Moje nová povídka, kterou začínám psát. Tento dílek je kratší, než budou ty další, jelikož je psán v době, kdy jsem se musela učit. V 1. kapitole je Belle 11 let a jde zde o to, než se jí přihodí to, co nikdo nečekal. Více o povídce najdete ve shrnutí. Zanechte komeníky, děkuju...
21.01.2010 (15:30) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3668×
Prolog
„… Může mi konečně někdo vysvětlit co tu dělám? Kdo vlastně jsem?“ křičela Bella do zdí holé místností s malým oknem, starou postelí, malou skříní a dřevěným psacím stolem.
Cítila se, jako by ji všichni opustili, ale neví, čemu může ještě věřit. Nic si nepamatuje. Neví ani své vlastní jméno. Copak to je za život, když do vás neznámí lidé hustí vám neznámé jméno a minulost, kterou si nepamatujete.
Bella věděla, že je něco v nepořádku. Nestrávila tady v tomto pokoji celý svůj život. Ona si žila svůj, na který si z nějakého důvodu nepamatuje.
Netuší, že ani ne před měsícem si žila šťastný život a nikdo ji nedržel v malé místnosti, které pracovníci dětského domova říkali pokoj. Bella to však brala jen jako místo, kde se může vyplakat, aniž by na ni ostatní děti zírali jako na blázna.
S nikým se nebavila a když se někdo začal bavit s ní, po chvíli ho neúmyslně odradila svou skeptičností. Po dvou týdnech to přestal i ti nejvytrvalejší zkoušet a nechali ji ve svém trápení samotnou.
1. kapitola
Bella
„A pak jdi rovnou domů, ano? Já budu v práci, tak tě dnes nevyzvednu.“ Dávala mi pokyny mamka, když odcházela do práce. Dělá ze mne malé dítě, ale mě je už 11. Málem bych se zapomněla představit… Jsem Isabella Swan, ale mám raději, když jsem oslovována Bella, Bells, nebo podobně, hlavně ne Isabella. To je jak pro nějakou babku…
Na všechno jsem mamce kývla a ona trochu znepokojeně odcházela do práce. Ještě nikdy mě nenechala jí t z mých milovaných hodin tance samotnou. Když nemohla ona, čekal na mě táta. Těšila jsem se na dnešní den, protože už mi to přišlo docela trapné.
Byla jsem jediná, pro koho ještě chodili rodiče. Všichni mohli chodit sami, jen já ne. Možná je to tím, že je táta policajt, a proto je tak opatrný, ale každopádně je to otrava.
Copak si myslí, že je v Londýně tolik nebezpečí? Já mám opačný názor. Bydlíme snad v nejbezpečnější části města a studio, kde tančím je od dobu vzdálené jen 3 bloky.
Darkhope
Na hodinu tance odjela s její lektorkou, která pracovala nedaleko a vždy ji cestou do studia svazla. Někdy vezla i dívku, která bydlela po cestě.
U studia byly za chvíli a místo na parkování našly téměř okamžitě. Bella vystoupila a vzala si přes rameno tašku s oblečením a botami. Počkala na svoji lektorku, která se jmenuje Amanda, a spolu vyšly přes silnici.
V sále už bylo několik holek a kluků. Bells se šla převléknout do tepláků a trička, které bylo s logem jejich tanečního projektu.
Bella
Převlečená jsem vyběhla ze šatny a začala se rozcvičovat. Při rozcvičování jsem se bavila se svou nejlepší kamarádkou Katy. Hodně jsme se nasmály a než jsme se nadály, byli všichni rozcvičeni a my mohli začít s trénováním sestavy na soutěž.
Měli jsme šanci i na výhru, ale nechci předbíhat. Postavili jsme se do základního postavení a Amanda pustila hudbu. Všichni jsme se roztancovali a musím uznat, že to bylo perfektní.
Sestavu už jsme uměli a jako celkový efekt to bylo skvělé. Díky zrcadlům jsme se viděli, takže jsme to museli uznat všichni.
Byli jsme jako jeden. Pohyby jsme dělali nastejno, nebo v kánonu. Bylo to opravdu působivé.
Co na tom, že jsem byla jedna z nejmladších v našem souboru. Šlo mi to, to museli uznat všichni. Nejsem nijak sebestředná, ale v tanci vynikám.
Zkoušeli jsme si sestavu několikrát a na konci jsme se protáhli. Amanda z nás byla nadšená.
Hodina utekla jako nic. Všichni jsme se nahrnuli do šaten a převlíkali se. Bylo už 5 hodin a jelikož je zima, tak je venku tma a sněží.
Vyrazila jsem s pár holkami, které šly stejným směrem jako já. Povídaly jsme si o klukách a rozebíraly je do nejmenších detailů. Cesta utíkala rychle, to jsem nečekala. Myslela jsem, že se budu trochu bát, ale zatím se strach nedostavil.
Bohužel jsem po pár minutách šla sama, jelikož ostatní odbočovaly k bytovým domům, kde většina z nich bydlela. Já jsem pokračovala ulicemi Londýna a trajdila si to domů.
Vzpoměla jsem si na svojí MP4 a hned jsem si ji zapnula. Hrála mi právě píseň Dreamer od Ozzyho, když tu náhle…
Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Pohřešovaná prolog, 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!