Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pohřešovaná 6. kapitola

My a Twilight  Petruskhaa.jpg


Pohřešovaná 6. kapitolaDalší kapitola, trošku nudná.

6. kapitola

Hodila po něm pohled a odešla do kuchyně. Edward došel ke mně a zeptal se, jestli můžeme. S úsměvem jsem přikývla a následovala ho.

Prošel chodbou, otevřel dveře a vešel do nich. Za nimi byl obrovský vnitřní bazén s průzračnou vodou. Podle jeho konstatování to je “jen“ bazén, ale tohle byl opravdu velký bazén.

b

Procházeli jsme kolem bazénu a na druhém konci byly dvoje dveře. Na jedny ukázal se slovy sauna, otevřel dveře a mně zase spadla brada. Na druhých visela cedulka, která upozorňovala, že vířivka je obsazená.

s

Šli jsme zase zpátky. Edward mířil ke schodišti. Vyšli jsme nahoru a Edward ukazoval na jednotlivé dveře. Jedny patřili ložnici Carlislea a Esmé, druhé a třetí byly pokoje ostatních.

Další dveře byly do mého pokoje. Ten byl vedle Edwardova. Dveře naproti mým vedly na půdu. Údajně tam nic zajímavého není. Edward mi jeho pokoj ukázal. Na kluka tam měl čisto. Jeho pokoj byl laděn do hnědé a zelené.

Působil útulně. Trochu jsem se zarazila u jeho sbírky CD. Páni ta teda byla… wow. Tohle se jen tak nevidí. CD byly přes celou stěnu.

Přistihla jsem se, že mám otevřenou pusu a zírám na jeho pokoj. Rychle jsem ji zavřela a mírně zatřásl a hlavou, abych se vzpamatovala.

Edward se tiše zasmál. No super, všiml si toho. Okamžitě jsem zčervenala a sklopila hlavu. Edward přešel na balkón a šel ke schodům, které vedly na zahradu. Už z balkónu jsem viděla další bazén. Byl přibližně stejně velký jako ten uvnitř.

Zahrada byla nádherná a udržovaná. Napojovala na les. Asi deset metrů od začátku lesa byla houpací lavička. Dřevěná, aby padla do lesa. Okamžitě jsem věděla, kam budu chodit přemýšlet.

Přesně, když jsem byla seznámena s celou zahradou, volala Esmé, že jídlo je hotové. Už jsem měla opravdu hlad.

Šla jsem dovnitř a ucítila jsem nádhernou vůni. Nesměle jsem šla do kuchyně a Esmé mě už usazovala ke stolu, kde ležel talíř plný těstovin a boloňské omáčky. Vypadalo to skvěle a chutnalo ještě líp.

Snědla jsem všechno. Nikdo jiný nejedl, ale neřešila jsem to. Možná si dají něco později. Po jídle jsem šla do obýváku, kde byla zase celá rodina. Sedla jsem si na jediné volné místo. Vedle Edwarda a Emmetta.

Emmett neváhal ani vteřinku, dal mi ruku kolem ramen a přitáhl si mě, jak jen to šlo. Rose se zachechtala a Edward se nechápavě podíval. Emmett mě dost překvapil, ale tohle zažil asi mockrát. Je jich 7 a já osmá, vypadá, že je z nich nejstarší, takže s Esmé a Carlisleem bude dlouho.

Všichni se dívali na pořad Faktor strachu. Bylo to nechutné. Jedení červů, žížal a podobných nechutností mi nepřipadalo zrovna zábavné. Ještě k tomu po jídle. Tak vynikajícím jídle.

„Co zkusit vypátrat tvé pravé jméno?“ nadhodil ke mně Emmett.

Zahlédla jsem Carlislea, jak trochu zaváhal, ale mně se ten nápad líbil. Nikdy jsem to nezkoušela. Jméno mi určili podle dne, kdy jsem přišla.

„Tak dobře, zkusit to můžeme. Třeba to vyjde,“ pohodila jsem rameny a Carlisle se konečně uvolnil.

„Konečně něco zábavnějšího než tohle,“ řekl Jasper a pohodil rukou k televizi.

„Dojdu pro kalendář,“ křikla nadšeně Alice, která hned vyskočila a běžela nahoru.

Všichni si sesedali tak, aby každý na každého viděl. Alice se přiřítila s kalendářem a notebookem.

„Máš alespoň tušení, jestli si měla normální, nebo nějaké zvláštní jméno, které není v kalendáři?“ ptala se hned jak si sedla k Jasperovi.

„Netuším, ale jedno jméno mohu vyřadit hned… Sue.“

„No, moc to nepomůže, ale začneme od začátku.“

Nalistovala v kalendáři seznam jmen. Četla jedno po druhém. Dokonce i mužská. Písmena A i B jsme projeli bez zastavení. Vždy řekla jméno a já jen odpovídala – ne.

U C jsem se na okamžik zastavila, ale pokračovali jsme dál. Jména na D, E, F, G, H mi nic neříkala, ale Ch… přesněji Charlie. To jméno znám. Není má, ale někoho blízkého.

„No, teď zjišťujeme tvé jméno, takže jedeme dál,“ popohnal nás Emmett.

Ch jsme dojeli a byla řada na – I – Irma, Isabella… ano, to je ono.

„To je ono. Isabella, Bella, Is,“ řekla jsem radostně.

„No, to bylo jednoduché. Takže jak ti máme říkat?“ ptal se Emmett.

„Asi Bella, nechám to na vás. Líbí se mi všechny formy, jen Isabella prosím ne.“

„Dobře, takže Bello, co bys chtěla dělat?“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pohřešovaná 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!