Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - 9. kapitola

Edward někam Bellu vezme. Čeká vás nejedno překvapení. Příjemné čtení přeje domcamerci.

12.12.2011 (07:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 83× • zobrazeno 11742×

Celou cestu jsem nepromluvila ani slovo. Edward se pořád nervózně ohlížel, aby se ujistil, že tam ještě pořád jsem. Dokonce mě předtím hledal i doma, protože se převléknul do džínů a saka. I když si taky myslím, že to s hledáním Belly nebylo moc žhavé. Zírala jsem do lesa, na silnici, a občas jsem se neubránila podívat se na něj. Naštěstí jsme se nikdy netrefili ve stejný čas, kdy jeden druhého skenoval pohledem. Ve městě byl klid. Nikde ani živáčka. Proč by tady taky někdo otravoval ve dvě ráno? Nakonec silnice začala stoupat do kopce a Edward prošel černou tepanou bránou a já šla bezmyšlenkovitě za ním. Měla jsem totiž moc práce s přemýšlením nad mými city. Až po pár minutách mi docvaklo, kde vlastně jsme.

„Edwarde?“ zeptala jsem se překvapeně, ale on šel pořád dál a mě začal naplňovat děs. Dřív, než jsem se mohla vytratit, se Edward zastavil před čerstvým hrobem, nesoucí mé křestní jméno a datum smrti. Můj společník měl hlavu skloněnou a nejspíš držel minutu ticha.

„Páni, ten náhrobek je pěkný,“ ocenila jsem suše černý mramor a přemýšlela, kdo tu drahou parádu zaplatil.

„Vybral jsem ho já,“ ozval se Edward. Aha. Od muže, do nějž jsem se pravděpodobně zamilovala, jsem dostala náhrobní kámen. To… to je moc milé.

„Rakev,“ konstatovala jsem bez výrazu a bez mrkání. Stále jsem zírala na hrob a nemohla to vstřebat, třebaže jsem duchem skoro měsíc a moc dobře vím, že jsem mrtvá.

„Proč ne urna? Teď zabírám takového místa,“ zamumlala jsem.

„Nebylo by to správné… spálit tvoje tělo,“ odpověděl zdráhavě a já k němu šlehla pohledem.

„Edwarde, ty… neříkej mi, že pořád věříš, že tohle se dá zvrátit,“ řekla jsem mu a začala se hystericky smát. Byla jsem trochu jako praštěná palicí. Edward pokrčil rameny.

„Stejnak už to tělo hnije...“

„Nechceš toho náhodou nechat?“ vylítnul najednou.

„Čeho?“

„Tohohle! Nemáš vůbec žádnou naději!“ obvinil mě pravdivě.

„No promiň, ale jestli máš naději, tak je to tvoje blbost. Já jsem mrtvá a moje tělo hnije pod zemí. Na tom nic nezměníš,“ řekla jsem tiše a bez výkyvů výšky hlasu, zatímco on zuřil. Bouchnul pěstí do vyleštěného mramoru, který okamžitě zareagoval tím, že popraskal.

„Právě jsi mi zničil hrob. Nemáš úctu k mrtvým,“ mumlala jsem dál jako stroj. Přišel ke mně a natáhnul ruce, jako kdyby mě chtěl chytit za ramena. Nechal je viset ve vzduchu a očima se dožadoval mojí pozornosti. Já si ale prohlížela svůj hrob, takže jsem neměla čas nazbyt.

„Můžeš mi věnovat chvíli?“ zeptal se vážně, s prosíkem. Nerada, a zároveň neskutečně ráda, jsem se mu podívala do očí - se zatnutými zuby. Bože, proč jsou zrovna oči ty nejdůležitější body kontaktu? Kdyby aspoň byly třeba na zadku. Pak by se nesetkávaly tak často…

„Co je?“ hlesla jsem bez života.

„Bello, já ti slibuju, že udělám všechno pro to, abys byla v pořádku,“ přísahal a ani jednou nemrknul a já věděla, že opravdu udělá všechno. Jenže to nestačilo. Slova – když se chce, tak jde všechno – nejsou pravdivá. Třeba kdybych si já chtěla založit síť fastfoodů, kde by se podávaly burgery z ledních medvědů, tak by to taky nešlo. Za prvé – jsou lední medvědi chráněni a za druhé – Mc´Ghost by stejně moc populární nebyl, takže bych brzo zkrachovala.

„V pořádku je u mě dost široký pojem,“ opáčila jsem a pokrčila rameny. „A proč bys to vlastně dělal? Stejně mě nesnášíš.“ Vykulil oči a zavrtěl hlavou.

„Jsi otravná, protivná, odsekáváš a nikdy se mnou nesouhlasíš, ale svým způsobem tě mám rád,“ řekl rozpačitě a bázlivě se zazubil. Když vyslovil to, že mě má rád, naprosto jsem roztála. Bylo to jako zaklínadlo.

„Ty taky ujdeš,“ zalhala jsem. Ty taky ujdeš. Sice jsem se do tebe zamilovala, ale to je přece maličkost, která nikoho nezajímá.

„Asi budeš chtít jít,“ začal a podíval se na hrob.

„Ty bys měl jít. Já tu asi zůstanu,“ uvažovala jsem nahlas a přikývla si pro sebe.

„To se mi nezdá… Zvládneš to?“ zeptal se tiše.

„No, kdybych náhodou propadla depresi, tak sebevraždu stejně spáchat nemůžu,“ vysvětlila jsem mu. Dál pochybovačně zíral a mě to znervózňovalo.

„Buď rád, že se mě zbavíš,“ šeptla jsem směrem k němu. Nechtěla jsem řvát. Jsme na hřbitově, sakra.

„To je pravda,“ odpověděl tónem, že jsem nevěděla, jestli si dělá legraci nebo to myslí vážně, ale spíš vážně. Přes jeho krátký výlev emocí ke mně si nemyslím, že by mě chtěl po boku. A výlev emocí je dost přehnané, ale stejně mě to zahřálo u srdce. Myslela jsem, že jsem prostě trn v jeho oku, ale on mě má rád… Svým způsobem – to se dá vyložit různě, ale stejně… Má mě rád. Ježiši, já ho vážně miluju. Můžu se zbláznit z toho, že mi řekl, že mě má svým způsobem rád.

„Tak já půjdu. Budu ve škole, kdyby něco,“ dodal a významně přikývnul. Ve škole. Se Sophií. Mé mrtvé zahřáté srdce zase o své znovu nalezené teplo přišlo. Na chvilku jsem měla nutkání ušít boudu a hrát si na zhroucenou, takže by tu se mnou zůstal a do školy nešel. Ale on se na Sophii těšil určitě víc, jak na to, sedět na hřbitově. A já nebudu takhle zoufale ubohá jen kvůli pitomé nechtěné lásce.

Nebyla jsi to náhodou ty, která před pár hodinami vyhodila pojistky?

Já? Ne. Žádnou Bellu neznám, ale šla směrem na sever.

Edward vlažně zamával a pak udělal jeden ze svých upířích pohybů a dřív, než jsem stačila říct švec, byl pryč. Povzdechla jsem si a vylezla na vyleštěný katafalk. Nohy jsem si dala do tureckého sedu a zírala na ten kámen s mým jménem. Teda, kdo měl tohle šanci zažít? Kromě nočních můr. Jak to, že už mě pohřbili, když ještě nenašli někoho, ke komu patřím? Samozřejmě, pokud k někomu patřím. Třeba jsem ze sirotčince. Možná mám zasebou takovou minulost, že bych se to ani neměla dozvědět. Třeba jen policie odvádí špatnou práci. Třeba jsem taky byla nějaká příšera. Možná, že už mě pohřbili, protože v márnici mě už déle nechávat nemohli. Ale tak - mají přece mrazák. Asi mají jen fotku. Navíc to Edward prostě nějak zařídil. Jak by taky ne, když jeho kreditky nikdy nevypoví službu a v garáži je moře aut. A nesmím zapomenout na to, že když něco chce, nikdo mu neodporuje. Kromě mě, ale jak v čem… Od hledání svého původu jsem naprosto upustila, protože se středem mého vesmíru stal někdo jiný. Asi to nebylo správné, ale opravdu mi může být srdečně jedno, co si kdo myslí. Navíc, jestli mě nikdo nehledá, tak proč bych se měla snažit najít já je. To já jsem tady mrtvá. Já nikoho hledat už nemusím.

Obkreslila jsem stříbrná písmena, která tvořila dohromady mé jméno.

„Odpočívej v pokoji, Bello,“ zašeptala jsem a spustila ruku.

 

Nevím, kdy přesně mě přestalo bavit civět na můj hrob, ale po nějaké době jsem se sbalila a kráčela pryč. Nešla jsem do školy, protože Edward řekl - kdyby něco a ono se nic nedělo. No, dělo se toho vlastně hodně, ale o to větší důvod se mu teď vyhýbat. Když jsem došla domů, s velkým nadšením jsem zjistila, že je prázdný. To bylo poprvé. Nemusím mít strach o to, že narazím na nějaký vzdychající pár. Nejdřív jsem čuměla na televizi, ale to mě vážně, vážně už nebavilo. Ještě do ruky kbelík z KFC a můžu si gratulovat. Rozhodla jsem si prohlédnout ložnici Carlislea a Esmé. Když už nic, tak tam mají úžasnou sbírku starožitností.

Byl tu obraz tří podivných týpků s Carlislem v pozadí. Taky nějaká ta váza, koberec a podobně. Všechno to vyhlíželo majestátně. Nedivila bych se, kdybych tu našla nějakou ztracenou památku. Stejně, kdyby měli historici na pár hodin Carlislea zavřeného v kanceláři, potom, co by z ní vyšel, by museli přepsat učebnice. Takových věcí není doloženo, anebo jsou to jen domněnky. Ale Carlisle to všechno zažil. No, Edward taky není zrovna mladíček. Vlastně to už ani není staříček. Je to chodící starožitnost.

Prošla jsem knihovnou do další místnosti. Nebylo tam překvapivě okno, a tak jsem soustředila svoji ruku po zdi a pátrala po vypínači. Objížděla jsem dlaní omítku, až jsem konečně narazila na cíl. Rozsvítila jsem a nechápavě zírala před sebe. Byly tu obrovské nástěnky úhledně pokryté výstřižky a stránkami z knih. Knihy samotné byly rozevřené na stole. Byly to v kůži vázané bichle. Některé byly psané latinsky, což jsem odhadla díky pár slovíčkům, co jsem znala, protože angličtina je převzala. Přejížděla jsem očima po ozdobných písmenech a snažila se přijít na jejich význam. Natáhla jsem prsty a chtěla se dotknout té staré stránky, ale stalo se něco, co jsem nečekala. Ta kniha – což zní divně – mi dala takovou pecku, že mě odhodila do protějšího koutu. Nevím proč, ale neprolétla jsem zdí – já se od ní odrazila. Sjela jsem po zádech k zemi a oklepávala se z toho překvapení. Na chvilku mě napadlo, že možná… Postavila jsem se a zkusila ruku strčit do zdi. Bohužel jí prošla… Tak nic.

„Co to, do háje, bylo?“ prskla jsem na tu knížku, jako kdyby za to mohla. Nejhorší a nejpodivnější na tom bylo, že ona za to opravdu mohla. A bolelo to! Když mi dala tu pecku, projela mnou elektrika a pekelně to bolelo. Ale i když to bolelo, měla jsem neuvěřitelnou radost z toho, že jsem cítila bolest. Pak mě do ksichtu uhodily ty titulky z výstřižků na nástěnce. Všechno se o to do posledního písmene týkalo paranormálních jevů, okultismu a voodoo.

„Tak buď mi Edward něco neříká - nebo je tu někdo úchyl.“ Samozřejmě to byla ta první možnost. Byly tam i podivné rady, jak se zbavit ducha zesnulého a poslat ho pryč. Ten parchant! Já to věděla, že ty jeho sliby jsou jen pitomé zjemňující řečičky. Je mu úplně jedno, co bude se mnou, jen mě chce pryč ze svého života. Co jsem taky od něj měla čekat? Má něco v plánu a týká se to mě, takže mi to chlapec vysvětlí, nebo ať se připraví na pekelný hněv vládce zesnulých - Belly… Dobře, to bylo trochu dramatické a žádný vládce nejspíš nejsem, ale občas si musím zvednout sebevědomí.

 

Celou cestu do školy jsem běžela. Nejspíš už bylo odpoledne, protože se studenti trousili nadšeně nebo ospale z budovy. Edwardovo Volvo tu ještě bylo, takže jsem si k němu stoupnula a čekala.

„Ta zrzavá šlapka na něj nemá,“ říkala své kamarádce nějaká naštvaná dívka.

„Nevím, co na ní vidí…,“ šeptala za chvilku další, co procházela kolem Volva. Tam se se svou spolužačkou zastavily a nejspíš měly nějaký sraz slepic, protože za chvíli se k nim přidala další skupina nerudně vypadajících holek.

„Já ti povím, co na ní vidí, Jessico. Ty prsa,“ prohlásila jedna závistivě. Jessica se narovnala a pohledem si sklouzla do výstřihu, který tak trochu přetékal.

„No, promiň, ale nemyslím, že by nás v tomhle ohledu nějak převyšovala.“ Kriste pane…

„Náhodou jim to sluší. Ty zrzavé vlasy a jak jsou oba vysocí,“ řekla jedna blondýnka. Všechny se na ni nevraživě podívaly a ona hned sklapla.

„Jo, máte pravdu, vůbec se k sobě nehodí,“ utrousila jsem spokojeně. Ale no tak, Bello, nebuď jako tyhle krávy. V tom momentě, kdy jsem si to pomyslela, Edward a Sophie vyšli ruku v ruce ze dveří a já zatnula ruce v pěst. Kašlu na to, jsem největší kráva pod sluncem a vůbec mi to nevadí. Hlouček se rozpustil, ale dál všechny nenápadně sledovaly je dva. Když Edward odlepil oči od Sophie a všiml si mě, usmál se a já na něj udělala neslušné gesto. Nechápavě se na mě podíval a já to neslušné gesto udělala i druhou rukou. Prošli kolem mě a Edward Sophii otevřel dveře. Sám se posadil za volant. Já vplula na zadní sedadlo a spustila proud nadávek a požadavků na vysvětlení voodoo místnosti. Edward němě otvíral pusu, protože se nedostal ke slovu a zíral na mě karamelkami ve zpětném zrcátku. Pak si povzdechnul a zakroutil očima.

„Už je zase tady?“ zeptala se Sophie a já uprostřed slova zmlkla.

„Kdo?“

„Ten duch, kterého vidíš.“

 

---

 

Tak, a konec. Jsem zvědavá, co z toho vyvodíte. :D

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - 9. kapitola:

Ježííš, ať je Sophie čarodějka! :D

Zase pěkný, i když by to snad šlo i bez Sophie, ne? No, jdu dál.

Takže Sophie to ví. Zajímavý, hned jdu na další.

Cože?! Hned se pouštím dál... Jo a jinak super kapitola!

jo jo kačka má pravdu ..... jinak super kapča .... jo a kdyby sem byla na bellinem miste tak bych dala edwardovi hodne dobrou nakladacku "a hurá do boje"

já bejt Bellou, tak na chvilku zmizím uplně od Edwarda a po čase se vrátím

Woooow...... som sa zasa teda riadne pobavila na tejto kapitole... píšeš to úplne neskutočne úžasne a s takou ľahkosťou sa to číta.... Jedna veľká poklona pre Teba...
No teda som veeeeľmi zvedavá ako to bude s tou Sophie.....

To je zvrat, on se jí snad svěřil??? No musím rychle dál!!!

Dodatočne sa pokúšam komentovať, pretože som predtým akosi zabudla zanechať po sebe stopu a bola by som nerada, keby som ťa ukrátila o to potešenie čítať komentíky. Fakt úžasná poviedka, okamžite som si ju zamilovala!

Fíha. Tak je to povedal! Inak úžasná kapitola.

hmmm... tak tady se někdo svěřoval??? ale to mi na Edwarda nesedí... vůbec mi to na něj nesedí.
Takže asi je Sophia citlivější na paranormální jevy, ne? prostě cítí, že se kolem nich "něco" děje...
nebo nevím...

no a ta voodoo místnost? Že nechce Edward poslat Bellu na onen svět, že ne???
začala jsem se zamýšle nad tím, jak asi jednou povídka skončí a moc doufám, že to bude happy end

Ehm... tak som tu. Ale nie, konečne som sa dostala k tejto dokonalosti opäť a dnes (zajtra) konečne všetko dočítam, ani nevieš, ako sa strašne teším, že ma čaká ešte toľko kapitol.
A teraz k tejto kapitole... ...ešte by to chcelo nejakého smajlíka s otvorenou hubou dokorán od prekvapenia. Toto akože čo má byť? Sophie vie nedajbože o Belle? A to ako, preboha? Fúha, ty vieš človeka riadne prekvapiť, už sa teším na vysvetlenie.
Edward vymyslel super výlet a tam sa mi najviac páčili Belline myšlienkové pochody, je neskutočné ako ich precítene a geniálne opisuješ.
Kapitolka ako vždy úžasná.

Ona o tom vie ? To si snáď robíš srandu ! On jej to fakt povedal ? Neverím . Nie , nie , niie . Neverím . Ale potom musím mať niečo s očami a to sami nezdá . Takže asi nakoniec uverím ... Inak bezva kapča . Hlavne tá woodo miestnosť .

Háá, tak to je podezřelý...! Ta Sophie mě štve! Strašně moc mě štve Možná je docela milá, ale je hlavně otravná Jak k tomu má přijít Bella?...Skvělá kapitola! Tleskám

Tak teď jsem přelouskala všech devět kapitolek a je to naprosto úžasný!!! Akorát mě štve Sophie, nwm co si to jako o sobě myslí vždyť Edward je Belly a ne ňáký zrzky Sophie... No a Edward mě taky občas štve s tím jeho chovaní!! Rychle rychle další prosím!!!

Já se nad tou povídkou roplývám. No, Edwardovo chování se mi tady nelíbí. Jak mohl zradit Bellču! Taková nehoráznost. A ta Sophie! Ano, tak se ta zrzka jmenuje, ta bude asi fakt ze sabatu čarodějnic. Bella se mi líbí. Ty její uštěpačné poznámky a postoje. Snad to Edíkovi vrátí! Vše je tam vyváženo, jak humorem tak i smutnými scénami. Ta povídka se čte zkrátka, a tak mě tak zajímá, kde asi tyhle nápady tvá hlava bere? Je zkrátka skvělá a jsem moc ráda za to, že jsem po delší době objevila skvělou povídku. No, na další kapitolku se velmi těším. Doufám, že bude, co nejdříve.

Zlato, tak tohle je absolutní paráda. Měla jsi mě vidět, jak mi spadla brada, až na koberec .

Přece jí to nevyžvanil, ne? :D Jinak super!!! ;)

Mc´Ghost tak to je vážně pecka. Třeba by se po jejích hamburgrech z ledních medvědů tolik nepřibíralo
Skvělá kapitola, chvílemi se mi chtělo plakat ned Bellou, chvílemi jsem se chcechtala nad jejími ironickými myšlenkami a na konci jsem vážně dostala vztek na Edwarda
Chápu, že si myslí, že je do Sophie zamilovaný, ale nelíbí se mi, že jí svěřil takové tajemství protože teď to vypadá, že to s ní myslí dost vážně a to teda ne ne ne
Jen doufám, že si s ní Bella poradí s grácií sobě vlastní
Těším se na pokráčko

Těšim se na další kapitolu a jak to dopadne stou Sophii.

Úplne dokonalé, ako inak .
Heftíky Belly, najmä spôsob ako rozmýšľa, sú úplne perfektné .
Čo sa týka záveru, radšej netipujem, počkám si na ďalšiu kapitolku

Sophie zavinila to, že je Bella duch, protože je šíleně zlá a pitomá... no a proto taky ví, že Edward Bellu vidí a taky se nějak dostala ke Cullenům a dala tam ty články o tom "jak se zbavit ducha zesnulého a poslat ho pryč" a taky tu divnou knihu Kapitola skvělá, ostatně jako vždy a rychle prosím pokračování

První, co mě napadlo, bylo to, že Sophie je mi fakt krajně nesympatická. Už jen tím, že je s Edwardem. No a jestli jí to Edward řekl - nevidím tady jiný způsob, jak by na to mohla přijít - tak je to strašný hajzl! Jako by nemohl nechat tu svoji nevymáchanou hubu zavřenou. Je zaláskovaný do nějaké ** a ještě jí kecne takovou novinu. Takže jsem na obě hrdličky pěkně naštvaná a fandím Belle, ať dá Edwardovi co proto!

Skvělá kapitola jako vždy!!! Těším se na další díl..

ÁÁÁÁÁ.....to mi děláš naschvál je to naprosto uzasne a ja jsem strasne zvedava jak to vsechno bude pokracovat..... doufam ze dalsi kapitola bude co nejdriv, protoze se uz nemuzu dockat miluju tuhle povidku, je naprosto uzasna, napinava, vtipna .... proste nadherna

Vypadá to že je to čím dál víc zajímavé!!!

Hajzl podělanej! Snad to není jak to vypadá.... Jinak super kapča.

pěkné

hmmm.... tak toto my vážne nejak nesedí. podľa mňa to Edward Sophii nepovedal, inak by sa nepýtal na Sophiinu otázku či už je zase tu to "Kto"... nejak to musela odhadnúť, respektíve, má s tým niečo spoločné, možno...

Ten okamih na cintoríne bol fakt pekný, jemný no aj veľmi smutný zároveň (napadá mi, že možno tým pekným náhrobkom tak trochu chel uľaviť vlastnému svedomiu, ktoré nebolo vďaka tomu voodoo v tom najlepšom stave)... no a Edward to pokašlal na celej čiare, to je jasné. nečudujem sa mu, že sa jej chce zbaviť, ale že až takto... no prečo tá knižka Bellu odhodila? no na to som zvedavá, je to niečo podstatné však?...
prosím, rýchlo píš pokračovanie, ani nevieš, aká som nedočkavá...

Ten hajzl! To bylo první, co mě napadlo! :D Jak mohl říct té Sophii, že vidí Bells?! A co to jako mělo bejt, on se chce zbavit Bells?! :D To ne! Musí mu v tom zabránit!

OMG... takže ta čůza už ví o Belle?! No doufám, že ne ví o upírech, to by jí totiž museli zabít nebo ji proměnit a to fakt ne! Zřejmě by na Edwarda lepila ještě víc než předtím...

Ježííš ten Édward je takovej pitomec ze ji to rekl... jinak suprr kapitolka

Já mám dvě možnosti. Za a) Edward je debil, za b) Edward je debil. Za prvé proto, že to té zrzce prozradil, ale taková pitomec snad není. To si myslela, že s ním bude chodit i potom, co jí vesele oznámí, že má celou dobu za zadkem duševně narušeného ducha, který ji nenávidí? No, zřejmě to vyšlo. A za druhé, Edward je debil proto, že chodí s čarodějnicí. Totiž, asi by to byla čarodějnoce, kdyby uměla vidět duchy. A i ty zrzavé vlasy se k tomu hodí. Nebo mě teď napadá, že je to možná taky duch, ale už na vyšším levelu, takže už ji ostatní vidí, ale ona už nevidí duchy. Jaj, já jsem chytrá. No, radši toho nechám a nechám se překvapit.
Jinak to bylo jako již tradičně naprosto perfektní kapitola a konečně se tam objevilo i trochu toho smutku. Je to prostě bomba a doufám, že už teď píšeš další díl!

Fajn, už nikdy si nebudu číst tvou povídku o hodině matematiky. Málem jsem seřvala učitele za to, že Edward řekl Sophii o Bells. Co se týče toho hřbitova... Přemýšlela jsem celý víkend o tom, kam by ji mohl vzít a na hřbitov jsem sázela. Ale co to má znamenat? Vážně jsem na Edwarda naštvaná.

Prostě nemam ráda Sophii a může být sebevíc milá

nenapíšu víc než - wow, tak trohle je fakt návikový

edwarda bych nakopala xDD

hezké, a překvapivý konec. honem další. děkuji

Tak to bylo vážně zajímavý. A to jsem si myslela, že mě už nic překvapit nemůže. Byla jsem tak naivní. Sophie mi ale přijde úplně vlezlá. Já už ji tam nechci! Je mi z ní špatně. Ať odkráčí i s tím svým majestátním zadkem!
Moc KRÁSNÁ KAPITOLKA. HONEM, HONEM, HONEM, HONEM DALŠÍ!!!!

Tak přesně takhle jsem vypadala, když jsem se dostala na konec... Co jsi to zase vymyslela???
Teď nevím, co si mám myslet. Jestli ji Sophie taky vidí (to si nemyslím, protože by se chovala jinak a neptala by se tak hloupě), nebo jí to Edward řekl, což mi taky nejde moc do hlavy a nebo prostě je všímavá a všimla si, jak se Edward dívá a usmívá “nikam“. No, jsem zvědavá, co jí na to řekne.
Ta Sophie mi začíná pít krev víc a víc. Vůbec se mi nelíbí, jak se kolem něho pořád motá... vlastě, Edward se kolem ní motá. Grrrr, asi by hošánek potřeboval proplesknout. Já se hlásím dobrovolně.
Začátek této kapitoly byl dokonalý. Přišlo mi to od něj vážně moc pěkné. Já bych na hřbitov v noci nevkročila, ale tohle se mi líbilo. Dokonce jí vybral náhrobní kámen, vážně roztomilý. Stejně ho miluju!!

Domi, nádhera. Už máš napsanou další??
Bravo!!

Edward dal Belle pěkný dárek snad to s tím vodooo myslel dobře..ikdyž u něj nevím nevím On to řekl té..
Sophii? Nemá ho za blázna? No nic prosím šup další

úžasně napsané, jen nevím jestli mě Sophie zatím jen štve nebo ...
snad bude rychle pokračováním jsem napnutá a nerozhodnutá ohledně Sophie honem honem, chci mít jasno

Podle mě ji to neřekl:D. Ona bude nějaká vědma nebo tak:D. Ne, i když?!?:D Každopádně super!:) Nenapadla tě tahle povídka u filmu: A co když je to pravda ?:D

NO páni, co ten konec? Ona o Belle ví? Jakto? No a s tím voodu, doufám, že to hledal jen kvůli tomu, aby ji nějak oživil a doufám taky, že se mu to nakonec podaří. Mám totiž ráda jenom E+B. Moc se ale těším na další dílek, tak šup šup, mocinky se těším

NO já jsem hotová. Tak on to řel té určitě škaredé zrzaně s velkýma kozama a i velkou postavou?! No ty vole... Promiň, že jsem tak sprostá, ale žádná jiná slova mě nenapadají. Ale bylo to dokonalé. Prosím, prosím další..!

Doufám v brzké pokračování.

Co to sakra? Tak tohle mě dorazilo. Jestli jsem před tím měla v nečem zmatek, tak teď jsem totálně v háji... Co je to? Já mám strach. Byla, byla jsem přesvědčená, že to opravdu nakonec bude Bella + Edward - šťastný konec... Tak já já to zbožňuju, ale teď váhám. Ta Sophie, na ní něco bude, nebude to jen pitomá zrzka s vyvinutým hrudníkem od vedle... Ale nevím co. Jaktože ví o Belle, to je Edward tak nápadnej? A co, co to vodoo, jak mohl? Já vím, že MOŽNÁ je to pro její dobro a on prostě jen chce, aby odešla do nebíčka, jako nějaká dobrá dušička. Ale co když ne? Co když je to lhář a chce se jí zbavit? Ne že bych mu to zazlívala, Bella je hrozný prudič a otrava, když na přijde. A menší cholerik to taky bude, i i když koho by tohle nenaštvalo, že? No a já jsem sakra zmatená... Byla to bombastická kapitola. Ale zároveň příšerná, tolik nových otázek kvůli ní v hlavě mám... Samozdřejmě s Mc\'Ghost si tomu zase dodalu to šťávu.... A taky tím "Odpočívej v pokoji, Bello" jsi mě dorazila, bylo to tak dojemné a docela děsivé... Sedět nad svým hrobem... Brrr...
Krásná, ale byla Edwardova slova o tom, že bude v pořádku... Je jedno, jestli byla falešná, nebo ne... Bylo to nádherné... Stejně jako celá tahle kapitola a celá tahle povídka... Napsané opět bravurně. Máš můj nemalý obdiv, to ti teda povím. A zároveň prosím na kolenou, přidej další kapitolu, co nejdřív... Já tenhle týden píšu dost testů, a byla bych ráda, kdybych celou noc nepřemýšlela o trojůhelníku Bella, Edward, Sophie... Tak já končím, opět se ti to neskutečně moc povedlo. Bylo to naprosto perfektní, úžasní, skvělé, výborné, krásné a otázkyvzbuzující....

Jsem v šoku. Tak to by mě nenapadlo. Ty teda dáváš pecky! Tak to jsem zvědavá, jak z tohodle Eda vybruslí. Nebo si z nás děláš srandu? Už se nemůžu dočkat další kapču, tak honem, rychle bleskově sem s ní!!!!
Tahle kapiolta byla naprosto úžasná!!!

Nádherná kapitolka Ale nechápu jak to, že Bellu vidí!!! Bože já jsem tak napjatá co z toho vyleze!

to je ÚŽASNÝ!!! prosim prosim prosim další kapitoluuuuu

Ou... to snad ne. Ona o Belle ví?! Edward je teda pěkná slepičí prdelka... Jinak kapitola opět krásná

Ona ju predsa nevidí, ale Edward. Očividne to tej červenovlasej obrini povedal. Picne ma z toho. Strašne mi lezie na nervy ten chlap a normálne sa bojím, že táto poviedka nebude E+B. Mrzelo by ma to aj preto, že som veľmi zvedavá, ako to ukončíš. Môže byť upír a duchom?

ona o nej ako vie? no toto som fakt zvedavá, čo sa bude diať! inak pekná kapča

No do prdele... sorry ale jinak to říct nejde...!!! Ta kráva jí taky vidí... Ups.. zase mi to ujelo... No to sned ne, ne ne ne NEEEEE...! Jenom to ne... já tu Sophii nakopu do prdela... nebo ať to udělá Bella... já vážně nevim... Sakra...! Blbka jedna... chrrr... radši toho asi necham...! Rychle další.. ale vážně rychle...!

waw! aj ona ju vidí?

nádhera, už se nemůžu dočkat další kapitoly

radši nic nevyvodím a nechám se překvapit

No páni! Kde by som začala? No, zdalo sa mi milé (možno trocha morbídne, ale milé), že Edward Belle spravil hrob. To bolo plus. Ešte viac sa mi páčilo, keď jej sľúbil, že urobí všetko preto, aby bola v poriadku. Ďalšia vec, ktorá sa mi páčila bolo, že Bella dopriala Edwardovi trocha priestoru, či súkromia. To od nej bolo šľachetné. Potom tá miestnosť s voodo a podobne... Nemyslím si, že to má na svedomí Edward. Proste tomu neverím. A pevne dúfam, že sa to čoskoro objasní. No a ten nešťastný záver... Prečo Edward, dokelu, musel povedať tej... tej... tej Sophie (fuj), že vidí našu Bellu? Otázka znie, koho zabiť? Sophie, či radšej Edwarda? Ale vcelku to bola krásna kapitola.

Jsem hotová.Moc emocí se mnou mlátí.Proč Sophie??Nádhera.

teď jsi se vážně překonala, to byla skvělá kapitolka a vážně jsem se několikrát po chuti zasmála, mám ráda tento styl humoru a ironii.

Ještě mi řekni, že je Sophie mediátor a bude chtít Edwardovi pomoct s Bellou

perfektní

no pááááááááááni tak to je sila

Supééér, on jí to řekl wow bude za blázna vážně supééér a honem dalšíííí

Co z toho vyvodíme? Že Edward je debil!

Vyvodím z toho to, že nemám ráda Sophii!!!
Tys to ale pořádně zamotala. Myslím že se jí Edí nechtěl zbavit, jenom pomoct a tak a Sophie - no, buď je divná, nebo je blbá. Vyber si. V každym případě ji tam nechci. Ke všemu si myslí, že vidí Edward ducha! Je to blázen!
Nebo jí to blbec řekl, ale to bych na něho byla naštvaná.
Ale mohla by být sranda, kdyby taky umřela. Mohly by na něho chudáka upíra být dvě. Nebo by si vyměnila s Bellou místo, nebo... sakra! Četla si Hostitele? Tam byly taky dvě v jedný hlavě! Ale v týhe hlavě by byla jenom Bella.

Dobře, nechám toho. Jsem ospalá.

Skvělá kapitola, zas jsem se válela smíchy po klávesnici...
A taky mě pořádně štve, jak Bells trápíš. Ale jsi to přece ty, ty je nerozdělíš, takže to všechno přežívám líp.
Ještě jednou - nádherná kapitola a doufám, že už máš napsanou další, protože takhle napnutá jsem u týhle povídky zatím nebyla.

To snad není možné,
kde bereš ty nápady krásné?
Bella to zase završila,
svými výrazy Edíka umlčela.
A ta voodoo místnost...
co to mělo být za blbost?
Počkej, Edward se jí chce zbavit?
A všechno tím zkazit.
Bella je nejlepší duch,
navíc ho miluje,
a Edward jen Sofii zbožňuje.
Bella je o dost lepší,
i když být duchem doby dnešní,
to není zrovna výhoda,
hlavně, když to byla náhoda.
Navíc, on to Sofii řekl,
jak jen ten blbec mohl.
Poměrně velké tajemství,
a on ho každému vyžvaní.
Neměl by se chovat tak blbě,
hlavně, když má Bellu vedle sebe.
Mně zbývá jen vyčkávat,
jak příběh bude pokračovat.
Už se těším na Edwardovo vysvětlení,
to bude zase slov k pobavení.
Doufám, že ti básnička má stačí,
zase se na tebe vykašlu na pár dní. ( )
Ještě jedno slovíčko,
kapitola byla suprová, slečinko.
Pokud takhle budeš pokračovat,
další báseň bude následovat.

Doufám, že pro dnešek to stačí.

Moc hezky díl ! Že si ale Sophie tak rozumí s Edwardem mě děsně štve !!!

Díky, díky, díky Konečně vím, co se stalo s tělem. Já vím, že to asi nebylo vůbec důležitý, ale já to tak nějak potřebovala vědět. Ale Bella má v něčem pravdu - pokud ji nikdo nehledá, tak nemá cenu dál pátrat o své minulosti.
A jsem moc ráda, že jsem předchozí kapitolu správně pochopila - to, že tam, kam šli nebylo nic romantickýho...
Jinak nevím, co si mám myslet o té místnosti. Myslím, že Edward s tím nemá nic společného. Spíš bych to tipovala na Carlislea... Ale co mě dostalo, bylo to, že Eda se Sophii svěřil, že vidí ducha... Mám trošku pocit, že to dělá jen proto, aby ji připravil na to, že on je upír. Přece jen, když řekne, že vidí ducha, tak to je jako by se vydával za medium, nebo něco podobného. Zkrátka, že pro obyčejného člověka je tohle přijatelnější než fakt, že existují upíři. A Eda jen Sophii připravuje pro vyšší level pravdy
Jinak mě vážně dostává to, jak nám brnkáš na nervy - Bella sledující šťastného a zamilovaného Edwarda Přesně takhle to ve mně vře a přitom vím, že ty bys určitě nikdy dvojici B+E nerozdělila Takže, děláš to dobře, domi
A ještě něco - ta knížka, když Bellu odhodila... že by náznak toho, že se Bella dokáže zhmotnit?
Kapitola byla úžasná, opět smutek a vtip v jednom... Mc´Ghost mě dostal A samozřejmě taky Edwardův dar Jo a ještě jeho vyznání a to jeho gesto, když s ní chtěl zatřást... on to ještě neví, ale už ji má pod kůží

Já tam nechci Sophii! Chci, aby byl Edward s Bellou - no, doufám, že nakonec stejně skončí spolu
Pěkná kapitola, úžasně napsaná. Líbil se mi ten začátek: "Od muže, do nějž jsem se pravděpodobně zamilovala, jsem dostala náhrobní kámen.To... to je moc milé." Vtipné, dojemné, překvapivé - jako vždycky. Těším se na pokráčko!

mne je ta Sophie strašne nesympatická už len z princípu...
úžasná kapitolka...
už sa strašne teším na pokračovanie...

Přidat komentář:

Nick:

Text: