budúcom mesiaci nezabudnem. Čestné skautské. Ďakujem za krásnu kapitolu. Milujem túto poviedku.

Krásné, nemám k tomu co dodat... honem další!!!

dokonalosť sama

Nemůžu se dočket, až do něj zase začne rejpat

Predovšetkým, vôbec nie odpočinkový diel .
To ako si opísala Bellin návrat medzi živých, bol úžasný - že nemôže používať svaly, oči, ... . .
A čo ma úplne dostalo, bol Tvoj odsek kde si porovnávala mesiac a Edwarda - šutr ako šutr, len rozdiel vo veľkosti .
Som rada, že k nejakému veľkému výlevu citov ešte neprišlo, času dosť , potom by si príliš skoro skončila .
Ako to ja vidím, ak za tento mesiac nezískaš miesto na stupni víťazov v naj poviedke mesiaca, tak už potom nerozumiem ničomu

|Ano, tak nějak odpočinkový dílek, ale vůbec nevadí...o to se víc budeme těšit na další, na vyznání citů a na sladká slůvka Je to žůžo

Ja si myslim ze by Bella mela zkusit taky nekoho jinyho nez Edu.Vyspat se s nim a dost

skvělé

Woooow supeeeer speeeer... konečne si Ed uvedomil, že miluje Bellu a Sofiu nie som taaak rada... krááásna kapča... hlavne jak jej sťahoval šaty

Krása...honem další!!!

Velmi povedená kapitolka... a s tvým dodatkem souhlasím :)

dokonalé!!!!!!!!!!!!!!! Dokonalá!!!!! kapitolááááá!!!!!

dokonalýý, božííí, suprovííí.... prosím honem dalšíí

Opravdu krása už se těším na to, až jí Edward řekne, že ji miluje honem další

"Ticho Esmeraldo!" - nejlepší Jak jsem řekla minule miluju tuhle povídku A obdivuju, že dokážeš přidávat kapitoly takhle často... Tahle byla jako vždy úžasná. Ať už jí to Edward řekne

jéé, tak já se dočkala... uff... strašně jsem si to užila... Na konec ani nemysli, teprve ses rozjela!!!

Kapitola rozhodne neni nudna, byla skvela,zajimalo by me co chtel Edward Belle rict,asi ze ji ma rad ne? Krasna kapitola

Nádherné,včetně těch pravd pod čarou.

Krásne krásne krásne a to slovo môžem opakovať aj do nekonečna, aj tak to nebude stačiť. Vážne krásne

Já miluju tuhle povídku a miluju Edwarda. Spousta lidí ho popisuje ve svých povídkách tak, že to prostě není ten dokonalej Edward, kterého známe od Stephenie, ale ten tvůj je naprosto božskej a Emmet je prostě super, mám strašně ráda jak pokaždý když se tam objeví tak se směju konečně se tam taky objevila Alice jako Bellina kamarádka a já už jenom doufám, že Edward&Bella nebudou muset řešit žádný trable... no, ale to by zase znamenalo delší povídku... vážně moooc povedená kapitolka

tak nějak sladká kapitola, i když proběhla v polospánku
Edík je prostě úžasnej, jde vidět, že ho popisuješ s láskou.
Jinak jsem strašně ráda, že ses nechala ovlivnit, protože Sophie by těm dvěma mohla snést modrý z nebe a osobně jim požehnat, ale i tak bych jí jednoduše neměla ráda. Protože prostě myslela na Edwarda! Máš pravdu v tom, cos psala.
Emmett. To je prostě Emmett. Má nejoblíbenější postava, řekla bych, přestože pořád hlásám, jak má ráda všechny stejně. Ale u něj stačí jedna věta a jdu do kolen, jinak to ani neni možný.

No a celkově... Vypadá to růžově, ale doufám, že buď jsi supertalent a dokážeš o bezstarostnym životě bez nějakejch dramat napsat ještě aspoň padesát kapitol nebo jim vymyslíš ještě pár pěknejch zápletek.
Ze Sophie se může ještě něco vyklubat, kdo ví, třeba má proti trhání hlav nějaký kouzlo. Jo - jako hnusnou zápornou postav, která se nebude pokoušet nic na Edíka v tom jistém smyslu zkoušet - to bych ji brala.
No nic, samozřejmě úžasná kapitola.

Konečně!
Ten "rozhovor" s Emettem!
Už se těším až si spolu budou víc povídat, třeba o telenovelách
A Edík? Jak jí přinesl tu postel, to bylo sladký
Už se těším až se konečně vymáčkne a řekne Belle, že jí miluje, ale né... ještě nesmí, to by byl konec ne? Ne, určitě ne, ty nám připravíš určitě, ještě hodně kapitol že jo?

Jinak k tomu, co jsi napsala nakonec... Máš úplnou pravdu. Nedokážu si představit Edíka s někým jiným než s Bellou ale Bella a někdo jiný? Proč ne že? Horší je, že se to přeneslo i na Roberta Vždyť já se nemohla podívat ani na Remember me protože se tam líbá s jinou herečkou, on prostě patří Kristen a Edward Belle a tak trochu pochybuju, že se podívám na Bel Ami na které se tak těším (určitě to vypnu při první líbačce )

Alice je ta milá sestra a mě se tak líbí...a to že Belle přinesl postel bylo ohleduplný

ahoj, domi

priznám sa, som asi blázon, teda minimálne čiastočný blázon, do tvojej poviedky. pýtaš sa ma prečo? možno preto, že dnes som bola na tvojom zhrnutí minimálne 4 raz, netrpezlivo vyhľadávajúc ďalšie pokračovanie... a možno aj preto, že som si túto kapitolu prečítala 3 krát za sebou, nadšená tvojim dejom spojeným s úžasnými myšlienkami a sarkazmom, čiernym humorom... ach, no nemalo to chybu! páčilo sa mi to, že Bella nebrala to, že je živá ako samozrejmosť, tie jej pochybnosti boli také zlaté... a tá scéna v kúpelni? no ani jeden nevie o citoch toho druhého a aj tak sa to, vďaka bohu, prejavuje... ja som vážne zvedavá, ako na to Edwardovo priznanie Bella zareaguje... a ani emmett s alice neboli pozadu, ja tých dvoch jednoducho zbožnujem. dúfam, že sa ešte dočkáme trochu romantickej pohody, aj ked všetko je len v tvojich rukách a ja viem, že ty to vymyslíš najlepšie

a k tvojmu monologu - to, čo si napísala, bolo samozrejme pochopiteľné a som rada, že komentáre berieš takto na vedomie... zistenie, že Sophia v tom mala byť úplne nevinne ma prekvapilo, aj keď to viem už trošku dlhšie, ako ostatný. no som rada, že pokračujeme dalej - niečo také ako je táto poviedka by bolo strašná škoda ukončiť už teraz... heh, a to, ohľadom motania inej baby okolo Edwarda? povedzme, že sme jednoducho žiarlivé baby a ked si už Edwarda nemôžeme privlastniť pre seba tak ho vždy privlastňujeme Belle... možnože keby mali chlapy viac zo ženskej povahy a čítali a písali by tu s nami, mali by podobný syndrom, ale samozrejme, v prípade Belly...

ja už radšej končím, pretože trepem piate cez deviate. podstatné je, že sa teším na pokračko a skladám ti poklony - tak, ako po každej kapitole

Konečně jsi to vydala. Pohodová kapitola, tohle mám ráda. Škoda, že si Bella nenechala říct Edwardovi city k ní, ale co není teď, bude později. Že? Tuhle povídku vážně žeru a neskutečně miluju.

Alice je tedy číslo, že si chtěla Bells odnést k sobě. Edward je tak starostlivý, že si do pokoje přinesl i postel, aby mohl být s Bellou. Jen by mě zajímalo co na to všichni Cullenovi, že ji Edward přivedl. Určitě bude chtít Carlisle prohlédnout Bellu, jak na tom celkově je, když je mezi živými. Moc se těším na pokračování

takže ja ti to vysvetlím...
keďže sme ženské automaticky prežívame viac rolu Belly ako Edwarda...
takže sme žiarlivé lebo okolo Edwarda sa motá iná ale nám lichotí ak sa okolo Belly motá niekto iný lebo to lichotí aj v bežnom živote...
a naozaj fantastická kapča...
už sa neskutočne teším na pokračovanie...

Takže to jako fakt? Jako opravdu měla být Sophie hodná? Díky ti aspoň za tohle Pořád mi ta holka totiž nedávala spát...
Jinak ke kapitole. Navrátila ses k původnímu stylu psaní. Každá druhá věta byla plná sarkasmu, černého humoru, nebo úžasných úvah... A hlavně byla to pořád Bella, i když už není průsvitná...
Emmett mě dostal U něj opravdu stačí jediná věta a člověk jde do kolen
Jinak Alice je záruka, že všechno bude fajn. Když se tu objevila měla jsem zkrátka pocit, že teď už to je úplné A Edward je strašně sladkej Moc se těším na pokračko. A taky jsem chtěla říct, že mezi Bellou a Edwardem je pořád to TO

Tak to rozjímání nad Měsícem nemělo chybu! ...Edward je taky kus šutru... A pak to s tou postelí. Z obou těchto scén jsem šla do kolen, jakmile jsem si je představila. Jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet - jestli se třeba dozvíme něco o Bellině rodině, nebo jestli kartami ještě zamíchá naše psycho-čarodějnice. Těším se na další dílek!

Táto kapitolka bola krásne. :)
Som taká šťastná, že Bella je už znova živá.

Už aby bolo pokračovanie. Krásna kapitola.

Domi, skvělá kapitola. Alice mě dostává a starostlivý Edward ještě víc. Sophie je mrcha, s tím už nic nedělej, prosím!

Moc pěkné !

Johó! Konečně jsme se dočkali!
Ale jestli ta mrcha Sophie něco chystá, tak... tak na ní pošlu Emmetta!
No, já doufám, že konec nebude, ale jestli nebude, tak tam určitě nějaké ty komplikace nastanou.
Co se dá dělat?! Já nechci, aby tahle povídka skončila.
Ale každopádně byla takhle kapitola boží! A těším se na pokračování

když to vezmeme kolem a kolem, tak Sophie si v podstatě taky bránila "to svoje" (tzn. Edwarda), stejně jako Edward Bellu (když už ho konečně osvítilo, díkybohu), každý svým vlastním způsobem, v tom bych neviděla až tak velký rozdíl, v tomhle bodě se dá asi "chápat" obojí, akorát Sophie si to podělala tou finálovou "minivýhrůžkou" ohněm, u ní ta láska nebyla asi až s tak velkým "L", hihi, ačkoli "láska až za hrob" může mít ve finále vícero významů ... každopádně protože zbožňuju Edwarda, tak když už má být po jeho boku nějaká, tak jedině Bella, čímž jsem s vývojem povídky nadmíru spokojená .... a taky myslím, že by si zasloužili ještě jednu oddechovku, romantickou, aspoň malilinkatou .... těším se, co vymyslíš

Tak, a co teď? Možná by to chtělo koment... Chceš koment?

Dokonalé, nádhera!

No skvělý.. jéj... páni... Alice to zabila a ten Eda jak nes tu postej... O já málem vyprskla colu na tátovu knížku... a to by byl problém..:! Mno dooufam, že žádný kopmlikace, nebudou jedině tak ta kráva Sophie jinak tytyty...!

Už jsem se nemohla dočkat, vážně skvělé a vůbec nudné těším se na pokračování

Kapitola bola vážne pekná. Alice zbožňujem. Čo sa týka tvojho monológu, plne chápem. Aj mne sa stalo, že som písala poviedku a komentáre ma tak ovplyvnili, že som šla úplne iným smerom, než som mala pôvodne v pláne. Priznám sa, že potom ma tá poviedka prestala tešiť a dostala som sa niekoľkokrát na mŕtvy bod, keď som nevedela, ako ďalej. Dúfam, že sa ti to nestane. Ja som to potom riešila tak, že som si napísala pár kapitol dopredu a zaťala sa, že ma nič neovplyvní. Je fajn reagovať na postreh čitateľov, ale len trocha, určite nie dejovo. Čo sa týka tej čarodejnice, tak v tomto som rada, že si sa odklonila, lebo ja ju bytostne neznesiem už od prvej stránky, kde sa objavila.

DOKONALOST!

Skvělá kapitola jako vždy. Jak Edward chtěl, aby Bella zůstala u něj. No Alice to zabila.
Těším se na další kapitolu a doufám, že přibude co nejdříve.
Tahle se mi moc líbila a vůbec nebyla nudná.

Já ho miluju! On je prostě boží a já Belle naprosto závidím. Krásná kapitola a doufám, že nekomentuju předčasně. Kdyby ano, tak mě nějak nenápadně upozorni (např. Hele, vole, kapitola ještě nebyla celá! ). Takže... Díky za přidání na stmívko, další napsanou kapitolu a přeji hodně štěstí při psaní další kapitoly, která tu bude jistě brzy.
Opravdu hezky píšeš... A docela se divím, že tě to ještě baví (psát dlouhé a časté kapitoly...).

Přidat komentář:

Nick:

Text: