Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek osudu 23

TW náranek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Polibek osudu 23Další díl je tady... Moc prosím o komenty, kritiku, cokoli! Tenhle díl věnuju všem, kreří pravidelně komentují, fakt vám děkuju! Jinak tahle kapča je oddechová, tak od ní nic moc velkýho nečekejte :D A mám otázku: Chtěli by jste povídku i z pohledu někoho jiného? Edwarda, Alice, Esme? Či ještě někoho jiného?

30.11.2009 (20:15) • CullenLily • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2444×

Pomalu jsem přistoupila k Edwardově posteli, pohlédla na něj a...

 

Bella

Hudba

 

… a rázem jsem velice znejistěla. Tohle je velice riskantní řešení a já nevím, jestli to zvládnu. Carlisle si všiml mého zaváhání.

,,Zvládneš to, Bello. Věříme ti,'' řekl a přitom mě otcovsky objal okolo ramen.

,,Já vím, Carlisle... Ale já... nevím, jak na to,'' přiznala jsem. Malinko se pousmál a pravil:

,,Asi bychom si měli nejdříve probrat teorii,'' navrhl a já jsem musela uznat, že má pravdu.

,,Takže, Bello, pověz mi, jak to funguje. Jak ovládáš své schopnosti?'' pokynul rukou ve dvou křeslům v rohu místnosti.

,,No,'' zamyslela jsem se a u toho se posadila. ,,Nejdřív mou schopnost musí něco probudit k životu,'' přemýšlela jsem. ,,Potom se musím naučit držet kontrolu nad tou mocí...''

,,Měl jsem na mysli, jak svůj dar ovládáš. Například Alici nebo tady Edwardovi pracuje jejich dar v hlavě, automaticky,'' vysvětloval. Padl na mě silný pocit studu.

,,To záleží na tom, kterou schopnost myslíš, Carlisle,'' pravila jsem stále zahanbená tím, že jsem Carlislea zprvu nepochopila a stále si mlela svou. ,,Třeba schopnost, kterou mám stejnou s Jasperem ovládám stejně jako on. Ale ty ostatní... bylo by lepší, kdybych ti to mohla ukázat.''

,,Pojďte všichni před barák, chystá se něco velkýho!'' zařval Emmett z prvního patra na celý dům. Mohla jsem počítat s tím, že nás všichni budou poslouchat.

,,Emmette?'' zavolala jsem, ,,chceš abych splnila slib, který jsem ti dala, když jsi mě odnášel od Edwarda?'' zeptala jsem se. Emmettovi okamžitě hlavou prolétla vzpomínka:

 

,,Emmette Cullene, jestli mě okamžitě nepustíš, tak ti opálím ten tvůj zadek! A to myslím smrtelně vážně! Emmette, no tak sakra!''

 

Emmett ztěžka polkl a radši už nevydal ani hlásku.

 

,,Předveď se, Bello,'' usmála se Esme, když jsme se všichni shomáždili na zahradě Cullenových. No, všichni ne...

,,Kterou?'' zeptala jsem se Esme.

,,Oheň!'' rozhodla jasně. Tuhle schopnost měla ze všech nejraději. Přikývla jsem a u toho se slabě pousmála.

,,Tak tedy dobře, ale radši ode mě malinko odstupte,'' rozkázala jsem. Všichni poslechli, i když Emmett chtěl dělat pravý opak. Rosalie mu ale ustědřila pěkný pohlavek a tak radši poslechl.

Pořádně jsem se nadechla a vydechla. Na chvíli jsem zavřela oči, snažíc se soustředit. Dlouho už jsem žádnou svou schopnost nepoužívala, natož oheň. Měla jsem z toho malinko obavu, ale s Esme už jsme to cvičily tolikrát, že by byla ostuda kdybych udělala něco nepředvídatelného. Navíc vždy se mi v hlavě objeví slova, které Esme pronesla a já se jimi řídím: ,,Dar, který upír dostane do vínku, je jeho přirozenost. Je to jako dech, je to jako reflex... Je to dané, stejně jako to, když se narodíš s krásnými, hnědými vlasy stejně jako s ohnivě rudými. Bello, pamatuj, je to tvoje přirozenost!'

Lehce jsem se usmála, protože mou myšlenku slyšela i Esme. Poslala jsem ji jí.

Poté jsem si začla na uklidnění v duchu zpívat jednu ze svých oblíbených písniček. Text byl primitivní, ale melodie byla přesně podle mého gusta.

 

Slyšela jsem, jak si někdo mírně odkašlal. Otočila jsem se a spatřila jsem nedočkavého Emmetta. Vážně už mi začínal lézt na nervy.

Rozevřela jsem dlaň a tím vyrvořila menší ohnivou kouli. Emmettovi se udiveně rozšířily oční zorničky stejně jako všem z rodiny Cullenů. Esme se po tváři rozjel úsměv pyšné matky. I když jsem v tuhle chvíli neměla chuť na humor, něco mě napadlo. Trošku mu naženu...

Otočila jsem se na něj, kouli stále držíc ve své pravé ruce. Docela mi to zjednodušil. Aby na mě mohl dobře vidět, stál na kraji rodinné skupinky. Lehce jsem se usmála a rozpřáhla se. Plnou silou jsem mrštila kouli proti Emmettovi. Ten rychle uskočil, ale bylo to jen tak tak...

Podíval se na mě, obličej překvepený.

,,Teď jsme fifty – fifty,'' usmála jsem se. Byla jsem spokojená.

,,Tys mě chtěla zabít?'' zeptal se dramaticky, chytajíc se přitom za srdce. ,,Jak jsi jen mohla? Proč?'' padl na kolena. ,,Próóóč?'' chytl přitom Rosalii za její šaty a dělal, že pláče. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou. Jak může být přinejmenším jedno desetiletí starý upír tak tak...

,,Co to mělo krucinál znamenat?!'' zařvala rozzuřená Rosalie. U kolenou jí pořád dřepěl vzlykající Emmett, žmoulající její krvavě rudé šaty.

,,Co?! Někdo už Emmettovi musí ukázat, zač je toho loket!'' opáčila jsem.

,,Vždyť jsi ho málem zabila! To chceš, aby dopadl jako Edward?! Hm? A to jenom tvojí vinou!'' teď se trefila do bolestivého místa. Stáhla jsem tvář a pohlédla do země.

,,Ztratila jsi slova?! Najednou ti zklaplo, co?!''

,,Rosalie-''

,,Žádný Rosalie, Alice! Copak to všichni nevidíte?! Co se nám připletla do cesty, máme jenom samý potíže! A to její vinou!''

,,Rosie, to by stačilo... Vždyť to byla jen sranda,'' uchechtl se Emmett. ,,Navíc plnila slib, že jo, Bell?'' usmál se.

,,Díky,'' řekla jsem mu v myšlenkách.

,,Cože?'' podíval se na mě zase zděšeně. Kdybych nebyla myšlenkami u Edwarda a s jinou náladou, pohled by to byl k popukání... ,,Co to má znamenat?'' ptal se mě. Všichni se na něj dívali jako na blázna, poněvadž nikdo jiný mé myšlenky neslyšel. Jen Emmett.

,,Další dar, Emme. Mluvím v myšlenkách, víš,'' usmála jsem se lehce a hned na to jsem dodala, ,,Promiň, ale víš... Bojím se o Edwarda...''

,,Ty vole...'' ujelo mu.

,,Emmette!'' káral ho Carlisle.

,,Hups!'' zasmál se Emmett a chtěl pokračovat, ale přerušila jsem ho.

,,Můžeš mluvit v myšlenkách... Mám stejnou schopnost jako Edward.'' Zíral na mě jako na malomocnou.

,,Notak, Emmette! Zase tak hrozný to není, ne?'' Teď už se na mě všichni dívali jako na blázna.

,,Měla bych vám říct o svých darech,'' konstatovala jsem s povzdechem. ,,Aby jste si o Emmettovi nemysleli, že už jako upír blázní... Projevilo se u mě teprve dvanáct darů,'' začla jsem...

Autor: CullenLily (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek osudu 23:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře