Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk - štěstí nebo prokletí? 3. kapitola

dfghj


Otisk - štěstí nebo prokletí? 3. kapitolaOtisknutí je zvláštní věc. Mnozí by řekli, že naprosto neškodná, ale je to tak? Co když se Belle a Edwardovi nebude otisk mezi Jacobem a Ness líbit? Co se stane potom? Bude Ness dlouho pátrat po tom, proč si připadá jako by jí kus chyběl?

„Edwarde, stejně nemá smysl jí něco zatajovat. Protože ona se utrápí k srmti! Pochop, že odloučení mezi nimi se nedá překonat! Tak proč tu holku ještě trápíš? Proč?" promluvila rozhořčeně Alice a vztekle se dívala na Edwarda.

„Je to naše dcera Alice, takže jestli jí něco řekneš - "

„Brzdi, Edwarde. Víš až moc dobře, že Alice to ví. Ví, že se setkají. Ví, že se dají dohromady. Ví, že to nakonec dopadne dobře a ty s Bellou jim nezabráníte v tom, aby Jacoba našla." Přerušil Edwarda Jasperův rozvážný, tichý hlas.

Edward zaťal zuby a upřeně se na Jazze díval. Potom zaběhl pohledem ke mně a k Alici. Nakonec se obrátil a odkráčel pryč. Jasper se za ním díval velice vážně a Alice zamračeně. Já jsem se tázavě podívala na Alici a zvědavě vykulila oči.

„Povím ti tedy, kdo je tvůj protějšek. Jmenuje se Jacob Black a patří do smečky vlků - vlkodlaků. Bydlí v La Push," začala teta s vyprávěním.

„Cože?! Tak blízko ode mě? To není možné! Prostě není!" vykřikla jsem překvapeně.

„Počkej, to ještě není všechno. Vlkodlak je úhlavní nepřítel upíra. Chrání lid před upířími útoky a likviduje upíry. My ovšem máme s Quieluty -"

„To je kdo?"

„Quieluté - jejich kmen se tak nazývá. Mám s nimi smlouvu - dokud nikdo z nás Cullenových nepřekročí hranici mezi La Push a Forks, nechají nás na pokoji. Protože jsme ti "hodní" upíři," vysvětlovala Alice, „Jacob se do tebe otiskl - to znamená, že jsi jeho život. A on tvůj. Proto by ses s ním měla co nejdřív shledat."

Zhluboka jsem se nadechla a podívala se do korun stromů v zahradě. Záviděla jsem jim bezstarostný život.

*

Večeře byla velmi zajímavá. Nikdo nepromluvil ani slovo kromě Emmetta, který se snažil atmosféru vylepšit svými fórky na způsob: „Jak dlouho vydrží pejsek bez páníčka." Ba naopak - atmosféra ještě víc zhoustla a já jsem Emma zpražila takovým pohledem, že se mi zmenšil před očima. Každý si hleděl své pumy, losa nebo medvěda a postupně všichni odcházeli. Zůstala jsem v lese sama a sedla si na pařez. Bylo už šero. Podívala jsem se do dálky do lesa a spatřila jsem dvě žluté velké oči v dálce. Vyskočila jsem a s vytřeštěnýma očima jsem se dívala, jak žluté oči najednou zmizely a slyšela jsem dusot tlap. Otřepala jsem se a pelášila pryč. Přemýšlela jsem o tom celou noc, usnula jsem až k ránu.

Když jsem se ráno probudila, sešla jsem dolů si udělat něco k jídlu a když jsem procházela kolem pracovny, zaslechla jsem Carlisleův velmi vážný hlas a Edwardovo hulákání.

„Edwarde, to nedělej. Je už skoro dospělá! Může si dělat co chce!" Carlisle mluvil velmi naléhavě.

„Ne, to v žádném případě nedovolím! Nedovolím, aby moje dcera pošpinila můj "rod"!" zahulákal naštvaně Edward a rozrazil dveře - bohužel samozřejmě vypadly z pantů.

„Tatínku, mohl by ses aspoň trochu kontrolovat?" pronesla jsem jízlivě a dívala se mu do očí.

Otec se na mě chvíli díval, pak se posměšně zasmál a odešel pryč. Samozřejmě vzápětí přišla matka. K mému velkému úžasu měla schovívavý úsměv ve tváři.

„Nessie, co kdybychom si promluvily jenom my dvě?" zeptala se láskyplně. Skoro jsem si začala myslet, že je to moje nejúžasnější mamka na světě jako dřív.

Zavedla mě na zahradu a sedly jsme se na lavičku - na tu, na které jsme včera s Alicí seděly.

„Víš, Nessie, možná bych ti přece jen mohla říct, kdo ten Jacob je," začala, „Jmenuje se Jacob Black. Je stvořením, které je nám upírům nejméně blízké - vlkodlakem. Ti bojují proti upírům a snaží se je zničit. Jsou obrovští a nahání hrůzu -"

A já se zasmála. Přímo do matčiného proslovu. Začala jsem se hurónsky smát a matka nasadila zmatený výraz.

„Mami - co si vlastně myslíš, že děláš? Už nejsem malá holčička! Vím, že se do mě Jacob otiskl a že jsme si souzeni! A v tom, abych ho nenašla mi nezabráníš ani ty, ani otec a třeba celá armáda upírů! Rozumíš?" vychrlila jsem ze sebe - ještě jsem měla stopy smíchu v hlase.

Matka nasadila velmi arogantní výraz.

„Opravdu si myslíš, že ti nic nezabrání? Ale my tě budeme hlídat. My tě budeme sledovat. Upíři nikdy nespí," pronesla ironickým a jízlivým tónem, kterým se mi odcizila ještě víc. Už to pro mě nebyla ta dokonalá, láskou oplývající matka. V mém srdci pro ni zbyl už jen malý kouteček, někde velmi, velmi uvnitř. Ta osoba už pro mě nebyla ničím jiným než opatrovníkem v mé blízkosti, zabraňující mi dosáhnout cíle. Ale někde v hloubi duše jsem křičela a slzy mi tekly proudem. Tak moc mi po mojí matce bylo smutno, že se to ani vypovědět nedalo. Ale ona už pro mě nebyla nejdůležitějším člověkem na světě.

Nejdůležitějším člověkem na světě je pro mě vlk jménem Jacob Black.

Veděla jsem, že to takhle nenechám. Uteču!

 

 


 

Pozn. Autorky: Omlouvám se, byla jsem na soutředění se sborem. Teď už budu přidávat kapitoly častěji:)

Piště komentáře, jak se vám to líbilo :)

moje shrnutí =)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk - štěstí nebo prokletí? 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!