Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otisk vs. opravdová láska 8. kapitola

Full mooonn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Otisk vs. opravdová láska 8. kapitolaEmmett a Silver navštíví školní psycholožku v podání Esmé Cullenové. Nedopadne to nejhůř, aspoň teda pro někoho.
Po škole má Silver menší rande s Paulem, ale něco naruší jejich intimní chvilku. Co? Nebo spíš kdo?

30.10.2010 (19:45) • Elisme7 • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2483×

 

„Pořád seš ve škole. Odpovídáš vždycky otázkou na položenou otázku? Nikdy neodpovídáš přímo,“ postěžoval si.

„Jsem originální.“ Kousla jsem si do jablka. „Dneska jdeme k tvojí mámě zahrát si na blázny.“

„To mi povídej, já jsem si už něco vyslechl doma. Jsem teď čistej jako lilie.“ Plácl se hrdě do hrudi. Zasmála jsem se a snažila nevnímat zvědavky kolem nás.

 

8. kapitola

 

> Silver Fuentés <

„Ahoj,“ pozdravila nás paní Cullenová při našem příchodu do její kanceláře.

„Ahoj, mami,“ pozdravil ji Emm.

„Zdravím, paní Cullenová,“ pozdravila jsem slušně i já. Tak uvidíme, jestli je Emmett po mamince nebo se potatil.

„Říkej mi Esmé, zlatíčko.“ Mile se na mě usmála a hrozně mi připomněla mámu. Byla tak příjemná a přátelská. Takže se Emm potatil.

„Ráda.“

„Takže, proč jste tady. Emmett mi už něco říkal, ale ráda bych na to znala tvůj pohled,“ začala.

Všechno jsem jí vypověděla. Emmett si to zřejmě přehrával v hlavě, protože se stále uculoval. Esmé trpělivě mlčela a přikyvovala.

„Ach, tak,“ řekla jen, když jsem skončila. „Emmett mi to vylíčil trochu jinak. Ehm… asi nějak takhle: Jdu, koukám a pod nohama mi přistane pěkná kočka, k tomu němá. Nabídnu jí ruku. Jí to nestačí. Strhne mě na sebe celého. Pak kravka zavrčela.“ Čuměla jsem na ni jako péro z gauče.

Podívala jsem se na Emmetta. Jenže tam neseděl. Válel se v křečích na zemi.

„Mámo, tak teď jsi to za - zabila,“ dostával ztěží ze sebe.

„Jak jsi to myslel s tou kravkou???“ Vyskočila jsem na nohy a zaryla mu prst do břicha. Moc pevného a vypracovaného, ale nechme si to až na večerní hodiny pro dospělé.

Přestal se smát. „Ne ty! Ale zástupkyně ředitele.“

„Aha.“

„U dětí ve vašem věku je to naprosto normální. Nevím, co je špatně.“ Esmé se zamyšleně podrbala na hlavě.

„My taky ne,“ souhlasili jsme sborově.

„Dobře, jděte. Promluvím s ředitelem.“ Odešla a nechala nás samotné. Mám padla. Vzala jsem si batoh. Dneska večer mám mít rande s Paulem. Těším se jak malá puberťačka.

Vylítla jsem ze dveří sprintem, zadrhla se tričkem o kliku a to se díky tenké látce roztrhlo. Ups aneb aspoň jsem si vzala pěknou podprsenku. Upřímně řečeno štěstí, že jsem si nějakou vzala.

„Ty kráso.“ Koukal mi na prsa.

„Emmette!“ okřikla jsem ho a zakryla se rukama. „Dělej něco!“

„Co?“ Nezměnil směr pohledu.

„Emmette Cullene! Pokud se mi do pěti sekund nepodíváš do očí, neznám se.“

„Neznám se… teda jo, znám… znáš… co se děje?“ Vzpamatoval se. Chlapi. Povzdechla jsem si.

„Nemůžu takhle mezi ostatní.“ Poukázala jsem rukama na svůj hrudník. Jeho pohled tam zase spadl. Na sucho polkl. Áááá. To si dělá srandu?!

Zamračila jsem se a vyšla ven ze dveří tak, jak jsem. Zatáhl mě zpátky.

„Kam jdeš? Takhle? Ještě tě budou očumovat!“ vyjel na mě majetnicky.

„Jako by to tady nikdo nedělal, že?“ pronesla jsem ironicky.

Sundal si tričko a mně spadl pohled na jeho dokonalou hruď. Ač nerada, musím přiznat, že je mnohem víc sexy, než jakou má Paul. Tvořila se mi v puse slina. Zahnala jsem ji na místo.

„Vem si ho.“ Podával mi tričko. Vzala jsem si ho od něj a roztáhlé přiložila ke svému tělu. Vešla bych se tam aspoň třikrát, blesklo mi hlavou.

„Co ty?“ zajímala jsem se, zatímco se oblékala do studeného trika.

„Půjdu takhle. Nemám se za co stydět,“ pronesl hrdě. Doufám, že holky nechytne mrtvice. „A jinak mám v autě bundu," dodal.

Vyšli jsme z kanceláře a hned na nás padly zvědavé pohledy. Cítila jsem se blbě.

„Ááách,“ zaslechla jsem vždy, když jsme prošli vedle nějaké holky. Ve mně to bublalo.

„Je tak sexy,“ pomyslela si Amber, jdoucí naproti nám. Měla jsem chuť na ni zařvat, jestli musí tak civět, a že to není její kluk. No – můj vlastně taky ne.

Ani na parkovišti jsme nebyli výjimkou. Jen aby se nestala žádná autonehoda.

„E – e - emmette?“ zakoktala se příchozí Rose. „Co to zas… vlastně je mi to jedno. Silver.“ Obrátila svoji pozornost na mě. „Přijdeš o víkendu k nám na celovečerní promítání filmů?“

„Jo, musíš přijít,“ přidal se rozradostněný Emmett.

„Já nevím,“ zašklebila jsme se.

„Bude sranda.“ Rose na mě udělala smutný kukuč a já si řekla, proč ne. Přikývla jsem na souhlas. „A ty si zakryj to svoje panděro.“ Ukázala na něj.

„Závist. Tak se měj.“ Mrkl na mě.

 

Doma jsem se fintila na večer, který strávím se svým miláčkem. Poslední dobou jsem víc s Emmettem než s Paulem. Děsí mě to, ale na druhou stranu necítím bolest nad Paulovou nepřítomností. Zvláštní a osvobozující.

Přičichla jsem k půjčenému tričku. Vonělo po něm. Vůně po jablku se skořicí. Nádhera.

„Božská,“ slyšela jsem za sebou hlas svého otisku. Otočila jsem se a spatřila ho jen v šortkách stojícího u okna. Tělo měl dokonalé, ale na Emmetta neměl. Emmett! Zase! Konec! Teď je tu Paul. Toho miluju.

Vášnivě mě políbil. Srdce mi poskočilo blahem. Odtáhl se a vzal si ode mě tričko.

„Čí je? Smrdí pijavi… smrdí.“

„Ehm. Je Emmetta Cullena. Půjčil mi ho, když se mi ve škole stala nehoda.“

„Jacob nelhal,“ zamračil se a smutně sklonil hlavu. Jehla mě píchla u srdce.

„Lásko, nehádejme se.“

„A jak si to mám vysvětlit?! Dneska s ním obědváš. Smějete se spolu a pak nosíš jeho tričko!“ Zuřil a jeho celé tělo zaplavil třes. Tak tohle na mě bonzoval Jacob? Zrádce.

„Nehoda. Znáš mě. Miluju jenom tebe. Emmett je kamarád. Vlastně ani to ne. Jenom prudí.“ Uvěřil mi.

„Taky tě miluju. Bolí mě, když jsi s jiným.“ Objal mě.

„Co podnikneme?“ zeptala jsem se natěšená a odvedla pozornost jinam.

„Máma je doma?“

„Ne, je s Rickem a Bobbym na policejním večírku.“

„Tak bych měl návrh.“ Něžně mě políbil na rty. Rukama bloudil po celém těle. Tričko nebylo mou součástí už delší dobu. Byla jsem pěkně vzrušená. Ale chci to? Takhle brzy? Jo, chci!

Rozepínal mi džíny, ale zastavil pohyb ruky a nakrčil nos. Co je? Smrdím? Přičichla jsem si k podpaží, ale žádný zápach nebyl cítit.

„Já jsem si na něco vzpomněl. Promiň, miláčku. Zavolám ti,“ řekl a vyskočil z okna.

„Super," stihla jsem zareagovat.

 

 

Před Fuentésovic domem.

 

Paul vyskočil z okna a střetl se očima s vrčícím Edwardem Cullenem.

„Nechci tě tu vidět takhle pozdě v noci!“ zavrčel Edward a sebral se k odchodu.

„To jako proč, pijavice?“ zeptal se Paul, když ho dohnal a byli mimo doslech domu.

„Nedovolím, abys takhle zneuctil moji dceru.“

„Dceru?!“ zopakoval Paul šokovaně po Edwardovi.

„Jak jsi slyšel. Silver je moje dcera a pokud ji miluješ, tak ji respektuj, prosím.“

Paul stál jako opařený. Nevěděl, co dalšího na takovouto situaci říct. „Neví to, že?“

„Ne,“ přiznal Edward. „Ani jí to neplánuju říct, prozatím. Upřímně se bojím její reakce.“

„Je skvělá. Nebude tě odsuzovat.“ Paul se necítil dobře, když tady mluvil s pijavicí a musel zachovat klid. Zachová ho. Musí. Kvůli Silver. „Od začátku jsem si všiml její podoby s tebou.“

Edward se pousmál. „Neříkej to nikomu,“ poprosil ho. Paul přikývl, rozeběhl se a proměnil ve vlka.

Spolehni se, tcháne. Poslal mu rejpavě v myšlenkách.

Ten jen zavrčel, ale pak si musel přiznat, že do jeho obou dcer se otiskli vlci. Tohle by i Ara poslalo na aro v nemocnici.

 

Příště pro vás chystám Paulův pohled na celou situaci, kdy začíná mít špatné tušení.


Autor: Elisme7 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otisk vs. opravdová láska 8. kapitola:

 1
2. tacenta
29.08.2013 [22:20]

Emoticon

1. lysithea20
03.09.2011 [22:53]

lysithea20wow Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře