Další kapitolka hotová :-) jakpak nám Bella odpoví na Alicinu otázku a co Edward? Jak ten se bude tvářit, až se dozví Bellino rozhodnutí? No to si přečtěte. :-)
24.09.2010 (07:15) • Reni21 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2034×
Vždy chtěla být upírem, vždy chtěla strávit věčnost po boku Edwarda, ale on ji opustil, zlomil ji a nechal ji tady samotnou. Zvedne oči a podívá se na Alice, nadechne se,
„Já…“ zarazí se, kdyby byla nesmrtelná, možná by zase dokázala být šťastná.
„Ano, chci,“ řekne pevným, odhodlaným hlasem a zadívá se Alice do očí.
„Tak je rozhodnuto,“ praví Alice s lehkým úsměvem, pomalu se naklání k Bells, zarazí se. „Nechceš se rozloučit s otcem?“ zeptá se jí, ale Bella jen zavrtí hlavou.
„Ne, ať si myslí, že jsem zemřela. To bude pro něj lepší…“ zašeptá Bella, spolkne knedlík, co se jí usadil v krku, poprvé po dlouhé době si vybavila otcovu tvář. Tolik se pro ni natrápil, zhluboka se nadechne a čeká, až ji Alice kousne. Jasper se dívá na Alice, nepotřebuje její schopnost, aby věděl, co bude následovat. Bez jediného slova odejde do lesa na lov. Nevěří sí natolik, aby byl přítomen, již nikdy nechce ublížit té ženě, která si tolik vytrpěla.
„Dobře tedy,“ řekne tiše Alice a chytne Bellu okolo pasu, tím se obě postaví, nakloní se k její krční tepně. Cítí vůni vycházející z jejího těla, cítí krev, pevně rozhodnuta Bellu přeměnit kousne do jejího krku, pije lahodnou krev ale silou vůle se odtrhne.
„Za tři dny…“ zašeptá Belle, když ji přenese do ložnice, kde kdysi přebývala, tam položí křičící dívku na postel.
Bella cítí jed ve svém těle, jak postupuje, rozhoří se oheň bolesti, ona ho vítá, křičí a tím dává sbohem svému předešlému životu…
Edward sešlápne plyn půjčeného auta. Řítí se vysokou rychlostí, ale stejně mu přijde, že se strašně courá. Jako by chtěl být už ve Forks, tam, kde se cítil doma. Myšlenky mu přeskakují jedna přes druhou, zabrzdí před cedulí „Vítejte ve Forks“, uvažuje, zhluboka se nadechne a auto se dá opět do pohybu, rozhodnut nejdřív zajet do bývalého domova.
Před domem, který vypadá přesně tak, jako když jej opouštěli, stojí luxusní auto, neubrání se úsměvu. Na verandě stojí jeho sestra, její tvář je kamenná, ale její myšlenky jsou rozzuřené.
„Zabiju tě…“ vyřkne slova, které si myslí, Alice si myšlenky pečlivě hlídá, myslí jen na to, jak by mu nejraději utrhla hlavu, Edward vystoupí z auta, pomalu kráčí k Alice, když se zhluboka nadechne, ucítí známou vůni, tu úžasně lákavou vůni.
„Je tady…,“ řekne jen a dívá se s tvrdým pohledem na Alice, ta přikývne.
„Jazzi, buď tak laskav a ukaž Edwardovi vzpomínky,“ řekne tvrdě Alice, nepotřebuje se dívat na svou lásku, cítí jej, ví, že je kousek od nich. Jasper přiběhne, zastaví se u Alice a podívá se na bratra. Nic neříká, jen vzpomíná na myšlenky, které mu proudily hlavou, když cítil to utrpení, které cítila Bella. Edward otevře ústa a z nich mu unikne sten bolesti. Vidí Bellu v nemocnici, tak jak mu ji ukazovala Alice ve svých vizích, tak jak ji nikdy nechtěl vidět.
„Proboha,“ zalapá po dechu, který nepotřebuje. Je to lidská reakce na to utrpení, které cítí, které prožívá. „Kde je?“ zeptá se, dívajíc se na Alice, ta zavrtí hlavou, nic neřekne a sama ukáže rozhodnutí Belly.
„Tos neudělala,“ rozzuří se Edward, ale Jasper jej hned uklidní, Alice se jen ušklíbne.
„Nemá co ztratit, její život je jen utrpení,“ zasyčí na něj nenávistně, „kvůli tobě,“ udeří jej, Edward odlétne o tři metry dál, postaví se a pomalu kráčí zpět, zhluboka dýchá
„Můžu ji vidět?“ poprosí a v tu chvíli Bella zakřičí zplna hrdla, bolestivý sten protne tichou noc. Edward oběhne Alice a vlétne do pokoje, nepotřebuje světlo, vidí tu zlomenou ženu. Vidí, jak se svíjí v bolestech
„Bello, lásko…“ Podlomí se mu kolena, chce plakat, chce vyplakat tu bolest,
„Jak dlouho?“ zeptá se zlomeně, Alice mu odpoví.
„Tři dny, jsi tu brzo...“ pokrčí lhostejně rameny, sejde s Jasperem do dolního patra a nechává Edwarda ležícího na zemi.
Bella křičí, loučí se a vítá nový začátek, slyšela hlas, který tak dobře zná, otevře oči, ale nikoho nevidí, v mysli jen jediná tvář, ta dokonalá s topazovýma očima, tu kterou nikdy nepřestala milovat. Křičí, každý výkřik, který vydá, ničí ležící postavu na zemi, nemůže se postavit, přejít k posteli a chytit trpící dívku za ruku. Nedokáže to, jen bezmocně leží, čekajíc na konec utrpení jak jejího, tak svého.
Alice se usmívá sama pro sebe, věří, že nakonec vše dobře dopadne, ač ví, že setkání těch dvou bude krušné, podívá se na Jazze, vezme jej za ruku a společně odcházejí, v její hlavě plán na nákup. Nastoupí do auta, nastartuje a pomalou jízdou se vydá do Seattlu. Jasper jen zakroutí hlavou
„Bude potřebovat nové oblečení,“ okomentuje to Alice a dívá se na svou druhou polovičku.
„Takže nákupy,“ řekne rezervovaně blonďatý mladík a políbí Alice na rty…
Autor: Reni21 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Odpustíš mi? 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!