Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ona je minulost, ty jsi budoucnost - Prolog + 1. kapitola

Stephenie Meyer apple

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ona je minulost, ty jsi budoucnost - Prolog + 1. kapitolaJasper bojuje v jižanských bojích a je Mariina pravá ruka. Naivně si myslí, že ho Marie miluje a že to, co k ní cítí, je láska. Jenže do armády jednou přibyde malá upírka jménem Alice. Jasper se do ní zamiluje a uvědomí si, že to, co cítil k Marii a co považoval za lásku, láska rozhodně nebyla. Postupem času si uvědomí, že ho Maria jen využívá a rozhodne se s Alice utéct a začít žít společnou nadějnou budoucnost. Jenže vše má své překážky. Pěkné čtení přeje klarus07.

09.05.2011 (15:00) • klarus07 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2252×

Prolog

Před pár lety mě všichni oslovovali Majore Jaspere Whitlocku, teď nejsem ale nikdo jiný než Jasper Whitlock, upír bojující v jižanských válkách. Mohl jsem mít život, který jsem si vždycky plánoval, ale kvůli jejímu kouzlu a jedu, který se jí pár vteřin předtím, než zabořila své bílé zuby do mého krku, sbíhal v ústech, jsem učil mláďata, jak mají zabíjet upíry, kteří by si jen dovolili překročit hranice našeho území.

Kvůli Marie jsem tím, kým jsem. Problém je, že nedokážu určit, co k ní vlastně cítím. Miluju ji za to, že mi darovala nesmrtelný život? Nebo ji nenávidím za to, že mi zničila můj předešlý život? Možná obojí. Ale co vím jistě, je, že ona mě miluje a to je to hlavní.

Nebýt Marii, neměl bych ve svém životě žádné rozptýlení. Můj život je totiž jen jeden velký kolotoč. Naučit novorozené bojovat, táhnout s nimi do války, lovit, zaučovat nové novorozené, táhnout s nimi do války a pořád dokola. Ale pravdou je, že každý kolotoč se může někdy porouchat nebo změnit směr.

1. kapitola

Stál jsem na kopci a sledoval, jak slunce zapadá za horizont. Má kůže se jemně třpytila v posledních paprscích. Přemýšlel jsem. O všem. Napadaly mě nejrůznější myšlenky. Rozhlédl jsem se po okolí, všude to bylo tak krásné. Cítil jsem z toho svobodu. Klidně bych mohl utéct, začít nový život, ale něco mi v tom bránilo.

„Jaspere," zavolala na mě ta, kvůli které zůstávám tam, kde jsem. Maria.

Kráčela ke mně lidským tempem. Bílé šaty jí splývaly po jejím dokonalém těle. Její karmínově oči zářily uprostřed obličeje, který byl snad ještě bělejší než samotné šaty.

Trochu jsem se na ni pousmál. Došla ke mně a něžně mě líbla na ústa. Potom přemístila své rty k mému uchu a řekla: „Jsou tu další."

Věděl jsem, co z toho vyplývá. Přikývl jsem a upíří rychlostí zamířil k farmě, ve které jsme se schovávali. Zmatení a naprosto vyděšení tam stáli uprostřed farmy tři upíři. Ostatní se kolem nich ochomýtali a z jejích pocitů jsem vyčetl, co by nejradši udělali. Nejradši by si vylili vztek, který se v některých, kteří dlouhou dobu nebyli na lovu, hromadil, a měli v úmyslu vylít si ho právě na těch třech chudácích.

Okřikl jsem je a s potěšením pozoroval, že všichni ustupují. Vzbudilo to ve mně zvláštní pocit. Byl jsem rád, že ze mě mají respekt.

Poté jsem si prohlédl ty tři nováčky. Blonďatý kluk s vlasy až po ramena a hnědovlasý chlap jako hora mě ani za nic nezajímali. Všímal jsem si jen malé dívky s krátkými, černými, rozježenými vlasy a elfím obličejem. Byla rozkošná, pomyslel jsem si. Okamžitě jsem se v duchu okřikl. Nesluší se obdivovat jiné dívky, když jednu dívku máte.

„Já jsem Jasper. Od teď budu váš učitel. Naučím vás, jak bojovat a jak se bránit. A teď jedna malá rada, tady nikdy nebylo, není a ani nebude bezpečno. Nenechte na sebe před ostatními zbytečně upozorňovat, buď to skončíte bez ruky nebo nějaké jiné končetiny, a nebo z vás zbyde jen popel."  Takto jsem začal řečnit pokaždé, když přišli nějací nováčci.

Ti dva nováčci se tvářili snad ještě víc vyděšeně, ale na té upírce jsem neviděl ani náznak strachu. Zaujatě si mě prohlížela a já jí pohled opětoval. Teda do té doby, než ke mně zezadu přišla Maria. Určitě si všimla, jak se na mě ta malá dívá.

„Pokračuj," řekla.

Začal jsem od začátku. Řekl jsem jim všechno o upírech. Poté jsem je vyzval, aby si stoupli doprostřed farmy. Bylo to zvláštní, ale ta malá upírka tam stála ještě dřív, než jsem ji k tomu vyzval.

Začal jsem u toho malého blonďáka, který se mi představil jako Henry, popsal jsem mu nejrůznější bojové techniky a pak jsme začali bojovat. Nešlo mu to, snad stokrát jsem ho povalil na zem.

Poté přišel na řadu ten hromotluk, který se jmenoval John. Nebyl obratnější než Henry, ale zato měl sílu.

Když jsem s oběma skončil, tak přede mě nakráčela ta malá upírka s elfím obličejem.

„Jsem Alice," řekla ještě dřív, než jsem se jí stačil zeptat.

„Tak dobře, Alice, myslím, že jsi postřehla všechno, co jsem tu s nimi dělal."

Přikývla a nahrbila se do obranné pozice. Udělal jsem totéž a chystal se k výpadu. Rozběhl jsem se, a jakmile jsem jí chtěl uštědřit jednu ránu, byla pryč. Okamžitě jsem se otočil, právě včas, jinak by mě zasáhla. Tak to šlo pořád dokola, ona uhýbala mým výpadům a já uhýbal jejím. Nakonec jsem stejně skončil jako vítěz.

Nechápal jsem, jak mohla vědět, co udělám, dřív, než jsem to udělal. Leda že by četla myšlenky, ale to je asi nepravděpodobné.

„Pro tento den už s výcvikem končíme," oznámil jsem a šel si po svých.

Alice mě ale doběhla a řekla: „Dneska na lov nechoď." Poté odešla.

Zmateně jsem stál a snažil se z těch pár slov něco vyluštit. Nechce, abych chodil na lov. Ale proč?

Touto otázkou jsem se zaobíral pár hodin. Pak jsem se chystal jít lovit. Ale měl bych jít? Neměl bych radši uposlechnout její varování?

Bylo by to rozumné, ale palčivá žízeň v mém hrdle mě donutila vylézt z našeho úkrytu a jít si hledat potravu.

Běžel jsem po suché půdě. Za mýma nohama vířil prach z cesty. Měl jsem v plánu běžet do nejbližší vesnice, která se schovávala za lesem.

Byl jsem pár desítek kroků od lesa, když mě něco tvrdě srazilo na zem.

Okamžitě jsem se nahrbil do obranné pozice a chystal se zlikvidovat toho, kdo se mi snaží zkřížit cestu.

Čekal jsem nějakého nepřítele, nejspíš někoho z jiné armády, kdo se mě snaží zlikvidovat, jelikož díky mě Maria vyhrává, ale rozhodně jsem nečekal Alice.

Nepovolil jsem pozici, pořád jsem stál nahrbený. Z jejich pocitů jsem se snažil vyčíst jakoukoliv stopu nenávisti nebo něčeho podobného, ale vyčetl jsem jen rozhořčení.

„Copak jsem ti neříkala, abys dneska nešel lovit?" vyprskla na mě.

„A proč bych neměl?" zeptal jsem se, ale než mi stačila odpovědět, spatřil jsem před sebou malou zář, která se pomalu začala měnit v požár, celý les začal hořet.

Některé kapitoly budou možná krátké, ale zato je budu přidávat častěji.

Prosím o jakékoliv komentáře, jelikož nevím, jestli je tato povídka dobrá, a potřebuju vědět, jestli v ní mám pokračovat.

Další

Autor: klarus07 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ona je minulost, ty jsi budoucnost - Prolog + 1. kapitola:

 1
2. Janet
23.11.2011 [22:36]

Tohle je moje skoro první fanfiction, co čtu na Stmívání. Hledala jsem nějakou povídku, kde by Alice hrála nějakou významější roli a jak se zdá měla jsem štěstí.
Byla jsem rozhodnutá, že když ta povídka nebude stát za to, že ji číst nebudu. Tím chci vlastně říct, že jsi získala dalšího čtenáře. Možná, že postupem času změním názor, ale já doufam, že vydržíš v podobný úrovni (nebo ještě lepší). Zatím je to zajímavé, tak jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál Emoticon

1. HelkaCullen123
16.11.2011 [15:05]

HelkaCullen123velmi pekne najviac sa mi paci ta čast v ktorej ho Alice varuje pred ohnom urcite by si mala pokracovat
vela štastia Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře