Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pan asistent a já - 18. kapitola

Sny i skutečnost ji stále zraňují. Ale co když on udělá něco, co ji vyléčí? Tedy alespoň na chvíli...

04.09.2011 (18:00) • Inoma • FanFiction na pokračování • komentováno 87× • zobrazeno 10000×

„Máš to tu moc hezký,“ pochválila jsem jeho bydlení a posadila se na pohovku. Edward mi nalil sklenku vína a s úsměvem mi ji podal. Odlil i do své skleničky a sedl si vedle mě.

„Řeknu ti tajemství,“ začal tajemně. Přisunula jsem se blíž k němu, aby mi nic neuniklo.

„Zařizovala to Tanya,“ zašeptal mi do ouška, které hned na to políbil. Laskal mě svými rty a pomalinku se přesouval na krk. Tanya, Tanya… Odkud to jenom znám? Odtáhla jsem se a rozhlédla se okolo sebe. Na odkládacím stolku stála fotografie v dřevěném rámu. Edward na ní držel v objetí krásnou blondýnku, která se zády tiskla k jeho hrudi. Tak jako to dělávám já. Svoje paže měl omotané okolo jejího pasu, aby tak dal všem najevo, že ona je jeho. A oba se usmívali.

„Kdo je Tanya?“ zeptala jsem se. Odtáhl se od mého hrdla, které ani na vteřinu nepřestal oždibovat.

„Moje snoubenka přece. Vždyť to víš, Bello.“ Nevěřícně se na mě díval, jako bych snad spadla z meteoritu. On má snoubenku? Já jsem se zapletla s někým, kdo se bude ženit? Jak jsem mohla?

„A co jsem já?“ vydechla jsem. Něžně se na mě usmál a pohladil mě po tváři.

„Ty jsi přece moje poslední rozptýlení,“ vysvětlil mi měkce a přisál se na mé rty.

 

Strop. Prasklina. Nepřemýšlej nad tím, jak dlouho tam je a jestli sis jí všimla, nabádala jsem se a posadila se. Zády jsem se opřela o zeď a snažila se zhluboka dýchat. Prý to pomáhá se uklidnit. Nádech. Výdech. Nádech. Výdech. Ná… Budík.

„Nezaspíš, že ne?” Horlivě jsem kroutila hlavou, že ne. Určitě nezaspím. Nastavím si budík. Pro jistotu dva. Nebo radši tři.

Prásk.

Nevím, co to bylo, ale zachránilo mě to před dalším vzpomínáním. I když dneska se musím pochválit. Během dechového cvičení jsem na něj ani jednou nepomyslela.

Prásk.

Fajn. Tak tohle je vážně moc divný. Vstala jsem a šla se mrknout do kuchyně. Je zvláštní, že mi to ještě pořádně nedochází, ale je pondělí. Jess měla pravdu, ty kapky na uklidnění opravdu fungují. Snad budou fungovat až do večera.

Mike dřepěl u linky a něco z ní vytahoval. Hrnce, došlo mi v zápětí.

„Miku, co tady děláš?” zeptala jsem se. Zvedl hlavu a zoufale se na mě podíval.

„Hledám pánev,” odpověděl a dál se přehraboval ve skřínce.

„Myslíš tu pánev, kterou jste včera s Jess zašpinili a nechali ji ve dřezu?” Ukázala jsem na hromádku špinavého nádobí. Koukl na linku a plácl se do čela.

„A jo,” zvolal vítězně. Pak se ale zamračil. „A nemáte ještě nějakou?” zeptal se mě.

„Proč?” optala jsem se podezíravě. Pohodil rameny.

„Protože tahle je špinavá,” vysvětlil mi.

„Tak ji umyj,” navrhla jsem. Kysele se zaksichtil a pak na mě hodil nevinný kukuč.

„Na to zapomeň,” odpověděla jsem na nevyřčenou prosbu a radši odešla do koupelny.

 

Jessica:

Stála jsem před zrcadlem a prohlížela se. Mike mi pořád říkal, jak mi těhotenství sluší, ale ať jsem se dívala sebevíc, žádnou změnu, která by vedla k lepšímu, jsem nezaznamenala. Dokonce i oblečení mi pořád bylo akorát. Ono taky třináct týdnů ještě nikdy moc vidět není. Na to si budu muset ještě nějaký ten pátek počkat.

„Vypadáš nádherně,” zašeptal mi do ucha a políbil na šíji. Svoje dlaně měl opět přitisknuté k mému břichu a pomalinku a příjemně mě s nimi hladil.

„Počkám na vás v autě, jo?” zeptal se a opět mě políbil. Přikývla jsem a vyprostila se z jeho objetí. Musím jít pro Bellu. Doufám, že si to nerozmyslela a do té školy půjde.

„Bello?” Nakoukla jsem do její ložnice. To, co jsem uviděla, mi vyrazilo dech. Všude se válelo oblečení a Bella stála ve spodním prádle před zrcadlem a před sebou držela šaty. Vypadala jako já, když jsem se kolikrát chystala na rande. Ale tohle bylo špatně. Cítila jsem to.

„Jess.” Otočila se na mě s úsměvem. S úsměvem?!

„Který? Tyhle nebo tyhle?” Ukázala na dva kousky oděvu.

„Bello, jsi v pořádku?” zeptala jsem se. Celý týden chodila jen v triku a teplákách a teď se chystá na módní přehlídku? Navíc se tváří… nadšeně? Něco je určitě špatně.

„Samozřejmě.” Pohodila rameny a k tělu si přiložila další šaty.

„Vyklop to. Proč se tak parádíš?” optala jsem se a sedla si na postel.

„Copak je něco špatnýho na tom, že se chci hezky obléct?” odpověděla otázkou. Do očí se mi však nepodívala.

„Je to kvůli Edwardovi?” Viditelně strnula. A zbledla.

„Ne,” prohlásila rázně a dál se prohlížela v zrcadle. Tohle jí nedovolím. Bude ji to bolet ještě víc, jestli udělá to, co si myslím, že udělat chce.

„Tak kvůli komu chceš vypadat jako modelka?” Otočila se ke mně a zamračila se.

„Nechci vypadat jako modelka,” odpověděla zaraženě.

„Tak jako co, Bello?” Sklopila hlavu a posadila se vedle mě.

„Já jen…” Nepokračovala. Věděla jsem, co se jí honí hlavou. Uražená pýcha a zlomený srdce dokážou z člověka udělat cokoliv.

„Chceš mu ukázat, o co přichází,” dopověděla jsem.

„Jo,” špitla, ale stále se na mě nepodívala.

„A chceš, aby žárlil.” Přikývla.

„Chceš se mu pomstít.” Ihned střelila pohledem ke mně. V očích měla slzy.

„Ano,” řekla rozhodně.

 

Bella:

To rozhodnutí bylo prostě správné. Ať si Jessica říká, co chce. Ona se nemusí denně dívat na svůj ztrhaný obličej a nutit se myslet jen na to, co se zrovna děje. Nikdo, kdo to nezažil, to nemůže pochopit. Je to vyčerpávající. Hlavně když děláte věci, které jste předtím dělali automaticky. Například česání vlasů. Umývání nádobí, stlaní postele a, světe div se, dokonce i usínání.

Ale nejhorší na tom všem je, že ať se snažíte sebevíc, vždycky na kratičký okamžik tomu podlehnete. A tomu prostě už musím nějak zabránit. Jinak…

Proto ty fialové šaty. Proto ty boty na podpatku. A proto ta maska – jsem bez tebe naprosto v pohodě. Chci, aby trpěl. A chci, aby netrpěl. Chci ho vyslechnout a zároveň poslat do háje. Chci od něj slyšet, že žádnou snoubenku nemá, a zároveň chci, aby mi lhal a ujistil mě, že jsem pro něj jediná. Miluji ho… A nenávidím.

Vestibul fakulty byl skoro vylidněný. Prošla jsem okolo vrátného a dvou holek, které debatovaly nad nějakými spisy, a zamířila do chodby, která vedla k učebně 215. Od zdí se jako ozvěna odrážely moje podpatky. Byly nepohodlné, ale ten fakt, že jsem o něco vyšší, mi dopřával pocit, že se tomu – jemu – hrdě postavím čelem a nebude to tak moc bolet. Nevěděla jsem, co mám od sebe očekávat a to mě trochu znervózňovalo. Všimne si mě? Pozdraví mě? Odpovím mu? Nesesypu se?

Stál tam. Mezi Thomasem - klukem, se kterým sedím na labácích - a holkou, kterou neznám. Poslouchal jejich rozhovor a nuceně se smál jejich řečem tak, jako když musel poslouchat bláboly Stevansové. Nevím, proč jsem na poslední chvíli zadoufala, aby si mě nevšiml. Ale najednou se na mě díval. Smutně, ale odhodlaně. Sakra, proč?!

Násilím jsem od něj odtrhla pohled a rozešla se k nim. Zůstala jsem stát tři metry od něj. U okna. A dělala jsem, že z něj koukám ven. Na sobě jsem cítila jeho intenzivní pohled. Jak se na mě teď dívá? Pořád tak bolestně? Uvědomil si, že to jsou ty šaty, které jsem měla na našem „americkým rande”? Vzpomíná si, jak probíhalo? A jak skončilo?

„Slečno Swanová, jestli se ještě necítíte být úplně zdráva, klidně běžte domů.” Profesor Heigl stál u dveří, které odemkl nevím kdy. Ostatní už byli uvnitř.

„Ne. Jsem v pořádku,” ujistila jsem ho a prošla kolem něj.

Edward seděl v první lavici. Ostatní si posedali všude možně po třídě. Já si vybrala místo úplně vzadu. Mohla jsem na něj vidět. A on nemohl vidět na mě.

„Slečno Swanová, pojďte, prosím, sem dopředu k panu Cullenovi. Ten projekt jste prakticky vymysleli vy dva, tak bych vás měl rád po ruce.” Profesor mě zastavil v polovině třídy. Všichni se na mě dívali. I on. Copak můžu profesorovu žádost odmítnout? Tak můžu?!

Posadila jsem se na židli a koukala do dřevěné desky před sebou. Byla jsem napnutá. A to tak, že jsem cítila všechny svaly na krku a zádech. Bolely mě. Nepřirozeně jsem se krčila vedle něj a v duchu žádala profesora, aby už začal.

„Ahoj, Bello,” ozvalo se vedle mě. Pod tíhou jeho hlasu jsem se přikrčila ještě víc. Jakoby mě tím bolestným tónem udeřil do břicha. Chtělo se mi plakat. Ale nechtěla jsem, aby to on věděl. Donutila jsem se trochu napřímit. Neodpověděla jsem.

Už nic neřekl. Neměl příležitost, protože profesor začal. Dokázala jsem vnímat, o čem to Heigl mluví. Soustředit se jen na přítomnost, mi šlo dost dobře. Už v tom mám přeci jen nějakou tu praxi. Proto jsem zřejmě dokázala přejít na vyšší level a uvědomovat si i tu jinou přítomnost.

Dvakrát si poposedl, než profesor vysvětlil, o co vůbec v tom projektu jde. Dvakrát se i s židlí přisunul blíž ke mně. Chtěla jsem se odvrátit. Ale jeho vůně - pitahaya se špetkou černého pepře – mě přikovala na místě. Jeho náruč. Jeho objetí. Jeho polibky. On.

Naklonil se blíž ke mně. Nepatrně, ale ten pohyb tam byl. Cítila jsem ho. A pak mě pálil obličej. Protože se na mě díval. Snažila jsem se soustředit na Heigla před sebou, ale najednou jsem nedokázala nic pochytit. Byla jsem zase na začátku. Všechno probíhalo tak nějak v dálce. Všechno bylo rozmazané, jako bych stála za vodopádem a koukala přes tu vodní clonu ven…

A najednou držel mou ruku v té své. Pod lavicí, aby na nás nikdo neviděl. Pořád byla tak hladká, tvrdá a studená. Držel mě pevně. A palcem mi na kůži kreslil uklidňující kolečka.

 

Tak jo. Směle do mě a házejte kameny. Vím, kapitola nic moc. Navíc jsem nedodržela slib - Edwarda tu moc není. Ale příště budeme pokračovat…

Autor: Inoma (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pan asistent a já - 18. kapitola:

paaani chudák Bela, jsem zvědavá, jak jí to vysvětlí

To se zdá být nadějné

Jojo Bello, dej mu to pěkně vyžrat

Zajímá mě jestli je to pravda nebo to Eda nějak vysvětlí.

Fúha, na Bellinom mieste by som mu tú ruku odtrhla. Ale stále verím, že to bolo len nedorozumenie a že sa zas dajú dokopy a všetko bude v poriadku. Skvelá kapitola.

Musím říct, že já jsem vážně hodně ráda, že tam tolik Edwarda nebylo. Moc nemusím hlavně jeho pohledy. Nevím, prostě ten Bellin je mi sympatičtější, možná jen proto, že je to holka.

Tak musím říct, že na začátku jsem si nebyla jistá, jestli jsem něco nezmeškala - jeslti mi neutekla nějaká kapitola, ale pak jsem pochopila, že to byl jen sen .
Ty nám ji tak trápíš...
A sice nevím, jeslti si ten koment přečteš,když ho píšu skoro s měsíčním zpožděním... Ael dříve nebyl čas.

to je bozsky,honem dalsi

Nemám čo vyčítať. Mne sa páči každá jedna kapitola tejto poviedky. A táto nebola výnimkou. Chcela by som dodať, že dúfam, že mu Bells tak skoro neodpustí. Nech už je pravda akákoľvek, chcem aby sa ešte Ed potrápil.

Chudák Bella, takové sny! A když se probudí, musí čelit realitě a postavit se Edwardovi tváří v tvář. Tak nějak se to ale vyvíjí nečekaně, aspoň pro mě. A tak jsem znovu napnutá, jestli to s tím držením za ruku bude pokračovat nebo o co tady vlastně jde. Vím, že ho miluje, ale nevěřím, že by mu teď padla kolem krku. Takové hrdinky nejsou tvůj šálek kávy (a proto je mám tak ráda).
Díky a těším se

Náhodou...! Bolo to krásne.Rýchlo ďalšiu!

no, čekala jsem, že tam toho najdu víc, ale jinak žédné výtky nemám a teším se na pokračování

len tak dalej

super, skvelé

Bella a to její snění mi dalo zabrat. Na začátku jsem si říkala, jestli jsem náhodou třeba nepřeskočila nějakou kapitolku, ale ne! To by se mi nemohlo stát ani náhodou... Jako vždy ti musím pochválit Jess, já mám tu holku vážně moc ráda. Konečně se chová jako pravá kamarádka, a dokonce jsi ji nechala tak trochu jak má být, což znamená, že není tak diskrétní jako Angela... Belly je mi moc líto, a musím říct, že si to Edward prostě zaslouží, protože (vím že se opakuju!) po měsíci vztahu se nerozešel s Tanyou, svojí snoubenou! A ať si zkusí vymýšlet, že měl oči jen a jen pro ni. Měl telefon? No fajn, to by možná nebylo až tak inteligentní, aby jí jejich rozchod oznámil po telefonu, ale mohl si zaběhnout na Aljašku nebo kde to vlastně Tanya bydlí, a rozumně si s ní promluvit... Edward je hold blbec a chybuje až příliš často a jak to tak bývá, za chyby se platí... Ale ten konec.... Doufám, že mu dá Bella co proto, já bych mu rozhodně nějaké to utvrzování o jeho nevině a o tom, že už s Tanyou není, nevěřila... Nádherná kapitolka a musím říct, že jsi poslední dvě kapitoly popsala opravdu výborně. Ta úzkost a bolest ze ztráty Edwarda... Jak odmítala jeho dary a telefonáty, ani smsky si nepřečetla! Wow měla vážně výdrž, to já bych nedokázala, alespoň ty smsky bych si přečíst prostě musela!! Jen toho zmetka malinko potrap, rozhodně si to za tu ÓBR-BOTU zaslouží... A ještě na závěr! Překrásná, prostě úžasná povídka!!! Tak honem sem s dalším dílem, protože hořím nedočkavostí si to přečíst... a jestli mi rupnou nervy a zakousnu sousedovic psa, bude to na tebe Doufám, že jsi pochopila, že to byl jen vtip, ale přesto pravdou zůstává, že se nemůžu dočkat další kapitoly!!!!!!

krásné

OMG myslim, ze to bolo uplne skvele a opis toho sa Bella citi bol priam neuveritelnyyyy!!!! Kraaaaaaaaaaasa - dufam aspon, ze sa uz porozpravaju!!!!

Jen ať mu hned neodpouští
jinak dobrý

Krááása, dokonalé!

Kapitolka byla skvělá, jako vždy. Ty jsi pocitová a to se mi na Tvých povídkách strašně líbí.
Jsem zvědavá, jestli Bella podlehne, nebo jestli bude její hrdost silnější než Edwardovy přesvědčovací schopnosti.
Pokud je to tak a Tanya je opravdu jeho snoubenka, tak zaslouží bez milosti potýrat. Měl přece dost času to Belle říct, dřív než se Tanya objevila
A pokud to bylo Tanyino divadlo, tak měl včas zareagovat, aby to Belle neublížilo a Tanya se dozvěděla, kdo Bella je.
Nějak mě prostě nenapadá vysvětlení situace, ze kterého by Edward vyšel s čistým štítem
Ale ty nás určitě překvapíš nějakým neuvěřitelně logickým vysvětlením
Inomko, moc se těším na další kapitolu

Nádherné. To jak se milují a přitom oba trpí.

Díky moc. Hned ráno valím do drogerky.

ivca, ano ta vůně opravdu existuje. voní tak sprcháč pro muže od Radoxu Píšou to na etiketě

Moc krásně se to čte a těším se jak to bude pokračovat a měla bych jeden malý dotaz, zajímala by mě ta jeho vůně pitahaya se špetkou černého pepře. Existuje? Poraďte díky.

Moc pěkné !

hezká kapitola

Edward se snaží Bellu nějak udobřit, Bella se snaží vypustit ho ze života... co z toho bude?

Bella se snažíí ze všech sil, ale miluje ho a to ji žere uvnitř. Jejich setkání musí být bolestivé pro oba. Taky se přimlouvám za náhled do Edwardovi hlavinky. Jsem zvědavá, co v ní má a na co nebo koho myslí...

a čo Tanya?

pěkné

Nemám ho ráda já vím, že nedovolila, aby jí to vysvětlil, ale i tak. On prostě využívá toho, jak na něj reaguje. Že on pro ni něčím byl, že ho měla ráda...
Těším se, co bude dál. Doufám, že mu to jen tak neprojde

ten koniec ďalšiu prosím

Tak to se těším na další, jestli tam bude víc Edwarda. Ještě lepší by bylo, kdyby tam byl i jeho pohled.

no to je skvělí já sem chodim každou hodinu jestli je tu nová kapitola a ty to napíšeš takhlš krátký ? !! , no jinak samozdřejmě supér

Krásná kapitola... nemůžu se dočkat další

Kapitola se mi moc líbila, i když tam nebylo moc Edwarda. Už jsem ti to myslím psala, ale napíšu to znovu. Tvoje Bella je tak lidská, líbí se mi, jak si stokrát řekne, že na něj nebude myslet, ale stejně si nepomůže. Taky jak chce ukázat o co Edward přichází.
Jak přidáváš pohled Jessicy, která řeší svoje problémy. Je to zajímavé zpestření. Jessicu, která se tak stará o Bellu a je její oporou, mám ráda. Konečně není o ní psáno jako o pipce, kterou zajímají jen drby.
Taky by Edward mohl začít vysvětlovat. Nelíbí se mi, jak využívá, jak na Bellu působí.
Snad se v další kapitole dočkáme aspoň maličkého rozuzlení.

Ooouuuha, to bylo teda něco. Chudák Bella, já bych tohle neustála....To jsem zvědavá, jak se nám to všechno ještě vyvrbí:)

mně se tahle kapitola moc líbila
Tak nějak tuším, že Bella ho za to držení za ruku pošle do háje
Doufám, že Edward má nějaké chytré vysvětlení a s Bells se usmíří
Honem další

No tak to by mě vážně zajímalo jak to bude dál Bud je svině Tanya nebo Edwrad Doufám, že Tanya Moc se těším na další kapitolu

tesim sa z novej kapitoly ale zaroven som napnuta na prasknutie...takze rychlo dalsiu

super, je tu ďalšia kapitola! a je výborná - ja môžem len tlieskať...

no a teraz trošku bližšie - na tom začiatku som sa trošku zľakla, s myšlienkou " čo sa to tu deje?" našťastie, no, možno nanešťastie to bol len sen...
je strašne pekné, ako rozoberáš aj Mikea a Jessicu, nie len veľkú lásku Edwarda a Belly - jess a mike sú takým pekným rozptílením, slnečným paprskom v temnote problémov. ako som už viac krát napísala, jess a to, ako pomáha belle sa mi veľmi páči. napríklad pri výbere tých bellyných šiat, ked sa mu chcela pomstiť, ukázať mu, že je bez neho v pohode...

no a tí dvaja? ja ani neviem, čo na to povedať - bella, bella mala by si si to dať vysvetliť, veď nemáš čo stratiť...

ten koniec bol veľmi pekný. a ja už len čakám, čo nám pripravíš nabudúce...

Dovoluje si hodně. Ví, jak na ni působí a využívá toho. Je mi Belly vážně líto. Sice si za to může sama (pokud má - a to asi má - Edward dobré vysvětlení), ale i tak... trpí kvůli němu. Moc se těším na pokračování. Píšeš skvěle.

Náhodou /i keď v tvojom prípade určite nie náhodou/ bola to skvelá kapitolka , i keď seknúť to tak na záver, je trestuhodné . Mám hneď aj návrh na tvoje potrestanie: čo najskôr pridať pokračovanie !!!!!!

Chudinka, škoda že nemá víc síly... No, snad už jí to konečně ten bláznivka vysvětlí...

Moc moudrá z toho nejsem... Nezbývá než si počkat na další kapitolky... O co Edovi jde??? Měl by začít vysvětlovat, nebo si Bella pomůže sama!!!

Pěkné, zraněná žena je horší než toenádo. Škoda, že Bella nevybuchla

Bylo to skvělí. Rychle pokračuj prosíím.

At uz si to vyrikaji prosim uz je netrap ale jinak nadhera nebud nespokojena ten konec i ostatni se strasne povedlo krasne to vsechno vystihujes

Hm, Edwarda tu moc nebolo, ale kapitola sa mi aj tak páčila! A najmä ten koniec

to je hodně dobrý a co má edward za lubem?? nechám se překvapit ale ať co nejdřív vše vyklopí o tanye....

Proč si to nenechá vystvětlit??? Ona je snad úplně blbá!!! Copak nezná řeč těla?! snad ji brzo přesvědčí.

Je to čím dál tím divnější... Jestli z Edouše brzy nevypadne, co má to s Tanyou sakra bejt, velice ráda dám Belle benzín i se zapalovačem! O co se ten všivák snaží?

neviem, prečo by som mala kameňovať teba, to ten blbec jej tajil snúbenicu a podvádzal obe, rozhodne by si zaslúžil príučku Mike je-chlap, typický, len žiadne umývanie riadu Jessica je nečakane skvelá a bude to paráda, keď sa začnú tehotenské nálady chudák Bella, ani v spánku nemá pokoj, a ten hňup ju pred všetkými chytá za ruku, lebo vie, že nemôže uhnúť, aby nebola nápadná, ten hajzel

Byla to nádherná kapitola! Moc se ti povedla Nechceš už zase vrátit Edwarda s Bellou dohromady? Aspoň na chvilku, prosím. Sice už to teď vypadá nadějně, ale uvidím až u další kapitoly. Moc se těším!

Supeer

Já Belle tak rozumím, neuvěřitelné jak si dokázala tohle šílený porozchodový období vystihnout. A ty sny! Paráda, sama se z toho cítím tak napnutá, jako bych tam byla já. Moc se těším na další díl, doufám, že už si to trochu vyříkají... :)

velmmi pekny diel, a verim ze Bella uz konecne Edwarda vypocuje, lebo urcite je v tom aj nieco ine.
A nech si Edward poriadne uvedomi koho opustil...

Rychle další jsem zvědavá

Senzační kapitola! Líbí se mi ten Jessičim přístup, v této povídce je vážně skvělá! Líbí se mi, jak Belle rozumí a zná ji, jde vidět, že jsou si opravdu hodně blízké. A Mike? Och bože, to s tou pánví nemělo chybu!!! A stejně tak se mi líbí ten jejich vztah, vykresluješ je už jako vyspělé lidi a ne ty pubertální děti, a to se mi líbí! Ty Belliny představy a sny bych mít nechtěla, je to humus, co jí připlétáš do myšlenek... No a konečně setkání Edwarda s Bellou... Cože? Jak jako chytil ji za ruku a kreslil kolečka???!!! No to se mi snad jenom zdá! Jsem vážně zvědavá, jak to bude pokračovat, jen doufám, že ho Bella odmítne a ještě chvíli ho podusí... (Jsem asi vážně jediná, co si to přeje, že? No ale TOTO bylo přece moc, nemůže z toho Edward jen tak lehce vyváznout! I když uznávám, že ty růže... ) Jsem zvědavá na pokračování a na to, jak to Bella ustojí... Vážně doufám, že se nesesype...

Nádhera!
Presne ten koniec som potrebovala. A myslím, že Bella tiež!
Už sa nemôžem dočkať ďalšej kapitoly.

Krásná kapitola a moc se těším na další! A doufám, že ho alespoň vyslechne...

Byla to skvělá kapitola žádný kameny se určitě konat nebudou, nikdy už se těším moc na pokračování

Je to dokonalé! Jsem úplně napnutá, jak na tohle Bella zareaguje. Jen tak dál! Těším se na další!

U toho začátku jsem byla trošku zmatená. Jsem si říkala, jestli mi náhodou neutekla nějaká kapitola...
Naštěstí si to jen všechno představovala nebo se jí to zdálo - teď nevím...
Každopádně, kapitola se povedla. Dokážu si živě představit, jak se Bella musela cítit, když ho v té škole uviděla. Já bych se asi sesypala.
Doufám, že v další kapitolce si to konečně vyříkají a Bella pochopí, že všechno enní tak černá, jak se zdá.

Úžasné!

hele, to se dělá, skončit takhle v tom nejlepším??? Hrozně se těšim na další...

honem dalšíííííí

Tak vidiš, že jsi to zvládla. Nevím, kde nějaký kámen vzít a proč ho vůbec hledat. Edwarda vůbec nechápu, nebo chápu...Já nevím Mike a pánev To určitě. Chci aby se všechno, co nejdřív vysvětlilo. Chci aby Tanya skončila někde na hranici:D Bells a její fialové šatičky + podpatky..Typická reakce. No, každpopádně pořád čekám, kdy něco vyvede Jessica, jestli neprozradí Edwarda. Jelikož se ráda míchá do věcí, do kterých jí nic není. Zabít a utopit. Já vim, já vim. Kamarádka, ale já bych takovou kamarádky nechtěla. Jsem fakt zvědává, co vymyslíš a kdysi jsi mi slíbila výlet!!! Krása. Jako vždycky, čekání stálo za to.

rychle další díl!!!

Super !!!!

Zase moc a moc povedené = )Doufám, že pokráčko bude brzy a konečně se to v něm už začne vyjasňovat ( anebo smrákat?)

Úžasná kapitolka! Doufám, že už budou spolu.

Přidat komentář:

Nick:

Text: