Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Podmínka 10. kapitolka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Podmínka 10. kapitolka10. kapitolka. Trochu kratší. V téhle kapitolce pojedou na čtyřkolkách všichni krom Belly a Edwarda, Tom svými myšlenkami vám řekne dosud to, co ví jenom on, Bella a Volterra a Emmett si bude hrát na tatínka.

14.07.2010 (20:30) • MetlosCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1609×

10. kapitolka

Edward:

Pátrala po mém těle prstíky a doufala, že najde něco zajímavého a taky našla.

Mezi mýma nohama našla vybouleninu. Jen se usmála a lehce mi ji zmáčkla a prohmatávala ji a mně nezbývalo nic než jen slastně sténat.

Postupně jsem přišel o zbytek oblečení a Bella taky.

Pomalu jsem do ní proniknul a ona zasténala a prohnula se v zádech.

Přidával jsem na rychlosti a my došli na vrchol slasti.

Oba jsme hlasitě zasténali a potom hlasitě oddychovali.

Ležel jsem na ni a měl zavřené oči. Čelo jsem měl na tom jejím a oba jsme oddychovali do tváří.

„Miluji tě,“ špitl jsem.

„Já tebe taky a ty to víš,“ řekla a dál oddychovala.

Usmál jsem se, a pak se z ní překulil vedle ní.

Položila si hlavu na mou hruď, přehodila přes nás lehkou peřinu a pravou rukou vyhledala mou levou.

Byli jsme oba na sobě namačkaní a nechtěli jsme utvořit jedinou skulinku, kde by mohl projít vzduch.

Druhou rukou jsem ji hladil na zádech a sem tam ji dal pusu do vlasů.

Belle ustalo dýchání do krásné melodie. Usnula. Stejně tak i chvíli na to já.

Tom:

Na čtyřkolkách to bylo super. Jen mě mrzelo, že tu nebyl se mnou táta. Určitě si chtěl užít mámi a ještě víc mě mrzí, že na něho působí můj dar.

Doufám, že se nikdy nedozví to, že se musela vyspat několikrát s Alecem a Demetrim.

Věděl jsem to jen já, máma a snad celá Volterra, museli je slyšet, protože jejich steny se rozléhali po celém hradě. Bráchy v ty dny poslala do nějakého zábavního parku, co měli slíbené, a potom si před Edem celá Volterra udržela myšlenky tak, jak si to mamka přála. Nemuseli dlouho, protože to bylo týden před odjezdem.

Mamka kdysi chodila s Alecem a Demetrim a ona jim slíbila, že když budou chtít, tak můžou za ní přijít a ona jim vyhoví, to jí bylo ale 15 a byla v pubertě. Nevěděla, co dělá a dodneška toho lituje. To je další důvod, proč se netěší na dalších 25 let ve Volteře. A co bude vlastně s námi?

Jednou na to táta přijde a to není daleko od nás.

Před odjezdem mi Aro sdělil, že bude oslavovat 3000 narozeniny a že u toho musíme být. Celá Volterra si ale neuhlídá své myšlenky, dokonce je bude naschvál promítat.

Všichni ve Volteře věděli o mámě a tátovi. Alec s Demetrim doufají, že ji jednou budou mít oni. To se ale hluboce pletou. Přestal jsem se zaobírat starostmi a užíval si čtyřkolky.

Ben s Edem byli totálně podělaní, že spadnou. Byli to ještě děti. Sice jsou stejně staří jako já, ale pohledově i mozkově jsou zaostalí.

Měl jsem je za to ale rád. Je dobré mít v rodině někoho blbějšího než jste vy.

Ve Volteře jsem s nimi blbl skoro pořád a ještě více s nimi bojoval v tělocvičnách.

Jezdili jsme asi 3 hodiny. Docházel nám benzín, tak jsme šli vrátit čtyřkolky a vydali se domů.

Emmett nás zavezl domů. Věděl jsem, že rodiče budou spát, jen ne nazí na pohovce.

To by pak bylo vysvětlování. „Vidíš, Bene, takhle to dopadne, když se někdo pokouší o děti.“

Říkal jsem si v duchu.

Vešli jsme do domu a naštěstí tomu tak nebylo.

„Tak jo, brášini. Jde se na lov, jdete se mnou?“ Byl jsem podstatě jejich tatínek. Někdy jsem se tak cítil.

„Jasně, brácha. Dáme závody. Kdo jako první skolí pumu, medvěda, jelena nebo laňku, vyhrál. A Ede, nepočítá se zajíc. Pak jsme se mohli divit, že si hned něco chytl, když si ulovil jen tajíce, co zabloudil,“ řekl můj povedený bráška.

„No, jo. Tehdy se, ale neříkali pravidla,“ řekl Ed a my už jsme běželi. Každý se rozeběhl na jinou stranu.

Ucítil jsem pumu a rovnou ji uviděl. Neměli šanci a už jsem sál tu lahodnou tekutinu.

„Vyhrál jsem,“ zařval jsem na celý les.

„Co tu řveš,“ přiběhl v plážových kraťasech bez trička Emmett a za ním Rose, která si vyndávala z vlasů jehličí a dopínala halenku.

„Měli jsme závody. Kdo nejrychleji skolí nějaké zvíře a já vyhrál,“ objasnil jsem mu.

„Děti nemají co sami dělat v lese, tak šup domů. Ještě dostanu na zadek od vašich rodičů za vás. Takové nevychované děti,“ mumlal pod nosem Emmett.

„Tome, Bene, strýček Emmett vás volá, aby jste přišli,“ okamžitě byli tu a ani jsem to nedořekl.

„O co běží, strejdo,“ zeptal se Ed a rukávem si utíral krev, kterou měl ještě na puse.

„Takové děti vašeho věku nemají co dělat samy v lese, takže vás doprovázím domů.“ To už jsme ale stáli před domem a rozloučili se strýčkem Emmem.

Unuděně jsme přišli domů. Na všechny 3 dopadla únava a my si v obýváku polehali, kde se dalo. Já na pohovku, Ben na křeslo, které mělo více poloh a Ed na druhou stranu pohovky.

Zapnul jsem televizi a pustil na DVD film Mission Impossible III. S naším nejoblíbenějším hercem Tomem Cruisem.

Všichni 3 jsme u toho museli usnout.

Ráno se probudili jako první Ben s Edem. To jsem ale nevěděl, dokud na mě nenalili ledovou vodu.

Zakřičel jsem na celý barák, lesy a museli to slyšet taky Cullenovi, protože Emmett přiběhl.

„Co se tu děje.“ Přiletěla mamka a za ní rozespalý taťka, který ji trochu uklidňoval.

„Lásko, vždyť to jsou děti. Nech si je hrát,“

„Jo, my si jenom hrajeme, mami,“ vykouzlil jsem falešný úsměv a zafoukal studený vítr a já se rozklepal.

„Já, já se jdu převlíknout,“ vykoktal jsem a mířil nahoru.

Emmett už dávno zmiznul.

Ucítil jsem vůni palačinek.

Umyl jsem si tedy zuby, oblékl se a seběhl dolů, kde už všichni jedli.

Nandal jsem si tedy a namazal si ji s nutellou, jako všichni ostatní.

Naházel jsem to do sebe a nás čekal další školní den, pod dohledem strýčků a tetiček.

To zas bude den, když si vzpomenu na včerejší oběd, kdy jsme po sobě házeli jídlo a všichni od stolu to schválně nechali střelit do obličeje, potom z toho byla pobavená celá škola, naštvané uklízečky, které to musely uklízet a nakonec přestávky, kdy za námi pořád dolejzali strýčkové, jestli jsme v pohodě. V předposlední přestávce jsem dokonce dal Emmettovi pěstí, protože byl opatrovanější než mamka.

Ještě teďka mám nanejmíň naraženou ruku a pěkně opuchlou. Nechtěl jsem to doma říkat, protože bych jinak nemohl na čtyřkolky.

No co, v autě to řeknu taťkovi, ten mě zavede ke Carlisleovi a dostanu jako dáreček od tatínka

Autor: MetlosCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Podmínka 10. kapitolka:

 1
1. zuzika
15.12.2013 [12:12]

zuzikabude dalsia kapitola??????????

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře