Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Plačící Houpačka(6) Možná přichází stěstí?

Dálší kapča...nebojte se brzo s eněco stane ale je to jen kratká povídka si tak 17 kapošek...;)...no pište komentíky..jinak zde najdete více..bud shrnutí nebo mů blog. www.renesmee-nesi.blog.cz

14.07.2009 (16:06) • Seiren • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1347×

Hudba:(dalo by se říci že se sem hodí k této povídce...

http://www.youtube.com/watch?v=SePx7TJoDJI

 

 

Nenávidím se.Nenávidím svůj svět.Nenávidím tento život,svůj život.Moje srdce jen tluče bolestně,žalostně.Utíkala jsem ze škole cestou po silnici tak jsem si snažila umarnit rychleji svůj život.Bolest byla nesnesitelná.Moje vzlyky byli naléhavější,přes závoj slz jsem nic neviděla.Cestu jsem si musela proloudit skrz dav lidí,kteří mířili do práce.Nevnímala jsem rozzlobené hlasy.Nevnímala jsem nic jen jsem toužila zahnat svoji bolest na hrudi.Nesnesitelnou bolest.

Doplazila jsem se k domu.S rozechvělíma rukama jsem je otevřela.Zaslechla jsem televizi.Zastavila jsem se v obyváku nikdo tam nebyl.

,,Ahoj,Bello omlouvám se už jsem na cestě domů."Ozvalo se ve dveří z kuchyně.

,,Tohle je Jacob mů syn."Představila mě.Seděl u stolu.Teta se asi snažila něco uvařit a poklidiť.Jeho pokožka měla nahnědlou barvu.Já jsem se mu tím nevyrovnala.Usmál se na mě a vstal od stolu.Napřáhl ke mě ruku.Podala jsem mu ji.

,,Bella."Skousla jsem se do rtu.

,,Ty jsi brečela?"Zeptal se mě a ušklíbl se.

,,No nic jdu ven."Zavrtěla jsem hlavou a vyběhla z domu.Šla jsem normální chůzí.Ke své houpačce útěchy,vzpomínek a strachu ze samoty.Já tu vlastně nemusím být.Můj život tu nemá cenu.Zastavila jsem se pár kroků od plotu.Nadechla jsem se vzduchu a loudavou chůzí jsem dolezla ke stromu.Sedle jsem si pod něj a opřela se.Zavřela jsem oči a přemýšlela jsem nad svým životem.Můj život je v troskách.To jsem hned uzavřela.Za prvé zemřela mi matka,za druhé otec,kdyby jsem nevystoupila z auta nemuselo spadnout a vybuchnout.Výbuch jsem viděla před očima.Ta jasná záře.Ten zvuk.Tak jasný.Vykřikla jsem.Moje bolest byla nesnesitelná.Vykřikla jsem znovu.Pěstmi jsem udeřila do stromu a do půdy.Znovu jsem zakřičela a to naposledy moje vzlyky mi neumožnili znovu vykřiknout.Schoulila jsem se do klubíčka.Zabořila jsem hlavu do půdy.Vnímala jsem jen zvuk větru vůni půdy a dál jsem se snažila zapomenout.Zavřela jsem oči.Oči se mi začínali zavírat.Byla jsem až moc unavená na to aby jsem vstala.Nebyla zima,ikdyž se nebe mračilo.Mračilo se stejně jako já na tento svět.Ruce jsem si dala pod hlavu a snažila jsem se usnout.Pod svým místem útěchy?Pod místem nazvaném vzpomínky.

°°°°°°°°°°°°°

Vzbudil mě něčí ruce,které mě nazvledli jak hadrovou panenku.Vnímala jsemj jeho teplo.Teplo jeho těla.Otevřela jsem oči.Musela jsem trochu nazvednout hlavu.Tu tvář jsem poznala.Byla mi povědomá.

,,Á,už jsi vzhůru."Pronesl s úsměvem.Nadzvedla jsem obočí.

,,Promiň teta si dělala starosti a hlavně já."Ušklíbl se.,,Snažíš se o zápal plic?"Zeptal se mě.Neodpověděla jsem mu.Moje únava se zvyšovala.Znovu jsem upadla do spánku v jeho náruči.Zaslechla jsem jen jeho smích a zvuky města.

Znovu jsem otevřela oči.Tentokrát v jiné místnosti.Tohel nebyl můj pokoj.Posadila jsem se na postel.V pokoji byli zatažené závěsy.Byla tu tma a velká místnost.Zavrtěla jsem hlavou a vstala z postele.Šla jsem ke dveřím,když se tam objevila Alice s Carlislem.

,,Bello ty nám naháníš jen strach."Zvolala s úlevou Alice.

,,Já jsem vás o nic nežádala."Sykla jsem.

,,A co tu vlastně dělám?"Zeptala jsem se Carlisla.

,,Přivedla tě sem teta,měla o tebe starost,když tě Jacob přivedl spala jsi dva dny.Házela si sebou a hlavně jsi měla horečky.Vůbec ses nechtěla probudit takže jsme tě hlídali.Ten nápad spát pod stromem venku,když je strašné počasí nebyl zrovna výborný nápad."Pronesl káznicky.Jen jsem se ušklíbla.

,,Skvělí a jak dlouho tu jsem?"

,,Pomalu celý týden."Zabrumlal.,,Měla jsi zápal plic jen jsme měli strach z těch tvým můr.Začala jsi být i náměsičná.Emment tě našel jen kousek od domu."Oznámil mi novinku.Já a náměsičná?A sakra.Tohle jsem už opravdu nebyla já.

,,Skvělí a jak to vypadá můžu jít domů?"Zeptala jsem se s otráveným hlasem.

,,Rád bych si tě tu nechal do pátku,pak možná domů,ale slibíš mi že nebudeš sama doma.Musíš jít k tetě nebo ona k tobě,když jsi náměsičná."Jistě našel si podmínku to už raději jsu spát pod most.

,,Jasně no beru to."Usmála jsem se na něho.,,Můžu dostat najíst?"Alice vybuchla v smích a odešla.Carlisle taktéž zůstala jsem v neznámém pokoji.Za pár minut přišla Alice s jídle ale i s oblečením.

,,Nejdříve koupel pak jídlo."Pronesla a táhla mě ke koupelně.Dala mi ručník a nechala mě osamotě.I koupelna byla dost velká a hlavně bylo tu světlo než v mém dočasném pokoji.

Oblečení mi tu ale nenechala takže jsem si musela ručník obmotat kolem sebe a vyšla jsem do pokoje,kde už do místnosti procházelo světlo.Alice seděla na postely a čekala na mě.Vzala mě za ruku a oblékla mě do šatů.Lehkých namodralích šatů na ramínka.Byli mi jen do půlky stehen.K tomu mi dala bílé converesky.

,,Proč mě oblékáš do tohohle,když nikam nejdu a hlavně když venku se zase nebe mračí?"Zeptala jsem se ji.

,,Aby jsi mi udělala radost."Usmála se na mě.,,Naše rodině tvé jizvy nevadí,takže si nemusíš dělat starosti že bychom zírali na tvé jizvy."Trefa to mi fakt vadilo.,,Musíš se začít normalně oblékat,aby viděli tvoji postavu jizev si ani nevšimnou."Dálší úsměv.Nalíčila mě a táhla mě dolů do jídelny kam odnesla mezitím mé jídlo.Snědla jsem ji na posazení.To jsem měla hlad.Samu mě to překvapilo.Esme jsem poděkovala za jídlo.

,,Carlisle říkal že můžeme na nákupy tak pojď."I přes mé námitky mě táhla k autu.

Téhle příšeře je asi těžké říct že se nekamarádím a nebavím.I tak jsem celou cestu mlčela.ve městě jsme trávili dvě a půl hodiny.Koupila mi snad celý šatník.No do mého se nic ale nevejde.Vraceli jsme se domů.

Tak nějak to šlo do pátku.Každé ráno prohlídka.Moje sny se uklidnily,když jsem znovu brala prášky na spaní.Nebyla jsem ani náměsičná ale slib je slib že budu u tety.Vůbec jsem netušila kde bydlí.teta si pro mě přijela sní byl i Jacob.Ten mi chyběl znál moje místo a to mě štvalo.Usmíval se od ucha k uchu.Pomohl mi do auta.Teta poděkovala Cullenům.já jsem jim ani nezámavala.Jen jsem v tichosti sledovala cestu.Znovu opouštím svůj domov kde jsem chtěla začít od začátku.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Víkent jsme trávili s Jacobem u ohně s jeho přáteli.Začala jsem se znovu smát.Byla cítila jsem se šťastnější.nechodila jsem celý týden do škole tak jsme se domluvili i s Carlislem.Teta mě vykrmovala.Bohužel musela jsem spát v Jacobově pokoji jiný neměli.Chudák spal dole na gauči.teta ale už řešila tento problém.Koupí mu postel.Říkala jsem že má být ve svém nebo aspoň tam si má dát postel.Jenže ne.Prý aby jsem měla soukromý.

Moje soukromý ale už nebylo.Na houpačku jsem se nedostala tak jako do města.Celou dobu jsem byla zde na pláži.Jacob chodil do jiné škole do půl třetí jsem neměla co na práci.Někdy mě do práce hnala teta ale ne tak moc.Bavili jsme se trošku i o rodině že je to sestra mé matky.

,,Nezmínala se o mě?Viď?"Zeptala se mě,když jsem ji pomáhala v kuchyni.Zavrtěla jsem hlavou.

,,Když nám bylo sednáct dost jsme se pohádali a tak jsme ukončili všelijaké styky a kontakty.Ona se odstěhovala a já jsem zůstala."Pokrčila rameny.Usmála se na mě a odnesla večeři na stůl.

Dneska byla středa a čas na ohniště s historkama.Poslouchala jsem je na půl ucha.Jeden s Jacobových kamarádů se na mě lísal.Odpálkovala jsem ho že si spálil kalhoty od ohně.Všechny jsem pobavila a já samu sebe taky.Za celý svůj půl rok dalo by se říci jsem se cítila šťastná.V této společnosti byla dost radosti,smích.Teta měla ze mě radost.U toho ohně jsem přestala vnímat okolí.Usnula jsem,když jsem se probudila ležel vedle mě Jacob.Nadzvedla jsem se.Oblečená jsem byla.Co se stalo?Ptala jsem se sebe.

Autor: Seiren (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Plačící Houpačka(6) Možná přichází stěstí?:

Přidat komentář:

Nick:

Text: