Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Our Academy - 7. kapitola

29.10.2011 (14:15) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 14× • zobrazeno 1948×

Edit: Článek neprošel korekcí.

Emmett

Překvapeně jsem objal svého staršího bratra.

„Co tady děláš?“ zeptal jsem se ho zvědavě.

Damon na návštěvy moc často nejezdil. Vlastně vůbec ne, neměl jsem tušení, proč je tady. Ne, že bych ho nerad viděl, měl jsem radost, že je tady. Jenom jsem to nechápal.

„No znáš mě, přijel jsem se pobavit. Ve Washingtonu byla nuda. A navíc jsem slyšel, že tady máte pěkný holky,“ řekl Damon a já se na něj podíval zkoumavým pohledem.

„No, tak fajn. Naši mě přinutili přejít sem,“ řekl Damon a já se zasmál.

„Proč chtějí, abys chodil sem?“ zeptal jsem se ho.

„No, zaprvé jsi tady i ty. A za druhé, tohle je jedna z nejlepších akademií v Americe, ne-li ve světě,“ řekl Damon a posadil se na křeslo.

Damon sem bude chodit? No to mě podrž. Za týden tady bude zlomené srdce, všude kam se podívám.

„No tak tě teda vítám,“ řekl jsem a posadil se taky.

„Co Rosalie?“ zeptal se mě Damon provokativně.

Když jsem s Rosalie ještě chodil, dělal si ze mě Damon pořád srandu a říkal mi podpantofláč. Rosalie měl ale rád, bral ji jako sestru. Proto pro mě bylo těžké říct mu, že se se mnou rozešla.

„Už spolu nejsme,“ řekl jsem a Damon na mě vyvalil oči.

„Cože?“ zeptal se mě překvapeně.

„Už spolu nejsme,“ zopakoval jsem znovu.

„Já slyším, ale jak je to možný? Co jsi provedl?“ zeptal se mě pobaveně.

„Podvedl jsem ji. Teda ne úplně, jenom jsem flirtoval s jednou holkou, ale to byl spíš takovej spouštěč, než pravej důvod. Řekla mi, že jsem si ji prý nevšímal,“ vysvětloval jsem.

„Ty jsi fakt pako,“ konstatoval Damon a uchechtl se.

„No jo, jen se směj mému neštěstí. Ale snažím se jí získat zpátky,“ řekl jsem a Damon na mě vyvalil oči ještě víc než předtím

„Tak ty jsi konečně volnej a ženeš se do toho zpátky?“Přikývl jsem.

„Tomu se říká láska, bratře. To ty neznáš, je to cit,“ řekl jsem mu a on se jenom ušklíbl.

V tu chvíli ale do mého pokoje vrazila Rachel, jako neřízená střela.

„Ahoj, Emme, neviděl…“ začala, ale přestala, když uviděla Damona.

A jéje. Ti dva se chvilku navzájem zamyšleně pozorovali. Došlo mi, že bych je měl představit.

„Damone, Rachel. Rachel, můj bratr Damon,“ řekl jsem a Damon si s Rachel potřásl rukou. V třesení rukou setrvali déle, než bylo potřeba a bylo na mně, abych něco udělal.

„Takže, Rachel. Koho jsem měl vidět?“ zeptal jsem se jí.

Rachel pustila Damonovu ruku a podívala se na mě.

„Hledala jsem Bellu. Chtěla jsem s někým jít do města, ale nemůžu ji najít,“ řekla Rachel.

Damon na mě mrkl, a pak nahodil svůj typický úsměv.

„Já bych šel do města. Začínám tady studovat, tak ať aspoň vím, kam se jít bavit,“ řekl Damon a zadíval se na Rachel.

Ta se usmála zase svým typickým úsměvem. Zdálo se, že ne Bellu zapomněla. Takhle brácha prostě na holky působil a neodolala mu ani Rachel, která měla srdce z toho nejtvrdšího kamene.

„Co bych to byla za nevychovance, kdybych ti neukázala, co a jak,“ řekla Rachel a otočila se k odchodu. Damon šel za ní.

Rachel

Damon byl skvělý. Vtipný, šarmantní a skvělý tanečník. Byli jsme v jednom klubu, do kterého jsem ho zavedla, a společně jsme tancovali. Byla to legrace. Když už jsme měli dost, vydali jsme se k baru a Damon objednal dva drinky.

„Tak na zábavu,“ řekl Damon a přiťukli jsme si.

„Takže ty tady doděláváš poslední ročník?“ zeptala jsem se ho.

„Jo, chtěl jsem změnit školu. Slyšel jsem, že na Floridě jsou krásné ženy a vidím, že jsem se nemýlil,“ řekl Damon a šibalsky se usmál.

Jeho balící techniky se dali velice snadno prohlédnout, ale lichotilo mi to. Chtěl mě dostat. Já jeho taky. Tomu jeho sexy tělu a obličeji se dalo těžko odolat.

„Máš spolubydlícího?“ zeptala jsem se ho se zájmem.

„Ne, preferuji soukromý,“ řekl Damon a já se usmála.

„Proč se ptáš?“ zeptal se mě.

„Já jen, aby nás někdo nevyrušil,“ řekla jsem a Damon se na mě překvapeně zadíval.

„Myslíš to vážně?“ zeptal se mě.

„Jasně, proč ne. Jsme přece teenageři, musíme si užívat života,“ řekla jsem a dopila svůj drink.

„Jenom zaplatím,“ řekl Damon a já šla zatím ke vchodu.

Bella

Vracela jsem se od Edwarda s velice dobrou náladou. K ničemu nedošlo, ale místo toho jsme si několik hodin povídali. Byla to příjemná a zábavná konverzace. Nepamatuju si, kdy jsem se naposledy takhle skvěle pobavila.

Sama sebe jsem nechápala. Měla bych být zklamaná, že k ničemu nedošlo, ale nemohla jsem, cítila jsem se až příliš dobře.

Otevřela jsem dveře od pokoje. Alice tam ještě nebyla. Určitě byla zase s Jasperem, nechápala jsem, proč spolu prostě nezačnou chodit. Skoro nic by se nezměnilo, jenom by se oba přestali trápit.

Zapadla jsem do koupelny a napustila si vanu. Měla jsem chuť na bublinkovou koupel a balíček krve. Zatím, co se mi napouštěla vana, jsem vytáhla z ledničky krev a nalila ji do skleničky. Se skleničkou v ruce jsem se vrátila zpátky do koupelny a zastavila kohoutek. Lehla jsem si do horké vody a uvolnila se.

Byla jsem ve vaně tak dlouho, dokud voda nezačala být studená, a pak jsem vylezla. V županu jsem si vyčistila zuby a vyfénovala vlasy. Převlékla jsem se do tílka a kraťásků a zapnula notebook.

Lehla jsem si do postele a notebook si položila na nohy. Rozhodla jsem se napsat rychlý email rodičům. Bylo to ode mě trochu nevšední, ale chtěla jsem jim říct, že tahle akademie je pro mě zřejmě ta pravá. Neměla jsem tomu tady co vytknout. Všechno bylo prostě perfektní.

Když jsem email dopsala a poslala ho, byla jsem už dost unavená. Vypnula jsem notebook, zhasnula lampičku a uložila se ke spánku.

Když se Alice konečně kolem druhé ráno vrátila, přísahala jsem, že ji uškrtím, hned jak se vzbudím.

Rosalie

Když jsem se ráno vzbudila, Rachel nikde nebyla. Asi zase u někoho přespala, to jí bylo podobné.

Vylezla jsem z postele a provedla typickou ranní hygienu.

Ze šatny jsem vyndala kostkovanou sukni, bílé tričko a k tomu šedé sáčko. Obula jsem si bílé boty na podpatku. Vlasy jsem si sčesala do ohonu a vydala jsem se na snídani. Jaké bylo moje překvapení, když jsem potkala Damona, Emmettova bratra.

„Ahoj, krásko,“ řekl mi a objal mě.

„Ahoj, co tady děláš?“ zeptala jsem se ho překvapeně.

„Pilně studuji,“ odpověděl mi a usmál se.

Zasmála jsem se a vešla do jídelny. Tak Damon tady studuje, no to jsem zvědavá, jak to dopadne. Záhy se mi naskytl pohled na Rachel, měla na sobě včerejší oblečení a něco si šeptala s Damonem. No to mě mohlo napadnout hned. Ona prostě přespala u něj. No přespala, je asi špatný výraz, protože je mi jasné, že to poslední, co by ti dva dělali, je spánek.

Sedla jsem si ke svému obvyklému stolu. Za chvíli dorazila Bella a na tváři měla spokojený výraz. Že by zabodovala u profesora?

„Tak co, dostalas ho?“ zeptala jsem se jí, když si sedla.

„Ne, ale skvěle jsme si popovídali,“ řekla a zakousla se do jablka.

Zkoumavě jsem se na ni podívala, a pak jsem zavrtěla hlavou. Tady dneska nebude normální asi nikdo.

Ke stolu došla Rachel a celá usměvavá si sedla vedle mě.

„Damon je prostě úžasnej,“ začala a já se na ni vyděšeně podívala.

Ještě aby se Rachel zamilovala, a pak byl tenhle den ještě divnější.

„Kdo?“ zeptala se zvědavě Bella.

„Emmettův bratr,“ řekla jsem a Bella pokývala hlavou.

„Nejen, že je vtipnej, ale je neskutečnej i v posteli. Myslím, že je to ten pravý,“ řekla Rachel a já sebou trhla.

Cože? Když si Rachel všimla mého nevěřícného výrazu, zasmála se.

„Ne, jako pravá láska. Ale jako pravý kamarád s výhodami,“ řekla a já si oddychla.

„To nikdy nefunguje,“ řekla Alice, která si zrovna přisedla.

Zastánkyně pravé lásky na celý život dorazila. Hurá.

„Proč by to nefungovalo?“ zeptala se jí Rachel.

„Protože jeden z těch dvou se nakonec vždycky zamiluje. Nemůžeš s někým opakovaně spát a nic přitom necítit,“ řekla Alice a já přikývla.

„Tak je to jenom v těch romantických slaďácích, na který se spolu, vy dvě, pořád koukáte. Uvidíte, že mně se tohle nestane,“ řekla Rachel a Alice jenom pokrčila rameny, jako, že je to její život a začala jíst své cereálie.

Myslela jsem si, že nic zvláštního se už dneska nestane, ale pak jsem uslyšela až příliš známý hlas:

„Rosalie Haleová, můžeš mi vysvětlit, proč jsem se právě dozvěděla, že ty a Emmett jste se rozešli?“

Otočila jsem se na osobu za mnou a nevěřícně na ni zírala.

„Mami?“

Nevím, jak moc se mi tahle kapitola povedla, přesto doufám, že se vám alespoň trochu líbila. Jinak taky děkuji všem, kdo komentujete. Pohání mě to ve psaní. Kajushqa1

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Our Academy - 7. kapitola: