O tři dny později, pátek. Jak to dopadá, když Edward vezme strategii jejich hry do vlastních rukou? A jak zle se to z nich vymkne? Konstatuji jen, chudák Bells.
14.04.2010 (13:15) • Esaiel • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3201×
Our life is a secret! - 9. kapitola
Než se Edward v pátek ráno oblékl, měla Bella opět hotovou snídani. Právě mu balila svačinu a soucitně si pomyslela, že dřina na stavbě musí být skutečně hrozná pro někoho, kdo není zvyklý na tak namáhavou manuální práci - zvláště při takovém vedru. To se ale objevil v kuchyni a její soucitné myšlenky se s prvními slovy vypuštěnými z jeho úst rozplynuly.
„Jak to, že jsi taková vzorná ženuška?“ zeptal se šibalsky, jako by to už nemohl vydržet.
„Mezi tvé povinnosti vaření pro mě skutečně nepatří,“ dodal s vyzývavým úsměvem, jako by chtěl, aby se začala bránit. Bella se vyhnula jeho pohledu a pilně drhla pekáč ve dřezu. Odpověděla prostě:
„Já vařím ráda. Ale moc často se k tomu nedostanu. A kromě toho jsem tady v posledních dnech neměla skoro nic na práci, takže se tím alespoň zabavím.“
„Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že ráda vaříš, Swanová.“
„Už jsem ti říkala, aby ses mě nepokoušel zařadit do škatulky!“
„Ano. Promiň.“
„Dole ve sklepě je prádelna. Zajdu tam. Třeba se mi naskytne příležitost pohovořit s někým z ostatních nájemníků.“
„Počkej, až se večer vrátím z práce, a já ti pomůžu,“ navrhl Edward obratem. Bella se na něj podívala se zdviženým obočím. To se mu přeci nestávalo, aby vypadl z role, když pracoval.
„Edward Queen by nikdy nepral - to je ženská práce.“ Zašklebil se na její odpověď.
„Dobrý postřeh. Myslím, že jsem na moment zapomněl.“ Pokynul směrem k jejímu těhotenskému postroji, který si zvykla oblékat každé ráno současně s šaty.
„Myslím, že to bude asi to tvé těhotenství, co ve mně probouzí rytířské instinkty.“ Protáhla obličej.
„Jé, já nevěděla, že máš rytířské instinkty.“
„Queen nemá, zato Cullen je skutečným princem,“ poučil ji.
„To si nechej pro někoho, kdo s tebou nepracoval. Já si ještě pořád pamatuju naší poslední akci,“ doporučila mu.
„Nesnažil jsem se snad zachránit ti kůži? To nebylo rytířské?“
„Spíš hloupé. Já si vlastní kůži uhlídám sama.“ Zasmál se a jeho pohled sklouzl z jejího obličeje na zadeček.
„Věř mi, Swanová, je mnohem lepší dívat se na tebe z té druhé strany. Zvláště v takové pozici, v jaké jsi byla, když jsem před dvěma dny vstoupil do ložnice.“ Prudce se nadechla a hodila po něm chňapku na nádobí. S hurónským smíchem uhnul a popadl svou plechovku se svačinou.
„Budu už muset jít. Nebo přijdu pozdě. Doprovodíš mě ke dveřím?“
„Nevíš, proč bych měla?“ odsekla.
„Protože Bella Queenová by to udělala.“ O tom nemohla diskutovat - zvláště když ho před chvílí poučovala, aby nevypadával z role. Vzdychla si a neochotně se kolébala za ním.
Edward otevřel dveře, vyhlédl ven, a pak se otočil a rychle přitáhl Bellu k sobě - tak těsně, jak jen to bylo možné s „dítětem“ mezi nimi. Ztuhla překvapením, ale on zakryl její ústa svými dříve, než se ho mohla zeptat, co to k čertu dělá. Líbal ji velmi dlouze. A velmi pomalu. Po prvním momentu překvapení se cítila v jeho polibku úplně ztracená. Byla tak omámená, že si nemohla vzpomenout, proč chtěla zpočátku odporovat.
V posledních letech si Bella několikrát položila otázku, jaké by to bylo, kdyby ji Edward políbil - z pouhé zvědavosti, ujišťovala sama sebe, když ji ta myšlenka napadla. Vždycky měla jisté podezření, že jeho polibky by mohly být zajímavé. Ale kdyby jí někdo řekl, že bude stačit jeho jediný polibek k tomu, aby celá roztála, pravděpodobně by se mu vysmála. Rychle oddychovala.
Když konečně zvedl hlavu, upřeně se na něj v šoku dívala a snažila se znovu získat duševní rovnováhu. Jen tak mimochodem s potěšetím konstatovala, že Edward není úplně klidný a že se mu lesknou oči - jako pravděpodobně jí. Když se to tak vezme, pomyslela si, mnohem bezpečnější bylo s ním bojovat než se s ním líbat.
„Uvidíme se večer,“ řekl jí nevrle.
„A ty budeš mít tentokrát večeři hotovou včas, rozumíš?“
„Ach - ano, jistě,“ zašeptala, vědoma si toho, že je tu pracovně. Raději promluvila o něco zřetelněji:
„Určitě bude, miláčku. Ten včerejšek mě moc mrzí, už se to nestane.“
„Dej si na to pozor,“ nařídil jí a zavřel jí dveře před nosem. Až o chvíli později začala Bella uvažovat, kdo asi byl na chodbě, když Edward poprvé otevřel dveře. Nebyla si jistá tím, jestli má tu osobu proklínat, či jí naopak blahořečit...
Autor: Esaiel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Our life is a secret! - 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!