Další kapitolka!!!! Budu ráda za vaši kritiku
24.06.2009 (13:30) • ifka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1667×
7. kapitola: Láska.
Večer jsme strávili ve velkém domě. Celá rodina seděla pohromadě v obýváku a poslouchala Mattovo vyprávění. Podle jeho slov bylo vidět, že je určitě hodně scestovalý. Neustále dokola povídal o cestách po Evropě, Asii a nevím po čem všem. Asi tak po půl hodině mě to přestalo bavit a šla jsem uložit Ness do postele. Spinkala jako andílek. Chvíli jsem se na ni jen tak dívala. Zase byla o kousek větší. Lidským okem se to sice nedalo postřehnout, ale můj zrak byl o poznání citlivější.
Někdo zaklepal na dveře. „Smím dál." Zašeptal Jakob.
„Jasně, ale potichu." Odpověděla jsem. Potichoučku našlapoval po špičkách, až jsem se musela zasmát.
„Taky tě to přestalo bavit?" zeptala jsem se.
„Jestli si budu muset vyslechnout ještě jednu cestovatelskou příhodu, tak asi začnu vraždit." Zasmál se.
„Jo to chápu. Mě už to taky začalo přivádět k šílenství." Pousmála jsem se.
„Tobě se nelíbí že?" zeptal se mě.
„Ne, tak bych to neřekla. Spíš je na něm něco zvláštního, ale stále nevím co! Jakoby z něj něco vyzařovalo."
„Tak to máš teda pravdu. I mě se nějak nezdá." Pousmál se. Chvíli jsme jen tak stáli. Když jsem se měla k odchodu, Jake mě popadl za ruku.
„Bello..."
„Ano Jaku?" Pohlédla jsem po něm. Zarazila jsem se když jsem viděla tu bolest v jeho očích. Dělo se snad něco co jsem nevěděla?
„Víš přemýšlel jsem jak to bude až odjedete? Víš mezi mnou a Ness."
„Ale vždyť my se za pár dní vrátíme."řekla jsem mile.
„Tak jsem to nemyslel." Dořekl a povolil ruce k tělu. Až teď mi konečně došlo jak to myslel.
„No víš, my jsme nad tím taky přemýšleli. Popravdě řečeno taky nevím. Rozhodnutí bude na Ness. Já i Edward pro ni chceme jen to nejlepší a určitě ji nebudeme bránit ať už se rozhodně jakkoliv."
„Bello... já ji miluji přes všechno na světě, víc něž kohokoliv jiného."
„Já to vím. Mě o tom nemusíš přesvědčovat."usmála jsem se na něj.
„Už musím jít. Ještě nemáme sbaleno takže..."
„Já už taky půjdu. Sam mě už určitě shání."
„Dobrou Jaku." Řekla jsem a políbila ho na tvář. Nevím jestli se mi to zdálo, ale na jeho obličeji byl vidět ruměnec.
„Dobrou Bells." Dořekl ještě mezi dveřmi. Potom už jsem slyšela jen jeho hlasité kroky po schodech dolů.
Musela jsem jít balit. Zítra nás čeká dlouhá cesta, tak musíme být připravení. Sešla jsem dolů po schodech do obýváku, kde už zůstali jen Matt, Edward, Carlisle a Emmet. Přišla jsem k Edwardovi a pošeptala mu do ucha:
„Já už jdu domů. Musím jít ještě balit. Ness spí nahoře. Kdyby něco tak volej." A políbila jsem ho na líci. On si mě ovšem přitáhl rukama blíž a políbil vášnivě na rty.
„Za chvíli přijdu za tebou." Řekl.
„Dobře." Usmála jsem se na něj. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsou na mě přilepené něčí oči. Když jsem se líp podívala, viděl jsem, že jsou Mattovy.
„Dobrou noc." Řekla jsem ostatním.
Vyběhla jsem dveřmi jak nejrychleji to šlo. Jako kdybych před něčím musela utéct. Ale nabylo před čím. Nebo snad ano?
Když jsem dorazila domů rychle jsem vtrhla do šatny a začala balit. Za 10 minut bylo hotovo. Kufry se mi nezdály ani tak těžké, jak určitě ve skutečnosti byly. Mnoho z těch věcí, které jsem tam měla stejně nebudu ani potřebovat, ale pro iluzi lidství jsou dokonalé.
Naráz jsem neměla co dělat. Celý dům byl dokonale uklizený, prádlo vyprané a vyžehlené, na lovu jsem byla ráno, takže jsem byla dokonale nasycená. Sedla jsem si na pohovku a jen němě zírala do praskajícího ohně v krbu.
Co se to se mnou dělo? Proč jsem si připadala tak rozpačitě pokaždé, když se na mě Matt podíval? Něco na něm mě neskutečně přitahovalo. Bylo to skoro jako před lety s Edwardem. Ale snad ještě silnější.
Cože? Neuvědomila jsem si to dokud jsem si to neřekla v mysli nahlas. Až mě to ale zarazilo, že jsem měla pravdu. Bylo to snad jako nějaká neviditelná síla, která mě k němu táhla. Něco jako ochutnat zakázané ovoce. Když si kousnete, už se nemůžete nabažit. Jenom s tím rozdílem, že já si ještě nekousla. Zatím.
V tom mě z mých úvah vyrušilo Edwardovo obětí.
„Tak už jsem tu u tebe." Zašeptal mi a políbil na krk. Musela jsem si dávat pozor na svůj štít, abych mu své myšlenky neposlala.
„Na co myslíš?" zeptal se mě jako už tolikrát předtím.
„Jen tak přemýšlím nad zítřkem víš. Už se nemůžu dočkat." Zalhala jsem. Překvapilo mě, že mi uvěřil. Vždy říkal jak špatná lhářka jsem.
„Neboj všechno dopadne dobře. Uvidíš." Řekl a přitáhl si mě k sobě blíž.
„Přemýšlela jsem i nad Mattem." Když jsem to dořekla, tak se odtáhl aby mi viděl do obličeje.
„Kdo je? Z kama je? A proč jste o něm vůbec nemluvili?"
„Víš Bello to je velmi složité."
„Já to zvládnu." Odporovala jsem.
„Víš že nerad vyprávím cizí příběhy."
„Ale já to chci slyšet od tebe." Poprosila jsem. Udělala jsem zas ty oči, který jak sám říkal, nedokázal odolat.
Chvíli přemýšlel, ale pak spustil: „Tak dobře. Celé to začalo..."
Pokračování příště!!!
Autor: ifka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Pokračování - 7. kapitola: Láska:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!