Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpočívej v pokoji - Prolog + 1. kapitola

Bella zemře, ale k její smůle zůstává na tomto světě jako duch. Není ani tady, ale ani tam. Pro okolí je neviditelná až na syna doktora, který se ji snažil zachránit. Bella začne Edwardovi pekelně znepříjemňovat život, protože se nudí a on ji jako jediný vidí. Dokáže nakonec mrtvá a nemrtvý koexistovat? A co když dokážou víc než to? Oddechová povídka o dvou světech, smutku, ale hlavně legraci a lásce.

14.11.2011 (17:00) • domcamerci • FanFiction na pokračování • komentováno 81× • zobrazeno 15009×

Prolog

 

Otevřela jsem víčka. Kupodivu nebyla těžká. Zrak mi spočinul na bílé místnosti. Vedle mě divoce pípal monitor a nade mnou se sklánělo snad tucet obličejů. Některé byly vyděšené a v některých se dala vyčíst jen únava a skleslost. Ani jeden se na mě nedíval tak, abych si myslela, že je všechno v pořádku. I přes mou momentální dezorientovanost mi došlo, že je to naopak hodně v hajzlu. Světlovlasý anděl řval, abych zůstala s ním… Nechápala jsem to. Kam bych chodila? Vždyť jsem v pořádku! Nikam nejdu.

„No tak!“ syčel. Měl černé oči, které mi připomínaly hlubokou noc bez jediné hvězdy.

„Hele! Jděte osahávat někoho jiného!“ vynadala jsem mu, když se mi rukama stlačil hrudník… Moment! Stlačil? On se mě celou dobu dotýká, ale já nic necítím.

„Sakra, chlape!“ zaskučela jsem a zvedla se, když odstoupil a ruce od krve rezignovaně svěsil podél těla. Z konečků prstů mu odkapávala karmínová krev a na podlaze tvořila malé cákance. Fuj! Krev. Měl by se mi zvednout žaludek, jako vždycky, ale nejspíš jsem byla tak zmatená, že moje tělo ještě nestačilo reagovat.

„Může mi někdo říct, co se děje?“ zeptala jsem se naštvaně a založila si ruce na prsou. Doktoři tvořili v rohu malý hlouček a hlavy měli skloněné k zemi. Nikdo mě nevnímal a kromě mých rozhořčených dotazů byl slyšet jen tahavý a děsivý zvuk monitoru. Už nepípal, jen vydával jeden táhlý vzlyk.

„Čas smrti…“ začal blonďatý doktor a podíval se na stříbrné hodiny nade dveřmi, „osm hodin a dvě minuty,“ dořekl srdceryvně. Vypadal tak zklamaně… Zahanbeně zíral na něco za mnou. Mě úplně ignoroval. Jakoby se díval skrze mě. Pěkně mi to hýbalo žlučí, ale rozhodla jsem se podívat, co je tam tak zajímavého. Otočila jsem hlavu a spatřila něco… Co se snad nedalo vyslovit nebo na to jen pomyslet. Na nemocniční posteli ležela dívka se slepenými vlasy od krve. Hnědý svetřík měla roztržený a na holé kůži hrudníku velkou ránu. Nejhorší na tom bylo, že jsem to byla já.

 

1. kapitola

„Co to děláte?“ vypískla jsem, když sestra vzala bílé prostěradlo a přetáhla ho přes mé tělo. Připadalo mi, že se celou věčnost snažím přesvědčit okolí, že jsem stále tady. Stála jsem u okna a všechno němě sledovala, protože jsem nebyla schopná se pohnout nebo nějak zareagovat. Když však sestra chtěla opustit pokoj a zhasnout, ta studená tma mě nakopla k činu. Běžela jsem napříč pokojem ke dveřím. Natáhla jsem ruku a chtěla ji chytnout za rameno, ale…

„Co to?“ zeptala se tiše, když moje ruka projela jejím ramenem jako nůž máslem s tím rozdílem, že po sobě nenechala žádné stopy. Ale sestřina kůže na místě, kde jsem se jí dotkla, zmodrala a ztratila všechnu barvu. Panebože! Tohle ne! To ne! Tohle se mi nemůže stát! Já nejsem v žádném pitomém filmu!

„Běžte domů. Už vám skončila služba,“ řekl zpoza rohu ten blonďatý doktor. Páni, byl dokonalý. Sestřička se začervenala, když se jí zadíval do tváře. I já bych se v jeho blízkosti měla červenat. Měla jsem to ve zvyku, ale krev se mi nikam nenahrnula. A nejspíš ani nemohla.

„Já vím, ale byla jsem se na ni ještě podívat. Měla ještě celý život před sebou,“ šeptla a zavrtěla hlavou.

„Udělal bych maximum, ale už bylo pozdě… Příjemnou noc, Charlotte,“ popřál jí doktor a chtěl se otočit, když ona mlsně natáhla ruku k jeho zadku.

„Líbíš se mi,“ zašvitořila smyslně a zahýbala obočím.

„Kriste pane, tak tohle vidět nemusím,“ zamumlala jsem a otočila se na patě. Rozhlédla jsem se po prázdném nemocniční chodbě. Co mám teď sakra dělat?

„Milá Charlotte, je mi líto, ale já mám doma ženu, kterou moc miluji,“ odpověděl s vřelým úsměvem a ruku jí složil k tělu. Tak tenhle doktor se mi zamlouvá. Divila jsem se… Je tak mladý. Vypadal, že si může užívat života a on už má ženu? Bez zaváhání tu blondýnu zazdil, i když ho lákala na zralé melouny. Automaticky jsem šla za ním. Pohyb mě nestál žádnou námahu a teprve teď jsem si všimla, že nedýchám. Jako bych byla jen stín.

Stále jsme pokračovala za doktorem, když vešel do kanceláře primáře. Zabouchnul dveře dřív, než jsem stačila projít. Moje nehmotná ruka se snažila uchopit kliku, ale bylo to na nic.

„Tohle je fakt na houby,“ nadávala jsem a chmatala všemi možnými způsoby po té kovové věci. Nakonec jsem to vzdala a naštvaně kopla do dveří. Moje noha jimi jen neškodně prošla. Můžu procházet skrz dveře! Nemohla jsem se rozhodnout, jestli z toho mám radost nebo je to naprosto katastrofální. Jakmile jsem se octla v kanceláři a zírala na neporušené dveře za mnou, musela jsem si přiznat to, čemu jsem přes to všechno stále odolávala.

Jsem duch.

A proč? To nevím.

Jak jsem zemřela? To nevím.

Kde jsem? V nemocnici, ale těch je na světě hodně.

Jak se vůbec jmenuji? Nevím.

Takže vlastně vím velký kulový. Tak to je výborný. Ne! Tohle musí jít nějak napravit…

„Ahoj lásko,“ hlesl doktor do mobilu. Měl tak nádherný hlas. Možná teď všechno slyším zkresleně… Jak to, že slyším? Mám vůbec nějaké uši?

Přistoupila jsem ke stolu a přečetla si nápis na tabulce před sebou.

„Carlisle Cullen,“ četla jsem nahlas. Na chvíli mi přišlo na mysl, že ho ruším při soukromém rozhovoru. Jsi mrtvá. Ty nikoho rušit nemůžeš. Chtěla jsem propuknout v hysterický pláč, ale tak nějak jsem věděla, že toho nebudu schopná.

„Zítra půjdeme na lov,“ řekl po delší pauze. Co? Je snad druhým povoláním myslivec? „Dej mi ho k telefonu.“ Chodila jsem po kanceláři sem tam. Občas jsem strčila ruku do nějaké zdi a sledovala, jak mizí v sádrokartonu.

„Udělal jsi pro ni všechno,“ přesvědčoval Carlisle někoho. „Už jsi to viděl tolikrát a stejně tě to pořád dokáže rozhodit. Její zranění byla neslučitelná se životem.“ Mluví o mně.

„Jak se jmenuji? A co se mi stalo?“ ptala jsem se zbytečně.

„Zítra přijeď v pět. Už potřebuji nutně lovit.“ To byl tak zapálený do lovení zvěře? No jo. Každý má nějakou úchylku. Měla jsem nějakou já? Tohle je k zbláznění. Škoda, že já se nejspíš zbláznit nemůžu. Aspoň bych byla mimo. Jenže já všechno vnímala. Jen nikdo nevnímal mě. Jsem tu úplně sama? Nebo je peklo, nebe a druhý břeh výmysl a všichni končí tady?

Celou noc jsem stála před jeho stolem, nebo jsem chodila sem tam. Měla jsem toho na myšlení dost, takže jsem si ani nevšimla, jak ubíhá čas. Nejzvláštnější bylo, když jsem se zkusila Carlislea dotknout. Bylo to děsivé a nepříjemné. Bylo jisté, že lidé vnímají moji přítomnost. Vždyť ta sestra se dokonce otočila, ale když jsem bezmyšlenkovitě natáhla ruku k němu, nejenže jeho kůže nezmodrala, ale já něco cítila. Podivný chlad a zlo. Ucukla jsem a leknutím jsem se ocitla ve skříni, protože já do ní přece narazit nemůžu. Vrátila jsem se zpět a začala si více všímat člověka před sebou. Kromě neskutečné a nevídané krásy byl nezdravě bílý. Podívala jsem se na své ruce. Byla jsem i zaživa takhle bílá? No, na jeho křídovou bledost jsem neměla. Po chvíli sledování mi došlo, že vůbec nemrká. Jen zíral do knížky a otáčel stránky tak rychle, že neměl šanci si něco přečíst. Divné…

 

Byla stále tma, když pro Carlislea přiběhla sestra se sdělením, že je to akutní. Nechtěla jsem vidět žádné další tělo od krve, a tak jsem zůstala v kanceláři. Podívala jsem se na křeslo v rohu a přimhouřila oči. Dokážu se vůbec posadit? Ale když stojím na podlaze, tak se taky nikam nepropadám. Kde má tohle své hranice? Opatrně jsem tělo ukládala na černou kůži křesla a držela si palce. Jasně, sedět nepotřebuji, ale chci to zkusit. Slavnostně jsem dosedla a začala si gratulovat, ale za vteřinku už jsem ležela na zemi a hlavu jsem měla na chodbě. Tak to ne! Jestli můžu hlavou ležet na podlaze, tak taky můžu sedět v křesle. Tvrdohlavě jsem se zvedla a zkusila to ještě jednou. Tentokrát jsem nedosedla úplně a napůl se stále držela nad křeslem. Nebylo to nepohodlné, protože jsem vlastně neměla žádné svaly. Moje tělo byl prostě jen stín.

Klika u dveří cvakla a dovnitř vešel muž. Klidně jsem si hověla v křesle, protože mě stejně nikdo neviděl, takže se teď před ním nemusím kát, že sedím v cizí kanceláři. Stín nikomu soukromí nenarušuje. Pravidla duchařské morálky neznám. Prohlížela jsem si toho muže od hlavy až k patě. Měl úžasné rozcuchané vlasy neobvyklé barvy a to ta vysoká postava se mi taky zamlouvala.

„To je zadek,“ ocenila jsem ho, když jsem pohledem sklouzla níž. A pak se stalo něco, co jsem ani v nejmenším neočekávala. On se otočil a podíval se přímo na mě.

„Co tu děláš?“ zeptal se a vypadal vyvedený z míry. Zírala jsem na jeho překrásný obličej a nemohla uvěřit tomu, že mě vidí. Rozhlížela jsem se kolem a zjistila, že tu nikdo kromě mě a jeho není. No, já jsem tu jen napůl.

„Ty mě vidíš?“ Zmateně na mě zíral.

„Samozřejmě,“ přitakal a koukal na mě, jak na blázna. „Ale já tě znám…“ mumlal si pro sebe.

„Ale já tebe ne,“ utrousila jsem. „Hele, přeskočíme všechny zdvořilostní fráze, protože na to nemám čas. Ty jsi od včerejška první, kdo mě vidí,“ vysvětlila jsem mu. „A asi bude jednoduší, když ti to ukážu.“ Zvedla jsem se z křesla a udělala první, co mě napadlo. Proskočila jsem jím a skončila uprostřed stolu. Když jsem jím prošla, pocítila jsem opět ten chlad a strach.

„Tak nějak jsem mrtvá.“

 

---

 

Trailer

Takže tohle byl jen rozjezd. Přece nejdřív musí být akce a pak reakce. :)

Bella bude dávat Edwardovi zabrat. Ne všechno v téhle povídce bude mít vysvětlení. Občas to budou jen domněnky, ale to až za dlouhou dobu. S peklem a nebem experimentovat nebudu. :D

Autor: domcamerci (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpočívej v pokoji - Prolog + 1. kapitola:

Včera, když jsem skončila s mořskou pannou, rozhodla jsem se, přečíst od tebe vše. Znovu jsi nezklamala, vypadá to skvěle :-)))).

Rozhodla jsem se, že si zase přečtu nějakou pěknou povídku, a vybrala jsem si právě tuhle. To, že jsi naprosto bombová autorka, vím už dávno. A taky je mi jasné, že po Viru, na jehož další kapitoly se mimochodem šíleně těším ( ), bude tohle něco naprosto jiného. Už začátek mě pobavil, rozesmál, Bella prostě jede! Taky nesmím zapomenout pochválit velmi povedený trailer a poznamenat, že se na zbývajících 27 (nebo kolik?) kapitol moc těším.
K.D.11

To je nádhernýýý. Hned jdu na další kapitolu, ale bohužel nejdřív musím udělat úkol z ájiny. Tleskám.

Právě jsem tuto tvou povídku objevila. Vypadá opravdu moc slibně, takže: HURÁ NA TO!!!

Nuž, čítam to už tretíkrát a stále je to perfektné. Belline hlášky sú na nezaplatenie ako i to, že Edward sa bude rozprávať (aspoň pre ostatných) so vzduchom. Idem si to prečítať opäť a sľubujem, že tentoraz naozaj zanechám komentár pri každej kapitole

Tak to se mi líbí. Jdu na další kapitolu.

Tak na tvé doporučení jsem se dala do čtení a musím říct, že mě první kapitola nadchla (už jsem ti říkala, že píšeš fakt dobře - asi jo, tak to teď přeskočím). No a jelikož chceš komentář až na konci, tak fajn - budu mlčky číst a nakonci ti to pěkně shrnu do nějakého jednodílného (kapitolový v plánu fakt nemám) komentáře

Tohle se mi líbí, myslím že máš dalšího čtenáře

Super.... Doteraz som túto poviedku nečítala, ale dnes mi to už nedalo tak som to skúsila a veeeľmi sa mi to páči..... Tak určite idem čítať ďalej a som hroozne zvedavá na pokračovanie...

Hodně zajímavý námět! Hodně lidí tuhle povídku chváli, proto jsem se do ní taky pustila.
Jdu na další díl, protože jsem neskutečně zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.

Všichni kolem o téhle povídce mluví, tak jsem se rozhodla ji taky přečíst. Začátek velice zajímavý. A já se hned vrhám na dlaší díl.

Zajímavý začátek. Přesvědčila jsi mě, abych četla dál.

Hezky jsi mne zatáhla do děje...těším se na pokračování a GRATULUJI!

to teda... to byl nářez!
Naprosto úžasná povídka, hleděla jsem na monitor jako vyoraná myš - kdo, sakra, může něco takového napsat???
Fakt brutálně kvalitné materiál

Musím přiznat, že do čtení jsem se rozhodla pustit až po přečtení několika chvalozpěvných komentářů a tvém umístění v tabulce - ke kterému upřímně gratuluju , protože jsem neměla v plánu pouštět se do dalších rozepsaných povídek a protože jsem se bála - podle názvu - že to bude něco smutného, pesimistického a utápěného v žalu (jak už jsem řekla mnohokrát - nesnáším, když Edward trpí ) ale nenapadlo mě ani ve snu, že to bude taková prdel

ta hlody jsou neskutečné, Bella je tak šílená, že něco takového může napsat jen podobně šílený člověk , někoho "normálního" by takové činy a věty prostě nenapadly, což je škoda, ale je to tak.

No, tak dík za zpříjemnění Silvestra, asi budu dnes nějakou dobu číst

BEST!!! Máš to skvělý a originální prostě super. Jdu na další kapitolu A pěkný trailer

Velmi originální!!

Paráda . Beruška zomiera a je z nej duch . A kto ju ako prvý uvidí ? Edward ... Ironické úvahy , famózny humor a pritom vážne udalosti . Čo z toho vzniká ? Geniálne dielko . Krása .

Pekne spracované, vtipné.. ale poznáš knihu Ghostgirl? Ak nie, prečítaj si ju a pochopíš, že je dosť podobné.. vieš 2 svety, vidú ju iba jeden človek.. ale netvrdím, že si to okopírovala iba to, že je to dosť podobné , skoro rovnaké

vypadá to hooodně dobře, čekám na další.:)

Páni! To bylo tak úžasné! Už dlouho jsem neviděla originálnější povídku, je to opravdu bomba! Hrozně se těším na další kapitoly, protože je to prostě úžasné. A ty píšeš taky naprosto báječně. Hrozně hezky se to četlo. A celé to bylo naprosto perfektní, ještě v otm všem mám zmatek, ale je přirozené. Páni, to je tak skvělé! Já jsem tak zvědavá. Klobouk dolů, je to dokonalé! Tleskám, klaním se a smekám!

ÁÁÁ....60. komentář ...ani se nedivím, tahle povídka si ho zaslouží ...je to suprovej napad a doufam ze se ti podari jako predchozi povidky

Hej je to superrr

wow...vyzerá to úžasne teším sa na pokračovenie

Wow. Priznám sa, že som si nedávno prezerala tvoje zhrnutie. Čítam 4 kamarádky, takže som sa bola poobzerať po novinkách a uvidela som túto poviedku. Teda obsah a prvú kapitola, ktorá ešte vtedy nebola publikovaná. Obsah ma naozaj veľmi zaujal. Pozrela som si aj trailer a celé to vyzeralo skvelo. Povedala som si, že keď ti písanie kamarátok ide tak skvelo, nebudeš mať problém ani v tomto, ale tento úvod bol lepší než som čakala. Naozaj. Žiadna nuda, proste si to oživila tou sestričkou a Carlislom, no a samozrejme Edwardovým zadkom. Píšeš naozaj dokonalo. Budem sa veľmi, veľmi, veľmi tešiť na ďalšiu kapitolu.

naozaj super začiatok...
som zvedavá na Edwardovu reakciu...
kapitolka sa čítala skvele...
už sa strašne teším na pokračovanie...

Hej no tak to je krutost... líbí se mi Bella jako duch...! A ať dává Edíkovi pěkně zabrat... vždyť si to ten ňouma zaslouží...!

dobre spracované, vtipné, zaujímavé..teším sa na pokračovanie

No tak to je nádherný.. Zpracování nemá chybu, má to nápad a skvělý trailer.. Vážně jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Bella vypadá jako dobrý kvítko

povidka je super, skvele napsana, konecne po dlouhe dobe neco, co se da cist:) me teda trochu pripomina namet serialu being human, ale vubec neva, protoze ten serial byl super, jen mu chybel edward, bella a tak, takze jsem ho nakonec vzdala, coz se u teto povidky nestane:) tesim se na pokracovani

Úžasný příběh.Těšim se na pokračování

Je to úžasný nápad.. těším se na další proto rychle jasan a hezký trailer..

ten trailer.. že ty máš rada urpíske denníky?

zajímavé téma, moc se mi to líbí, prosím pokračuj

super pokráčko

Super poviedka... teším sa na pokračovanie

Moc úžasný úvod. Moc se těším na pokračování. Trošku mi to připomíná Ducha kde hrál Patrick Swayze Taky otravoval. Moc se těším na další

Ráda bych si přečetlá víc!!!

nááádhera

Je to vynikajúce! Skvelý nápad a ešte lepšie spracovanie. Som zvedava ako to bude pokračovať a či Bella sa zamiluje znovu do Edwarda! Len tak ďalej...

Je Chytlavá. Má švih. Je prostě tato povídka dokonalá.

waw... to bylo... něco!!!

Páááni, nadmieru si splnila moje očakávania.
Veľmi sa mi páčili Belline myšlienkové pochody, to bolo proste niečo úžasné. Dej si perfektne rozvíjala, nikam si sa neponáhľala a ten koniec ma vážne dostal. Tá pochvala jeho zadku ma dostala, a potom dokonca, že len on ju vidí ešte viac. To je geniálny nápad, ešte nikdy som nečítala poviedku na tento spôsob.
Strašne sa teším, ako vlastne Bella zistí, kto je... kým bola, čo jej rodina a tak? A ako bude ovplyvňovať Edwardov život.
Dokonalý začiatok, čo viac dodať? Možno len, už aby bola ďalšia kapitola.

Tohle je můj první příspěvek pod tvými povídkami, zrovna jsem se chystala na 4 kamarádky, ale uviděla jsem novou povídku, tak začnu touto.Teda, skvělé!!! Originální nápad, má to švih a spád, náš duch (duchna, dušice či jak se ženským v tomto stavu nadává) je holka od rány a asi náš čeká hodně srandy.
Moc se těším na další dílek, opravdu jsi mě navnadila. A hned jak budu mít trošku času, pustím se do Kamarádek.

Páni,je to bomba, krásný, moc se těším na pokráško. Přesně takový styl povídek miluju,

Jeminenky ved toto je dokonale :)

nádhera , budu moc ráda, když budeš pokračovat

Dobrej začátek Žádná zdržovačka. Hezky pěkně do akce. Bella má pravdu - pokud nepropadne podlahou, znamená to, že musí existovat nějakej způsob, jak neprolítnout křeslem, skříní, dveřma... Edwardem Moc se těším, až se dozvíme (a já doufám, že se to dozvíme), co se jí stalo. Moc se těším na jejjich sbližování a hlavně na to, ja Bella Edoušovi zatopí. Bude ho pronásledovat na každým kroku? Mohla by s ním chodit do školy - Edward a jeho "imaginární" kamarádka Bella Jo, bude to fajn. Věřím tomu - tvoje jméno je zárukou kvality A ten trailer je boží

Úžasně napsané, rychle další kapitolku jsem zvědavá na pokračování

Skvelý nápad a Belline hefty boli najlepšie

genialne! rychle pokracko!

Fakt úžasný nápad, už se těším na další kapitolu!

skvelé!

Mno je to velmi zajímavé...moc zajímavé Šup rychle další

ten posledni odstavec mi tam nesedel ale zatim se mi to hodne libi

S pozdravem tva Tralala

jů to vypada zajímavě a úžasný drabble, skvělá kapitola

Jsem ráda, že jsem se odhodlala tehle článek rozkliknout, je to totiž naprosto úžasné a já už se nemůžu dočkat další kapči! Doufám, že bude brzo!

no najprv som sem pripísala len kratučký komentár s obsahom jednej vety, ale po zhliadnutí toho videa, ktoré ma nakoplo a inšpirovalo k napísaniu komentára, som sa to rozhodla rýchlo zmeniť
nápad je to veľmi zaujímavý azaujal ma, hlavne tým, že tvoj štýl písania je sám o sebe unikátom - belline myšlienky a pocity, ktoré boli skôr videseného charakteru si odľahčila, pridala si im ironický podton až som sa miestami usmievala ako na šišku spadnutá...
no som uričte zvedavá na pokračovanie, poviedky tohto typu mám veľmi rada...

a ešte k tomu videu - ten, kto robil to už mnou spomínané video, mal talent a cit pre dej - či už doplnením toho textu... ach, tie posledné zábery na tie ruky ma fakt dojali... no klobúk dole

Panebože, Bella je absolutně skvělá. Ty její myšlenkový pochody, procházení zdí a to všechno... prostě bomba!!! No, a samozřejmě nesmim zapomenout na Edwardův zadek
A nakonec "Tak nějak jsem mrvá!" Tos zabila
Těšim se na další, doufám, že nezapomenu název

tak to bylo úžasný, vtipný i smutný, rychle pokráčko JoheeeCullen: Že by Duch?

To je boží! Když jsem si v perexu přečetla, že to bude smutné a legrační zároveň, prostě jsem neodolala a to bylo správně! Neispiroval té náhodou jeden film? Ale nevadí, protože to této kapitolovce rozhodně neubírá! Je to prostě bomba! Prý: To je zadek. Tak z toho jsem nemohla! Vypadá to vážně skvěle, rychle další kapču!
Hele, teď mě napadá: Pokud se do sebe Edík a Belluška zamilujou, ona se ho nebude moct dotknout a on jí taky ne, co? Síííla!

Skvělý nápad Těším se na pokráčko... baví mě to...

Skvělý nápad a musím uznat, že i velmi poutavě napsané. Líbí se mi Tvůj styl, takže se chystám i na další Tvoje povídky
Těším se na pokračování,zatím se mi povídka moc líbí

Wow... Tak to je vážně síla. Je to hrozně, hrozně zajímavé a vzbuzuje to ve mně snad milion otázek... Jak to vlastně celý skončí? A... zamilujou se do sebe? A jak to sakra celý udělají, když je ona mrtvá? A šlo by jí nějak zachránit? Nějak oživit (to by se mi líbilo, ale asi to nepůjde, co? )
Bella se s tím srovnala velmi dobře, zváštní. Ale ona je celá taková ujetá, tak mě to ani nepřekvapuje...
Začátek byl děsivý, jak umírala a pak nevěděla, o co jde. Snad jí Edward všechno vysvětlí, chudince holce...
No, bude to ještě zajímavé...
Každopádně toto je úžasné a nemůžu se dočkat, až se to víc rozvine...

To bylo skvělý!

Páni, nemám slov. Toto je naprosto úchvatný! Prosm, napiš rychle pokračování než zapomenu na název povídky...

Úžasný!
Bells se s tim srovnala relativně dobře, ale ona asi nemá na výběr, což? No, absolutně to splnilo moje očekávání a ještě ho to daleko předčilo. Máš úžasnej talent a Edwardův zadek? Hm...

Těšim se jak se rozvine, co všechno Bells vyvede a tak. A už teď je mi jasný, že toho bude mít Edward nad hlavu. Ono být jediný kdo ji vidí asi taky není žádnej med.
Každopádně super!

Teda Domi, to vypadá líp, než jsem si původně myslela.
Bella jako duch, geniální a Edwarda jako doktor, sexy. Aspoň tedy myslím, že ten kdo se pokoušel Bellu na začátku zachránit, byl on.
Chudák si to musel hodně vyčítat. Asi bude docela šok, že vidí dívku, která je ve skutečnosti mrtvá. Ale už se na to nesmírně teším.
Takže Edward bude mluvit s duchem... už vidím, jak ho budou mít všichni za blázna.

Povídka je skvělá a já tě moc prosím o rychlé pokračování!!

Takže souhlasím s KacenQaCullen je to hezký a určo to bude ještě dooost zajímavý jako a taky mi to hooodně připomíná film Duch a ten mám moc ráda těšim se na pokračování a to videjko je dokonalííí nenech mě dlouho čekat na další díl

No ty vol.. Konečně něco co hledám nejmíň týden. Romantické, vtipné, tajuplné a plné dobrodružství. Začátek máš opravdu perfektní, tak se těším na další kapitoly. Doufám, že budou tak dobré jako tahle, jinak to už nemáš čím pokazit.

Musím přiznat, že námět na povídku mě zaujal. Líbí se mi proto, že mi připomíná film Duch, anebo Bratrstvo černé dýky (5. díl). Ať už je to jakkoli, první kapitola s prologem byla svým způsobem zajímavá. Bellin myšlenkový pochod byl úchvatný, jak se s ní nikdo nebavil, jak snila o tom zadku, usmívala jsem se nad tím. I když bych nebyla proti, kdyby se Edward třeba i trochu urazil, co si to k němu vlastně dovolila, nebo bych rozvedla tu situaci. Ale i tak to bylo pěkné. Ráda si počkám na další kapitolu, tahle povídka bude ještě zajímavá, a jestli to má něco společného s filmem nebo knihou, o to víc sis mě získala.

Přidat komentář:

Nick:

Text: