Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pokračování - 12. kapitola: Prstýnek

26.07.2009 (18:00) • ifka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1369×

12.kapitola: Prstýnek

Ještě chvilku jsme seděli dole v obýváku a povídali si. Když bylo nějak kolem půl noci, tak jsem Ness odnesla do pokoje a uložila jí. Já se šla konečně po dlouhém dni vysprchovat. Potom jsem se vrátila a lehla si vedle ní. Natáhla jsem se na poličku pro knihu, která tu jen tak ležela. Bylo mi jasné, že nepatří mezi oblíbené mé matky podle té vrstvy prachu na ní.

Hned po první stránce jsem pochopila proč. Máma spíše preferovala čtení červené knihovny než knih o lovu. V téhle se popisovalo jak si správně připravit zbraň, dobře nalíčit past a tak podobně. Nikde se ovšem neuvádělo, že někomu stačí pouhé zuby k tomu, aby skolil stádo jelenů nebo rozzuřeného medvěda. Musela jsem se tomu zasmát.

To mě přivedlo k myšlence na Edwarda. Já si tady v klidu ležím, zatímco on někde venku v lese zápasí s nějakou liškou, které tu jak jsem se dozvěděla od mámy, byly přemnožené. Kniha mě moc dlouho nebavila, tak jsem ji odložila a přitulila se blíže k malé. Nasávala jsem krásnou vůni jejich vlasů a kůže, která voněla přesně jako ta Edwardova. Po zbytek noci jsem se nechala unášet vzpomínkami na společně strávené chvíle s ním.

Brzo ráno jsme se sbalili a jeli na letiště. Samozřejmě Alice si toho vezla daleko víc než předtím, ostatně jak u ní bylo zvykem. Máma se s námi na letišti loučila se slzami v očích.

„Neplač Mami. Brzy zase přijedu.“ Napomínala jsem jí.

„Já vím. Bude se mi po tobě stýskat.“ Její pláč byl z poloviny způsoben steskem po mě a z druhé poloviny bouřícími se hormony v jejím těle.

„Mě po tobě taky. Tedy po vás.“ Opravila jsem se. Pohladila jsem její bříško a jemně k němu zašeptala: „Ne abys máma zlobil. Jinak se bude ségra zlobit.“

René se ke mně naposledy natáhla a objala mě. Pak se ještě rozloučila s Renesmee, Alici a Esme. V letištní hale se rozezněla upomínka pro cestující našeho letu, že se máme dostavil k odbavení.

„Ahoj mami.“ Zavolala jsem.

„Ahoj miláčku. Miluji tě.“

„Já tebe taky.“ Naposledy jsem zamávala a ztratila René z dohledu.

Letuška nás na palubě mile přivítala. Její usměv se ještě rozšířil, když jsme jí podali letenky pro první třídu. Uvedla nás na naše místa. Samozřejmě Edward s Emmetem seděli už na svých sedadlech. Po očku jsem viděla jak se letuška na Edwarda usmívá. Ten se ovšem zvedl, políbil mě na rty a Ness na čelo. Letuška po mě vrhla vražedný pohled a odkráčela zpět ke vchodu do letadla.

Edward seděl naproti nás. Usadila jsem se na své místo vedle Renesmee.. Ta byla zaujata dárkem, který ji Edward dal. Byla to krabička pokryta sametem, taková ta co se v ní dávají šperky.

„Otevři to.“ Povzbuzoval ji. Ness se toho profesionálně chopila a rozevřela ji. Na jemném černém saténu se třpytily dva krásné stříbrné prstýnky. Nebyly moc tlusté a uprostřed byly lemovány zářivými kamínky. Když je kupoval Edward tak to musely být diamanty. Ness je jemně přela prstíkem.

„Ty jsou nádherné tati.“

„Tak jako vy dvě.“ Řekl a naklonil se k nám.

„Viděl jsem je v jednom starožitnictví a nemohl jsem odolat. Chlápek, který mi je prodával říkal že se k nim váže dlouhá historie. Patřily prý jednomu královskému rodu.“ Uznale se po nich podíval.

„Neměl jsi tolik utrácet.“ Moje klasická připomínka. Neměla jsem ráda, když Edward kupuje drahé věci. Já jsem byla vychovávána v prostém prostředí a nechtěla jsem aby Renesmee byla nějak rozmazlována.

„To nestojí za řeč. Dostal jsem na ně dobrou cenu.“ Usmál se na mě.

Edward se natáhl po krabičce a já jsme si až teď všimla, že má na prstu ten samý.

„Počkat. Ty ho máš taky?“ zeptala jsem se.

„Ano. Jeden je pro tebe…“ ani nedořekl a už mi ho navlékal na prostředníček. Připomnělo mi to tu noc u něj v pokoji, když mi na prst navlékal zásnubní prsten.

„a jeden pro tebe.“ Natáhl se k Ness.

Když jsem si ho podrobně prohlédla viděla jsem, že na jejich zadní straně jsou na vyrytá jména. Já tam měla Edward a Renesmee, Edward tam měl Renesmee a Bella a Ness tam měla Edward a Bella.  Musím uznat že byly opravdu nádherné.

„Vždycky když nebudeme spolu a podíváte se na ně, tak jako bychom byli.“

„Je opravdu nádherný. Děkuji.“ Uznala jsem a naklonila se k němu blíž abych ho mohla políbit. On mi zajel rukou do vlasů a přitiskl si mě k sobě blíž. Vedle nás se ozvalo zakašlání. Nechtělo se mi, ale vzhlédla jsem a viděla tu samou letušku jak mě propaluje pohledem. Byla jsem tak zaměstnaná že jsem ani nepostřehla že už jsme ve vzduchu.

„Mohu vám něco přinést?“ nabídla se.

„Ne, děkujeme.“ Odpověděl mile Edward. S úsměvem se přesunula k dalším sedadlům.

„Ta po tobě teda jede.“ Zašeptala jsem trochu žárlivě.

„No musím uznat, že její myšlenky nejsou zrovna nejčestnější.“ Pousmál se.

„Snad bys nežárlila.“

Já si jen odfrkla a naklonila se zpátky k Ness. Ta seděla u okna a hrála si s prstýnkem na ruce. Ten ve světle házel různé barvy duhy.

„Tati je úžasný. Fakt moc děkuji.“

„Nemáš zač zlatíčko.“ Vrhl po ní jeden ze svých dokonalých úsměvů.

Cesta letadlem mě vždycky nehorázně nudila. Pořád pouští ty samé filmy a člověk aby se unudil k smrti.

Renesmee si ještě chvíli hrála s prstýnkem a pak usnula. Včera byla dlouho vzhůru a ráno musela brzo vstávat, takže jsem se ani nedivila.

Já jsem se zabavila tím, že jsem se snažila Edwardovy posílat své myšlenky jako už tolikrát. Myslela jsem na to jak jsme byly spolu na naší louce (přitom mě napadlo, že už jsme tam dlouho nebyly), na něco z ostrova Esme (při tom se někdy zamračil když jsem myslela na mé tělo celé od modřin), na tu noc po vítězstvím nad rodinou Volturi a na to jak se mi strašně ten prstýnek líbí.

Taky jsem myslela na to jak mu vynahradím ten čas, který jsme byly jeden bez druhého. Pří té myšlence se na mě šibalsky podíval. Věděla jsem, že myslel na to samé.

Vlastně proč s tím nezačít už teď?Cesta domů bude ještě dlouhá, Ness krásně spinká, tak proč se tu jen tak nudit?

Vstala jsem ze sedadla a mírně mu pokynula hlavou ať jde za mnou. Šla jsem na toaletu, která byla v první třídě o poznání větší než normálně. Asi tak za 2 minuty za mnou přišel Edward.

Hned jak vstoupil do dveří, jsem mu omotala ruce kolem krku.

„Ten prstýnek se mi fakt líbí. Ještě jednou děkuji.“ Políbila jsem ho s celou vášní, kterou jsem v sobě nasbírala. Cítila jsem jak se mírně nahnut a jen slyšela jak zámek u dveří zapadl na své místo.

„Ale není krásnější než ty.“ Procedil mezi polibky. Pak se mírně odtáhl.

„Bello měli by jsme být rozumní. Nechceme přece aby se letadlo zřítilo.“ Řekl pobaveně.

„Ale já nechci být rozumná.“ Odporovala jsem jako malá školačka.

Propletla jsem své prsty v jeho vlasech a přitáhla si ho pevně k sobě. Tentokrát neodporoval a polibky mi s ještě vetší vášní a intenzitou vracel. Pak jsem už jen cítila jak padáme na podlahu a letadlo se zatřáslo, jako při turbulenci.

„Ups“ vyjekla jsem pobaveně. Ještě chvíli mě líbal, ale pak se odtáhl.

„Vážně Bello. Ani nevíš jak je to pro mě těžké ti tu nepodlehnout ale nechme si to radši až na doma ano?“

„Dobře.“ Řekla jsem s předstíranou uražeností v hlase.

Stoupla jsem si před zrcadlo a začala si upravovat rozcuchané vlasy. Edward si ke mně stoupl a objal mě kolem pasu. Vypadali jsme jako výjev nějakého dávného obrazu, dokonalé tváře, mramorová kůže snad jen ty šaty byly až příliš dnešní.

„Nezlob se.“ Řekl a políbil mě na krk. Pokračoval až nahoru k mé lícní kosti. Otočila jsme se abych mu viděla do tváře.

„Copak bych mohla?“ zeptala jsem se a znovu ho vášnivě políbila.

Pak už Edward otevřel dveře a ruku v ruce jsme kráčeli na naše místa. Když jsme procházeli kolem Emmeta chtěl něco říct ale já ho zarazila „Buď ticho!“.

Přes sedadlo jsem viděla Alici jak se na mě spiklenecky směje. Copak má asi za lubem?

!!!!!!Shrnutí Povídek!!!!!!!

Autor: ifka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pokračování - 12. kapitola: Prstýnek: