Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 19. kapitola

Moc se netěšte, protože tohle je kapitola o ničem. Bella nám jen předvede, že se začleňuje do Cullenovic rodiny. Ale nakonec trochu chuťovka.

01.01.2012 (07:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 74× • zobrazeno 11540×

Bella

 

Den se míjel se dnem a najednou to byl týden od mého zmrtvýchvstání. Musím říct, že to není výročí, které budu pravidelně slavit. Stříbrné zmrtvýchvstání, zlaté zmrtvýchvstání, diamantové zmrtvýchvstání… Ne. Určitě ne.

S Edwardem to teda byla síla. Moje srdce dostávalo zabrat, protože pokaždé, když se mě dotknul, nedej bože (jo, dej, dej) rty, snažilo se mi rozdrtit žebra. Každý večer jsem usínala s hlavou na jeho hrudi, anebo on se svojí na mém břiše, protože jsem milovala, když jsem ho mohla laskat v těch dokonalých vlasech. Bohužel jsem spala víc, než bylo normální, ale pořád jsem to ještě potřebovala. Říkám bohužel, protože se mi moc nelíbilo, že se okrádám o čas s Edwardem a hlavně proto, že mu ze spaní vyprávím velmi zajímavé příběhy. Aspoň si to myslím. A když se ho zeptám – jen se zasměje. Je to prevít… No, to kecám. Byl tak dokonalý, až to bylo děsivé.

Rosalii jsem ještě nezahlédla – vlastně ji nikdo nezahlédl. Minulý týden se zavřela u nich ložnici a tím to skončilo. Nechápala jsem, jak může být tak dlouho zavřená na jednom místě, když to nebyl počítačový hacker, co nabourává systém F.B.I. Edward mi prozradil, že stojí u okna a už týden se nepohnula. Emmett byl v pořádku, i když neházel rozzářené a připitomělé úsměvy na všechny strany, ale až si Rosalie přestane hrát na útes, bude to v pořádku. Doufala jsem v to.

Ohledně střípků paměti, co se mi vrátily, jsem zarytě mlčela. Nechtěla jsem o tom mluvit. Zatím ne. Edwardovi jsem mohla říct všechno na světě – to jsem věděla a cítila, jenže problém byl v tom, že jsem to ze sebe prostě nedokázala dostat. Chce to čas – mám štěstí, že nejsem zralá na psychiatra.

No, a v neposlední řadě začnu chodit na střední do Forks. Nesouhlasila jsem s tím zrovna nadšeně. Doma – už jsem tady tak cítila – jsem měla všechno. Jídlo – toho jsem snědla požehnaně, skvělou upíří rodinu a mého starého. Dobře, Edwarda, jenže já už si připadala, jak pomatená, protože jsem nemyslela na nic jiného. Jméno Edward jsem měla vypálené na kůře mozkové. Edward tohle, Edward tamto, Edward si myslí…

Samozřejmě ta střední nebyla jen tak, takže Jasper mi opatřil falešné doklady. Byla jsem teď Bella Cullenová. Cullenová… To příjmení prostě znělo tak majestátně. Nemohla jsem si pomoct a pořád si to v hlavě přehrávala.

Možná by si někdo řekl, že jsem dost drzá a přivařila jsem se k cizí rodině. Tak na to bych řekla, ať si nakašlou, protože já jsem si toho vytrpěla dost. Nebylo to tak, že si teď myslím, jaký jsem hrozný chudák, a lidi by na mě měli brát ohledy. Ne, tak to opravdu nebylo. Jen mě prostě potkalo štěstí a tentokrát se ho hodlám držet zuby nehty, protože si teď vážím každé kapky štěstí. Vím, co to znamená skutečné utrpení. Byla jsem snad v pekelné dimenzi – čas tam plyne jinak. Je možné, že jsem tam byla rok nebo měsíc, anebo taky jen pět minut. Ty příšerné představy mi už splývaly dohromady, a to představení se svojí vlkodlačí sestřenicí jsem zažila nejmíň stokrát.

A málem jsem zapomněla… Budeme teď se Sophií spolužačky. Něco mi říkalo, že tohle nedopadne dobře. Ve skutečnosti byla ona jeden z hlavních důvodů, proč jsem na Forkskou střední zanevřela. Něco mi totiž došlo… Měla přítele, milovala ho a já jí ho odloudila. Nakonec jsem za zrůdu já. Výborně. Takže až na mě bude plivat síru, nevím, jestli si dokážu najít spolehlivé argumenty. Jestli vůbec dokážu najít sílu na to, abych se jí podívala do očí. Bože, bože. Měla jsem takhle spletitý život i předtím? Pochybuju. Žehnejme upírům, duchům, čarodějkám a vlkodlakům. Teď mě napadá… Ty mořské panny mi pořád vrtají v hlavě.

 

„Bello, Bello,“ šeptal mi Edward do ucha tichým melodickým – upířím hlasem. Zamrkala jsem.

„Co?“ vydechla jsem a znovu upadala do spánku.

„Tvůj první školní den,“ odpověděl a hladil mě po boku. Slyšela jsem, že v Electro Wordu prodávají moc hezké budíky. No, asi nebudou tak dokonalé jako tenhle.

„Přece nechceš přijít pozdě,“ šeptal mi sladce a jemně. A taky žádný nebyl tak vytrvalý. Plácla jsem mu rukou na hlavu a šmátrala po ní.

„Copak děláš?“ zeptal se a zasmál se.

„Hledám, kde se to vypíná.“ Nebyla jsem prostě schopná se vzbudit. Myslete na můj znovu oživený mozek. Myslel, že už má po službě a pak ho zase vytáhli do práce.

„Bello,“ zaječela Alice a stáhla ze mě deku.

„Alice, mám tě ráda, ale zrovna teď se hrozně moc zlobím,“ zamumlala jsem otráveně.

„Už se třesu. Vstávej!“ zavelela a hlas jí vylétnul o oktávu výš.

„Alice,“ začal naštvaně Edward.

„Alice,“ napodobila dokonale jeho hlas, ale převedla ho do směšnější formy. „Ty abys se nepřidal, viď?“ obvinila ho a já končila se sladkým spánkem. Nešlo to, když na sebe takhle štěkali.

„Cestu do sprchy znáš,“ řekla a ukázala jako dozorkyně na dveře od koupelny. „Až budeš, zavolej,“ nařídila a já jí to poslušně odkývala. Odploužila jsem se do sprchy a smutně zírala na velkou vanu. Tak ráda bych se do ní naložila, jenže bych se pravděpodobně utopila, takže to dneska vyhraje sprchový kout. Zalezla jsem do něj a pustila na sebe horkou vodu. Z toho polospánku mě vyrušila představa, že by ten kout byl plnější o jednoho člena.

„Hejbni kostrou,“ zařvala Alice. Ne, ta není ten druhý člen. Edward se mnou ve sprše… Něco mi říká, že bych ho nemusela prosit na kolenou. Šla jsem na to moc rychle? To nevím, ale řekněme si upřímně, že tady nějaká pravidla normálního vztahu nehrají roli. On je upír, já ex-duch, takže slovo normální nám nějak nezapadá do kontextu.

 

O půl hodiny později jsem stála vypulírovaná v obýváku. Alice řekla, že jí nebudu dělat ostudu, takže jsem se mohla sbalit a odkráčet na předávání cen. Jenom róbu na mě nenavlíkla, takže vlastně vynechám Oscary.

„Jsi to nejkrásnější…,“ začal mi Edward šeptat do ucha.

„Co jsi kdy viděl. My víme,“ zařehtal se Emmett. Šlehla jsem po něm pohledem a spatřila ho, jak si to šine dolů s obličejem rozzářeným jako žárovka. V polovině schodů se zastavil a u jeho boku se zjevila rozmazaná šmouha. Když se stabilizovala, všechno zapadlo do sebe. Rosalie se probudila. Nevěděla jsem, co mám dělat. Styděla jsem se za to, že žiju.

Edward mě k sobě pevně přitiskl a sledoval ostražitě Rosalii. Vlastně ji všichni ostražitě sledovali.

Sešla po schodech dolů a očima se zastavila na mně. V tom výrazu se nedalo nic vyčíst. Mohla by hrát poker. Když stanula přímo přede mnou, prohlížela si mě jako exponát v muzeu. Pak natáhla napřaženou dlaň. Vykuleně jsem na ni zírala a nedůvěřivě si ji měřila. Jestli mi utrhne ruku, pravděpodobně mi z ramene potečou Niagarské vodopády a Jasper mě sežere. Ale možná to Edward zvládne a vykopne ho včas. Ostatní by se třeba taky dokázali udržet… Ne, to asi ne. Takže by nikdo nestihl zavolat Carlislea, aby mi tu ruku přišil zpátky… Hm. Ať se na to koukám z jakéhokoliv úhlu – jsem mrtvá.

Opatrně jsem vložila svoji ruku do té kamenné a chladné. Rosalie s ní párkrát zatřásla a přitom se na mě dívala černými uhlíky. Týden nelovila, takže to podle toho vypadalo.

„Ráda tě poznávám,“ zašeptala a ani jednou nemrkla. Ten hlas neměl osten nenávisti, ale taky ne přátelství.

„Já už tě sice znám, ale já tebe taky,“ řekla jsem se svým vtipným dodatkem a ona mě pustila. Přišlo mi, že si všichni oddechli.

„Tak jdeme, ať nepřijdeme pozdě,“ řekla jsem ostatním, když už byla Rose z domu. To bylo pořád spěchu a teď tu stojíme a zíráme.

„Zapomněla jsi, že já řídím rychle?“ zeptal se Edward a já mu vtiskla polibek. Dělala jsem to při každé příležitosti.

„A ty jsi zapomněl, že já zvracím rychlostí blesku?“

 

Už z dálky jsem viděla tu starou oprýskanou ceduli – Střední škola – Forks.  Nejlepší na tom bylo, že jsem tu školu a její studenty znala nazpaměť. No, tak se aspoň budu blýskat oslňující pamětí na jména svých spolužáků.

„Mám takové štěstí, že jsi jen moje nevlastní sestřenice,“ řekl Edward a otevíral mi dveře od auta a hned potom se na mě natiskl tělem. Opírala jsem se o dveře Volva a brzo začala náruživě jezdit dlaněmi pod jeho košilí.

My jsme na půdě školy?

Podle tohohle ne.

Ale pochybuju, že to toho mého upírka zajímalo. Upírek. Nesnášel, když jsem mu tak říkala. Když mně se to tak líbilo. Jenže on by pak duchaplně vytáhl Caspera. Stačí, že mě Emmett oslovuje rakvičko.

Když se Edward odtáhl, setkala jsem se s pohledem modrých očí. Modřejších, než Sargasové moře.

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 19. kapitola:

Upírek + Rakvička

Spěchám na další díl. Zatím ssssssuuupperrrrrrr

P.S. klaním se.umíš fakt dobře psát!!!!!!!!!!!!!!

Fúúúúú, tak ten koniec bol ako čerešnička na torte... celýýýýýý žhavýýýýý no až na tie modré oči....
Booože ja túúúžim po tvojom opise ich romantiky až mi slinky tečúúúúúú
jedným slovom DOKONALOSŤ

Ten modrý pohled asi bude potkávat často co?

Úžasná kapitola.
Jsem ráda, že je Rose v pořádku a Sophie jí nic neudělala. Já Rosalii chápu a jsem ráda, že já chápe i Emmett.
Doufám, že Bellin první den ve škole proběhne v klidu, ale mám takové tušení, že ze sebe Sophie udělá chudinku před ostatními studenty.

Zrůda Sophií se blíží... No, na to, že to má být údajně kapitola o ničem jsem si to mimořádně užila... Přišlo to vhod, ten klídek, s minimem přímých řečí, jenom Belliny myšlenky, žádné drama... Trochu jsem se obávala, co se stane, když Rose vylezla z nory, ale opět mě překvapila... A Belliny starosti byly naprosto bezchybně popsané. Takový budík bych si taky nechala líbít, možná bych na něj dokonce reagovala... A Alice ta mě jednoduše dostala... Její argumenty byly k nezaplacení... A celá tahle kapitola byla prostě překrásná. Užíla jsem si jí a udělala mi den hezčí. Takže děkuji. Vážně nádherné a skvostné. A jsem teda pěkně zvědavá, co zrzák provede, až je dva uvidí... Nemám ji ráda, ale přeju jí, aby si někoho našla, někoho místo Edwarda, i když toho kluka nejde nahradit... No, ale mohla by se sčuchnout s Jacobem, tak si říkám... Nic, bežím. Bylo to dokonalé!
PS: A zase můj oblíbený Casper! Oh, to si mě zas potěšila, i ten upírek příšel vhod.

DOKONALÉ, ÚŽASNÉ nemám slov

já chci taky takový budík!

A jéje ... Príšera Soph je späť na scéne . Bola to krásna kapitolka . Všetci sa tak pekne zbližovali ... Aj vstávanie bolo rozkošné . Až kým tam nevlietol ten škriatok Alice . Myslím že v tej chvíli Bella ľutovala že nie je duch . Únava nie je bohviečo . Scéna s Rose bola perfektná . Už som sa začala báť že jej Rosalie niečo urobí . No a teraz som zvedavá čo chce urobiť Príšera Soph .

takže, rozhodla som sa poriadne všetko skomentovať, keďže v poslednom čase to bolo také napínavé, že som proste išla ďalej. Takže:
zo Soph v jednej triede no páni to bude...
ach, Bells tie morské panny predsa nemôže nechať len tak, však Mimochodom, aj ja by som chcela taký budík ako má Bells skutočne jej ho závidím
A Emmet... nekomentujem. on to vždy totálne zabije, že sa rehním ešte pol hodinu
hádam prímerie Rose a Bells vydrží...
rakvička... ..to proste nepotrebuje komentár.
ten koniec bol super! idem rýchlo ďalej

Ježiš! Nečekej dlouhý komentář - vlastně nečekej vůbec nic, protože já musím rychle dál!

Oni jsou tak sladcí nůůůůůůůůůůůů

Nádherná kjapitola, jako vždy. A vůbec mi nepřišla nudná. Mám totiž pohpdu ráda, ale něco mi říká, že nepotrvá dlouho.

Domi, takováto kapitola byla rozhodně nutná Po všech těch problémech a nervových situacích jsi konečně zklidnila vody a ustálila děj, takže rozhodně to nebylo o ničem
Rosalie se z toho bude dostávat určitě dost dlouho. Ono to totiž opravdu bolí, když z ničeho nic dostane obrovskou naději a místo toho, aby se to očekávání naplnilo, tak dostane na frak... Je mi jí svým způsobem líto a taky mě to donutilo přemýšlet nad jinou věcí - kdyby Sophie dokázala Rosalie oživit, vzdal by se Emmett pro Rose své nesmrtelnosti, aby s ní mohl žít obyčejný lidský život?
Konec filozofování - bylo to nádherný a tak není divu, že jsi vyhrála Nejpovídku. Moc, moc ti gratuluji, protože sis to zasloužila

Tak poprvé: Grattuľujem k prvému miestu. A viem, že si si to zaslúžila právom. Táto poviedka je úžasná.
A k poviedke, je KRÁSNA Kapitola ako vždy bezchybná a dokonalá. Táto poviedka si ma namotala na prst ako jedna zmála. Teším sa na pokračovanie

Domi, skvělé. Gratuluju ti k prvnímu místu, je stoprocentně zasloužené.

No Domi, ja nemám slov. Práve som dočítala všetky kapitolky a som užasnutá všetkým, čo si vymyslela. Som neskutočne rada, že Edward Bellu zachránil.
Posledné dve kapitolky boli strašne krásne, hlavne keď sa snažil Edward Belle povedať, že ju miluje. To si nádherne napísala a ja som sa na Edwardovi v tej chvíli pekne smiala, aj keď mi ho bolo trochu ľúto.
Ale potom sa k tomu našťastie dostal a vtedy som sa išla rozplynúť. Som tak rada, že sú spolu konečne, ale ešte nám tu ostáva tá krava Sophie. No som zvedavá, čo má ešte v pláne.
Proste všetky kapitoly boli geniálne a ja ťa obdivujem, že dokážeš tak časť pridávať tak úžasné kapitoly. Mňa to bavilo len mesiac, teraz je to pekná bieda.
Veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu a dúfam, že bude čo najskôr.

krása

... zvracím rychlostí blesku ... parádní kapitolka, honem další hlavně ať si Sofie dá voraz

Predovšetkým, naozaj neznášam, keď autorky hneď na začiatku v perexe napíšu, že kapitola je o ničom .
Po prvé je to zhadzovanie svojej práce (a to písanie poviedok určite je, je keď je to tvorivá zábava, ale ťažká) a po druhé neznášam keď si takýmto spôsobom pýtajú komentáre typu: ..."nie,nie je to o ničom, je to skvelé ".... .
V tomto prípade bola kapiolka úchvatná a úžasná a aj keď nie prelomová (teda až na stretnutie Belly a Rose a na konci zrejme Belly a Sophie), napísaná absolútne dokonale s vtipom na všetkých miestach kde by ma to nikdy nenapadlo, a to tak, že mi pripadala vtipná, nežná, a pritom stále zábavná .
Aj keď sa pomaly (alebo skôr rýchlosťou blesku) blížiš k druhým okrúhlinám (kulatinám), poviedka nič nestratila zo svojho grífu, rýchlosti a zábavnosti.
Edwarda aj Bellu, najmä tú, vykresľuješ absolútne dokonale a zaslúžene si si získala prvé miesto v minulom mesiaci.
Jediné, čo ma fakt vytáča, je, že nemôžem za Tvoju poviedku zahlasovať aj tento mesiac kvôli tomu smiešenemu pravidlu, že sa už umiestnila

nádhera!!!!!!

Taková roztomilá kapitolka to byla...A ne, že o ničem! Snad přibude další kapitolka tak rychle, jako poslední dobou přibývají všechny Krása!

Krásný...omlouvám se že jsme nekomentovala předtím ale jen taka jsem to přečetla a neměla sjem už čas se prihlašovat a komentovat.. tak to s Rose byla pecka a mám radost jak to dopadlo a ted ten konec..ach jak já se těším na další

Tak to byls krása. Moc se ti to povedlo. Těším se na další!!!

Super kapča je super, že už je Edward s Bellou... je to krááásneee

krása...
naozaj úžasná kapitolka...
už sa strašne teším na pokračovanie...

Kapitola rozhodně nebyla o ničem! Byla o hodně věcech a byla dokonalá! Fantastická, úžasná a ... fantastická!!! Už se moc těším na další, takže doufám, že ji brzy přidáš. (Jinak nevím, co budu dělat!)

Upírek, rakvička, Casper... Dost to zabíjíš a přestože byla kapitola o ničem, tak se mi moc líbila.

Gratuluju k prvnímu místu. Jinak kapitolka opět krásná.

Kapitola rozhodně nebyla o ničem. Byla skvělá jako vždy. Vtipná, čtivá, zajímavá. Jsem ráda, že je Rose v pořádku.
Bella na střední škole. Hmmm, to jsem zvědavá, jak to bude. Ještě víc jsem zvědavá na Sophie. Ta bude asi dost nakrklá. No snad to bude v pohodě a ona se nepokusí nikoho zabít.
Těším se na další kapitolu a doufám, že tady bude hodně brzo.

tahle kapitola vubec neni nudna, nebo o nicem, byla dobra jako ostatni...

skvělé

Naozaj super rýchlo pokračko prosím prosím prosím prosím

KRÁSA!!! Nemám k tomu co dodat. Honem další.

Prosím dalšííí!!!

blahozelam k prvemu miestu, zasluzila si si to, kapitopla je nadherna

No... čuchám průser... :) Ale jsem na něj moc zvědavá! :)

nádherné. Jé jak já úplně žeru ty přezdívky rakvičko, Casper a upírek. To jsem zvědavá jak Sophie zareaguje na Bellu.

Fujky, fujky Sophie ne, aby něco zase vyvedla ... a nebo? No nic, máš to skvěle - jako obvykle jen tak dál

Jop! Škola - nemůžu se dočkat.
Jsem vážně zvědavá na Sophiinu reakci. Přezdívky jako Casper, Upírek nebo Rakvička jsou vážně svělý.
Jsem ráda,že je Rose v pořádku. Určitě to pro ní není lehké.
Skvělý díl. Těším se na další.

Grr. Sophie. To s tím budíkem bylo dobrý, vážně. Jinak gratuluju k prvnímu místo. Věděla jsem, že to vyhraješ.

pěkné

Dúfam, že toto stretnutie dopadne dobre. Gratulujem k prvému miestu, pretože - buďme úprimní - si si ho zaslúžila. Táto poviedka je úžasná a ja sa teším na ďalšiu kapitolu. A tiež na tú ďalšiu a ďalšiu a ďalšiu...

Jujejky...! Krása...! Rose se konečně probdila....! Jop...! Bude sranda... možná....! Sophie... a jejej... to bude zlý..:! No uvidíme co vymyslíšš... každopádně se těšim...! Dotřetice gratuluji k prvnímu místu...!

kapitola bola zlatá, odľahčená a príjemná, aj také musia byť. Som rada, že z Rose so seba neurobila mrchu ani nič také - pomaličky, neutrálne to prekonáva... len radšej necem vidieť, čo začne Rose robiť, ked Bells náhodou pomyslí na premenu...

heh, zmienka o Bellinom prebúdzaní a o tom budíku nemala chybu, zbožnujem taktiež tie prezývky - Casper, rakvička, upírek - no ja z nich fakt niekedy nemôžem...
som taktiež rada, že sa Bella už začlenila do rodiny, obdivujem ľútosť, ktorú prejavila so sophiou - aj ked je sarkastická (niekedy, teda, čo to kecám, často a to na nej zbožnujem) je to milujúca dobrá dušička (to s tou dušičkou by som v jej prítomnosti asi nepoužila )

Teším sa na pokračovanie, na to, ako sa to so Sophiou ako spolužiačkou bude odvíjať, ako na seba budú reagovať...

a aby som nezabudla, gratulujem k prvenstvu v tomto mesiaci - pri takej fantastickej poviedke a autorke sa to dalo očakávať, priam predpokladať... si jednoducho úžasná a ja ti držím palce, aby ti to išlo takto aj naďalej...

dokonalé jako vždycky tvoje ironie a žertíky mi naprosto sedí asi proto tuhle povídku tak miluju (na tohle jsem přišla teda dost brzo, ale fakt mě to nikdy nenapadlo)

Vážně moc moc dobrá kapitola. Dneska jsem zhltla všechny najednou a musím říct, že tak velký palec nahoru, jaký bych ti sem chtěla vložit, neexistuje.
Líbí se mi tvůj přístup k postavám, zvláště k Emmettovi, protože jsi z něj neudělala "debilního klauna", jako hodně autorů v hodně povídkách.
Stejně tak se mi líbí Bellina postava, možná proto, že její chování je mi trochu blízké.
Děj je vážn moc dobrý, i když pravda, tu školu na ni tak nějak vybalili... Ale teď vážně. Zasloužíš si velký potlesk. A já nasazuji psí očka a těším se na další kapitolu.

Taký budík veru v ElectroWorlde nemajú. Kde na to chodíš? Ja som sa dobre zabavila. Nádhera.
Blahoželám k prvému miestu. Zaslúžiš si ho. Poviedka je skvelá.

myslím, že oddechovky jsou taky potřeba, jinak by se mohlo třeba stát, že ti čtenáři zkolabují při přílišném emocionálním vypětí komenty u povídek obvykle nečtu, ale zaujal mě sáhodlouhý koment Pajam a souhlasím s jejím názorem vtip - i ten je kořením a s tím se musí opatrně dej na svoje pocity a moc to netlač .... ale jinak super, tuhle povídku zbožňuju a těším se na další kapču, zvlášť když na konci blískly modré oči rusovlasé pomstitelky

super

Skvělá kapitola jsem zvědavá na další

Modrých už se nemůžu dočkat další kapitoly. Komu budou asi patřit ty oči?

Skvělý díl ! Gratuluji k umístění,které je naprosto oprávněné !!!

Páni!
Komentování mi nejde, tak buď trpělivá, prosím...
Je mi jasné, že v každé kapitole nemůže být akce, je to logické, a navíc by to směřovalo k totálnímu vyčerpání autora, tudíž to trochu pomaleji utíká, ale aspoň nám to vynahrazuje dramatičtější konec.

Nechci moc radit, nelíbilo se to mně jako autorovi a ani tobě se nejspíš nelíbí, když ti do toho někdo remcá, přesto si to neodpustím... Vtip uvolňuje povídku a je v pořádku, když se s ním zachází opatrně. Dávej si jen maličký pozor na křečovitost, nepokoušej se žerty vnutit za každou cenu, dávej je jen tam, kam ti to přijde přirozené a ty to určitě poznáš, to vím.

Nechtěla jsem kritizovat, ani to tak, prosím, neber. Jen je to taková menší přátelská rada od dávno zapomenutého pisálka.

Ale aby sis nemyslela, že se mi kapitola vůbec nelíbila: Tak to není! Líbila a moc! Potěšilo mě, že jsi nezapomněla na Emma a nesnažila ses ho udělat neúnavně veselým, i když k tomu nenapovídá situace. Zarazila mě trošku škola. Podle mého je to docela brzo na to, že teprve nedávno spatřila světlo světa. Já osobně bych jí dala aspoň měsíc, přece neměla chřipku, ale je to jen detail malého šťourala (mě ).

Odnes si hlavně z tohoto komentáře, že se mi povídka líbila, četla se velmi dobře a na opravdu malinké chybičky, které se v celém kontextu lehce ztrácejí, byla dokonalá a já si rozhodně počkám na další díl.

(A teď mě, chudák, nenávidí... )

Hmm.. Tak se mi zdálo, že jsem v administraci zahlídla komentář, ve kterém zaníceně tvrdíš, že si do téhle kapitoly ani nenapsala nic moc vtipnýho a bla bla bla, dokonce snad, že má být nudná? A o ničem?

Holka, potřebuješ psychiatra. Nedokážu říct proč, ale takhle kapitola se mi líbila strašně, strašně, šíleně moc. (To všechny, takže to neni zase až tak divný, ale tahle mi připadala něčím jiná? Nevm jak to říct.) Protože prostě byla věnovaná jenom Belle a jejím úvahám a ty jsou prostě skvělý.
Potrhat smíchy jsem se mohla hned několikrát a to nepočítám všudypřítomnost dokonalého Edwarda. (Tvoje povídky můžou za to, že jsem se do něho zbláznila)

Nádhera, Domčo, jenom jsem zvědavá, co na nás vymyslíš zase příště.

skvelá kapitolka

Přidat komentář:

Nick:

Text: