No dálší povídka...nevím oněco kratší kapošky...zatím se nic neděje až tak v sedmém dílu;)..Bay!...komentíky jestli mám psat!..Bay!
09.07.2009 (11:00) • Seiren • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1606×
Ahujky,nejdříve něco na začátek.Moje jméno je Isabella Swanová,je mi sednáct let.Před pěti lety mi zemřela matka na rakovinu prsa.Otec před sedmy měsíci.Můj život se změnil.Neměla jsem kam jít,jediná cesta vedla do děckého domova.Důvod byl prostý nebylo mi ještě osnáct let.
Když ještě žil můj otec,stále žije v mém srdci.Měla jsem k němu velice blízko než k matce.Měla ještě dceru Gabrielu,která zůstala u svého otce.Ona má otce a já...já jsem sama.
Když jsem byla malá otec mi udělal houpačku.V jednom sadě,kde nikdo nechodil.Houpačka byla na stromě.Chodila jsem tam každý den a celé hodiny jsem se houpala.Přemýšlela jsem a zapomínala co mě trápí.Mluvila jsem sní.Jistě jsem blázen,který si povidá s houpačkou.Ale tak jsem se vyzpovídala někomu.Něměla jsem se komu vyzpovídat,když mě něco trápilo.Neměla jsem kamarády,trpěla jsem raději sama.Na houpačce můj čas utíkal.Lano stále drželo přes těch jedenáct let.Sama ze škole zde trávím čas a doufám že stále budu.Jenže to jsem netušila co se stane,stalo a co se dál bude dít.....
,,Bello,stáváme."Zvolala Karolína moje spolubidlící v pokoji.Bylo prvního září a já jsem měla nastoupit do vzdálené škole.Na střední ve městě Forks v mém domově bolesti.Zaskuhrala jsem.Protáhla jsme stuhlé tělo a posadila se.Karolína byla už oblečená.Byla živější a ráda trávila čas s nákupy,přáteli.Bylo ji šesnáct.Trávila zde celý svůj život.Vůbec ji to netrápilo.Nevěnovala se tomu.Co se ji stalo žila přítomností a né minulostí.Jenže já stále minulostí.
Vstala jsem z postele vešla do koupelny.Udělala jsem všchno potřebné a vyšla z místnosti do jídelny.Nasnídala,znovu jsem vešla do pokoje aby sem se oblékla.Vzala jsem si obyčejné ryfle,tričko bez na ramínka a vyšla do nové škole.Dřív jsem chodila ve svém městě kde jsem žila posledně s matkou.Tedy ne posledně s matkou ale s jejím manželem a dcerou.Žila jsem tam do teď do toho usudného dne.Odešla jsem od nich protože mi otec přenechal dům a nechtěla jsem zůstat u nich.Často Phil cestoval a to mi vadilo proto jsem se rozhodla žít rok,tedy už jen pár týdnů v děckém domově.
Jsem velké trdlo.Nemehlo.Po cestě jsem několikrát zakopla o rovinu.Pletly se mi nohy měla jsem obě dvě levé jak říkali.
Do škole jsem se dostala akorát.Za tři minuty mi začíná první hodina.Nejdříve jsem musela zajít do kanceláře pro papíry.Opravdu milé lidé.Podle rozvrhu jsem měla mít Angličtinu.Opravdu můj oblíbený předmět.Nedalo by se říci že jsem byla chytrá nebo-li šprt.Jenže v poslední době jsem nic jiného nedělala než jsem se jen učila.Poslední ročníku jsem měla jen dvě trojky a to z biologie a německého jazyka.Nadechla jsem se a vešla do škole.Už dávno zvonilo na hodinu,takže jsem s desetiminutovím zpožděním našla třídu.Omluvila jsem se učitelovi,ten jen přikývl.Posadil mě vedle kluka vzadu v poslední lavici.Byl zvláštní.Bílí ve tváři,oči zlatohnědé,silný.Usmála jsem se na něho,když mi přisunul židli.
,,Jsem Emment Cullen."Představil se.Napřáhl ke mě ruku.
,,Bella."Uchopila jsem jeho nabídnutou dlaň byla ledová ale možná to bylo tím že moje ruce byli sami studené.Hodina rychle a poklidně utekla.Sbalila jsem si věci a vydala jsem se na dálší hodinu tentokrát tělocvik.S úmluvným úsměvem jsem se omluvila učitelce,že jsem zapomněla úbor.Prominula mi to.Seznámila jsem se s Angelou s kterou jsem měla dálší hodinu a to francouštinu.Tu jsem vůbec v životě nevedla.S těží jsem zvládla pozdravit a představit se třídě.
,,Doučování by se ti hodili."Zabručel si profesor pod nosem.,,Tak třeba s Cullenem."Rozhodl.Nadzvedla jsem obočí nevěděla jsem kdo je to.Možná ten vzadu,který se tvářil že má bolesti.
,,Jasper Cullen..jistě...takže se pak domluvte na doučování.Zatím se posaď te dám vám měsíc bez zkoušení."Rozhodl.Posadila jsem se k Angele.
,,Máš štěstí."Prohlásila ke mě.Nevnímala jsem ji,dál jsem poslouchala výklad profesora.
Po skončení třetí a čtvrté hodiny byla řada na oběd.S Angelou jsem vstoupila do jídelny.Hrozný pocit.Každý na mě pohlédl.S povzdychem jsem se posadila ke stolu s Angelou.Snědla jsem jen půlku oběda a vyšla z jídelny.Do dálší hodiny zbívalo patnáct minut.Vzala jsem si baťoh ze skříně a vyšla před školu.Posadila jsem se na schody a vnímala jsem smích,řeči,hádku kolem sebe.
,,Ahoj."Ozvalo se zamnou.Otočila jsem se za sebe.Stál tam kluk z Francouštiny.
,,Ahoj."Odpověděla jsem mu.
,,Chtěl jsem se s tebou domluvit na tom doučování.Mě se to totiž nehodí,takže se zeptám sestry jestli by mohla ona."Jen jsem přikývla.
,,Dobře, počkej pak na nás před školou."Dodal a zmizel ve dveřích.
Šla jsem na dálší tři hodiny,které už mi šli bez optíží.Pomalu jsem se loudala k parkovišti.Spatřila jsem Emmenta jak na mě mává.Jen jsem přikývla a vydala se k němu.Než jsem tam došla objevili se tam dálší lidé.
,,Ahoj."Pozdravila mě dívka malého vzrůstu s černýma vlasama do všech stran její učes.Připomínala mi skřítka.Jen jsem se usmála.
,,Jsem Alice a ráda tě doučím."Napřáhla ke mě ruku.Skousla jsem se do rtu.Uchopila jsem její dlaň,taktéž ledová a hlavně stejně bílá ve tváři.,,Bella."Zašeptala jsem.Moje srdce se sevřelo bolestí.Moje matka se jmenovala Alice tohle jméno jsem nesnášela.
,,Stalo se něco?"Zeptala se mě.Probudila jsem se s tranzu a zavtěla hlavou.
,,Takže kdy chceš začít?"Zeptala se mě.
,,Třeba každý den po škole?"Skousla jsem se znovu do rtu.Oslovovat ji Alice bude těžké.
,,Dobře nechceš svést?"Nabídla mi odvoz.
,,To je dobrý.."Zavrtěla jsem hlavou.
,,No ták..."
,,Ne!"Procedila jsem skrz zuby.Otočila jsem se a vydala jsem se prý domů.
Cestou jsem přemýšlela nad dnešním dnem.Našla jsem si kámošky.Angelu a Jess.Úkoly jsme nedostali ale musela jsem si dokoupit pár sešitů a učebnic.Vrátila jsem se do pokoje.Vzala peníze.Nahlásila jsem se u ředitelky a odešla ven.Za hodinu jsem nakoupila potřebné věci do škole.Na víc jsem si koupila i tričko a boty.Pak jsem šla na houpačku.Houpačka byla v sadě,kam nikdo nechodil.Taťka mi ji zde udělal.Houpala jsem se tu každý den a to hodiny.Sedla jsem si a houpala se.Sem tam.Pocit létání.Asi za hodinu jsem odešla z místa.Vydala jsem se směrem domů.Bylo něco po páté hodině.Šla jsem kolem knihovny,když někdo zatroubil.Zastavilo kousek odemně stříbrné Volvo.Nechápavě jsem se ušklíbla a šla dál,když se otevřeli dveře spolujezdce.Byla to Alice,skřítek ze škole.
,,Ahoj,Bello svezeme tě."Poklepala na auto.Zavrtěla jsem hlavou.,,Pokut nepojedeš tak zítra budeš semnou trávit čas nakupováním."Zněla rozhodně.
,,Dobře."Nechala jsem se.Otevřela mi dveře a nastoupila jsem.Auto řídil asi její bratr.Nevnímala jsem je.
,,Takže kam to bude?"Zeptal se mě medový hlas.Otočil se ke mě.
,,Rovně,rovně,doprava,doleva pak rovně rovně rovně do prava a jsme tam."Dala jsem mu rychlé instrukce.Přikývl.Nastartoval a jel.
,,Ty bydlíš v siročinci?"Zeptala se mě Alice.
,,Do toho ti nic není."Sykla jsem na ni naštvaně.,,Jinak díky za odvoz."Poděkovala jsem a vystoupila z aouta.Otevřela jsem bránu mého domova a vešla dovnitř.
Autor: Seiren (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Plačící Houpačka (1) Nová cesta?:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!