Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Podmínka 3. kapitolka

11.06.2010 (13:00) • MetlosCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1598×

3. kapitolka

Bella:

Seděla jsem tam. Páni tady je tak krásný západ slunce. Sem se určitě vrátím za těch 25 let strávených ve Volteře.

Po západu slunce nastala tma. Byly vidět hvězdy a měsíc.

Lehla jsem si do trávy.

Dívala jsem se na tu krásu. Najednou jsem uslyšela jak vykřikla nějaká puma bolestí a pak nic. Upíři jsou asi na lovu. Ležela jsem tam asi další půl hodinu a div jsem neusnula. Pořád jsem se nějak u toho poťouchle usmívala. Potom se mi místo měsíce objevila hlava toho kluka s bronzovými vlasy.

„Ahoj,“ řekl mi. Fajn tahle rodina přece nemá ráda Volturiovi, ale tohle je asi výjimka.

„Ahoj,“ řekla jsem mu na oplátku.

Sedl si vedle mě a já stále ležela. Zavřela jsem oči. Chtěla jsem usnout. Už jsem skoro byla v říši spánku. Když mě takzvaně probudil ten nejkrásnější hlas na světě.

„Co to děláš? Nepokoušíš se spát, že ne? Tak blbá zase nejsi,“ řekl mi. Tak to se plete.

„Tak blbá nejsem a málem jsem spala kdyby si mě neprobudil. A já nejsem upír jen tak pro zajímavost, aby ti to docvaklo,“ vyjela jsem na něj, i když nevím proč a bylo mi toho líto.

Když jsem viděla jeho zničený obličej tak jsem mu řekla.

„Promiň,“ řekla jsem mu.

„To nic. A co teda jsi?“ díval se přitom celou dobu někam do dáli.

„Já jsem na půl upír a napůl jumper, to znamená, že se dokážu teleportovat. Můžu vědět aspoň tvoje jméno Cullene?“ vysvětlila jsem mu a ani nevím proč. Proč mu tohle vlastně říkám? Ptala jsem se sama sebe.

Zavřela jsem oči.

„Edward,“ řekl překvapivě blízko.

Otevřela jsem oči abych zjistila, kde je, ale k čemu mi to bylo. Proč se o něho tak starám? Opět jsem se zeptala v duchu sama sebe ještě v ten moment než jsem otevřela oči. Nemusela jsem se ani rozhlížet, protože byl nade mnou.

Nebezpečně pomalu se ke mně začal přibližovat a pak se zastavil.

Ani jsem nepřemýšlela a překonala jsem tuhle vzdálenost. Nedalo se prostě odolat těm jeho vybízejícím rtům a okouzlující vůně. Spojila jsem naše rty v jedny.

Ani nevím proč jsem to dělala, ale něco ve mně mi říkalo, že to musím udělat. Neznala jsem ho ani chvíli. Nevěděla jsem o něm skoro nic, když se nepočítá jeho rodinka a jméno. Tenhle polibek by trval asi věčnost kdybych ho neukončila já. Nechtěla jsem spát, ale únava mě skoro už dostala.

„Promiň, ale jsem hodně unavená a pokud nechci ve škole usnout, měla bych se na chvíli vyspat.“ Edward se usmál.

Edward si lehnul a já si mu lehla na břicho. Zavřela jsem oči.

Připadalo mi, jako by jsme byli spolu už několik let a my jsme si teprve dali první polibek.

Po téhle myšlence, jsem upadla do říše snů.

Zdál se mi hnusný sen. Něco podobného se stalo když mi bylo 15 let. Měli jsme s Jane, Alecem a Demetrim zabít pár upírů. My jsme je zabili, ale bylo to těžké. V tom snu jsme je sice zabili, ale mě potom dostal jeden upír a začal mě pomalu trhat na kousíčky a nikdo se nemohl pohnout, jen on mě jenom pomalu a bolestivě trhal.

S výkřikem jsem se probudila a sedla si.

Hned mě objaly dvě paže a přitáhly si mě zpátky.

Stulila jsem se k Edwardovi. Skoro jsem zapomněla je, že tady se mnou. Slzy se mi draly na povrch tak jsem jim dala volný průchod.

„Pššt, to bude dobré,“ uklidňoval mě. On vlastně ani nevěděl, že já tady budu jeden týden.

Potřebovala jsem se uklidnit. Začala jsem tedy líbat Edwarda a ten nebyl proti. Bylo přibližně asi 3 hodiny ráno.

Tentokrát ukončil polibek on.

„Promiň musím domů. Uvidíme se ve škole a radši nedávej nic najevo, dokud nepřijedu,“ řekl Edward, věnoval mi lehký polibek a zmizel.

Jela jsem domů. Tam jsem se osprchovala, převlékla a nasedla zpátky do auta. Bylo asi 6 hodin. Jela jsem ke škole a tam jsem zaparkovala na konci parkoviště.

Ponořila jsem se do říše snů. Tentokrát se mi naštěstí nic nezdálo.

Probudila mě až SMS, která mi přišla.

Ahoj lásko, co je s tebou a kde jsi? Volal jsem ti.

E

Znělo to jako by to byl někdo, kdo by mě měl pořád jenom chránit. Bylo 7:45. Hodně lidí už bylo na parkovišti.

Napsala jsem rychle.

Jsem u školy. Promiň, že jsem ti to nebrala, ale usnula jsem.

B

Vystoupila jsem z auta. Kluci po mě pokukovali, ale ani jeden se neodvážil ke mně přijít.

Asi 1 minutu na to přijeli na parkoviště 2 auta.

Červené BMW a černý Hummer.

Z BMW vystoupili ty dvě Cullenové a na Hammerovi stál Jasper a Edward. Vyskákali z něho a ten mohutný kluk vylezl z Hummera. Všichni Cullenovi krom Edwarda a Jaspera se na mě dívali vraždivým pohledem. Edward šel ke mně.

Ostatní se na něho nechápavě dívali.

Edward přišel ke mně.

„Chyběla si mi na ty 4 hodiny,“ pošeptal mi do ucha a potom mě políbil.

Všichni se rozešli s hlasitým vzdechnutím. Jenom Jasper ještě zůstal na parkovišti. Edward ukončil polibek, protože zvonilo.

„Miluji tě,“ řekl a odešel.

„No sláva,“ přišel Jasper, „udělal jsem ten projekt,“ řekl a ukázal na papír který držel v ruce.

„Proč mě poznal váš otec, že jsem Volturriová? Podle pachu?“ zeptala jsem se ho cestou do třídy.

„Asi před 350 lety tam žil nějakou dobu a pamatuje si pachy a jestli si teda dcera Ara, tak tě poznal podle pachu, protože máš namíchaný pach s tvým otcem,“ vysvětloval mi Jasper.

„Víš, že jsi Edwardova první holka? Aspoň, co jsem členem Cullenovic rodinky,“ řekl Jasper a já na tom byla podobně.

„A víš o tom, že on je můj první kluk? Nechtěla jsem totiž ani člověka a ani upíra, co pije lidskou krev. Alec, Demetri a Felix o mě projevili zájem, ale já o ně ne,“ svěřila jsem se mu vešli jsme za roh a já narazila do něčeho tvrdého až jsem spadla na zem.

„Vidíš Emmette, co děláš. Boříš mi kámošku,“ řekl ochranitelsky Jasper.

„Pche, vždyť je to Volturiová,“ řekl pravděpodobně Emmett, když ho tak Jasper oslovil.

„Měl by ses s ní seznámit, vypadá to, že nechce opustit Edwarda a on jí taky ne. Takže si zvykej. Pojď musíme jít máme už asi jenom minutu.“ Přikývla jsem a Emmett se za námi nechápavě díval. Byli jsme s Edwardem jenom chvíli, nebylo to ani 24 hodin a už o mě takhle mluvil.

Vypadalo to, že vykoukne sluníčko a byla to pravda, protože ze zavřených tříd vyletěli ty dvě holky s Edwardem a Emmett, už na ně pravděpodobně čekal.

„Na tady máš ten projekt. Řekni, že nás vzal táta na hory nebo tak něco. My musíme jít. Zatím se měj,“ řekl Jasper a běžel lidskou rychlostí.

„Sejdeme se večer, tam jako včera,“ pošeptal mi Edward, věnoval mi letmý polibek a běžel za ostatními.

„To si nemohla vidět dříve, že bude svítit slunce?“ spustil na Alici Emmet.

„Já za to nemůžu slunce změnilo názor. Já ne,“ slyšela jsem ještě v dálce.

Rychle jsem vešla do třídy učitel ještě byl v kabinetě, který byl spojený se třídou.

Všichni na mě koukali. Sedla jsem si do poslední lavice. Jakmile jsem dosedla, učitel vyšel z kabinetu.

Takže žáci od prezentujete nám vaše projekty.

„Kde je pan Cullen?“ zeptal se učitel.

„No jejich otec změnil jejich každodenní plány. Protože je pěkné počasí, tak je vzal kempovat,“ řekla jsem první blbost, co mě napadla.

„Můžete to jít rovnou od prezentovat jako první,“ řekl mi a já s tím papírem šla dopředu k tabuli.

Rozložila jsem projekt a uviděla jsem to, co Jasper zpracoval. Začala jsem tedy prezentovat. Odprezentovala jsem to a překvapivě to překvapilo učitele. Dal nám oběma jedničku i když tady Jasper nebyl.

Zbytek dne uběhl stejně nudně, akorát na obědě byl takový menší zvrat.

Zrovna jsem jedla kuřecí salát, když ke mně přišel jeden kluk. Takový ten king. Nebo aspoň to tak vypadalo.

Všichni na nás koukali a bol ticho.

„Ahoj kočičko. Nechtěla by si se mnou někam zajít?“ byl trochu nervózní a asi jsem byla dost sexy, protože jsem koukla trochu níže a bylo to poznat.

„Až se ze mě neuděláš tak možná, ale na to bych nesázela,“ řekla jsem mu a ostatní prolomili ticho a začali se mu smát. Ten kluk poníženě odešel z jídelny a já mohla dojíst ten salát. Odpoledne už bylo v klidu. Měli jsme 8 hodin. Byla jsem šťastná, když jsem seděla ve svém autě a jela domů. No vlastně jsem se rozhodla, že se tak nějak vykoupu. Zaparkovala jsem auto do garáže a teleportovala jsem se na mýtinu. Jak dlouho jsem tohle nedělala.

Trochu jsem couvla. Rozběhla jsem se a skočila do vody.

Páni ta voda je osvěžující. Chvíli jsem ve vodě plavala a potom jsem se v ní jen tak máčela. Jak už se stmívalo vylezla jsem z vody a šla si sednout na mýtinu, kde už čekal Edward. Byla jsem celá mokrá a oblečení ke mně přiléhalo. No já jsem chytrá, úplně jsem zapomněla, že se máme s Edwardem sejít.

„Ahoj,“ políbila jsem ho.

„Jak bylo?“ zeptala jsem se ho.

„Špatně, ale teď je mi lépe,“ řekl a začal mě líbat. Nevím co to do mě vjelo, ale začala jsem mu rozepínat knoflíčky u košile a nakonec jsem mu ji sundala. Edward neotálel a roztrhl mi tričko, protože to moje mokré by asi nesundal. Objížděla jeho svaly, které se nerýsovali přes tričko jako u Emmetta, ale byli tam.

Doufám, že se vám kapča líbila a napíšete nějaký komentík nebo tam vložite nějakého smajla.

Autor: MetlosCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Podmínka 3. kapitolka: