Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pohřešovaná 5. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Pohřešovaná 5. kapitolaDalší dílek. Snad se bude líbit. Už se dostáváme k té lepší části:).

06.02.2010 (21:45) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3707×

5. kapitola

Bella

Pár dní se nic nedělo a já si začala myslet, že si to Alice rozmyslela. Mělo mi to dojít. Nejsem pro ni zajímavá a do jejich rodiny bych stejně nezapadla.

Uplynuly už dva týdny a mně se během hodiny změnil život.

Alice se z ničeho nic objevila s tím, že už je vše okolo adopce vyřízené. Nemohla jsem tomu uvěřit. Tak já budu mít rodinu. Bylo to tak zvláštní.

Sbalila jsem si těch pár věcí, co tu mám a mohla jsem vyrazit. Alice mezitím vyřídila nějaké papírování a pak už bylo vše potřebné vyřízeno.

Šla jsem vedle Alice až k neuvěřitelně krásnému autu.

„To je Porsche 911 TURBO… líbí se ti?“

„Líbí? To je slabé slovo, je to nádhera.“

„Tak to jsem ráda.“

Mile se na mě usmála a hodila mojí tašku do kufru. Nasedla jsem a můj první pohyb směřoval k bezpečnostnímu pásu. Věděla jsem, že tyhle auta jezdí opravdu rychle. A nemýlila jsem se. Jen co jsme vjeli na dálnici, šlápla Alice na plyn. Raději jsem se ani na tachometr nedívala. Stačilo mi, že pohled z okýnka je jedna velká šmouha.

Ten pohled mě ukolébal ke spánku tak rychle , že jsem si to ani neuvědomila. Probudila jsem se až po hodné chvíli v neuvěřitelně pohodlné posteli. Nebyla jen pohodlná, ale i krásná. Obrovské, bledě modré letiště s nebesy o odstín tmavší než postel a povlečení.

Celý pokoj byl laděn do modré a zelené. Mé oblíbené barvy. Jak to sakra mohla Alice vědět? Chvíli mi trvalo, než jsem se přesvědčila, vyhrabat se z té až božsky pohodlné postele. Vstala jsem a pomalým krokem jsem mířila ke dveřím.

Otevřela jsem je a uviděla obrovskou koupelnu. Ta byla laděna do světlých barev. Nejvíce mne uchvátila vana. Jestli se tomu tak dá říkat.

l

Jsem zvědavá, jestli mě tu něco překvapí více než tohle. Myslím si, že ne.

Mýlila jsem se. Jen co jsem otevřela druhé dveře, co vedly z pokoje, spatřila jsem šatnu. Ne, to nebyla šatna. Sem by se vešel můj předchozí pokoj v domově nejméně dvakrát.

l

Až na třetí pokus jsem se dostala na chodbu. Nevěděla jsem, kudy mám jít, až když jsem slyšela nějaké hlasy, vydala jsem se směrem ke schodům. Vedly dolů, takže jsem tam šla. Nešla jsem hned… musela jsem nabrat odvahu. Několikrát jsem se zhluboka nadechla, ale nepomáhalo to.

Dolů jsem šla s mírným třesem. Bála jsem se. Nevěděla jsem, jestli tam je Alice, nebo nějaký jiný člen této velké rodiny, do které nejspíš už patřím také. Velice pomalu a co nejtišeji jsem šla za tím hlukem.

Došla jsem až do obrovské místnosti, která podle vybavení sloužila jako obývací pokoj. Doslova mě ta místnost omámila, takže když na mě někdo s hlubokým hlasem promluvil, s pískotem jsem nadskočila.

Mé srdce se leknutím na moment zastavilo a já lapala po dechu. Podívala jsem se na muže, který na mě promluvil a spatřila jsem nejméně 2 metry vysokého kluka s krátkými černými vlasy a očividně hodně vymakanou postavou, za kterou by se nemusel stydět leckterý kulturista. To bude Emmett.

Podle Alicina vyprávění jsem myslela, že nebude až tak… velký.

Ani jsem nepostřehla, kdy ke mně přišel a zamával mi rukou před obličejem.

„Haló,“ řekl a já se na něj podívala.

„Já jsem Emmett, tvůj novej brácha nebo strejda, nebo něco takovýho, moc se v těch vztazích nevyznám. Ty musíš být Sue, no kdo jinej, že jo. Kdyby si to nebyla ty, tak… to je jedno,“ odmlčel se a mě cukaly koutky nad jeho bloumáním.

„Ahoj, jo, jsem Sue, nebo mi tak alespoň říkali v domově, nevím, jak jsem se jmenovala předtím,“ odpověděla jsem mu.

„My už na to nějak přijdem, jak ses jmenovala, budu ti říkat třeba… prcku.“

„Dobře, mám ti říkat obře?“

„Hm, tak to ne… budu ti muset vymyslet něco jinýho. Co třeba jednoduše ségra?“

„To beru,“ řekla jsem mu s úsměvem. Taky se usmál. Alice říkala pravdu, je to veselá kopa. Dobře je to hodně velká kopa.

Emmett si se mnou povídal docela dlouho a musím říct, že jsem se ještě nikdy nenasmála víc než právě teď. Asi po hodině neustálého smíchu, jsem se seznámila s Rosalii. Přítelkyní Emmetta. Byla nejkrásnější člověk na světě, to musel uznat každý. Její blond vlasy jí sahaly v mírných vlnách až k pasu. Člověk by řekl, že musí mít nosánek až nahoru, ale opak byl pravdou. Byla si vědoma své krásy, to ano, ale nijak se nepovyšovala, nebo podobně. Hodně si se mnou povídala a krotila Emmetta před nemístnými poznámkami.

Byla jsem jí vděčná, jelikož kdybych to byla sama asi už bych se musela propadnout. Myslela jsem, že seznámení s mou novou rodinou bude těžké, ale zatím to šlo hladce, možná až příliš.

Další, kdo se k nám připojil, byl Jasper a Alice. Další pár této rodiny. Alice moc nemluvila, jelikož jsem s ní už mluvila. Jasper se zdál být milý, ale troch zamlklý. Alespoň oproti Emmettovi určitě. Měl delší blond vlasy. Takový elegantní rozcuch. Slušelo mu to a k jeho moudré tváři to ladilo.

Podle toho, co Alice říkala, ještě chybí Edward, Esmé a Carlisle. Nečekala jsem dlouho a byli Cullenovi kompletní. Esmé mě brala jako dceru, bylo trochu děsivé, jak rychle to šlo. Carlisle vypadal velmi moudře a zkušeně. No… co čekat od doktora. I on by však velmi milý.

A Edward. Jestli jsem říkala, že je Rosalie nejkrásnější, tak jsem to musela vzít zase zpátky. Edward byl úplný anděl. Hluboké oči, ve kterých by se utopil i nejvytrvalejší plavec, mě hypnotizovaly. Nazrzlé vlasy se kroutily do všech stran a plné rty. To nebyl anděl, ale bůh.

Mluvil jen výjimečně, ale i tak jsem si všimla, jak krásný a zvučný má hlas.

„Určitě máš hlad, dala by sis něco konkrétního, nebo je jedno co uvařím. Edward ti zatím ukáže dům a řekne ti co a jak,“ řekla s úsměvem Esmé.

„Já, totiž ano, něco bych snědla. Cokoli.“

„Dobře, něco vymyslím. Edwarde?“

Hodila po něm pohled a odešla do kuchyně. Edward došel ke mně a zeptal se, jestli můžeme. S úsměvem jsem přikývla a následovala ho.

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pohřešovaná 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře