Tak jo, moje hlavinka už dokázala opět něco vyplodit. Musím říct, že nejsem moc spokojená, ale doufám, že to nebude na ukamenování. Prosím, zanechte komentáře, děkuji. dcvstwilight PS: Opět věnovaná Shindeen.
21.02.2011 (07:00) • dcvstwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 4500×
Označená 3. kapitola
(Škola a její nástrahy)
Pohled Renesmé
Jaké si jen mám dat příjmení? Volturiová asi ne, vylekala bych tu upíří rodinku. Musím si nějaké vymyslet. Ale jaké? Dlouho jsem dumala a vymyslela jsem krásné příjmení. Mé druhé jméno je přeci Carlie, ne? No tak se budu jmenovat Carliová. Nebude s tím, doufám, žádný problém.
Pomalu jsem šla do kanceláře. Když jsem vešla, za stolkem seděla starší dáma.
„Dobrý den, přejete si?“ zeptala se mě, když mě uviděla.
„Ano, chtěla bych se sem přihlásit na školu.‘‘ Koukala na mě, jako bych mluvila čínsky, co na tom nepochopila?
„V polovině roku?“ Spadla z vesmíru, to mi věřte…
„Máte s tím problém?“ Teď zase koukala jak vyoraná myš…
„Ne, samozřejmě, že ne, jen nejsme zvyklí… ale to nic, tak dobře, tady máte přihlášku. Prosím, zítra mi ji doneste podepsanou a vyplněnou.“
„Ehm… ale já nevyrůstám s rodiči. Jsem sama, nedávno mě pustili z dětského domova, jsem bez zákonného zástupce. Nemám nikoho, kdo by mi to podepsal.“ Teď se ukaž. Lhářská Renesmé, schválně jestli ti to skousne.
„Ehm, to jsem nevěděla, v tom případě to budete muset podepsat vy, jiné východisko nevidím. Prosím, vyplňte to a podepište.‘‘ Jak řekla, tak jsem udělala, trochu jsem poupravila datum svého narození, podepsala a bylo hotovo. Vše jsem jí předala a dostala jsem mapku školy. Ihned jsem se vydala domů, nastoupím až zítra. Až to bude zařízené a učitelé o mně budou vědět.
Přijela jsem domů a celý den se snažila našprtat látku z těch pár učebnic, co jsem dostala. Matika, dějepis, který mimochodem umím bezvadně, angličtinu a zemák. Všemu kromě pár příkladů z matiky jsem rozuměla. Když jsem byla z učení unavená, vyndala jsem si počítač a otevřela poštu. Třicet pět nepřečtených e–mailů z Volterry. No to mě podržte, Aro se nám znovu zamiloval - do Heidi. Gianna má nový rekord. Přivedla třicet pět lidí…
No, dál to radši číst nebudu.
Další den ve škole:
Když jsem přijela ke škole, viděla jsem všechny pohledy směřující ke mně. No jasně, aby jim něco neuteklo… Radši jsem nechala pohledy pohledům a mířila si to na první hodinu. Matika. Super, doufám, že mě učitel nenechá se představovat.
Jen co jsem vlezla do třídy, otočil se na mě učitel a začal se se mnou vítat. Představovat jsem se nemusela. Naštěstí. Seděla jsem u jedné milé holčiny. Angela. Dobře se mi s ní povídalo.
Na další hodině, dějepisu, jsem se představovat musela. Řekla jsem jim svou vymyšlenou verzi příběhu a šla si sednout. Tentokrát jsem seděla sama, ale neubránila jsem se pozvánkám na rande. Celou hodinu mi na lavici lítaly lístečky s pozvánkami a čísly. Ihned jsem je strkala do lavice a nechala je tam. Nikdo nic neříkal, ještě že neumím číst myšlenky, chudák Edward…
Pak jsem si na ně vzpomněla, je to docela milá rodinka, i když jsem nepoznala všechny. Ale teď se nebudu s nimi zaobírat, neznám je a ani nějak nechci. Hodiny utíkaly jak na běžícím pásu, pozvánky jsem přestala počítat a nevšímala jsem si jich. Ti kluci jsou jak malé děti, co dostaly novou hračku. Pak dostanou další a tu starou, kdysi jim dobrou, nechají ležet v koutě. Odhodí ji do kouta a vykašlou se na ni. Použité zboží, to sedí. Byl čas jít na oběd, nějaký blbeček mi sebral mapku školy, takže jsem chvíli bloudila, ale pak mě tam odvedla Angela. Škoda, že nejde na oběd. Jde dnes na oběd domů a do školy dnes už nepřijde, odpadlo jim další vyučování. Vešla jsem do jídelny a do nosu mě uhodilo spoustu neznámých vůní. Super, tolik zvědavých pohledů opravdu nepotřebuji. Koupila jsem si minerálku a jídlo nechala jídlem. Nemám hlad. Tak proč si to budu kupovat, že? Seděla jsem u stolu a listovala si časopisem CosmoGirl, když jsem ucítila štiplavě sladký vzduch. No, jo rodinka přišla.
Pohled Alice
Vešla jsem do jídelny. Jazz mě držel za ruku. Jako každý den se na nás každý otočil. Ihned jsem ucítila tu novou holku. Tu upírku - a zjevně jsem nebyla jediná. Každý ji hned spatřil. Seděla k nám zády. Četla si nějaký časopis. Budu si s ní muset promluvit, kde to nakupuje. Edward se pousmál. Zjevně slyšel mou myšlenku. No jo, ještě se nestalo, aby měl někdo lepší vkus než já. Šli jsme si koupit nějaké to jídlo. Ta hra na lidi mě pomalu ale jistě začíná unavovat. Každý den utrácet za jídlo, kterého se ani nedotkneme. Víte, kolik oblečení by se za ty peníze dalo nakoupit? Kolik bot? Kabelek? Šatů? Asi ne. Ale já tu představu mám, to by se nám naše vila prohýbala v základech. I když ona se tam prohýbá už teď.
Edward se pousmál. No jo, číst mi myšlenky, to jo, ale aby mě pustil do své hlavy, to ne. Pomalu jsme si koupili jídlo a chtěli si jít sednout. Jako každý den se na nás otočilo spoustu lidí. Zjevně nechápou, proč si kupujeme to jídlo, když se ho ani nedotkneme. Vyšla jsem jako první, ta holka bylo od nás jen tři stoly. Všimla jsem si, že si na sebe dnes vzala tričko s krátkým rukávem. Jazz šel se mnou za ruku, když najednou ztuhl, a šel, jak kdyby spolkl pravítko. Procházeli jsme zrovna kolem té holky, když jsem ztuhla taky. To, co jsem viděla, se nedalo popsat. To není možné. V hlavě se mi začaly přemítat vzpomínky. Vzpomínky na…
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: dcvstwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Označená 3. kapitola:
Páni!
No, tak hned na začátku musím říct, že tahle kapitolka mě kromě jiného také ohromně pobavila. Prý: Spadla z vesmíru, to mi věřte. Asi jsem malinko ulítlá, ale prostě jsem tu po téhle větě málem spadla ze židle No co. K ději... No, to se dělá, takhle to ukončit? (no jako, mě je to celkem jedno, protože hned můžu jít číst dál, ale to z toho ostatní nedostali infarkt?
Vzpomínky na... no předpokládám, že na Renesmé, ale bůh ví. Já běžím děl, protože kvůli tomuhle bych normálně neusnula. Jinak, je to moc pěkně napsané
Tleskám!
jo tak Aro a Heidi, jo? že by Al uviděla náramek? že by, že by?
Som napätá, toto nie je možné. Chudinka Renesmé! Aro a Heidi? =D
jaj jaj jaj (delší ten komentář nebude, protože tohle je skvělý a já se musím šoupnout hned na 4.kapču abych ukojila svou zvědavost)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!