Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk nebo láska? 32. kapitola

posilovna3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Návrat...

30.08.2021 (10:15) • Kecka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1909×

Edward:

„Alice?“ zarazil jsem se v půli chodby. V Alicině vizi byla najednou tma. Podobná té, když naši cestu křížili vlci. Jenže podobný výpadek už Alice neměla dlouhé měsíce. Vlastně od chvíle, kdy jsme se rozloučili s Jacobem a rozhodli se odstěhovat.

„Nevím,“ pokrčila rameny. „Neviděla jsem žádnou hrozbu, ale naše budoucnost končí večer.“ Vypadala zmateně, vůbec netušila co se může stát, nebo čí rozhodnutí to zapříčinilo. V tomhle zmatení nás našel Jasper. „Asi v sedm,“ dodala ještě a dál se snažila prohlédnout naši budoucnost.

„Děje se něco?“ zeptal se, když viděl zasněný Alicin výraz a mě urputně se snažícího číst její mysl a zjistit, co se asi mohlo stát. Nervozita prosakovala každý kousek našich těl, což na jeho současné náladě moc nepřidalo.

„Jsou jen dvě možnosti,“ odpověděl jsem mu. V mysli mě neustále bombardoval, ale já toho příliš nevěděl. A bylo nad slunce jasnější, že stejné odpovědi bude chtít i zbytek naší rodiny. „Buďto v sedm večer zemřeme a to všichni najednou, bez předchozí hrozby… Nebo naši cestu zkříží smečka.“

„Beru smečku,“ pokrčil rameny. „I když to může také znamenat naprosto cokoliv.“

V tom měl pravdu, mohla se vrátit Bella, což by uvítala celá naše rodina. Stejně tak mohla smečka potřebovat pomoc lékaře, což by jistě byla mnohem horší varianta. Čím dál víc se zdálo, že je opravdu dobře, že má vesnice ochranu. Je však možné, že tolik upírů se zde stahovalo právě pro jistou mysterii místa, než že by zdejší lidé byli chutnější než jiní.

Teď však nebyl čas přemýšlet nad tím, co se asi stane v sedm večer. Bylo ráno a my museli žít co nejnormálněji. Ve Forks jsme si nadělali velkou hromadu problémů a odchod byl velmi složitý. Museli jsme se ztratit víc nápadně než obvykle, Carlisle musel podávat jedno vysvětlení za druhým a místní obyvatelé pojali ne jedno podezření.

Navíc, aby toho nebylo málo, se o nás začala zajímat sociální služba. Kdo, kdy a proč nás svěřil do péče mladého doktora a jeho ženy. Bylo jedno, že ve škole jsme byli nejlepší studenti. Naše absence byly najednou až příliš nápadné. Bylo jich mnoho a nemohli jsme tak dokončit ročník. Navíc jsme budili stále větší podezření, když jsme se jako nezvedení puberťáci neobjevovali ve městě. Spolu s ostatními výrostky jsme přece měli dělat neplechy.

Nic z toho se však nedělo a tak jsme byli ještě víc podezřelí. Místní sociální služba se začala zajímat až příliš a nám docházely výmluvy. Dokonce jsme museli fingovat naši smrt a v novém městě se zapsat jako dvě rodiny.

To Rosalii a Emmetovi tolik nevadilo, ale komplikovalo to spoustu věcí. Alice hrála mladší sestru Emmeta, který ji má v pěstounské péči po smrti rodičů. Kdežto já a Jasper jsme zůstali s Carlislem a Esme v jiném domě na opačném konci města.

Dokonce jsme se stěhovali na etapy, aby lidé nepojali podezření, že patříme k sobě. Zatím se nám dařilo držet utajení, ale pokud bude smečka potřebovat naši pomoc a věci se ještě zkomplikují mohou znovu nastat otázky. Tentokrát jim musíme zabránit.

***

Večer v sedm jsme se shromáždili okolo stolu a čekali. Bylo jisté, že něco se stane. Nikdo z nás netušil co. Z Bellina zmizení se většina rodiny oklepala. Jen já a Alice jsme na ni stále ještě mysleli a doufali. Dnes to bylo podle Alice docela pravděpodobné.

Alice se stále uklidňovala vizemi, ve kterých je Bella s námi a šťastná. Ale mě tohle nedokázalo uklidnit. Pomalu jsem přestával věřit, že o ní ještě někdy uslyším. Vždyť kdyby chtěla být se mnou, stačilo přijít. Nikdo z nás by ji nenutil vrátit se k Jacobovi. Právě naopak. Všichni bychom ji připravili na normální život. Pak bychom se přestěhovali a začlenili ji definitivně do naší rodiny.

Jak rád bych ji začlenil do naší rodiny. Moc jsem si přál, že bude možné ji znovu vidět, cítit v náruči nebo jen vědět, že je v pořádku a nic jí nehrozí. I kdyby to znamenalo, že zůstane v rezervaci s Jacobem. On byl její rodinou dávno před tím, než jsme ji poznali a kvůli ní toho udělal daleko víc, než kdy budu schopen já…

Miloval jsem ji a nedokázal to přiznat nahlas. I kdyby to byla ona, kdo se ozve, nebylo možné s ní být. Její rodina byla jinde. Proč se v tom ještě víc utápím? Sám jsem nevěděl a měl jsem řešit jiné věci. Rodina byla nervózní.

Alice stále neviděla naši budoucnost a napětí v místnosti se mohlo krájet. Na Jaspera to mělo hrozný vliv. Vypadal jako uzlíček nervů, jen popíchnout a vybouchne. Běžela hodina za hodinou a stále se nic nedělo. Alice neviděla, co bude dál a zároveň se nedělo nic, co by značilo náš konec. Čím dál víc jsem byl přesvědčen, že v tom celém budou vlci. A pokud jsou v tom vlci. Je v tom i Bella. Rozhodnutí zdá se padlo kolem sedmé hodiny, proto od té chvíle Alice nic neviděla, ale konečný verdikt zdá se bude později.

Ať už nás kontaktují, nebo se stane cokoli jiného.

***

Po neuvěřitelně dlouhé době se rozdrnčel telefon. Všichni jako na povel jsme se za ním podívali a Carlisle se dal do pohybu. Napětí v místnosti se v tu chvíli dalo krájet.

„Prosím, u telefonu Carlisle Cullen,“ představil se do sluchátka a stejně jako zbytek místnosti natahoval uši, aby mu neuniklo ani jediné. Jakoby snad něco takového bylo možné.

„Ahoj Carlisle, tady Jacob,“ odpověděl volající. Všichni jsme si oddechli, dnes po nás nikdo nejde. To jen vlci nám opět kříží cestu. Alice něco nadávala, nejspíš ve smyslu své slepoty. Zároveň s jejími nadávkami do všech stran jsem viděl i nepatrnou jiskřičku naděje, že se Bella snad opravdu ukázala. Ozvala. Cokoliv...

„Jacobe, moc rád tě slyším,“ odvětil Carlisle. „Doufám, že voláš dobré zprávy.“ Stejně jako zbytek rodiny i on doufal, že Jacob volá, že Bella je doma.

„S jinými bych se ani neobtěžoval,“ zasmál se Jacob do telefonu. „Ne, že bych si na vás za tu krátkou dobu nezvykl, ale spojovala nás spíš bolest. A nač ji ještě víc jitřit.“

„V tom případě nás nenapínej,“ promluvil dychtivě Carlisle. Měl pravdu, všichni jsme byli napjatí jako struny. To, že volal mohlo znamenat jen jediné a v to jediné jsme doufali už opravdu dlouhou dobu. Ačkoli v naší věčnosti se jednalo jen o drobné plivnutí do moře.

„Bella je doma,“ potvrdil to, co už jsme si dávno mysleli. „Určitě ji chcete vidět, tak navrhuji schůzku zítra na hranici rezervace?“ Naše vztahy se sice zlepšily, ale i tak nechtěl sedm upírů na svém území. To jsme chápali a respektovali.

„To je báječné,“ zaradoval se Carlisle do telefonu. Stejné nadšení jsem poslouchal i z hlav všech členů naší rodiny. Nadšení vystřídalo napětí tak rychle, že Jasper dostával tik. Bylo pro něj těžké udržet rozum na uzdě, když musel vnímat změny nálad tolika upírů. „Budeme tam zítra kolem třetí?“

„To zní dobře, doktore!“ odpověděl naposledy Jacob. „Tak tedy zítra, nashle!“ rozloučil se a zavěsil telefon.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Kecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk nebo láska? 32. kapitola:

 1
3. mokasina
25.09.2021 [21:14]

mokasinaNo páni po dlouhé době zas povídka, kterou jsem četla a doufám, že nám jí sem už dovidáš :-) moc se těším na další díl, tak nás nenechej dlouho čekat Emoticon

2. Zvedavka
25.09.2021 [20:06]

Juch Emoticon Jsem ráda, že jwemse sem zase podívala Emoticon

1. selena18
31.08.2021 [16:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon paradní Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře