Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 6. kapitola

Bella, Edward a dotyk...

Povídka se umístila na 3. místě v Nej povídce listopadu, tak ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme. :)

01.12.2011 (07:15) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 76× • zobrazeno 11093×

Když sedíte na toaletě ve škole a přijde skupinka dívek, co mají většinou velmi záživné téma ke konverzaci, skvěle se pobavíte nebo nevěřícně kroutíte hlavou. Ale mě už to otravovalo. Na každém rohu jsem spatřila nebo slyšela něco, co nikdy nemělo vyjít na povrch. Zjistila jsem, že zdejší studenti jsou zlí, nepříjemní a prasata. Samozřejmě to neplatilo o všech, ale stejně. Taky jsem přišla na to, že nejsem jediná, kdo slyší a vidí věci, které slyšet a ani vidět nechtěl. Strašně mě zajímalo, co Edward slyší… Úplně jsem vypustila, že to jsou velmi často soukromé věci. Jen jsem to chtěla vědět… Jaké to je, slyšet ten vnitřní hlas, co je tak svobodný a nemá žádné zábrany.

„Edwarde, prosím. A co tamhleta?“ prosila jsem ho, když jsme seděli v jídelně jedno odpoledne. Zarputile kroutil hlavou.

„Proč to chceš vědět?“ zeptal se znovu. Ten má otázek.

„A proč ne?“

„Protože je to soukromé.“ Hrabal se prsty v jídle a já na něj otráveně zírala.

„Maminka tě nenaučila jíst příborem?“ Povzdechl si a stáhnul svoje ruce z kuřete dolů. „No, doufám, že si to teď otíráš o kalhoty…“

„Vždyť jsem se toho skoro nedotkl,“ odporovalo prasátko obecné.

„Jasně. Hele, když vás upíry někdo donutí jíst, co se pak stane?“ Edward na záchod nikdy nechodil, takže vylučovací ústrojí zřejmě bylo vynecháno ze seznamu. Bože, už jsem s ním strávila tolik času, že vím i tohle.

„Vyzvracíme to.“ Zašklebila jsem se a představila si Edwarda, jak zvrací. Nebo Edwarda, jak smrká… Žádné z těch běžných lidských činností k němu nepasovalo.

„Ty bulimiku,“ titulovala jsem ho a on protočil oči. Poslední dobou protáčí oči tak často, že už by se ani neměl obtěžovat vracet je do původní polohy.

„Edwarde, prosím! Jsem duch, chápeš? Já to nikdy nikomu nepovím!“ přemlouvala jsem ho dál a snažila se mile usmívat.

„Ty jsi tak milá, když po mně něco chceš.“ Lidé zírali, ale nikdo se neodvážil pozorovat Edwarda dlouho. Navíc jsme seděli v koutě jídelny, takže se tady naše konverzace ztrácela ve všeobecném hluku. Navíc to možná Edward vzdal.

„Já jsem milá pořád,“ odsekla jsem a dál na něj zírala s očekáváním.

„Fajn. Ta dívka, co jsi na ni ukazovala, přemýšlí, jestli kvasinková infekce…“

„Jo, dobrý. Už to chápu,“ zastavila jsem ho včas a Edward kývl s úsměvem, který naznačoval, že mi to říkal. Chytrej jak rádio.

 

Večer nastalo opravdové dilema, které mi vlastně nastávalo každý večer ode dne, co tu straším. Edward se sprchoval a já chodila sem a tam před dveřmi.

Bello, tohle se nedělá!

Koho to zajímá!

On by ti to taky neudělal!

Já se svléknout nemůžu… Nebo můžu?

Běž si najít jinou zábavu.

Jen nakouknu…

A nakonec jsem prostě neodolala. Nikdo by neodolal! Jedny proklaté dveře, co pro mě stejně neznamenají žádnou bariéru, vás dělí od nahého Edwarda… Bylo rozhodnuto. Otočila jsem se na patě a chtěla projít dveřmi, které se, ale zrovna otevřely a já se zastavila dva centimetry od Edwardovy hrudě.

„Kam jdeš?“ zeptal se podezřívavě a já byla v koncích.

„Já?“ vybafla jsem a teatrálně jsem se škrábala na čele. „Já jsem… Myslela jsem, že se ti něco stalo,“ řekla jsem první, co mě napadlo. Stejně by nikoho lepší lež nenapadla… Nebudu mu vykládat, že jsem si prohlížela dveře, protože to dřevo vypadá opravdu kvalitně.

„Mně?“ Prošel kolem mě a přitom čekal na odpověď.

„Jo. Jsi tam hrozně dlouho,“ vymýšlela jsem si dál.

„A co se mi podle tebe mohlo stát?“ dusil mě a skenoval mě očima.

„No… Mohl si uklouznout po dlaždičkách a zlomit si vaz.“ Tyčil se nade mnou a převyšoval mě nejméně o dvě hlavy. Jeho čelisti byly tak ostré.

„A víš, co si myslím já?“ zeptal se. Pokrčila jsem rameny. „Že jsi do té koupelny chtěla vlézt úplně z jiného důvodu.“

„Nevěř si,“ řekla jsem mu a vystrčila bradu. Byla jsem tak blízko jeho obličeji…

„První, co jsi mi řekla, bylo - to je zadek,“ řekl mi vítězně, zatímco já se propadala pod zem. Tentokrát obrazně. Moje rozpaky a němé otevírání úst přerušil Emmett, když vpadl do dveří. Odstoupili jsme od sebe, jako kdyby nás někdo nachytal při intimní situaci.

„Pěkný pyžamo,“ pochválil ho Emmett. „Jak se má?“ zeptal se po chvílí vesele. Ten má taky dobrou náladu pořád, koukám. Nezamlouvali se mi tihle věční optimisti, protože třeba na mém životě vůbec nic optimistického nebylo.

„Kdo?“

„Tvoje imaginární přítelkyně. Už jste spolu něco měli, hm?“ Emmett se mu smál a Edward zavrčel. Byli jako psi, ale tohle bylo o dost hrozivější a hlubší.

„Nikoho takového nemám.“

„A co na to říká Sophie? Už ví, že je jenom bokovka?“ Edward se Sophií ještě nechodil, ale povídali si ve škole až moc často. Všichni si toho všimli a byl to nejnovější školní drb. Edward začínal být docela imunní proti mým jedovatým poznámkám, ale já ještě ani nezačala, takže nač stahovat kalhoty, když ples je ještě daleko. Ale já tomu přece nechtěla zabránit… Jen jsem si z nich dělala legraci… Je mi přece jedno, s kým co Edward dělá. Emmett stál u televize a sypal z rukávu všetečné otázky. Stoupla jsem si k němu a začala si z něj utahovat. Strkala jsem mu prsty do nosu a on si přes něj zaraženě plácnul. Pak začal zase vyzvídat na Edwardovi a já se postavila jako on a začala ho napodobovat. Mluvila jsem hlubokým hlasem a dělala u toho ty ksichty. Edwardovi cukaly koutky a bylo vidět, že za chvíli exploduje smíchy.

Pak jsem ho obešla a prostrčila mu ruku hrudníkem a šmátrala jsem s ní ve vzduchu. Musel vypadat, že má třetí končetinu. Navíc se Emmett napjal, protože cítil moji přítomnost v jeho těle. Začal poskakovat a mlátit se do hrudníku.

„Co to?“ ptal se a couval ke dveřím. Nakonec jsem natáhla dlaň k jeho ramenu. Soustředila jsem se na jedinou věc a nechtěla na světě nic jiného, než vystrašit toho upíra. Hlasitě jsem vydechla a pak mu pleskla rukou o paži. Nemohla jsem se nabažit toho pocitu, když se mi povede něčeho se dotknout. Emmett vykulil oči a koukal přímo skrz mě.

„Edwarde, co jsi…“

„Vždyť já sedím tady!“ bránil se Edward a celou dobu se dobře bavil.

„Na tohle já přijdu!“ přísahal Emmett a vyběhnul z pokoje. Spustili jsme hlasitý smích a já nastavila Edwardovi dlaň, aby mi o ni plesknul. Na chvíli jsem v euforii zase zapomněla… A tak jeho ruka zase neškodně prošla tou mojí a já si povzdechla.

„Už to asi chápu… Jen stačí to strašně chtít a nemyslet na něco jiného. A taky tě musí něco pořádně nakopnout,“ vysvětlovala jsem mu a sedla si nevědomky vedle něho. Konečně jsem nějak vypadávala z tohohle duchařského každodenního stereotypu, a ten se skládal z převážné většiny z pozorování Edwarda a ze zírání na telenovely. Juls a Mimi si včera konečně promluvili a vyznali se ze svých citů…

„Zkus to ještě jednou,“ navrhnul a natáhnul mi svoji alabastrovou dlaň pod nos. Váhavě jsem se na něj podívala. Vyčkával a já natáhla konečky prstů k těm jeho. Jenže jsem byla totálně rozhozená z toho, že se mám dotknout jeho. Vlastně jsem po ničem jiném netoužila, ale seděla jsem tak blízko vedle něho… A tak moje prsty neokusily nic jiného, než chlad. Stáhla jsem ji naštvaně zpátky a Edward se přisunul ještě blíž.

„Vzdáváš to moc rychle,“ poučoval mě a díval se na mě tím svým žhnoucím pohledem. Nejzvláštnější bylo, že jsem celá hořela, ale to byla jen představa, protože jsem tohle cítit nemohla, ale prostě to tak bylo.

„Jen asi nemám žádný důvod,“ vymlouvala jsem se. Zhluboka jsem se nadechla a zopakovala celý předešlý rituál.

„Soustřeď se jen na to,“ nakazoval mi.

„Tvoje rady k tomu fakt potřebuju,“ utrousila jsem, ale přitom jsem se držela zvuku jeho sametového hlasu.

„Představ si, jak se mě dotýkáš.“ To znělo divně. Bříška mých prstů se opatrně přibližovala k těm jeho a pak se o sebe otřela. Rychle jsem v šoku uhnula.

„Cítil jsem tě.“ I já na krátký okamžik cítila tu saténovou kůži.

„Já tebe taky.“

„Znova,“ zavelel a oči mu zaplály. Znuděně jsem se shrbila, přestože bych to dělala nejradši celou noc. Zase jsem natáhla dlaň k té jeho a tentokrát mnohem sebejistěji. Navíc jsem se ho chtěla dotknout ještě víc než předtím, protože jsem už věděla, jak úžasné to je. Nejprve se zase něžně otřela naše bříška a pak mi přišlo, že se Edward ujal iniciativy, protože já se bála, že když se pohnu dál, ztratím to spojení. Ale on svoje prsty zaklesnul do mých a svoji dlaň přitiskl pevně na moji. Ani jsem nedutala a pak jsem zkusila zpevnit i z mojí strany stisk. A šlo to. Moje prsty kopírovaly ty jeho a ten pocit byl neskutečný. Byla jsem z toho na vrcholu blaha a mohli jsme tam takhle sedět hodiny a mně by to nestačilo. Propalovala jsem očima naše spojené ruce a na obličeji jsem cítila Edwardův pohled, ale já se nechtěla koukat na nic jiného, ale stejně jsem nakonec zvedla oči k těm jeho překvapeným. Byl překvapený a já nechápala z čeho. A zdálo se mi, že mu výraz zjihnul. Když jsem se zahleděla do jeho hlubokých zlatých tůní, ztratila jsem veškerou kontrolu a naše sevření se rozpadlo.

„Tak… A je to v hajzlu.“

---

Takže k listopadové anketě. Jako u Kamarádek. Prostě jsem trochu na měkko. Vlastně trochu víc. Strašně vám děkuji. O tomhle se mi ani nesnilo.

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 6. kapitola:

No, no... Tahle kapitola celkem rychle utekla. Sice je to už dávno, přesto gratuluji za umístění, rozhodně je zasloužené! Bella a Edward a první pořádný dotek... Jupí. To jsem zvědavá, jak to bude dál...
K.D.11

Wow!!! Tohle byla super a moc krásná kapitola. To utahování si z Emmetta se Belle vážně povedlo!!! A pak ten trénink... Ten byl ještě lepší!
Tahle povídka se mi moooc líbí. Je zatím asi nejlepší, co jsem tady četla! Opravdu super - směju se tady jako blázen. Jdu číst dál než přijdou rodiče - nebudu riskovat, že skončím v blázinci.

Nádherná kapitola.

nááádhera

Kvasinková infekcia??????
No a na konci ten dotyk nemal chybu... dokonalosť sama o sebe....

Nádhera!!!

Celá kapitola byla úžasná. Zase je protkána vtipem a nekonec jsme se dostali k lehké romantice.
Mrzí mě, že musím ráno vstávat, ale ještě jeden díl si přečtu.

Edward bulimik jak si otírá mastnotu z kuřete do kalhot
sakra, kam na to chodíš? protáčel oči tak často, že už je ani nemusel vracet zpátky

já se z tebe po.... - kvasinková infekce?! jojo, není nad soukromé myšlenky a Edwarda chytrého jak rádio


jééé jééé, to je krásné!!! to je taková romantika!!!
ale teď se začínám bát, protože jsi psala, že v této povídce bude humor - ten je furt, romantika - ta začala teď a smutek - a toho se děsím...

ale úžasné!!! doufám, že sbližování bude pokračovat

to bylo překrásné...

Tak, konečne som sa dostala k čítaniu a opäť ako vždy som unesená. Vidím, že vtipnosť ťa neopúšťa a každou kapitolou je Bella vtipnejšia a vtipnejšia. Tomu Emmettovi, ale dala, ktovie, či na to príde. :D
A ten koniec sa mi páčil najviac... Boli ako vo svojej vlastnej bubline a len sa dotýkali rukami. Táto scéna boli veľmi intenzívna a krásna. Neskutočne sa ti podarila. Klobúk dole...

nádhera, zhltla jsem všech šest najednou a je to prostě bomba, prosím další kapitolku

.... Týjo, páni... Domi, to bylo tak, tak neuvěřitelně moc perfektní! Tahle kapitola se ti hrozně moc povedla. Byla zvláštní, krásná, úžasná, skvostná. Já pro ni ve svém slovníku ani nemám dostatek superlativ. Jak se dotýkali, to bylo tak... Tak dokonalé. Úplně z toho sála ta... magie, nebo jak to sakra říct. A to s tou sprchou? To byl též luxusní. Jak jsi popsala, jak Bella neví, na co se vymluvit, když Edward vyšel ze sprchy. Opravdu, domi, ty jsi takový talent! Já tě vážně obdivuju, nejdřív vymyslíš geniální a originální nápad, po té vytvoříš mimořádní prolog a teď si píšeš jednu úchvatnou kapitolu za druhou, která každá obsahuje, vážnost, sarkasmus, humor, nějakou vyhrocenější situaci... Hrozně se těším, jak se to s těma dvěma bude dál vyvíjet. A hrozně, hrozně moc se mi to líbilo. Bylo to neuvěřitelně, nesnesitelně, mimořádně úžasné.

HURÁÁÁÁ... Domi, to je tak skvělý!
Celá kapitola byla úžasná.
Ale nejlepší a co mně nejvíce dotalo, byl ten konec.
Ach, je to tam, je to tam.
Myslím tím, že mezi Edwardem a Bellou něco pomalu vzniká, něco hodně silnýho a já mám nekutečnou radost.
Nějaká Sophie se může jít bodnout.
Moc se těším na další kapitolu. Jsem zvědavá, jestli na ten ples Edward půjde s tou holkou a Bella jim to nějak překazí nebo do té doby si Edward uvědomí něco jiného.

Domi, to nádherné místo v anketě sis právem zasloužila.

tahle povídka mě vždy přenese do úplně jiné reality a vždy,když skončí, tak pád do normálního světa je pěkně tvrdý, abys věděla:D

Booože ja chcem, aby bol Ed s Bellou a nie s tou Sophiou... Inak je to super poviedka To bola sranda, ako ho chcela sledovať v sprche.... veď kto by nechcel...

toto je najlepsia poviedka aku som tu citala...

taaak, s máš ma tu zas, a len tak ľahko sa ma nezbavíš

kapitolku som si prečítala včera pred spaním, len som už nestíhla pripísat komentár, za čo sa ospravedlňujem... je toho toľko, čo chcem povedať, čiže by bolo pekné začat pekne krásne od začiatku.

tak po prvé - gratulujem k umiestneniu vo výslednej tabuľke tohoto mesiaca, ale pravdupovediac, podľa mňa to nie je vôbec prekvapivé. táto poviedka je vtipným fenoménom v ktorom si každý príde na svoje... preto ti gratulujem - si geniálna a ja ti len skladám poklony, prajem mnoho čitateľov a hlavne aby sa ta nápady držali tak, ako doteraz

teraz ku kapitole - no ty si možno na mäkko ale ja mám teraz duševný tvar asi ako rozpustená tabuľka kvalitnej alpskej čokolády, vieš tej takej, ktorá sa ti rozpustí už len pri malom teple, napríklad ked ju dlhší čas držíš v dlani. no a ja som sa po prečítaní posledného odseku kapitoly len tak tak pozbierala...
ked si písala o tom dotyku tých dvoch... no mne sa v hlave okamžite vybavila tá scéna z tvojho videa, upútavky, vieš tá úplne posledná. to bolo také romantické! ach, no ja nemám slov...
vieš, že ma niekedy udivuje, do akých situácií sa tí dva dostanú?... a potom sa dokážu vždy o trošililinku zblížit, aj ked su jeden druhému trňom v oku. ja to fakt asi nepochopím...
a ešte niečo - podľa mňa ty musíš byt v reály tá najzaujímavejšia a najenergickejšia osoba na zemi, teda minimálne v českej republike - nepýtaj sa ma, ako som na to prišla, jednoducho to tak cítim. (heh, a ešte to, ako si robila bella srandu z emmetta! no ja nemožem! Ed a Bells by sa proti niekomu inému mali spájat do dvojky častejšie - sú úžasný tím... )

no a na záver - chválim a obdivujem tvoju rýchlost pridávania - ty si proste dokonalý autor...

uvidíme sa pri dalšej kapitole...(pri ktorej zanechám dúfam menej pomätený a súvislejší komentár...)

woow

To je tak boží!!!!

Paráda!!!

Eeeee, dochází mi slova! Je to geniální povídka... opravdu úžasná!! :) A fakt nevím, jak to vyjádřit... smekám před tebou klobouk!!! ;)

Nááááádhera!!!!!!

To je táááááák dokonalý!!!!!

miluju tvoji povídku !!!

Nádherná kapitlka Vlastně celá povídka je úžasná nemůžu se dočkat dalšího dílu

To s tím Emmettem - pěkné! Tuhle povídku jsem začala číst teprve dnes, když jsem si všimla jejího umístění v nej povídce, a musím říct, že jsem dobře udělala.
Těším se na další kapitolu!

To bolo také dokonalé. Najskôr ten Emmett. Bella je naprosto úžasná a ty si mala skvelý nápad. No a potom to s Edwardom... Ááách. Proste dokonalosť.

gratuluju za umístění, zasloužíš si to! :) Dobře se to čte a člověka to i pobaví :) Nechybí tomu vůbec nic...Moc se mi to líbí a těším se na další díly a než přijde ten sedmý, přečtu si ty předešlé :D
BTW: to s těmi dotyky, jestli je Bella dokáže zhmotnit nebo ne, to mi připomíná úplně Deana se Supernatural :D skvělý!! :D

Moc se Ti to povedlo, věděla jsem, že pro Tebe nehlasuji nadarmo. Moc se těším na další díl, ať je tu co nejdřív.

nádhera

jako tahle povídka je vážně goood!!

vážně gratuluji k tvému umístění ...
Tady vidíš, že vážně píšeš užasně . a to jak se chitili za ruce? Páni tam se mi snad i zastavilo srdce.

ááá...nádherná kapitola miluju tuhle povidku ....prosm co nejdriv dalsi kapitolu, uz se nemuzu dockat

nádhera

pěkné

Nádhera

uzasne. doufam, ze to Bella casem zdokonali a bude se moct s Edwardem obejmout

Úžasný Pokračuj!

Takže prvně velká gratulace k umístění!!!!!
A co se týče kapitoly, je naprosto skvělá. Je úžasné, jak do kapitoly dokážeš dostat tolik humoru a emocí najednou a přitom je to tak přirozené a nenásilné
Klobouk dolů
Už se moc těším na pokračování.

nemělo to chybu, moc se těším na pokračování

tahle povídka se mi hrozně líbí určitě ti dám hlás za prosinec jinak ke kapitole, božííííí já tě obdivuju jak krásně to umíš napsat vážně supr a těším se na další a doufám, že to bude brzy

ja z nich nemôžem a ten koniec...
tá Sophie mi leze na mozog...
ale tak nech si nenamýšľa veľa dúfam, že si zástanca E+B...
už sa strašne teším na pokračovanie...

Takže znovu gratulace! Píšeš opravdu úžasně a mě asi nikdy nepřejde chuť si některou z tvých povídek přečís. Momentálně jsem v této až po uši!
Už se nemůžu dočkat další kapči, takže doufám, že se pochlapíš a brzy další napíšeš. Pak by totiž byla šance, že bys mohla být v prosincové anketě na prvním místě! (né, že bych tě vydírala!)

Miluju tvoje povídky.

je to uzasne ten ich vztah musia byt urcite spolu len to s tym belinym telom mohl by sa nejako prevtelit do tej sophii uz sa tesim na dalsiu

Skvělé jako vždy děkuji

Chechtám se jak prdlá,nádhera.

nádhera, moc jim to přeju, jen tak dál

Tuhle povídku naprosto miluju!

perfektní

U této povídky taktéž gratuluji k umístění na bedně Nevím, jestli sis toho všimla, ale uvědomuješ si, že máš stoprocentní "úspěšnost"? V současné době máš rozepsaný dvě povídky a obě dvě se umístily
A teďka k tomuto skvostu. Domi, moc se mi líbí, ja kdokážeš naprosto jednoduše vplout do děje a přitom se tak rychle posunout v čase. Je to až neskutečný
Bella začíná být znuděná svojí věčnostní stejně jako Edward a to je svým způsobem spojuje... Další můj postřeh se týká Emetta - Edward se už doma neskrývá. Tím myslím, jak jednoduše a nahlas mluví s Bellou, i když ví, že ho ostatní slyší. A proto si z Emma nic nedělá, protože ví, že je to jen otázka času, kdy se i ostatní dozví, že Bella není vůbec imaginární...
A další věc - ti dva se začínají moc dobře doplňovat. Na začátku povídky mi přišlo, že se Edward ani moc nesmál, ale teď se směje tak nějak častěji... A tím důvodem je Bella (nemyslím to, že se směje jí, ale to, že ona ho prostě umí rozesmát). A pak to s tím dotykem - ona je netrpělivá, ale Edward ji umí přesvědčit... zase zkrátka protiklady se přitahujou...
A ještě takový můj jeden minidotaz - budeš nějak řešit to, co se stane s Belliným tělem?
Na závěr ti naklikám hromadu smajlů

To sa nám tu pekne motá . Bells si robí srandu z Emmeta a hnneďpotom sa dotýka Edwarda . Teším sa na pokračko .

Bella je takové třeštidlo ! Je mi jasné, že se nudí, ale to, co vymýšlí je fakt správně prdlé. Ale na druhou stranu si musí připadat strašně opuštěná. Navíc svoje pravé city skrývá za vtípky a dotírání. Ale pak se stačí soustředit a cítí Edwarda. A jestli jsem pochopila, tak i on ji a intezivněji, než by ho napadlo. No, ještě to bude asi pěkná sranda!
Skvělý dílek.

Hezký !

Jé! Tuhle kapitolovku miluju! Je tak úžasně ulítlá! Bella s Emmettem... To bylo něco! U toho jsem řvala smíchy, když jsem si to jenom představila! A když se pak Bellča pokoušela dotknout Edíkááá... Á, romantika! I když tou poslední větou jsi to zase zabila! Jsem moc zvědavá, jak to dopadne, jestli si Edward vybere ducha, nebo zrzku! A jestli nakonec Casper ovládne svoji „moc”. Takže tě móóóc prosím o další kapču a to co nejdřív! Prosííím!
A to umístění sis vážně zasloužila, jelikož píšeš nejen nádherně, ale máš i perfektní nápady a kapitoly jsou vždy neuvěřitelné, vtipné a dechberoucí. Vážně tuhle povídku miluju... A to čím dál víc. Někdy se mi stává, že po pár kapitolách mě přestane děj bavit, ale to se u tebe neděje, tady jsem naopak kapitolu od kapitoly nadšenější a nedočkavější dalšího dílu. Vážně píšeš úžasně!

Gratuluji k umístění.
Kapitola byla skvělá jako vždy. Několikrát jsem se u ní zasmála. Zvlášť u té scény s Emmettem jsem fakt nemohla. Kam ty na ty nápady chodíš opravdu nevím, ale píšeš úžasně. Hrozně moc se těším na další kapitolu, snad bude brzy.

Já Bellu miluju. Je jiná než v knížce a to se mi líbí. Je více vtipná a i Edoušek je dobrý. Kapitola byla jako vždy perfektní a jestli takhle budeš pokračovat, tak budu muset zase popřeházet mé žebříčky nejlepších povídek. A stejně jako u kamarádek ti gratuluju k umístění.

nádhera!

Já nemůžu... sem na kusy... a to už sem byla z Kamarádek, ale teď si mně dodělala...!

Zase... Nač stahovat kalhoty, když ples je ještě daleko. Holka, ty perlíš. Nejdřív kamarádky a teď tohle. Tuhle povídku jsem si vážně zamilovala. Možná to vypadá, že se mi líbí každá kravina, ale to není pravda. Zvlášť proto že tohle kravina není. U Belly se vážně směju. Taky chci být duch. A ten konec byl famózní. Gratuluju k umístění

Přidat komentář:

Nick:

Text: