Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pokračování - 10.kapitola: Phoenix

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Pokračování - 10.kapitola: PhoenixAhoj:) Jak už titulek napovídá děj se odehrává na návštěvě u Belliny matky ve Phoenixu. Přeji pěkné počtěníčku a piště komentíky.Díííky:)

09.07.2009 (13:30) • ifka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1338×

10.kapitola: Phoenix

 

Na mé matce byla vidět neskrývaná radost z toho, že nás všechny vidí. Přeci už to byla nějaká doba, kdy u nás byla naposled a všechna naše komunikace mezitím probíhala jen přes telefon nebo e-mail.

Počasí bylo špatné. Stále jen pršelo a byla zima. Máma si na to celou dobu ztěžovala, ale my byli rádi, že tomu tak je.

Párkrát jsem si všimla jejich podezřívavých pohledů, ale nikdy nic neřekla nahlas. Jako Charlie. Oba tušili až moc ale ani jeden se to netroufal vyslovit.

A potom tu bylo to s Ness. Bála jsem se aby René něco nepoznala, ale to se taky nestalo. Jediné co řekla, že se velmi podobá Edwardovi a také mě. Renesmee si ji dokonale obmotala kolem prstu, jako všechny ostatní. Mamka ji obskakovala jako mě, když jsem byla malá. Asi jí chybělo se o někoho starat.

Večer před naším odletem jsme zůstali v domě sami. Esme, Alice a Ness šli nakupovat a Phil měl zápas.

Sedli jsme si na zahradu, která vypadala úplně jinak, něž jak jsem si ji pamatovala stejně jako zbytek domu. Všude byly rozsázeny stromy a kytky, k mému údivu živé, čemuž jsem se u René divila. Celé zahradě ovšem vévodil krásný altánek porostlý vínem, ve kterém jsme seděli.

„Mami ty si tady tak sama. Phil buď trénuje nebo má zápasy. Proč si nepořídíš třeba psa nebo křečka aby ti dělali společnost?“

„No myslím že za pár měsíců se to spraví. Už tu nebudeme je dva.“ Řekla s radostí.

„Jak to myslíš?“

„No vidím, že si pořád stejně nechápavé Bells.“ Přejela si rukou po břiše.

„Bože!!!“ zakřičela jsem. Konečně mi to došlo.

„Mami! Ty jsi těhotná!“ Strašně se mi chtělo plakat. Vždycky jsem si přála bráchu nebo sestru. Teď jsem jich sice měla až moc, ale tohle je jiné.

„No už to tak vypadá. Zatím si nejsem sto procentně jistá, ale nejspíš jo. Dělala jsem si jen ten obyčejný test z obchoďáku a ten vyšel pozitivně. Takže snad…“ začala plakat.

„Ani nevíš jak ti to přeju.“skoro jsem přeskočila stůl a objala ji.

„A Phil o tom ví?“ ptala jsem se.

„Ne! Zatím mu nechci nic říkat, dokud si nebudu jistá.“

„Hned jak přijedu domů, tak ti pošlu nějaké věci po Ness. Všechno je jak nové. Znáš Alici. Ta by nepřipustila aby někdo chodil dvakrát v tom samém.“

„Dobře. Ani nevíš jak jsem šťastná.“objala mě.

„Přijde mi, že konečně všechno je ve svých kolejích. Ty jsi šťastná, máš skvělou dceru a manžela. Já budu mít dítě a Philovi se daří.“ Řekla. Chvilku jsme jen tak seděli.

„Co myslíš že to bude?“ vyhrkla jsem.

„Nevím, ale přála bych si kluka. Holku už jsem měla,“ pohladila mě po vlasech „hlavně aby to bylo zdravé.“

„To je pravda.“ Nesmírně jsem jí to přála. Aspoň nebude tak sama. Konečně mi to došlo. To proto tak obskakovala Ness. Viděla jsem jí to i na očích. Tolik lásky a něhy v nich měla, když se skláněla ke svému břichu.

„A ty nic? Není čáp na cestě i k vám?“ zeptala se. Trochu mě tou otázkou zaskočila.

„Ne to ne. Já mám teď plné ruce práce s Renesmee takže určitě ne!“ razantně jsem odpověděla.

„A není v tom doufám nic jiného?“ nevím proč byla matka tak podezřívavá. To bude asi těma hormonama.

„Ne to není. Mělo by snad?“

„Já jen že mě přijdeš nějaká zamyšlená. Neděje se doufám nic?“ zeptala se. Byla vždycky velice všímavá, tak mě ani nepřekvapilo, že si toho všimla. Opravdu to na mně bylo tak vidět?

„Ne nic! Všechno je v naprostém pořádku.“ Zalhala jsem. Měla jsem jí snad říct, že poslední dobou nedokážu přemýšlet nad nikým jiným než Mattem. Skoro každá moje myšlenka teď patřila jemu. Opravdu jsem se za to styděla. Vždyť jsem přece vdaná žena.

„To jsem ráda. Chci abys byla šťastná. A co Edward? Vůbec jsme se k němu nedostali. Jak se mu daří?“starostlivě se zeptala.

„Má se dobře, děkuji.“ Odvětila jsem. Vlastně už za pár hodin se dozvím jak dopadlo jejich stopování.

„Máme teď hodně zařizování s tím stěhování na Dartmouth. To víš všechny ty formality.“ Otráveně jsem přetočila oči. Popravdě jsme se ani tak moc o stěhování nezajímali. Prioritou číslo jedna bylo dopadení vraha, který zde řádil. Teď už se nejednalo jen o mou matku a Phila, ale i o mého budoucího brášku nebo ségru.

„Už se těšíte že?“ zeptala se matka pobaveně. Jí nikdy vidina dlouhého studování nějak nelákala.

„Bude to náročné, ale nějak se s tím popereme. To víš právo je těžký obor.“

„To máš teda pravdu.“ Dořekla a zívla si.

„Už bys měla jít spát. Už z nás musíš být unavená.“pobídla jsem jí.

„Asi máš pravdu. I to malé potřebuje odpočinek.“ Něžně si pohladila břicho.

„Dobrou. A moc neponocuj.“mile se na mě usmála a políbila mě na čelo.

„Dobrou.“ Řekla jsem jí.

Chvíli jsem tam jen tak seděla a nasávala tamější vzduch. Byl o poznání znečištěný, než ten u nás. Velkoměsto dělá své.

Po chvíli jsem slyšela jak práskly dveře od auta. Byly to Alice, která nesla samozřejmě plnou náruč tašek a nejrůznějších krabic a Esme, která nesla pro změnu v náručí spící Renesmee. Vzala jsem si ji od ní a odnesla do našeho pokoje. Spala klidně, tak jsem se mohla vrátit zpět za holkama dolů.

„Musíme sem jezdit častěj, Bello.“ Vyhrkla na mě Alice.

„Tuším, že sis koupila nějaký kousek, kterýs tak dlouho sháněla, že?“ zeptala jsem se. Po očku jsem viděla jak se Esme zasmála.

„To si teda piš. Tady mají úplné skvělé obchody. O takový by se ti tam u nás mohlo nechat jen zdát.“ Řekla trochu smutně.

„No myslím, že teď sem budu jezdívat častěji.“ Řekla jsem tajemně. Viděla jsem jejich nechápavé výrazy na tvářích.

„René je těhotná, takže budu jezdit navštěvovat svého bráchu nebo sestru.“ Byla jsem tak dojatá, že se mi chtělo plakat.

Obě byly hrozně šťastné. Alice hned plánovala, jaké všechny věci musí jít koupit a Esme už začala navrhovat dětský pokoj. Byly daleko víc zaujatější než já s René dohromady.

Když se bavili o barvách, které by byly pro mimčo nejlepší odešla jsem za Ness do pokoje. Spala klidně jako andílek. Žádné noční můry se jí už naštěstí nezdály.

V tom mě objala něčí paže kolem pasu.

 

!!!!!!Shrnutí povídek!!!!!!!!

Autor: ifka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pokračování - 10.kapitola: Phoenix:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře