Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Our life is a secret! - 11. kapitola

Takže tu máme jedenáctou kapitolku. Tento dílek je věnován mým nejvěrnějším a těmi jsou mina, SofiaN, BellaCullenSwan, hellokitty, Johanka a maily1709. Samozřejmě děkuji i všem ostatním, kteří čtou tuto povídku a snad právě vám bude věnován ten další. Díky moc, Es.

„Ano?“

„Omlouvám se ti za tu večeři. Chlapi chtěli, abych s nimi zašel na pár piv a mně se zdálo, že je to dobrá příležitost k získání nějakých informací.“ Zakryla si rukama obličej a hluboce vzdychla. Edwardův hlas zněl překvapeně, když se znovu ozval.

„Swanová? Co se děje? Ty jsi pořád naštvaná?“

„Zlobím se na sebe. Nemůžu uvěřit, že jsem tak ječela. Jasně, jen ji dělal svou práci. Dělal jsi to, co by dělal Edward Queen. Nevím, proč jsem se tak rozčílila. Myslím, že jsem se příliš vžila do své role.“ Edward zhluboka vydechl - což mohlo znamenat úlevu, že se na něj už nezlobí.

„To je v pořádku, já tě chápu. Někdy člověk snadno na chvíli zapomene, kdo je. Je docela možné, že už ti ta nuda leze na mozek. Vím, co bych dělal já, kdybych musel sedět celý den a celý večer v téhle díře.“

„Jo, určitě. Zdá se, že to nikam nevede. Někdy si říkám, jestli jen neztrácíme čas,“ připustila.

„Je to zatím jen pět dnů. Didier předpokládá, že to bude trvat několik týdnů, než si vybudujeme identitu. A ty jsi udělala s Penny obrovský pokrok. Už si s tebou povídá. Jestli je do toho zapletená, brzy se to dozvíš,“ připomněl jí Edward. Snažil se ji povzbudit, ale necítila se o moc lépe.

„Strávila jsem dnešní den čištěním lednice, dokonce jsem ji i odtáhla a zametla za ní. A pak jsem si položila otázku, jestli bych v tomhle stavu měla tak těžkou práci dělat!“ přiznala se. Edward se tiše zasmál. A Bells pokračovala:

„Víš, co jsem dělala dnes odpoledne, abych se zabavila? Vybírala jsem jméno pro miminko!“ Edward se pořád smál.

„Vymýšlela jména pro miminko, ha? Jaképak si vybrala?“ Povzdechla si a v duchu se proklínala, že je k němu tak upřímná.

„To je jedno.“

„A co Bob? Mně se Bob vždycky líbil.“

„Bob? Pro dítě?“ opakovala.

„Jasně. Je to jednoduché, snadno se to hláskuje a je to silné, mužné jméno. Jako Edward,“ dodal.

„Už vím, proč by se ti líbilo jednoduché, snadno hláskovatelné a jednoslovné jméno.“

„Swanová, dávej si pozor,“ zavrčel. Natáhl ruku a jakoby bezděky shrnul pramen vlasů z její tváře, ale dál si ji dobíral:

„Předpokládám, že ty bys ho raději pojmenovala po něčem italském. Třeba azzuro? Nero?“

„Ty si děláš z mého jména legraci, Cullene?“

„Ale ne.“

„Ale ano!“

„Jak jsi k tomu Bella vůbec přišla?“

„Tam mě odložila moje matka. Před ´krásným palácem´. Nějakému sociálnímu pracovníkovi se zvráceným smyslem pro humor se to zdálo příhodné.“ Zavrtala hlavu do polštáře. Edward se přestal smát.

„Tebe nikdo neadoptoval?“

„Ne. Vyrůstala jsem jen v dětských domovech. Většina z nich byla dobrá. Některé byly hrozné. Ale takový je život, ne?“

„Promiň.“ Prudce potřásla hlavou a odsunula jeho ruku, která spočinula na její tváři.

„Jenom žádný soucit, Cullene. Já skutečně nenávidím soucit.“

„Přestaň být tak pichlavá, Swanová. To není soucit. To je jen účast. A ta je mezi přáteli dovolena, ne?“

„Mezi přáteli?“ opakovala zamyšleně a snažila se rozeznat jeho obličej v mdlém, tlumeném světle, které se prodíralo závěsy.

„Odkdy jsme přáteli?“

„Já nevím,“ zamumlala a jeho prsty se posunuly zpět k její tváři.

„Ale zdá se, že k tomu nějak došlo, Swanová. Ty máš nějaké námitky?“

„Ne proti tomu, aby jsme byli přáteli,“ řekla opatrně. Jeho hlava byla nyní velmi blízko u její - tak blízko, že cítila jeho horký dech, který dopadal na její pravou tvář právě tak jemně, jako prsty hladily levou.

„A co když se staneme víc než přáteli, pak budeš mít nějaké námitky?“

Autor: Esaiel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Our life is a secret! - 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text: