5. kapitolka... Edward se vrací domů... Jak proběhne večeře? Pohádají se? A jak se jim bude zase ulehat ke společnému spánku? Budu ráda za každý komentář.
27.03.2010 (22:00) • Esaiel • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3566×
Our life is a secret! - 5. kapitola
Bylo kolem půl páté, když se Edward vracel domů. Hřbetem ruky si otíral prach a pot z obličeje. Tričko se mu přilepilo na tělo a na džínách měl špinavé šmouhy. Při příchodu ho vítal stejně špinavý vstup do domu, ale přistihl se, že se docela těší, až uvidí Bellu. Pření s ní a kočkování, jakému ji vystavoval, mu alespoň stálo za otravný zásah. Nakonec to byla docela legrace.
Potemnělá chodba ve třetím patře byla liduprázdná. Mohlo se téměř zdát, že prochází prázdným domem, kdyby tenkou podlahou a tenkým stropem nepronikaly všemožné zvuky - tóny hudby, řvaní televize, dětský pláč. Zastrčil klíč do dveří bytu vpravo, vešel dovnitř a hned se rozhlížel po své parťačce. Našel ji v kuchyni.
„Doufám, že máš hlad. Já jsem celý den nic nejedla, takže bychom mohli jíst co nejdříve. Já -oh,“ prohlásila Bella a poprvé se na něj pořádně podívala.
„Ty jsi ale špinavý. Co jsi prosím tebe dělal?“ Nemohl se ubránit smíchu nad tím, jak vypadala - načechraná růžová košile a balónové bílé kalhoty, velká boule odepínacího břicha, které měla stále na sobě, vlasy svázány dozadu do volného ohonu, obličej zardělý od tepla a sporáku.
„Pracoval jsem. Za koho jsi převlečená? Za June Cleaverovou nebo za Harriet Nelsonovou?“
„Ty žily ještě než jsem se narodila, Cullene,“ odpověděla ironicky a zeptala se:
„Kde jsi pracoval?“
„Ve stavební četě. Jeden chlápek s tím v poledne seknul a předák mě z fleku vzal. Myslel jsem si, že bude trvat několik dní, než si něco najdu. Na tenhle druh práce je strašně horko,“ dodal unaveně.
„Ty moje chudinko,“ řekla posměšně.
„Mluvil jsi s některým?“ ptala se okamžitě. Potřásl hlavou.
„Akorát jsem se představil, ale na víc nebyl čas. Musel jsem dělat. Zítra taky. Mám se hlásit v osm.“ Podívala se na jeho propocené šaty.
„Když pracuješ měl bys mít pořád po ruce dost vody. V tomhle horku ti hrozí dehydratace.“
„Náš předák trvá na tom, aby každý pil hodně vody. Sám nám ji vozí - ledově studenou. Zítra si budu muset zabalit svačinu, i když jsem se dnes vůbec nedostal k jídlu.“
„Pak tedy musíš mít hlad. Jdi se rychle osprchovat a já zatím prostřu stůl.“
„To zní dobře. Díky, Swanová,“ řekl upřímně. Její úsměv byl překvapivě docela přátelský.
„Jasně.“ Bella právě stavěla ohnivzdornou mísu s jídlem doprostřed stolu, když se k ní Edward vrátil do kuchyně.
„Máš rád lasagne?“
„Miluju lasagne,“ ujistil ji.
„Výborně. Vím, že je na tak těžké jídlo trochu horko, ale já jsem na ně najednou dostala chuť, když jsem byla v obchodě a uviděla jsem nudle na lasagne. Myslím, že jsou dobré - ale musela jsem samozřejmě koupit ty nejlevnjší přísady. Tady je zeleninový salát a celozrnná kukuřice jako příloha.“
„To zní skvěle. Chceš s něčím pomoct?“
„Všechno už je hotové. Sedni si. Chceš ledový čaj, mléko nebo sodu? Obávám se, že náš rozpočet nestačí na dobré víno.“ Edward si vybral čaj. Sedl si a začal si nakládat na talíř.
„Nevěděl jsem, že umíš vařit, Swanová.“
„Ty toho o mě ještě hodně nevíš, Cullene,“ odvětila. Uvědomil si, že má pravdu. Nevěděl téměř nic o jejím soukromém životě. Neslyšel, že by s někým chodila. Dokonce ani nevěděl, že nemá rodinu, dokud se včera nepodřekla. Říkala, že ji odložili. Vyrůstala v dětských domovech? Nebo v sirotčinci? Na osobní otázky ale nebyla nejpříhodnější doba. Místo toho ji začal škádlit.
„Tak tys dostala strašnou chuť na lasagne, hm? Nebereš to těhotenství nějak vážně?“ Pokrčila nos.
„To je mazané, Edwarde.“ Zasmál se a hned na to si povzdechl. „Je to dobré, Swanová. Třetinu těch hnusných věcí, které jsem o tobě řekl, beru nazpět.“
„Jenom třetinu?“
„Jsem velkorysý.“ Nandal si na salát italský dresing z láhve a zajel do msiky vidličkou.
„Tak co, měla jsi dnes příležitost pohovořit s tou přátelskou šlapkou odvedle?“
„S Penny? Ano. Udělala mi kafe a šla se mnou do obchodu. Obchodníkovi s potravinami říkala, aby na mě byl milý, jinak k němu pošle na malou návštěvu svého velkého přítele. Myslím, že mě vzala pod ochranná křídla.“ Edward se rozesmál.
„Jak jsi to dokázala?“
„Přesvědčila jsem ji, že jsem hodná, ale trošku přihlouplá bezradná ženská, žijící se sobeckým hlupákem, který se mnou jedná jako s kusem hadru na podlahu.“
„Se mnou?“
„S tebou,“ potvrdila s úsměvem. Zasmál se.
„A ona ti naletěla na tu povídačku o malé bezradné oběti? Může mít dobré srdce, ale moc bystrá není.“
„Dobře to hraju, Cullene. A Penny je hodná holka,“ dodala. „Hodná holka?“ opakoval Edward a vzpomínal si na tu uřvanou ženskou, která na něj včera ječela.
„Tak jo,“ vydechl.
„Je hodná holka. Měla těžký život. Její matka ji vyhodila teprve ve čtrnácti, protože její poslední přítel začal koukat místo ní po Penny. Jako mnoho jiných puberťáků bez domova šla na ulici, aby se uživila,“ trvala Bella na svém.
„Pravděpodobně brala i drogy,“ dodal Edward cynicky.
„Na čas jo. Tvrdí, že s tímhle problémem se vyrovnala už před několika lety. Snažila se našetřit dost peněz, aby se mohla někam přestěhovat a začít znovu, ale přišla do jiného stavu a to zhatilo její plány,“ promluvila Bella tiše.
„Tak proč nejde na potrat?“
„Náboženské přesvědčení. Považuje to za hřích.“ Edwardovi zaskočil kouske salátu.
„Ty si děláš legraci!“ Bella pokrčila rameny.
„Měl bys vědět, jako to vím já, že lidi nejde zařadit do škatulek. Někteří z těch smolařů, se kterými jsem se setkala, byli mnohem složitější osobnosti, než jsem očekávala. Dokonce i Ernie Decker byl zbožný katolík, pamatuješ?“ Edward se zamračil při Belliné zmínce o nejbrutálnějším zabijákovi, kterého kdy předal spravedlnosti.
„Aspoň to tvrdil,“ přisvědčil zaraženě. Dick a Sam říkali, že má doma zařízenou kapli s pannou Marií. Svíčky, sochu, růženec a všechny ty věci. Jeho služka vypověděla, že tam denně trávil minimálně hodinu. Edward potřásl hlavou.
„Je to bláznivá práce, co děláme.“ „Jo, ale ty ji nemáš rád?“ zeptala se ho se smíchem. Edward se znovu napil čaje, aby se vyhnul odpovědi.
„Penny ti dnes o sobě zřejmě řekla spoustu věcí,“ řekl, když odkládal sklenici.
„Je dost upovídaná.“
„Říkala něco o svých plánech s miminkem?“ Bella se zavrtěla.
„Miminko byla jediná věc, o které nechtěla mluvit. Řekla, že neví, kdo je jeho otec. Pokaždé, když jsem se pokoušela zavést řeč na budocunost děťátka, zmnila téma.“
„To by mohlo nasvědčovat tomu, že se ho chystá prodat,“ poznamenal Edward. Bella se zamračila.
„Možná.. ale... Já nevím, Edwarde, je tu něco...“
„Co?“ dorážel.
„Nevím, myslím, že toho o ní vím pořád příliš málo,“ připustila.
„Hm, to je možné, ale nenaléhej. Nesmí pojmout podezření.“ Jakmile tato slova vyslovil, uvědomil si, že jí znovu nevědomky radí, jak má dělat svou práci. Čekal, že na něj kvůli tomu začne zase křičet, ale ona to překvapivě přešla. Jelikož předpokládal, že tato dobrá vůle nebude trvat dlouho, rozhodl se mlčet a vychutnávat si klid, jak dlouho to bude možné.
Autor: Esaiel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Our life is a secret! - 5. kapitola:
skvělý 
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!