Rose si šla pro to, po čem touží ze všeho nejvíc.
31.12.2011 (07:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 71× • zobrazeno 10350×
Bella
V domě vládlo napětí, že by se dalo krájet. Emmett byl zralý na mrtvici – pomineme-li to, že je mrtvý a Alice tiše klela, protože neviděla Rosalii. Jenže to, že ji neviděla, znamenalo jediné – vlastně dvojité, protože tu byly dvě možnosti. Jedna byla diametrálně nepravděpodobná, a to, že zdrhla s vlkodlakem nebo s nimi dělá táborák. A ta druhá byla prostá a naprosto jasná – šla za Sophií. Edward mi mnohokrát vykresloval charaktery jednotlivců jeho rodiny a Rosalii jsem chápala dokonale. Bylo to na ní vidět i tak, takže… Šla si pro to, co jsem dostala i já.
„Ale ona jí lidskost nevrátí!“ vrčel Edward s vytřeštěnýma očima. Tak se o Rosalii bál. Řeknete si - rodina upírů… Hm. A možná ještě pokrčíte rameny. Jenže tohle nebyla žádná smečka, hnízdo nebo klan, tohle byla skutečná rodina, kde za sebe bojovali a chovali k sobě hluboké city. Hluboké – protože tak to oni cítí. Všechno tak intenzivně. Jo, byla jsem odborník. Taky jsme s Edwardem trávili dost nocí na hřbitově, aby mi mohl všechno vysvětlit. Edward… Přes to všechno, nedokázala jsem být tak hrozně napjatá jako oni, protože já byla neskutečně šťastná. A dusila jsem to v sobě, protože se to nehodilo, abych to teď projevovala. Takže jsem si to vybíjela na Edwardově ruce, kterou jsem pevně svírala, i když pochybuji, že vůbec ví, že se mu snažím rozdrtit ruku. Až budu drtit kameny za domem, bude to mít stejný efekt.
„Třeba ji šla zabít. Znáš ji. Nelíbí se jí, když je naživu někdo, kdo ví, co jsme a ještě k tomu dokáže zapálit oheň jedním slovem,“ řekl Jasper a lítal na místě sem tam. Bylo to zvláštní ho takhle vidět. Jasper – paradoxně, vzhledem k tomu, že emoce jsou jeho parketa – neprojevoval žádné city k ostatním v rodině, kromě své manželky, samozřejmě. Ale teď se ukázalo, že má svou sestru rád stejně jako ostatní.
„Jaspere,“ začal Edward, povzdechl si a zavrtěl hlavou.
„Jestli jí něco udělá, bude prosit, abych ji zabil,“ zavrčel Emmett a i dlouho potom mu hruď vydávala hrozivé zvuky. Mně by nic neudělal a i tak jsem se ho bála. Dvoumetrová hora kamení se silou bomby se nad vámi tyčí… No, já bych asi utíkala.
„Jak víš, že ji nemůže oživit?“ zeptala se Alice z kouta, která do té doby jen nadávala, jak je neschopná.
„Sophie mi to řekla.“
„No, tak to si děláš legraci,“ utrousil Jasper s pozdviženým obočím. Asi moc nevěřil Edwardově úsudku.
„Ne, Jaspere. Tohle je pravda.“
„Bella ale vypadá docela živě.“ Sakra, možná se zase tvářím moc šťastně. Jenže Edward mě miluje – mě, ex-ducha. Ten nádherný chlap se do mě zamiloval. Jestli to, co jsem prožila, byla nějaká kompenzace, abych mohla prožít tohle, tak to bych prožila klidně znova.
„Jenže my nejsme lidi! Musela by stvořit člověka, a to nejde.“
„Čarodějnice. Nespolehlivé a neprobádané…,“ mumlala Alice.
„Jestli z ní udělá člověka, tak ať. Jenom ať se jí nic nestane,“ řekl Emmett a Jasper ho poplácal po rameni. Tím mě Emmett překvapil. Kdyby z ní udělala člověka, Rosalie by si splnila to, po čem touží a Emmett do toho plánu rozhodně nezapadal a on si to nepochybně uvědomoval. Vážně ji musel moc milovat. Ale pro Rosalii znamenala lidskost všechno a Emmett to prostě přijal – neměl na výběr. Přijal ten fakt, že jeho manželka se na něj vykašlala a šla si pro bušící srdce. V mých očích to vypadalo příšerně, takže jsem si nedovedla představit, jaké je to pro Emmetta. Chtěla jsem ho podpořit, ale v současné době jsem se ho trochu děsila, jak tam tak pochodoval a zatínal pěsti.
„Nebudu čekat na Esmé a Carlislea, jdu si pro svoji ženu,“ zahřměl Emmett a rozběhl se pryč. Edward vstal, ale já se ho držela jako klíště. Edward – za Sophií? Jen přes moji mrtvolu – tyhle pořekadla si radši nechám.
„Bello, já jsem jediný, kdo Sophii zná. Možná ji podceňuji… Musím jít s ním,“ řekl. Nemůžu mu bránit v tom, aby šel za svými sourozenci. Láska je svým způsobem hrozná věc, protože pak jste tak hrozně zranitelní. Já se teď cítila jako hromádka ničeho, když jsem si představila, že Edward stane tváří v tvář Sophii.
„Tak jdu taky.“
„Bello, to nejde. Jsi teď člověk,“ zašeptal a políbil mě na čelo. Bylo to sice pěkné gesto, ale tímhle mě neobalamutí. Jenže měl pravdu… „Alice tu s tebou zůstane,“ nařídil a Alice bez protestů přikývla. Zvláštní. Ta vždycky protestuje.
„Edwarde, miluju tě, ale hlídání nepotřebuju,“ řekla jsem a založila si ruce na prsou. Edward udělal to samé a hypnotizoval mě pohledem. „Miláčku, tohle na mě neplatí. Znám tě moc dlouho,“ šeptla jsem a pohladila ho po tváři. Ve skutečnosti mě ten pohled dostával do kolen, ale musím si udržet tvář, aby si nemyslel, že všechno vyhraje. Třeba když bude chtít ležet na pravé půlce postele a já taky, prosadím si svou…
„Bello, nenecháme tě v hnízdě upírů samotnou. Je to jako strčit tě do lesa s cedulkou – Sežrat, prosím,“ řekla nekompromisně Alice. Povzdechla jsem si.
„Jestli se nevrátíš, tak uvidíš,“ řekla jsem tvrdě. Páni, jsme spolu asi tak hodinu a já… Nevím. Prostě mám ten pocit, že je jen můj, a že když tu nebude, tak nebudu kompletní.
„Trochu důvěry. Ona je jen čarodějka, ale já jsem upír…,“ říkal se smíchem a já dokončila jeho tradiční frázi.
„Nejsilnější predátor na zemi. Já vím,“ dodala jsem. Edward mě ještě jednou políbil a tam, kde stál, nebylo najednou nic. Byl pryč. Padla jsem na pohovku a začala si zoufat. I Jasper zmizel. Zůstali jsme s Alicí sami.
„Má pravdu. Ona není upír. Nedokáže je zabít,“ chlácholila mě Alice.
„To je moje nejmenší obava,“ přiznala jsem tiše.
„Ale ne. Ty žárlíš?“ zeptala se a já zatnula nasupeně čelist. Vypadala, že z toho má legraci. „Bello, Edward je z tebe na větvi.“
„To byl ze Sophie taky.“ Ona se nemusela dívat, jak se Jasper oblizuje se zrzavou… dívkou. Fajn, chtěla jsem říct psychopatickou čůzou. A já si myslela, že je milá. Upřímně jsem ji víc nenáviděla za to, že jazykem napadala Edwarda, než za to, že mě poslala do pryč. Asi to bude kvůli tomu, že jsem se jí ještě po pryč nepodívala do očí.
„Prosím tě, Edward je chlap, co se otočil za pěknou ženskou. To se stává. Ale nikomu, kromě tebe, neřekl miluju tě. A nikomu jinému neřekne. Když se zamilujeme – je konec. My máme šanci jen jednou,“ vysvětlila a já změkle vzhlédla.
„Myslíš?“ Alice nade mnou zakroutila hlavou.
„No, promiň, ale tohle snad vím, ne?“
„Fajn,“ hlesla jsem a zaháněla úsměv.
„Klidně se usmívej,“ řekla chápavě.
„Děkuju, Alice,“ řekla jsem a objala ji. Alice nejdřív zůstala štronzo a pak mi silně objetí opětovala.
„Já pak musím poděkovat Edwardovi, že mi našel další skvělou sestru,“ řekla a můj úsměv se ještě rozšířil.
Emmett
Válcoval jsem les a brzo jsem byl před domem té čarodějky. Jasně jsem cítil Rosinu vůni. Chystal jsem se vyrazit dveře, když mě Edward a Jasper chytili každý za jedno rameno.
„Je tu,“ zavrčel jsem.
„Neříkej,“ řekl Edward. „Zkusíme to po mém, ano?“ Zíral jsem jako pomatený na to, co dělá. Natáhl ruku a párkrát klepnul na dveře.
„Ty klepeš? Ty klepeš?“ opakoval jsem nevěřícně. Edward mě ignoroval a já snažil zachytit dech mojí ženy. Jenže já neslyšel ani tlukot srdce a ani dech. Znamenalo to, že Rose ji zabila? Že si opravdu nešla pro to, co by jí mohla vyplnit jen ta čarodějka?
„Slyšíš něco?“ zeptal se Jasper Edwarda.
„Ne. Vůbec nic. Ani myšlenky,“ odpověděl zastřeným hlasem. Tělo mi vibrovalo strachem a vztekem.
Dveře se otevřely a na prahu stála ta zrzka. Jak to, že jsem neslyšel ani kroky? Ten dům byl podivně tichý.
„Sophie…,“ začal Edward smířlivým hlasem. Klidně ještě mohl vyvěsit bílou vlajku.
„Není tu,“ odpověděla okamžitě bez mrknutí oka.
„A kde je?“ štěkl jsem a nevěřil jí.
„Já tvoji ženu nehlídám,“ odsekla a já vystartoval. Jasper po mně chňapl a já zase zapadl zpátky.
„Emmette, uklidni se!“ zavrčel.
„Jde tu o Rose!“ zasyčel jsem na něj a on chápavě přikývl.
„Byla tady, ale odešla. Nevím, kam.“ Začal jsem se zklidňovat a Jasper to uvedl na normální hladinu.
„Co chtěla?“ zeptal se Edward a ona na něj nerada pohlédla. Z části asi proto, že měla na krku jeho otisky.
„Chtěla, abych z ní udělala člověka.“ Vím, že mě Rose milovala, ale nikdy jí plně nenahradím lidský život. Měl jsem skoro sto let na to, abych se s tím smířil. Děkoval jsem za to, co mám. Měl jsem anděla – měl jsem všechno, ale ona ne. „Asi to mezi sebou nemáte zrovna jasné,“ řekla mi a ironicky se usmála. Přistoupil jsem k ní blíž, za doprovodu těch dvou.
„Co ty o tom můžeš vědět, holčičko?“ zeptal jsem se a stále ji nechával na černé listině, protože chtěla ublížit Belle. Zachvěla se.
Pak jsem se otočil ke svým bratrům.
„Jdu hledat Rose. Sám,“ dodal jsem a oni mě pustili. Před domem jsem zhluboka nasál vzduch a vydal se po nádherné vůni Rose. Vedla k hranici psů, ale zůstával jsem klidný. Rozhodně nešla na hranici, aby se na truc porvala s vlkodlaky. Kdyby se chtěla nechat zabít, nedovolila by, aby to udělal nějaký smradlavý čokl.
Nemusel jsem dlouho hledat. Seděla v koruně stromu, a když mě ucítila, seskočila dolů. Přistála ladně přede mnou a vlasy se jí rozprostřely po ramenech.
„Promiň,“ vzlykla a pohledem propalovala zem. Natáhl jsem po ní ruce a přitiskl si ji na hruď. Hladil jsem ji po nádherných zlatých vlasech a ona mi hlasitě vzlykala do svetru.
„Promiň,“ zopakovala a hlas se jí zlomil.
„Já vím,“ šeptl jsem jí do vlasů. Podtrhl jsem jí nohy a nesl si svou zlatovlásku domů. Kdyby se stala člověkem, byl bych šťastný, protože i ona by byla šťastná. Kdyby jí ta čarodějka něco udělala, svět by skončil.
Pevně si stojím za tím, že Rosalie by se okamžitě sbalila a běžela si pro tlukoucí srdce.
Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 18. kapitola:
Tak uf. I když jsem za Rose trochu doufala, že pod výhrůžkou udělá čarodějnice něco, co by ji přivedlo zpátky k životu. Emmett by to zvládl, vždyť je to chlap všech chlapů. Holt by s ní strávil zbytek jejího lidství a pak odešel ve víru slávy. Ale takhle to má být, klan by nebyl kompletní a tak.
Rose s Emmettem mají moc hezký vztah. Teda spíš Emmett s Rose. Je od něj hezké, že by ji nechal jít.
fakt super piš dál!!!!!!!!!!!!!!!!!
P.S.držím palečky
Woooow.... logické to s Rose, že chce byť najviac zo všetkého človek, aj keď Emmovi by to mohlo teda riadne vadiť, že on nie je najdôležitejšíííííí
No ale taká je Rose...........
Taaak Bella si zatiaľ moc tej romantiky neužila s Edwardom, dúfam, že sa to zlepší ....
A teším sa aj na jej ďalšie skvelé myšlienky a mohla by viac rozprávať, ako keď bola duch....
Je to logické, po tom jediném Rose touží...
ÚŽASNÁ kapitolka moc se těším na pokračování
Páni... Krásné... Já vlastně ani nevím, co říct. Opět jsi nezklamala, bylo to překrásné. I přez zmizení Rose a tudíž napjatou situaci jsem se celou kapitolu usmívala. Možná to bylo taky tím pohledem Belly, která je přesto všechno nadmíru šťastná, což mě mimimochodem trochu pobavilo, i když na to má právo... Jejich rozhovor před Edwardovým odchodem za "psychopatickou čůzou" (u toho jsem se usmívala jako mentálně postižená. Do ní Bello! ) byl k nezaplacení taky. "Miláčku..." Jako dva staří manželé, nejsou spolu oficiálně teprve hodinu? No jo, upír a ex-duch, jak jsi sama Bellu nazvala a mě se to děsně líbí. Emmettův pohled tomu taky dodal pořádnou šťávu, protože on je ten, co si vážně dělá starosti. Jsem ráda, že jsme ho mohli vidět jako toho milujícího, inteligetního mažela a ne jako nepřemýšlivého vtipálka, co ho zajímá jenom zápas Lakers. Rose mě mile překvapila, nemám ráda, když se z ní dělá potvora, vlastě se mi Bellino napadování jejích přednášek líbilo, ale celkově je to podle mě dobrá holka. A tady taková byla... Týjo, nenapadlo mě, že zrzák bude mít otisky Edwardových dlaní na krku, i když je to logický...
Moc se mi to líbilo, jak vždycky, bylo to nádherné, úžasné, skvostné, neuvěřitelné a geniální. Naprosto dokonale napsané a zkrátke celkově bezchybné, jako vždy. Tleskám, tleskám a klaním se.
Ani nevieš akú radosť si mi urobila . Normálne som sa o tú blondínku strachovala . Čo ak aj ju Sophie poslala do dimenzie najhorších predstáv ? Našťastie Rose prišla a tak aj odišla a Emmík ju našiel . Ľudskosť ako cieľ záhadnej cesty aj mňa prekvapil . Chúďa Rosalie . Som rada že zostala upírom ale je mi jej ľúto . Konečne sa ukázala nnádej ale aj tá bola márna . Emmov pohľad bol skvelý , aj v budúcnosti by som sa chcela dívať na tvoj príbeh jeho očami . Len takdalej v písaní .
Som rada, že Emm konečne našiel Rose a že je v poriadku Milujem šťastné konce, dúfam, že zas neufujazdí
Bella a Edward... je to nádherný pár, dúfam že sa im tam nikto nepripletie
krásaaa
Jop, tak o Rose si myslím přesně to samé - člověk na prvním místě. Tohle je vážně úžasná povídka, mažu na další kapču.
Jak jsem řekla - neděláš z Emmetta žádného ťulpase Za tou věčně usměvavou tvářičkou a vtipnými narážkami se skrývá skoro stoletý chlap v těle dvacetiletého mladíka. Ale tady nejde o vzhled - Emmettova dospělost je svým způsobem jiná než ta Edwardova, Jasperova, neo Carlisleova A to, že ví, že by ho Rose pro lidství i opustila a to, že je s tím smířený, mi tak nějak připomíná Edwarda... Možná je to opravdu jejich zkušenostma a zážitkama, že nedokážou myslet na sebe ale na ty, které milují... Moc se mi to líbilo
Bellin postoj chápu... Ale stejně mě nejvíc dostal ten konec... Jo už zase jsem měla slzy v očích
Já Bellu chápu, taky bych žárlila na takového krasavce, jako je Edward, taky kdo by ne, že???
Rose to už je jiný kafe. Chápu ji jen díky tetě, která nemůže mít taky miminko. 4
Emmett mě svým způsobem, jak přijal, že si šla Rose pro lidskost, velmi překvapil. Nechápala jsem to, protože Emm věčný vtipálek. tak nějak jsem s tím nepočítala, ale ukázal se jako vážný dospělý chlap, který si v tom životě - neživotě prošel hodně dobrými i zlými věcmi.
Moc se mi to líbí. Máš úžasný styl psaní. \moc se těším na poráčko
ha, já si myslela, že to Rose půjde zkusit.
tak to mě teda nenapadlo, že si půjde pro lidskost... vlastně jsem nevěděla, kam a proč šla. respektive, že šla za Sophií bylo pravděpodobné, ale aby šla pomstít Bellu by bylo divné a to tlukoucí srdce mi ušlo. Ale líbila se mi tvoje poznámka na konci - abys předešla námitkám a jo, máš recht
Jsem moc ráda, že Emm dostal prostor
super, super, super rozhodně by si pro to srdíčko šla a pak by ještě chtěla vlastní miminko
naozaj úžasná poviedka...
skvelá kapitolka...
a myslím si, že s Rose sa nemýliš...
už sa strašne teším na pokračovanie...
Supeer kapča A Bellu chááápem, že žiarlila
Som rada, že Bella a Edward nie sú spolu stále v každej minúte a to ako si to obzvláštnila s Rose bolo dokonalé
krasna kapitolka
Chudák Rose, to muselo být zklamání...ale ještě že má Emmetta,s ním to bude o něco jednodušší Krásně, prostě krásné!
Já Bellu chápu, taky bych žárlila na takového krasavce, jako je Edward, taky kdo by ne, že???
Rose to už je jiný kafe. Chápu ji jen díky tetě, která nemůže mít taky miminko. 4
Emmett mě svým způsobem, jak přijal, že si šla Rose pro lidskost, velmi překvapil. Nechápala jsem to, protože Emm věčný vtipálek. tak nějak jsem s tím nepočítala, ale ukázal se jako vážný dospělý chlap, který si v tom životě - neživotě prošel hodně dobrými i zlými věcmi.
Moc se mi to líbí. Máš úžasný styl psaní. \moc se těším na poráčko
no jasne a Edo zostal zo Sophie
dokonalé
to bylo skvělý, je mi Rose líto, ale má Emmetta a zvládne to :-D
super kapitola, vymyslela jsi to úžasně, bylo to hlavně o Rose a moc se mi líbilo, jak jsi vyjádřila její bolest a věčné "prokletí", moc se mi líbil Emmett a jeho láska k Rose, sice má mnohdy tendenci se chovat jako šašek, takový malý velký dítě, ale tady ukázal, že má obrovské srdce a pochopení .... nádhera .... p.s. koukám, že napětí mezi Edwardem a Sophií se dá pomalu krájet, má to blbý, že jí nevidí do hlavy a jsem zvědavá, jesti začne Impérium vracet úder ačkoli možná Soph přece jenom ještě překvapí a přeci jenom bude "hodná" i když zraněná čarodějka, možná by nebyl od věci sice boj mezi upíry a klanem čarodějek, ale nakonec by třeba Soph mohla stát mezi tím a na ní záležet, jak se rozhodne a kam se misky vah přesunou ... jako Jacob, ten taky stál mezi smečkou a upíry, Soph by si mohla tak nějak vyžehlit svůj prohřešek vů či Belle... přeci jenom hranice mezi láskou a nenávistí je tak malá, až se zdá, že vlastně vůbec není ..... no, každopádně se těším, co vymyslíš
tahle povidka je vazne krasna a souhlasim s tebou v tom,ze by si rose bezela pro srdicko ktery busi nez aby si nechala to kamenny.=D tesim se na dalsi kapcu
Tahle povídka je tak krásná,jemná a milá.
Skvela kapitola...chtela jsem ti podekovat,jelikoz kazde rano se hned divam na tyto stranky a vzdy me potesi,kdyz je tu nova kapitola teto skvele povidky, takze dik za pekna rana
Nádhera
No tak teraz je mi Rose naozaj ľúto rýchlo pokračko prosím prosím prosím
Tak to jsem nečekala. Opravdu by mě nenapadlo, že by Rose šla za Sophie, ale myslím, že jsi dobře zdůraznila, jak moc se chce Rose stát opět člověkem.
Co se týče Belly a Edwarda, líbí se mi jejich vztah. Je vidět, že jeden druhého opravdu znají.
Nakonec ochranářský Emmett, ten mě vážně dostal. Bylo fakt hezký, jak smýšlí o Rose a jak za ní pak přišel.
Doufám, že nová kapitola bude co nejdříve, protože tuhle povídku zbožňuju.
som rada ze to dopadlo takto...Sopir mohla totiz nejak Rose obalamutit aby Belle ublizila.....ale tak nastastie to dopadlo dobre....tesim sa na dalsiu kapitolu
Hej, toto sa na Rosalie podobá. Myslím, že si to skvelo vymyslela. Krásna kapitola.
Jsem ráda že to takhle dopadlo. Tak nějak jsem to od Rose čekala, buď že šla tu zrzku zabít, protože ublížila Edwardovi, nebo prostě jen chtěla bejt člověk.
Nemůžu říct že jí chápu - co bych dala za to bejt upír! Ale chápu, proč to chce ona.
Bella je strašně sladká, jak je celá štěstím bez sebe, umím si to živě představit. A edward, no, ten samozřejmě taky.
A taky se mi líbí tvůj Emmett - není to to tele, který nedokáže pochopit závažnost situace a dělá ze sebe blba proto, že má úlohu baviče rodiny. Ale je to jednoduše "člověk". Prostě... je to vtipálek, ale zároveň má něco v mozku a závidim Rose to, co on ní cítí.
No nic, skvělá kapitolka.
Moc pěkné jsem zvědavá, co bude v další kapitole
Souhlasím... určitě by si šla pro lidský život. Jinak, tahle kapitola se mi líbila asi nejvíc, asi hlavně proto, že mám ráda pár Rose/Emmett. Hodně... :)
Priznám sa, že som to od Rose čakala. V mojich očiach bola a je tá najľudskejšia časť Cullenovcov. Je sebecká, pomstychtivá- proste normálna . Plne ju chápem. Bolo to skvele napísané a teraz dúfam, že Edík beží domov.
Ooo... nádhera...! Sem moc ráda, že se Rosie našla... protože kdyby ne...! Radši nic...! Páni bylo to vážně skvělý... Sem zvědavá co napíšeš příště...!
wow, no ja sa ťa spýtam takto - zlatko, neparí sa ti z klávesnice? každopádne, ďakujem za takto rýchlo pridanú ďalšiu kapitolu, ja ani neverím, že mám také šťastie, že som stretla takú rýchlu autorku...
ach, Rose, Rose... tušila som, že spraví niečo také, len pri tejto kapitole som nabrala pochybnosti, či skôr Sophiu nechce ako potencionálne nebezpečenstvo zabiť - bolo by to zachovalo Rosinu hrdosť... no chápem ju a nikdy som si o nej nemyslela, že je mrcha, či niečo také. možno sa teraz bude belle vyhýbať, alebo ju nenávidieť, no má to ťažké a ja ju ľutujem, pretože sa s upírstvom nezmierila a asi ani nikdy nezmieri... no postoj Emmetta ma vážne prekvapil,dojal- bol taký obetavý - v tomto presne sú upíri od ľudí iní - jednoducho milujú tak, až je to pre ľudí nepredstaviteľné, to je tá láska v svojej najčistejšej forme...
a Edward s Bells? sú spolu ako pár ešte len krátko a takto nádherne sa už doplňajú, jednoducho k sebe strašne pasujú a patria... je to fakt dobré a pekné. a to ako Bells žiarlila? no to nemalo chybu k tomu to, ako ju Alice ukľudňovala, presne takú sesterskú Alice mám rada. a presne takú mám rada aj túto rodinu. áno, rodinu, nie klan...
strašne sa teším na pokračovanie, si jednoducho šikulka, ako sa patrí. no, aby som nezabudla prajem ti šťastný silverster ako sa patrí, nádherný začiatok nového roka, alkoholu tak akurát, k tomu plno nápadov a bozkov... no ty už vieš ako...
Tak tomuhle se říká natahování na skřipec! Jsem tak napnutá co ještě vymyslíš. Tedy doufám, že něco bude , ale je to dokonalá povídka. Vážně Prosím, prosím pokračuj
jsem napnutá jak to bude pokračovat je to super
super :)
Fuuu, už som sa bála, že tá psychopatka niečo spraví. Nádherná kapitola.
Pará-á-á-áda!
Bylo zajímavé podívat se na svět taky z Emmettova úhlu, z jeho pohledu není napsáno moc povídek. Každopádně, jsem ráda, že se Rose nic nestalo, ale že půjde za Sophií, aby jí vrátila lidskost... to jsem vážně nečekala.
Bála jsem se spíš, že spolu kujou něco proti Belle, ale jak se ukázalo, Rose prostě není úplná mrcha, jak si všichni myslí.
Já samozřejmě mám stejný názor na to, že Rose by vyměnila cokoliv za to být člověkem. To je jasné.
Páni... no, tahle kapitola byla parádní, jako všechny ostatní.
Ale stále si myslím, že se tam ještě něco stane, jestli ne se Sophií, tak se tam někdo jiný objeví. Buď konec nebo komplikace, to si myslím já, ale třeba to tak nebude. Co já vím.
Tleskám
Těším se na další. Píšeš moc hezky. Úplně si dokážu představit, že tam jsem - umíš čtenáře perfektně vtáhnout do děje.
PS.: Alicina hláška: "Je to jako strčit tě do lesa s cedulkou - Sežrat prosím." neměla chybu.
Bylo to dokonalé!!!! A musím ti říct, že jsem se trefila! Věděla jsem, že se bude chtít stát člověkem! Mám tě už dokonale prokouknutou. Tak honem přidej další, už jsem zvědavá jak se to bude odvíjet dál. Ještě nějaké komplikace?
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ, napsala jsem ti tady takový dlouhý koment a samozřejmě se mi sekl net. To je k zabití, takže ti bude muset des stačit, že to bylo naprosto dokonalé a moc se mi to líbilo.
To bylo nádherný. Emmett je úžasný.. Chudák, jak se bál. Miluju tě za to rychlé přidávání kapitol.
Moc pěkné ! Nádherné a úžasné !
Uf, fakt jsem měla strach....dík, že přidáváš tááák rychle
Už jsem chtěla jít spát, ale obnovila jsem adminku a co nevidím? Já mám tvoje komentáře radši a radši.
"Sežrat, prosím" ? Děláš si ze mě srandu?! Proboha... Odpadla jsem a musela čís až po chvilce. Jsem ráda, že píšeš tak rychle, ale jedno by mě zajímalo... Jak jsou dlouhé tvé kapitoly?
Jinak jsem ráda, že to takto dopadlo. Hezky jsi to vymyslela. Teď čekat na další kousek Edward a Bella.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!